Mohla bych se zeptat, zda se k nám chystá naše děťátko?
Milá Wahlgrenis,
sleduji a pročítám Vaše stránky.
Musím Vám napsat, že jste mi v životě moc pomohla.
Uvědomila jsem si již mnoho věcí a stále uvědomuji.
Hodně jste mi změnila život.
Mohla bych Vás požádat o pár písmenek, zda se k nám chystá naše děťátko?
Je u nás blízko?
Myslím, že už jsem ušla velký kus cesty, a myslím, že jsem i na té správné cestě.
Moc Vám za nás všechny děkuji a hlavně za sebe.
Jste úžasná.
Posílám Vám sluníčko
Pajuška 20.06.2012
Milá Pajuško,
v souvislosti s Vaší otázkou vnímám energie budoucího miminka, které ale má s Vámi nějaký problém.
Připadá mi, jako by ve Vašem životě už někdy téma budoucího miminka bylo.
Vy jste ale tehdy rozhodla jinak, po svém.
Sice to může být už dávno odžité, zapomenuté, ale je to nyní brzdou v procesu, který byste chtěla rozběhnout.
Důležité bude se k této minulosti vrátit a tam si udělat jasno.
Pak se může Váš příběh nádherně rozvinout.
© Wahlgrenis
20.06.2012
Dobrý den Wahlgrenis,
nejdříve vám chi moc poděkovat za Vaši odpověd.
Wahlgrenis, předpokládám, že se to týká minulých životů, neboť v tomto životě jsem ještě těhotná nebyla.
Jak se mám vrátit do minulého života a udělat si tam jasno?
Jak mám zjistit, co jsem udělala?
Poraďte mi, prosím.
Pomůžete mi?
Jsem ted úplně zmatená, vůbec nevím, co mám dělat.
Pajuška 20.06.2012
Milá Pajuško,
vnímám tady odmítnutí ne přímo Vašeho těhotenství, ale vůbec tu myšlenku.
Zkuste se vrátit do období kolem Vašich 15 nebo 16 let.
Tam možná byl nějaký chlapec... první láska...
Možná tady nějaké plány byly - ale ne s dítětem.
Zkuste si tohle vybavit.
Ke mně promlouvá tento život, skutečné odmítnutí nebo opovržlivý postoj k nějaké těhotné ženě.
Mohla to být také například těhotná žena, s kterou začal žít Váš otec...
Nebo dívka, která otěhotněla s Vaším bývalým partnerem...
Prosím napište mi k tomu, co Vás napadá.
© Wahlgrenis
20.06.2012
Milá Wahlgrenis,
tak jsem pečlivě přemýšlela, co se v tom věku mohlo stát.
A přišla jsem na tyto věci (popravdě řečeno si tento věk přesně nevybavuji, i když to není tak moc dlouho, nějak jsem to asi vytěsnila z hlavy ):
- věk 15-16 let
Prožila jsem svou první lásku.
Moc jsem do něj byla zamilovaná, ale já jsem byla třeštidlo a zvorala jsem to.
Líbil se mi jiný kluk, ale s tím jsem nakonec ani nechodila.
S mou první láskou se sem tam potkáváme, ale nemáme si už co říct, je tu takové to trapné ticho, ale i tak doufám někdy, že ho aspoň uvidím, vzpomenu si na svůj první polibek, to byl tak krásný zážitek.
On byl můj "učitel líbání".
V tomto období jsem měla hodně ctitelů, ale já chtěla svou první lásku, ostatní mi nezajímali.
- byla těhotná mamči kamarádka.
Vím, že jsem cítila, že bych klidně chtěla ještě jednu sestřičku, ale mamča nechtěla.
- dozvěděla jsem se někdy kolem tohoto věku, že maminka byla na potratu, když jsem byla ještě malá holčička.
Nikdy jsme o tom nemluvily.
To mě dost šokovalo.
- věk 16-17
Bylo první milování s klukem, kterého jsem já moc milovala, ale on mě nemiloval.
Choval se ke mně hrozně, ale to jsem si uvědomila až déle.
- jeho sestra otěhotněla, když jsme spolu chodili
- má krásnou holčičku
- o malou jsem se moc ráda starala, chovala ji uspávala ji, bylo to zlatíčko, ted už se nestýkáme, vlastně od té doby, co jsme se rozešli
- zbožňuji děti a myslím kolem těch 16 let jsem už o miminku snila, těšila jsem se, až za pár let otěhotním a představovala jsem si, až budu maminka, i když jsem byla ještě sama dítě
- odmalička si rozumím s dětmi, mám je moc ráda, tak úžasně překvapují, je to prostě radost
To je vše, co mi napadlo, na co jsem si vzpomněla.
Ale po pravdě řečeno, dalo mi to práci zavzpomínat.
Moc Vám děkuji.
Pajuška 21.06.2012
Milá Pajuško,
předpokládám, že jsme se dostaly k tomu zamotanému bodu.
Přichází k Vám jasná informace.
Týkala se Vašeho domova, místa, kde jste žila.
Tady něco nebylo po Vašem, jistý příběh se vyvíjel jinak, než jste si přála.
Promlouvá ke mně odmítnutí těhotenství Vaší maminky, Vás se dotklo to, že ona už nechtěla dítě.
Vnímala jste tady vyšší plán, všechno bylo podle Vás jasné, otevřené.
Odmítnutí Vaší maminky jste se nesla životem dál.
Nějak se Vás osobně dotklo, promluvilo k Vaší duši.
Připadá mi to, že jste v té době byla propojená s duší budoucího miminka, vnímala jste jeho energie, cítila jste, že by se chtělo do Vaší rodiny narodit, ale vlastně jste pro to nic doopravdy neudělala.
Tady byl příběh ukončen dřív, než vlastně mohl začít.
Příběh byl ukončen rozumem, nyní se opět hlásí, ale touží mluvit se srdcem, s Vaším srdcem.
Tentokrát by to už mělo být jinak, tahle duše chce přijít, chce se narodit.
V tuto chvíli vnímám energie holčičky.
Možná bude stačit pouze uvědomění si toho, co se tehdy odehrálo.
Vlastně to vypadá, že o nic nešlo.
Ale to je jen zdání, které se tolik liší od toho, jak to má tahle duše.
Vnímala absolutní odmítnutí.
Teď by ale měla přijít do láskyplného prostředí.
Pokuste se vcítit se do těchto energií, prožijte si, jak této duši musí být.
Moc se sem těší.
Doufá, že nyní už žádné zábrany nebudou.
© Wahlgrenis
21.06.2012
Milá Wahlgrenis,
děkuji Vám .
Při čtení Vašich slov jsem se rozbrečela.
Ještě ted brečím.
Strašně to bolí, nemůžu ty slzy zastavit....
Wahlgrenis, já vlastně nemám tušení, kdy maminka byla na potratu, jestli to bylo v tom období, když mi bylo 15.
Jen mi ta informace byla sdělená jen tak mezi řečí.
Bylo mi z toho hrozně a vlastně si na to ještě ted někdy vzpomenu a je mi to moc líto.
Vím, že jsem se tuto informaci dozvěděla, když mi bylo 15 nebo 16 let.
Řekla mi to tetička.
Nepamatuji se, o čem jsme mluvili, ale řekla mi to, ani nevím proč.
Mám si o tom s maminkou promluvit?
Zkusit ji pochopit?
Já to totiž nechápu, jak tohle může někdo udělat.
Před šesti lety mi švagrová oznámila, že je těhotná, ale upřednostnila kariéru (peníze) před miminkem a šla na potrat.
Od té chvíle se na ni dívám jinak.
Nechápu ji.
Vím, že to udělala, protože si zvykla na hodně peněz.
Nic jim nechybělo.
Je to hrozné.
Vím, že nemám právo soudit a nesoudím.
Přišlo k nim miminko a oni ho dali pryč.
Nedali mu šanci.
Teď se snaží o další miminko, asi si teď něco uvědomila.
Ale potrat jí udělali na dvakrát, poprvé se něco nepodařilo, a teď neví, zda ještě může otěhotnět.
Lékaři jí moc šancí nedávají...
Už by jejich miminku bylo šest let.
Manžel s tím nesouhlasil.
Bylo to jen její rozhodnutí.
Když jsem o tom s jejím manželem mluvila, měl slzy v očích.
Uvědomil si, co udělala.
Zabila jejich dítě.
Já jen, když slyším slovo potrat, tak je mi z toho na nic.
Moc Vám, Wahlgrenis, děkuji.
Nemůžu ty slzy zastavit...
Pajuška 22.06.2012
Wahlgrenis,
moje maminka neví vůbec, ani netuší, že to vím.
Mám to tak nechat, nebo si o tom s ní mám promluvit?
Pajuška 22.06.2012
Milá Pajuško,
tady jde o Vás a o duši toho miminka.
Vy jste tehdy vnímala celý tento příběh na úrovni duší, není třeba s maminkou mluvit.
Ona do tohoto procesu vstoupí, pokud to tak má být, sama o sobě, někdy jindy... třeba...
Tady jste důležitá Vy a komunikace s touto duší.
Měl byste ji pochopit, jak jí asi bylo, když nemohla vstoupit do tohoto světa.
Ty slzy ale už promlouvají za Vás.
Už teď probíhá očista, procesy se dějí, aniž byste se o to nějak snažila.
Tahle duše by měla vnímat, že to máte určitě jinak, že u Vás je otevřená náruč, že jste naplněná nekonečnou láskou.
Neměly by tady být žádné pochybnosti...
© Wahlgrenis
22.06.2012
Milá Wahlgrenis,
přeji Vám krásný den.
Dnes se mi zdál nádherný sen.
Byl úplně reálný... a ty pocity, které cítím ještě teď...
No, neuvěřitelné.
Zdálo se mi, že jsem těhotná.
Ve snu jsem měla krásné růžové šaty, měla jsem krásné bříško.
Byl to tak šestý sedmý měsíc, asi, nepoznám to.
Ten pocit, když jsem šla, bolelo mi v kříži, ale neustále jsem bříško hladila a stále jsem se usmívala.
Byla jsem naprosto šťastná.
Ten pocit byl asi mateřství, neznám ho, ale je krásný.
Potom jsem seděla asi doma na gauči, a miminko mi kopalo, byla vidět malinko i nožička přes bříško.
Bylo to... neuvěřitelný, krásný, neznámý, naplňující...
Šla jsem na kontrolu k lékaři, a lékař mi chtěl něco sdělit, ale netvářil se moc hezky, a tak jsem se se strachem probudila...
A včera se mi zdál sen, že jsem byla lesbička (což nejsem) a s přítelkyní jsme chtěli miminko, a tak přítelkyně otěhotněla, chodila v mém snu s bříškem, a já jí to tak záviděla.
Říkala jsem si, proč ona a proč ne já?
Ale byla jsem šťastná.
Takové sny se mi dřív vůbec nezdávaly, to až teď, po Vašich odpovědích.
Že by to byla naděje, že něco krásného přichází??
Pajuška 25.06.2012
Milá Pajuško,
Váš sen je nádherný, pocity, které popisujete, jsou tak živé...
Tohle nejsou náhody.
Vnímám tady potvrzení Vaší cesty, všechno je v pořádku.
Proti tomu, co jsme si psaly před týdnem, je u Vás všechno jinak.
Nic tady nedrhne, nic nepřekáží.
Cesta je otevřená, jako by miminko mělo vstoupit každou chvilku.
Kolem Vás jsou nádherné energie, objímací, tančící...
Láska vyplnila celý prostor kolem Vás a Vašeho partnera.
Miminko vnímá otevřenou náruč.
Budu se těšit na další zprávy od Vás.
© Wahlgrenis
25.06.2012
Úžasná Wahlgrenis,
moc Vám děkuji za Vaše krásná slova.
Cítím jako by ze mě spadl kámen, takové to tížení.
Cítím se uvolněně, krásně.
Chtěla bych Vám tímto ze srdce moc poděkovat, že jste se mně věnovala, že jsi mi napsala, že jste mi pomohla.
Moc si toho vážím.
Je mi do pláče... štěstím.
Děkuji za Vaše krásná slova.
Moc ráda Vám napíši další zprávičky.
Je to vůbec možné?
Jsem ted v jiném světě... díky Vám.
DĚKUJI.
Pajuška 25.06.2012
