V kartách se mi objevilo miminko a o půl roku později opět
Dobrý den paní Wahlgrenis,
odhodlávám se již delší dobu Vám napsat...
Jen si říkám, dostáváte stovky dotazů, proč byste si zrovna měla najít čas odpovědět na můj e-mail?
Ale za zkoušku nic nedám.
Během posledního roku jsem byla dvakrát u kartářky (totožné), zabývá se i energií SRT.
V kartách se mi objevilo miminko a o půl roku později opět.
Už je to další půlrok, ale bohužel stále čekám.
Stále nepřichází.
Vím, že je vše v myšlení, ale je to těžké, stále odpovídat na dotazy, tak co, kdy budete mít miminko?
Snažím se to ustávat s úsměvem, ale začínám být poněkud nervozní.
Jak se naladit na správnou vlnu, aby miminko již přišlo?
Paní kartářka říkala, že si mám představovat, že již jsem těhotná.
Musím přiznat, že si na to vzpomenu párkrát, ale ne určitě každý den.
Píšete, že je třeba být šťastná,.. jenže někdy je to těžké..
Pokud byste si našla chvilku, byla bych Vám vděčná.
Pokud ne, i tak děkuji za to, že jste.
Čtu vaše příběhy pravidelně a člověk si mnohé věci uvědomí.
Škoda jen, že si je neuvědomuje častěji..
Děkuji
Sandra 21.06.2012
Milá Sandro,
ve Vašem případě nebude s těhotenstvím problém.
Ostatně se ukazuje v kartách Vaší kartářky už delší dobu.
Tady je všechno v pořádku.
Vy si ale prožíváte vztah, kde není absolutní vyladění, tady nebydlí ta nekonečná láska, není v každé buňce Vašeho těla, Vašeho světa.
Nejdřív byste měla najít cestu sama k sobě, nic si nevyčítat, o ničem svém nepochybovat.
Pak by měla přijít fáze, kdy prožíváte absolutní radost, v každé vteřině, tady a teď...
A jako vyvrcholení přijde fáze, kdy se se svým partnerem milujete, jen milujete... bez očekávání, bez výhrad.
Miminko potom přichází jako bonus, jako dar.
Nesmí to ale být Váš plán.
Ještě mám pocit, že byste se měla ohlédnout do minulosti, jako by tady byl nějaký problém, nad kterým se nemůže jen tak mávnout rukou...
© Wahlgrenis
21.06.2012
Vážená Wahlgrenis,
děkuji Vám mnohokrát za odpověď.
Jste velmi hodná, že jste si na mě udělala čas.
Děkuji za pozitivní odpověď, že naděje je.
Asi mě čeká ještě dlouhá cesta, abych si některé věci uvědomila a neřešila.
Ještě jednou děkuji za Váš drahocenný čas.
Přeji spoustu vyřešených trápení ostatních dušiček.
Sandra 22.06.2012
Dobrý den vážená Wahlgrenis,
obracím se znovu na Vas po pěti letech..
Tehdy jsem Vám napsala ohledně těhotenství a po Vasi odpovědi, pár dni na to jsem otěhotněla.
Máme krásného, chytrého a citlivého skoro 4letého syna.
Vzali jsme se před třemi lety, po 12 letech vztahu..
Nyní se nám narodil druhý syn, nyní má 3 měsíce.
Bohužel se před dvěma lety objevily první problémy.
Manžel ale stále chtěl druhé dítě.
Jenže jeho vztah se během těhotenství - ve 3. měsíci zcela změnil - ochladl.
A taky si s naším starším synem moc nerozumí..
Dost po něm křičí, nemá na něj trpělivost..
Teď po narození sourozence to už je k nevydržení.
Starší syn si vyžaduje pozornost.
Když něco chce, křičí po nás, vzteká se..
Mamka tvrdí, že je na nervy z mého manžela..
Když po něm křičí, syn neposlouchá a jeho to rozčiluje.. že je to má chyba ve výchově..
Manželovi jsem říkala několikrát: Nekřič, sekne se..
Ale on to nedokáže pochopit..
Prý právě proto neposlouchá, protože mu jen domlouvám... atd..
Já jsem po porodu druhého syna nedostala ani kytku.. protože to tak prý necítí..
Tvrdí mi, že jiná v tom není..
Přitom na začátku těhotenství byl rád, že čekáme konečné miminko..
Jak to že k nám chtělo?
Díkybohu za něj, chtěli jsme jej, je to usměvavé zlatíčko, ale do takového vztahu??
Já mám strach odejít, protože s dětma by mě nepustil.. a dohoda s ním nebude možná..
Mě by jít nechal, ale kluky ne..
A taky mám strach, aby starší syn nebyl horší, kdyby si ho manžel bral.. že by s ním byl celý víkend...
Já bych ho pak nemohla chránit.. a aby mi manžel nedělal naschvály, popřípadě s dětma neutekl do ciziny?
Finančně je totiž za vodou.. takže vůbec nevím či dál..
Předem děkuji za Váš čas a popřípadě i odpověď.
S pozdravem
Sandra 24.02.2017
Milá Sandro,
zřejmé je, že finanční otázka ve Vašem vztahu byla pro Vás vždy na prvním místě.
Měla jste jistotu, že o Vás bude postaráno, proto jste i toužila po dítěti jako potvrzení správnosti Vaší společné cesty.
Po nějakou dobu tohle fungovalo.
Pak muselo dojít - chtě nechtě - k procitnutí, zjistila jste, že to, co mělo být pro Vás společné, je najednou jinak.
Vnímala jste zastavení nebo alespoň zpomalení veškerých energií, které mezi Vámi probíhaly.
To krásné, co tady bylo na začátku, se začalo měnit v něco úplně jiného...
Tohle je Vám důvěrně známé.
Začala (začali) jste se snažit o návrat do stavu, který jste spolu zažívali dřív, na začátku vztahu.
Přestože to společné mizelo, komunikace vázla, podařilo se Vám otěhotnět.
Ovšem dítě nikdy nemůže nahradit to, co ve vztahu chybí.
Přestože jste si oba další miminko přáli, když přišlo, zjišťujete, že je to "jenom" dítě.
To prázdno mezi Vámi zůstalo.
Možná jste mu dávali vlastnosti, které nemá nebo ani nemůže mít.
V jeho narození nebyla žádná jistota, že narušené pouto mezi Vámi bude nadále pevné.
Už začínáte chápat, že Vaše společně budovaná stavba se řítí k zemi, není tady nikoho, kdo by ji mohl držet.
Tohle je hodně náročné, hodně...
Vy se teď dokonce ptáte, jak je možné, že do "toho" vůbec miminko vstoupilo.
Vstoupilo, nedivte se tomu.
Navíc už je s Vámi tři měsíce, není to plán, ale hotový, úžasný chlapeček.
U vás je toho najednou moc, co potřebujete řešit nebo alespoň pochopit.
Nejvíc Vám jistě připadá, že tohle zvládnout nemůžete, že to jsou všechno věci, které se staví proti Vám.
Možná se i ptáte sama sebe, kam jste se ztratila, kde to vůbec jste...
To, že si Váš muž nerozumí se starším synem, se může jevit jako logické.
Často přichází budoucí miminko jako duše partnera z minulého života, což může v některých případech muž tzv. načíst.
Miminko není hračka koupená v hračkářství, jsou tady minulé životy, které promlouvají, které sem přicházejí navázat a pokračovat v tom, co se dříve nestihlo.
Další rizikový faktor - druhé miminko, které je tady najednou jako priorita.
Prvorozené dítě si připadá odsunuté, může dojít až ke zpomalení vývoje.
Takové dítě se může opět začít počůrávat, vyžaduje dudlík a jiné postupy, jako by bylo opět malým miminkem.
Uvědomuje si totiž, že miminko (které se tady najednou objeví) má větší pozornost, aniž by o to muselo nějak zvlášť usilovat.
Případně se hlásí o pozornost všemi prostředky, o kterých ví, že fungují.
Přesně odhadne, že krok "zvýšit hlas" (tj. začne-li řvát), mu přinese to, co chce.
Vidí to ostatně u dospělých kolem.
Proto se ničemu nedivte.
Teď se ptáte, co bude dál, uvažujete, jak půjčujete staršího syna manželovi na víkendy.
Vnímáte se jako samotná matka se dvěma dětmi.
Ale ještě pořád jste rodina, Vašem miminku jsou teprve tři měsíce.
Potřebovala byste získat nadhled nad vším, co nyní žijete.
Nejste stará, tohle není poslední fáze Vašeho života, nesmíte rezignovat.
Kolem Vás vnímám zástupy andělů, nejste na to sama.
S Vaším mužem by bylo dobré začít jinak komunikovat, jste žena, vztah máte ve svých rukou.
Sice to nyní máte ztížené tím, že jste po porodu, ale podhoubí mezi Vámi je ještě živé.
Váš první syn touží po Vaší lásce úplně stejně jako nové miminko, touží po Vašich dotycích, po objetí, milém slově.
Nesmíte ho odstrkovat, dávat na vedlejší kolej.
Patři k Vám stejně jako nové miminko, jen je mu líto, že přišel najednou o svou dominantní roli.
Tohle všechno byste si měli s manželem ujasnit, nejde o boj, o přežití, ale o vytvoření týmu.
Každý tady je pro ostatní něčím důležitý.
Vytváříte rodinu, odchod není na programu dne.
© Wahlgrenis
25.02.2017
Děkuji moc za odpověď. ..
Ani nevíte, jak moc jsem některého věci potřebovala "slyšet", jen Mě překvapilo, že odchod není na programu dne..
Nějak si nedovedu představit, jak v tomto "vztahu" dal fungovat. ..jak dlouho se dá tohle vydržet?
Mám vydržet, i když mě manžel občas uráží. .??
Tohle by si žena přece neměla nechat líbit..
A máte pravdu, spíše spolu bojujeme..
Proto mezi námi není žádná komunikace, žádná milá slova.. nic... a přesto ještě nemám odcházet?
Navíc si manžel za mého těhotenství našel jako koníčka potápění a motorku, takže na rodinné výlety to moc nevypadá..
Ale asi je to i má chyba, kdy Já o ně ani nestojím.
Staršího syna se snažím všímat, kdykoliv miminko usne, hraju si s nim, pohladím, dám pusu, obejmu..
Bohužel nám miminko přes den moc nespí.. takže je to náročnější..
Zajímalo by me tedy, zda dojde ke zlepšení vztahu mezi manželem a starším synem..
Unavuje mé vidět, že se hádají nebo že si nerozumí.
A zlepšení mezi mnou a manželem je na mne, pokud chápu správně..
Myslela jsem, že o to ani už nestojí..
Ještě bych se chtěla zeptat na mou mamku.
Jezdi mi tady pomáhat 4 měsíce a právě je to ona, která tlačí do odchodu, rozvodu atd..
Prý aby starší syn nebyl z manžela nemocný na nervy apod.. že má na něj negativní vliv.. atd.
Když je tady babi, tedy moje mamka, starší syn občas koktá, což nedělal před narozením bratříčka, a vzteká se a křičí..
Říkám si, zda není na čase Pomoc mamky opustit..
Jsem jí samozřejmě vděčná, ale když jsem byla jednou se syny sama, starší syn byl v klidu, nekoktal, nechtěl si neustále cele dopoledne hrát..
Netahal babi neustále se slovy pojď si hrát.., nekřičel..
Poradíte mi prosím se školkou?
Chtěla jsem ho na jaro dat do školky (duben), již tam chodil září, říjen, pak jsem si jej nechala před po porodem kvůli neštovicím doma..
A teď kvůli miminku je také doma.. aby to ale nebral, že se ho chci zbavit.. Myslím, že ve 4 letech uzrál, aby byl s dětmi a ne jen se mnou a miminkem, popřípadě s babičkou doma..
Co myslíte?
Ještě jednou děkuji především za Váš čas.
Sandra 26.02.2017
