Volala jste na můj telefon, který stále dlouho vyzváněl, a já ho nemohla vzít
Milá Wahlgrenis,
poslední dny na vás moc myslím a pořád nějak přemýšlím.
Měla jsem Vás i ve snu.
Volala jste na můj telefon, který stále dlouho vyzváněl, a já ho nemohla vzít...
Je to tak 3 dny.
Pořád se mi sen honí hlavou.
Myslíte, že to něco znamená????
Nechtěla jsem psát, ale vnitřní hlas ve mně jako by říkal: Piš, piš!
A já nevím proč.
Od návštěvy u vás (24.9.) se cítím lépe.
Nemyslím pořád jen na miminko, pocit žárlivosti a smutku vůči jiným maminkám s miminkem je fuč.
Občas se pocit vloudí, ale vzpomenu si na Vaše slova a na to, jak to vlastně vše "chodí".
Učím se být trpělivá.
Nejsem unavená jako dřív.
Jsem nějak veselejší, odhodlanější a podstatně bych řekla, že se zlepšil i vztah a komunikace s mým manželem.
Přesně tak, jak jste předpověděla.
Ze srdce Vám ještě jednou děkuji za Váš čas a krásné setkání
S pozdravem a přáním krásných dní
Renie 26.11.2013
Milá Renie,
pokud bychom se podívali na telefon, který zvonil, ale Vy jste ho nemohla vzít, je to celkem jasné.
Byla jste jistě zaneprázdněna jinou činností.
Zkuste si sama sebe představit, co se musí dít, abyste nezvedla zvonící telefon.
Každopádně slova, která k Vám měla ode mne přijít, jste si nevyslechla.
Zůstala někde na půli cesty...
Nebyla už ani u mne, ale současně ještě nebyla ani u Vás.
Jako když se vyhodí míč, ale ten je ještě ve vzduchu, nikdo ho zatím nechytil...
Nesmíte si sama nic vyčítat.
Řešíte miminko, které nepřichází.
To ale není Vaše chyba.
Jen nejste na svou cestu naladěna, chybí tady otevřená náruč, převažuje Váš plán...
Víc byste se potřebovala naladit na sebe, na své tělo, na krásu, kterou žijete každou vteřinu, každou minutu.
Ani chvilku o sobě nesmíte pochybovat.
Všechno je průchodné.
Vnímám chlapečka, který se k Vám chystá.
Možná je tady víc slov, která ještě ode mne k Vám nedorazila...
© Wahlgrenis
02.12.2013
Milá Wahlgrenis,
moc děkuji za Vaši odpověď..
Bylo to spíše, že telefon zvonil, já na něj hleděla a nemohla jsem udělat ten krok,
jako bych byla uvnitř zastavená...
Právě asi jak píšete, část slov od vás je někde ve mně a ještě nedošla k srdci...
Budu na sobě dál pracovat.
Věřím, a Vaše slova mi dávají naději, že příchod děťátka do naší rodiny je možný.
Stále ale pravděpodobně není ten správný čas...
Malinko mě zmátlo, že jste na schůzce vnímala holčičku a nyní chlapečka.
Myslela jsem, že duše má svůj plán, může se tedy měnit??
Vím, že je asi má otázka hloupá, ale zajímá mě to...
Zda si třeba až do poslení chvíle dušička rozmýšlí, v jakém těle se narodí??
Děkuji moc za Vaši odpověď a přeji Vám krásné předvánoční dny..
Renie 03.12.2013
