wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Milujte se, ale nemnožte se


Milá Wahlgrenis,
omlouvám se, že zase píšu...
Mám na srdci něco, o čem jsem se ještě nezmínila a čemu nerozumím.
A nevím, komu se s tím svěřit.
Pořád se jedná o děti.
Moje maminka si nepřeje, abychom nějaké měli... at svoje, nebo adoptované.
Jak mnohokrát dala najevo.
Je mi to líto, když řekne při odchodu: "Milujte se, ale nemnožte se"...
Přijde mi to opravdu zvláštní.
Chápu, že má čtyři vnoučata od mojí sestry, že se jim hodně věnuje...
Dokud jsme bydleli ve stejném městě, tak jsem se jim věnovala také.
Mám je moc ráda.
Ale je to důvod, aby život mě a mého muže nebyl naplněný?
S maminkou jsme vždycky měly moc hezký vztah, je otevřená, přátelská, hodná...
Jen v tomhle směru jí nerozumím.
Třeba nám děti nejsou dány, ale i tak by mě hřálo, kdyby nám je někdo přál, víš...
Jako abych měla pocit, že mi rozumí.
No nic, děkuju za vyslechnutí a zdravím Tě z namrzlé Prahy
Papa a krásné dny
Stáňa 02.12.2014

Milá Stáňo,
měla byste už opustit svůj program - být tou hodnou holčičkou, kterou každý jenom chválí.
Jdete po své cestě životem sama, Vy tady jste tou hlavní.
Co si o Vás myslí ostatní nebo co říkají, to se Vás nesmí dotýkat.
Přestaňte se sunout do obrazu Vaší matky.
Jednoznačně ona to má jinak.
Nečekejte, že celý svět s Vámi bude souznít.
To není dobrý plán.
Opravdu tady jde jenom o Vás, o to, co žijete, jak to máte Vy sama se sebou.
Potřebovala byste v sobě zakořenit, ubezpečit se v tom, že tady a teď jste úplně v pořádku.
To, co je kolem, jsou jenom slova... slova... slova...
Žijte víc srdcem, položte se do lásky a odpoutejte se od toho falešného obrazu, který o Vás má Vaše okolí.
Tento obraz - to nejste Vy.
Nečekejte od nikoho žádnou podporu, postavte se sama na své nohy, ty jediné Vás mají provázet tímto životem.
Dívejte se kolem svýma očima, to, co vidíte, je pro Vás důležité.
Ale hlavně se přelaďte do svého srdce, do toho nitra, kudy proudí všeobjímající láska.
Tady máte najít vlastní zdroj.
Všechno ostatní - ať je to cokoliv a od kohokoliv - se Vás netýká.

© Wahlgrenis 03.12.2014

Milá Wahlgrenis,
je to neuvěřitelné, jak dáváš lidem to, co právě potřebují...
Jsem za to vděčná.
Našla jsem si slova, která na mě pasují...
Je i zvláštní, jak člověk okamžitě cítí, co je tím myšleno, i jak najednou sám sebe vnímá.
Ano, hodně se zrcadlím prostřednictvím vztahů a lidí... a někdy je těžké nechat si "to svoje" a ostatní nechat být.
Děkuju, vážně.
Už během dneška mě to zas ukázalo, že to může být i jinak.
Třeba jsem vždy ve všem dávala přednost ostatním.
Dnes jsem byla na kávě s kamarádem.
Sedla jsem si na pohodlnější místo, opačné než kdykoli předtím.
A to je přesně ono.
Nemyslím, že čekám moc pomoci od okolí... jen jsem očekávala pochopení a podporu, což vždycky nejde, a jak říkáš, mám ji hledat nejdřív v sobě, dovolit si "být ta důležitá".
Objednala jsem lístky do divadla.
Děkuju...
Stáňa 04.12.2014

Milá Wahlgrenis,
moc Vás zdravím a omlouvám se, že Vás znovu "přepadám".
Jen si nevím rady s pocitem, co se mi děje.
S mužem jsme v pohodě, klid, s maminkou už také, nenechám k sobě doléhat některé věci...
A v poslední době mi krásně jde dělat to, co chci já, a říkat ne, kde je to potřeba, s čímž jsem od dětství bojovala...
Doma mám tendenci všechno přestavovat, vymýšlet nově, chuť tvořit, kreslit, dělat nové věci.
Ale je to měsíc, co mi umrtvili zub...
Hodně se přemýšlelo, jestli ano či ne, já nechtěla, bylo to sporné.
Od té doby, i když to bude vypadat, že jsem blázen (možná jo), mám v sobě pocit, že "naše holčička odešla".
Asi jsem nějakým způsobem byla nebo ještě jsem ve spojení asi od 20 let s nějakou malou dušičkou, která se k nám chystala.
Dokonce jsem jí teď dokázala pojmenovat.
Mám návaly takového smutku, že ho těžko zvládám, obzvlášť v místnosti, která byla pro ni - podvědomě růžová, něžná, holčičí.
Nedokážu tam přespat, nechci nic růžového vidět, hodně mě to emocionálně dostává...
Jsem blázen??
Každý mi říká, je to jen zub.
Ale cítím to přesně od té chvíle.
Jako by spojení už nemohlo být, šance na miminko pominuly...
A to jsem byla dost velký optimista.
K lékaři chodím už jen na preventivky, aby nebyl smutek ještě větší.
Beru bachovky, pomáhají mi, jako už mnohokrát, ale na toto asi nezabírají. Wahlgrenis, prosím, je to o smíření?
Potřebuji to v sobě zvládnout...
Vím, že život půjde dál, že není každému dáno.
Ale milimetr naděje přes všechno ještě v sobě nosím...
Zrovna dnes mi v nějakém testu vyšlo, že jsem velký optimista, u psycholožky to samé, a to jsem s ní mluvila i na toto téma.
Ale také vím, že někdy je potřeba připustit si i bolest a smířit se.
Budu vděčná za Váš pohled.
Vím, že toho máte hodně, že žen, které potřebují radu nebo pomoc, je hooodně...
Ale ta radost, když jsou nová miminka na světě a hlavně, když jsou lidi radostní a šťastní,že?
Věřím, že i my nadále budeme.
Už cítím ve vzduchu jaro (a to je dnes zima).
Hezký nový čínský rok!
Stáňa 26.02.2015

Milá Wahl,
strašně ráda TI zase píšu, ať už jsou okolnosti jakékoliv, napojení na Tebe je báječně konejšivé, povzbuzující a milé.
Povedlo se to, dvě čárky...
Představ si, a to v době, kdy jsem byla úplně jinde než myšlenkami u mimi.
Ani jsem nezačala hned bláznit a byla podivuhodně klidná,a ta radost rostla postupně...
Krásný čas.
Nikdy nebudu litovat, i když to netrvalo moc dlouho...
Jsme sami, miminko si to z nějakého důvodu rozmyslelo.
Posílám Ti obejmutí za všechnu podporu, děkuju...

Stáňa 12.08.2015

Wahl,
omlouvám se, že ještě připíšu pár slov...
Dnes poprvé cítím, že dušička je opravdu pryč, že už není u nás, i když fyzicky už se vše odehrálo... a tenhle pocit je hodně těžký, necítit to spojení.
Vím, že tomu budeš rozumět.
A omlouvám se, že to potřebuju někomu říct.
Cítila jsem, že to byl kluk.
Miminkům je na nebi určitě hezky, no a my to musíme dokázat zvládnout taky...
Hodně teď kreslím, terapie.
Moc zdravím,
Stáňa 17.08.2015


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.