Nechápou, že nechci podstoupit umělé oplodnění
Dobrý večer Wahlgrenis,
píšu se slzami v očích.
Našla jsem Vaše stránky, moc mi pomáhají, za což vám tímto moc a moc děkuji.
Drží mi nad vodou příběhy miminek.
Zázraky v přímém přenosu...
Prostě nádhera.
Vždy je čtu jedním dechem.
Jsem také jedna ze snažilek otěhotnět, ale stále se nedaří.
Co mi teď opravdu hodně vyčerpává, je nátlak rodiny, sestry, maminky a tatínka.
Nechápou, že nechci podstoupit umělé oplodnění.
Maminka, už mi denně "terorizuje" a tlačí, že nám umělé oplodnění zaplatí.
Já jí na to říkám, proč nám chce "kupovat" miminko.
Říká, že nejsem normální, že jsem fakt hloupá.
To mi řekla dneska, buď dítě chci a něco pro to udělám, anebo počkám, až zestárnu a nebudu moci mít děti.
Hledám u Vás útěchu, porozumění a pomoc.
Vyzkoušeli jsme několik alternativních metod, léčitele a tak, ale stále k nám miminko nepřichází.
Začínám být zoufalá.
Proto k Vám přicházím s prosbičkou, zda se stane zázrak a já přirozeně otěhotním.
Kamarádku jsem zaúkolovala, aby mi koupila tu Vaši úžasnou knížku, zítra přijede i přiveze mi ji, strašně se těším.
Mohu Vás poprosit, zda byste se na nás mohla podívat?
Přijde k nám miminko?
Chystá se k nám?
Z maminky je mi smutno, prosila jsem ji, ať toto téma uzavře a čeká, až ji tu úžasnou zprávu oznámíme.
Ale je tak nedočkavá, moc mi tím ubližuje.
Moc mi to mrzí, že mě nechápe.
Je to náš život, naše rozhodnutí.
Miminko je přeci zázrak.
Sestra je starší, rodinu zatím nechce, ale nechápe mě, že já miminko chci, ale ne takhle.
Maminka mi i oznámila, že zavolá do centra umělého oplodnění a objedná nás tam.
No, není to hrozné? (
Je... W.)
Bolí to.
Maminka se mi nesnaží ani pochopit...
Děkuji Vám, Wahlgrenis, za všechno.
Peťulka 16.11.2012
Milá Peťulko,
děkuji Vám za důvěru.
Ano, příběh, který žijete, je příběh Váš, ne Vašich rodičů, kteří se domnívají, že byste měla podstoupit umělé oplodnění.
Zatím Vás jejich informace pouze znejisťují.
Ten červík tam hlodá...
Vy se potřebujete dostat na zcela jinou vlnu.
Vy jste krásná, mladá žena, navíc zamilovaná do svého partnera.
To je výborný základ.
Ale nejste pevně zakořeněná v tom, co chcete, kam jdete a kudy.
Pořád o sobě pochybujete, tohle je patrné i ve Vašem pohledu, proto možná Vás maminka jakoby vede za ručičku na to IVF.
Má z Vás dojem, že o sobě pochybujete, máte trochu strach, tak abyste se sama tolik nebála...
Vy potřebujete naprosto jednoznačně zakořenit do toho procesu, v kterém jste.
Máte si být jistá vším, co se Vám děje, každým svým nádechem i výdechem.
V tuto chvíli vnímám při Vás holčičku, která přijde přirozeným procesem, to je, když se dva mají rádi...
A do budoucna nejspíš nezůstanete jen u jednoho dítěte.
Miminko k Vám vstoupí ve chvíli, kdy budete maximálně propojena s Vaším mužem, kdy všude kolem Vás bude bezpodmínečná láska.
Nesmíte myslet v žádných omezujících kategoriích, jako jsou plodné a neplodné dny, ovulace nebo spermiogram...
Na tohle všechno zapomeňte.
Do těch krásných okamžiků - kterým se říká také MILOVÁNÍ - se celá položte.
O ničem nepochybujte, naplno žijte každou vteřinu, dávejte pořád lásku.
Nezkoumejte, jestli to má Váš partner stejně, neporovnávejte nic, co je mezi Vámi, není nutné dávat sem nějaké účetní položky ve smyslu: má dáti - dal...
Tím by se měly také rozplynout veškeré strachy, které Vás obestupují.
Jsou tady zbytečně.
Jakmile pochopíte funkčnost láskyplného vztahu, jakmile necháte lásku hrát tu hlavní roli, pak se už nebudete na nic ptát.
© Wahlgrenis
16.11.2012
