Mám ležet, ale beze mne nic fungovat nebude
Milá Wahl,
tvoje stránky mě skutečně fascinují.
Mám na tebe prosbu.
Jsem ve 31. týdnu těhotenství a miminko se trochu snaží jít ven.
Doktor mi řekl, že mám okamžitě začít co nejvíce ležet.
Jenže mám na starosti 3letou dceru, dům, nějaká ta zvířata a na svého muže se moc spolehnout nemůžu.
Takže moc neležím.
Jenže nevím, co mám dělat, bez mojí práce to tu fungovat nebude.
Ale co když tím způsobím problém miminku?
Když se náhodně zeptám karet, jestli porodím v pořádku, vychází mi, že ne.
Prosím tě o odpověď, musím na to neustále myslet.
A měla by to opravdu být holčička?
Mockrát děkuji.
Dita 10.04.2007
Milá Dito,
nenapíšu Ti nic nového, když budu souhlasit s Tvým lékařem.
Jenomže to víš taky dobře.
Očekáváš jiná slova...
Vypadá to totiž, že holčička Ti posílá zvláštní varování.
Sama si totiž vyslovuješ ortel, riskuješ tím, jak se stavíš do nenahraditelné pozice.
Bereš si toho na sebe opravdu příliš.
Miminko se brání, nechce to tak, je tady jisté nebezpečí.
Měla bys skutečně všechnu práci, která je nyní jenom na Tobě, předat někomu jinému.
Nebude-li to manžel, jsou babičky, kamarádky, sousedky...
Píšeš, že jsi ve 31. týdnu, miminko by se zachránilo, jenže samozřejmě každý další týden těhotenství je výhonější.
Nesmíš si hrát na tažné zvíře, nemůžeš toho dělat tolik jako dřív.
Mohla bys také skončit v nemocnici, kde se už nikdo neptá, jestli máš nebo nemáš nějakou další práci.
Budoucí život je důležitější.
Měla bys pochopit, že miminko, které se hlásí do života, také něco potřebuje.
Proto opravdu sundej ty nádoby, které taháš na hlavě, a pytle, které máš přivázané na zádech.
Potřebuješ volnost, velkou osobní volnost - hodně vzduchu, ale i celkovou pohodu.
Měla by ses zastavit a poslechnout svůj vnitřní hlas, který Tě varuje.
Nic Ti neuteče.
Ty dva měsíce do porodu zkus být v klidu.
Všechny povinnosti, které sis na sebe nabalila, jsou velkou zátěží.
Způsobují Ti vnitřní problém, nemáš nyní sílu, abys všechno zvládla jako dřív.
Potřebuješ hodně odpočívat, hodně spát.
Rozmlouvej s miminkem.
Netahej žádné nákupy, omez všechny domácí práce, s malou si jenom v klidu hraj.
Budoucí miminko se k Tobě těší, ale čím později přijde, tím lepší bude jeho start.
Zatím to v tuto chvíli vypadá, že na něho moc nemyslíš, že jdeš proti vodě.
Doufám ale, že pochopíš, co je nyní Tvým hlavním úkolem.
Víš, co je posláním ženy?
Nyní toto poslání naplňuješ, všechno ostatní musí počkat.
Wahlgrenis 10.04.2007
Mockrát ti děkuji za odpověď, asi jsem to takhle potřebovala slyšet.
To jsem ještě tento týden měla nastoupit do autoškoly.
Už jsem všechno odvolala.
Ještě jednou děkuji.
Dita 13.04.2007
Přesně jak jsi říkala Wahl,
už ležím v nemocnici, holčička se na mě naštvala a chtěla ven.
Teď tu ležím a nakonec jsem ráda.
Muž pochopil, kolik toho na mě viselo.
Nyní se stará o dceru, zvířata a dům úplně sám, vše se musí teď naučit a tak mi snad potom bude víc pomáhat.
Já si konečně odpočinu a mám čas myslet na moje další miminko.
Jen doufám, že ještě chvilinku v bříšku vydrží.
S pozdravem
Dita 19.04.2007
Milá Dito,
není ani trošku pravda, že jsi na všechno sama a sama musíš všechno zvládnout.
A hlavně MUSÍŠ VŠECHNO zvládnout.
Byly časy, kdy jsem tímto obdobím taky procházela (beze mě se nic neobejde, nemůžu si vzít nemocenskou, když jsem nemocná, protože v práci to zkrachuje....).
Ejhle, v práci nezkrachovali, i když jsem odešla o měsíc dřív na rizikové těhotenství (je mi 38 a už jsem si drobečka v bříšku potřebovala i užít).
Doma se nikdo nezlobí, když nestihnu vyžehlit všechno prádlo, protože jsem unavená.
Důležitý je teď ten malý tvoreček ve Tvém bříšku.
A když se miminkům v bříšku něco nelíbí, tak to umějí dát parádně najevo.
Třeba i tím, že nakonec chtějí odejít.
Nic na světě není tak důležité, aby to nemohlo počkat, až se narodí miminko.
To, že jsi skončila v nemocnici na udržení holčičky, je možná taky k něčemu dobré
- prostě nebudeš myslet na hospodářství, ale máš teď spoustu času, aby sis povídala s miminkem.
Ono tě totiž vnímá, slyší a reaguje na Tvé podněty.
Vím to, jedno teď v bříšku mám taky.
Reaguje na pohlazení, na povídání si o něm, dokonce stačí, když na něj myslím a hned se mi ozývá.
Držím Ti palce a posílám Lásku a pohlazení pro Tebe i Tvé miminko.
To je to, co teď moc potřebujete.
S Láskou
Štěpánka 20.04.2007
© Wahlgrenis
20.04.2007
