Lituju, že jsem to svinstvo tak dlouho brala
Dobry vecer pani Wahlgrenis,
zkusim vam napsat par radku... treba odpovite...
Nedavno jsem na vas dostala kontakt od kamaradky, ktere se nedarilo otehotnet,
Doktori ji rekli, ze pokud nebude brat hormony, tak prirozenou cestou neni sance otehotnet.
Vy ste ji po case napsala,ze bude mit chlapecka...
Ted ji chybi par dnu do porodu...
Krasne!
Take jsem procitala pribehy na vasich strankach a rozhodla se, ze zkusim napsat.
Uz nejakou dobu se s pritelem snazime o mimco a moc si ho prejeme...
Po tricitce jsem vysadila antikoncepci...
Lituju, ze jsem to svinstvo tak dlouho brala.
Pak jsem mela spoustu zdravotnich problemu - caste zanety, slaba imunita a pak operace - cysta na vajecniku...
Trvalo mi dva roky, nez jsem se dala pomoci bylin a gemoterapie dohromady.
Ted je mi 34.
Zdravotne jsem na tom celkem dobre, ale pritel ma dost spatny spermiogram, pry hranicni hodnoty.
Zacali jsme resit umnele oplodneni.
Mame za sebou vysetreni.
Cekame na vysledky...
No, roky utikaji, a tak se chci zeptat, jestli na nas nekde mimco ceka a nebo treba se mame zajimat o adopci...
Moc dekuju za vas cas, mejte se krasne...
Misa 24.03.2012
Milá Miso,
děkuji za důvěru.
To, že k Vám momentálně miminko nepřichází, není proto, že byste nemohla mít děti.
Jste součástí procesu, kde to nejde.
Mám z Vás pocit, jako byste zabloudila, ale to není tragédie.
Opět se můžete najít, stačí, abyste se rozhlédla, kde jste, pochopila, v čem jste, že už v tom déle být nechcete, a najednou budete jinde.
Umělé oplodnění ani adopce pro Vás není.
K Vám se chystá miminko přirozenou cestou, ale zatím svou cestu zvažuje.
Připadáte mu tak trochu mimo...
Ale už tím, že o tom začínáte uvažovat, je úžasné.
Dokážete se vyladit a opět v sobě najdete tu ženu, která se chce stát matkou.
Nesmíte ale o sobě pochybovat.
Teď vnímám energie kolem Vás na chlapečka.
Budu se těšit na další zprávy od Vás.
© Wahlgrenis
24.03.2012
Dobry den Pani Wahlgrenis.
Nedavno Vam psala moje pritelkyne, ze se pokousime jiz delsi dobu o mimco.
Predevcirem jsme byli na konzultaci, na klinice nam bylo sdeleno, ze muj spermiogram se jeste zhorsil.
Daval jsem vzorek spermatu na podrobnejsi analyzu tzv. akrozomy, zkratka a dobre mam proste malo zivych spermii...
Doktor nam navrhuje umele oplodneni, ze je to to nejlesi cesta, obracim se na vas s dotazem, jestli pricina naseho nezdaru neni nekde ve mne.
Nemohu se zbavit dojmu, ze to nas problem visi uplne na jinych vecech..
Nevim, snazil jsem se myslet optimisticky, ze preci jednou se nam to povede, upravil jsem si i jidelnicek.
Pritelkyne mne koupila chlorellu.
Muj jediny nesvar je koureni.
Snazim se s tim seknout, tak uvidim, ma vule je velmi spatna.
Chtel bych slyset vas nazor, v cem je ten zakopany pes, zda je to psychickeho puvodu nebo se snazim malo..
Marcel 06.04.2012
Milý Marceli,
odpovídala jsem Vaší přítelkyni nedávno.
Problém není ve Vás, ani v ní.
Problém je ve Vašem nastavení... tady si s přítelkyní nemáte co vyčítat.
Oba jste podlehli informacím, které Vám lékaři s kamennou tváří sdělují.
Připadáte si proti nim nejmenší na celé světě.
Ano, pravda, mají bílý plášť, dívají se rozumně, říkají čísla a hodnoty, kterým se snažíte rozumět.
To ale nejde.
Jejich svět je jiný než ten Váš.
Přijímáte jejich postupy, protože jste uvěřili, že takhle to funguje, když Vaše přirozené procesy nevycházejí.
Měli byste jít ale svou cestou.
Na mém webu jsou desítky příběhů, kdy podle lékařů miminko přirozenou cestou přijít nemělo.
Přesto se tyto děti na svět ohlásily a narodily se.
Dokonce i s nulovým spermiogramem jeden pár na konci minulého roku otěhotněl.
Netrapte se.
Kdybych s Vámi mluvila osobně, možná byste se dokázali na vlnu lásky přeladit.
Jsou to nádherné, průchodné postupy, které jsou zvládnutelné.
Není to žádní krize, nic přitom nebolí.
Budoucí maminka si nemusí navíc za obrovského finančního vyčerpání rodinného rozpočtu píchat do břicha dávky hormonů.
To, co bychom spolu pojmenovali, je cesta jasná, otevřená.
Jen potřebujete opustit svoji cestu, máte opustit známé stereotypy...
Tudy cesta nevede.
Svým spermiogramem se netrapte.
Jsou to jenom čísla, hodnoty...
Lékaři se musí tvářit, že mají nějaké argumenty.
Miminko si okamžik příchodu na tento svět vybírá samo.
Přichází ve správnou chvíli.
© Wahlgrenis
07.04.2012
Dekuji vam za odpoved.
Abych rekl pravdu, po te navsteve klesl muj optimismus na minimum.
S tim umelym oplodnenim se nam moc nechce..
Ale leta plynou jak voda.
Nejsme nejmladsi, mne je 36, o me nejde, Misi bude 35.
Nechce rodit ve 40.
Ale davate mne novou nadeji.
Prosim, poradte mne, co pro to mam udelat?
Myslim na to kazdy den.
Je fakt, ze muj zivotni styl byval hodne divoky..
Myslite si, ze to ma velky vliv, ze nemuze pritelkyne otehotnet?
Znam spoustu lidi, kteri i fetovali a nevim co jeste, a maji zdrave deti.
Nekdy se i pristihnem, jak nasim znamym zavidime..
Marcel 07.04.2012
Dobry den Pani Wahlgrenis,
chtel jsem vam rict, ze muj pesimismus ochabl, ba naopak zacinam citit jakousi nadeji, zacinam tomu verit po precteni tech pribehu.
Hlavne me povzbudily vase slova, akorat mam obavy o pritelkyni.
Je dost netrpeliva.
Ani se ji nedivim, tahne nam na ctyricet a ma strach, ze mimco nebude, snazim se ji povzbuzovat, ale asi mate pravdu s tim, ze miminko si vybira cas samo.
Je to asi o te trpelivosti, proto jsme podrazdeni...
Kez bych ucinil Misu stastnejsi..
Mozna mi to nebudete verit, neco mne porad rikalo, ze ten nas problem visi na necem jinem, nikdy jsem nebyl nadseny z bilych plastu...
Zkratka a dobre mate mou duveru.
Marcel 11.04.2012
Dodrý večer paní Wahlgrenis,
nedávno sem Vám psala ohledně mimča...
Ndaří se mi delší dobu otěhotnět.
Vy jste mi odepsala, ze by snad k nam melo přijit miminko přirozenou cestou, snad chlapeček...
Pak Vám psal muj přítel, kterého ste dost povzbudila a dodala opět optimismus potom, kdy mu doktor sdělil, že je téměř neplodný...
Umělé oplodnění teda ještě posunem na podzim a budem doufat, že se stane zázrak a nebudem to muset podstoupit....
Psali ste si, ze by bylo možné Vás navštívit...
Našla sem, že bude sezení v Praze tento měsic, ale je to pro nás dost daleko...
Ted sem objevila v chystaných akcích, ze budete i v Šumperku, ale není tam ještě termín...
Je to pro nás o hodně blíž.
Tak se chci zeptat, jestli by to bylo mozné...
Předem děkuju a hezký večer Vám přeje
Misa 12.04.2012
Milá Mišo,
ve Vašem případě bych považovalo to, že se má uskutečnit akce s tématem pro budoucí maminky právě v Šumperku, za znamení.
Tohle není můj záměr.
Kontaktovala mě včera paní, která zde má jisté centrum, kde se podobné akce konají.
Počkejte si na bližší informace.
Možná už trochu tušíte, že se všechno děje tak, jak se dít má...
© Wahlgrenis
12.04.2012
Zdravim pani Wahlgrenis.
Prominte, ze vas obtezuji.
Chtel bych se vas zeptat na jednu vec, ktera me neda spat.
Uz delsi dobu se snazim prestat kourit, ale mam velmi spatnou vuli, takze mne to zkratka nejde.
Trapi to i mou pritelkyni.
Myslite si, ze to moje koureni je pricinou naseho nezdaru mit spolu miminko?
Dekuji za vas cas.
Nashledanou v Sumperku, doufam tedy, ze to plati..
Marcel 30.04.2012
Dodrý večer milá Wahlgrenis,
chceme ještě dodatečně poděkovat za krásný den strávený s Vámi v Šumperku a za Váš čas, který ste nám věnovala!
Pomohlo nám to pochopit mnoho věcí a posunout se zas dál...
I když dneska sme byli ještě naposled na reprodukční klinice, jen teda oznámit, že na umělé oplodnění zatím nepudem.
Doktor se s náma bavil dost ironickým tonem, že nám teda přeje hodně štěstí, ale že by to musel být zázrak otěhotnět přirozenou cestou s takovým spermiogramem...
Byla sem z toho rozhozená, ale věřím, že zázraky se opravdu někdy dějí.
Stejně pořád cítím, že by to pro nás nebyla správná cesta...
Mějte se krásně a ještě jednou díky za povzbuzení jít dál...
Míša a Marcel 13.06.2012
Dobrý den Wahlgrenis,
od našeho setkání v Šumperku uběhly tři měsíce...
Tehdy jsme probrali spoustu věcí.
Bylo to fajn.
Často na Vás vzpomínám a na rady, které jste nám dala.
Vyčetla jste, že by k nám mohlo přijít miminko v červenci a nebo v srpnu.
Moc jsme se těšili.
V červenci jsem to zvládala dobře.
Snažila sem se na to nemyslet a nechat všechno volně plynout.
Ale v srpnu už jsem začala být nervozní, že to zas nedopadne dobře.
Navíc pro přítele nebyl srpen zrovna nejlepší období.
Prožil něco, co dopomohlo k tomu, že jsme k sobě zrovna moc blízko neměli.
Celé jsem to obrečela, ale snad už je to za námi.
Bylo mi z toho smutno.
Ani se mně o tom dál nechce psát.
Myslíte, že je šance, že by k nám miminko znovu našlo cestu?
Děkujeme za Váš čas.
Mějte se hezky!!!
Míša 28.08.2012
Zdravím paní Wahlgrenis.
Rozhodl jsem se Vám napsat pár řádků.
Velice rád vzpomínám na naše setkání v
Šumperku , bylo to kouzelné.
Spousta věcí byla pro nás přínosem.
Hodně o tom přemýšlím, jestli jsme neudělali někde chybu.
Snažím se to brát volně tak, jak to je...
Ale něco se muselo stát, když miminko k nám nepřišlo.
Chtěl jsem se Vás zeptat, jestli je ještě šance anebo je problém někde jinde?
Vím, že bychom měli mít pokoru.
Těhotenství není program, ale jsme z toho trochu zoufalí.
Nevíme, co máme dělat.
Možná bychom potřebovali povzbudit..
Ještě jednou dík a čekám na brzkou odpověď, tedy v rámci Vašich možností.
Hezký večer
Marcel 05.09.2012
Milý Marceli,
teď mezi Vámi a Míšou není všechno v pořádku.
Duše Vašeho budoucího miminka vnímá jakési podivné napětí, je to stav, který se mu nelíbí, znejistění.
Do prostoru kolem Vás vystupují otazníky, jako byste zapomněli na tu vlnu lásky, která má být všude kolem Vás, ale opět jste se vrátili do těch "strojů".
O tom jsme na akci v Šumperku mluvili.
Miminko nesmí do tohoto světa být Vámi sunuto, ale má dostat svůj vlastní prostor, aby mohlo s láskou vstoupit.
Vnímáte ten rozdíl?
Nedělejte nic, co by se Vám nelíbilo.
Hlavně "nedělejte dítě".
Milujte se...
Tahle brána není zavřená.
© Wahlgrenis
05.09.2012
Zdravím Vás Wahlgrenis,
chci opožděně poděkovat za
listopadovou konferenci k miminkům a za Vaši povzbudivou odpověď na muj dotaz ohledně našeho miminka...
Opět jste vystihla moje pocity a pochybnosti, někdy ztrácím naději, přestávám věřit, že si k nám miminko najde cestu.
V listopadu jsem měla malou naději, že bych mohla být těhotná, protože se mně zpozdily měsíčky, ale bohužel...
Tak si často pročítám Vaši odpověď, abych si srovnala svoje myšlenky a začala zas věřit sama v sebe...
Ještě jednou díky a mějte se moc hezky!
Misa 05.12.2012
Dobrý večer Wahlgrenis,
naposled jsem Vám psala v listopadu, když byla konference - Proč k nám miminko nechce...
A my jsme se před tím v květnu setkali
v Šumperku .
Snad si vzpomínáte...
Čas ubíhá a dušička si k nám stále cestu nenašla.
Ale doufáme, čekáme a moc se těšíme!
Od Nového roku jsem začala chodit k fyzioterapeutce a cvičím doma cviky na zpevnění pánevního dna p. L. Mojžíšové.
Přidal se i Marcel, tak je to fajn, že mě v tom podporuje.
Jinak jsme konečně dořešili jednu věc.
Po patnácti letech se konečně vezmeme.
V červnu bude svatba.
Moc se těšíme, ale zároveň mám trochu obavy.
Naši rodiče se nikdy předtím neviděli, tak snad to všechno dobře dopadne...
V červnu si možná uděláme výlet do Prahy, a pokud by to bylo možné, rádi by jsme Vás navštívili.
Tak se mějte hezky.
Často na vás myslím a vzpomínám na Vaše rady, které nám moc pomohly!
Hezký večer
Míša 04.04.2013
Zdravím paní Wahlgrenis...
tak už je to pomalu rok, co jsme byli u vás na sezení v Šumperku.
Kolikrát si říkám, zda se k nám blíží malá dušička, nebo vidí nějaké pochyby?
Nevím, snažím se o tom nepochybovat, ale jsem přeci jenom člověk, který si pokládá možná zbytečné otázky.
Taky jsem vám chtěl sdělit, že se chceme vzít.
Doufám, že to bude pro nás další posun..
Máme to v červnu na zámku ve Vizovicích.
Tak co myslíte, máme ještě nějakou šanci?
Omlouvám se, že vás s tím obtěžujeme, ale potřebujem nějakou naději.
Díky.
Podporuji vás za to, co děláte pro ostatní.
Jste skvělá...
Mimochodem ta Vaše knížka je perfektní..
Marcel 01.05.2013
Zdravím Vás Wahlgrenis chci Vás jen pozdravit a napsat pár řádku...
Už mně začíná být celkově líp, dávám se dohromady.
Asi se toho za ty roky naskládalo ve mně dost a chtělo to ven.
To období kolem svatby bylo pro mě důležité, ale zároven taky moc citlivé...
A tak se ten stres provalil asi až po tom, kdy jsem to nejmín čekala a myslela, že jsem všechno zvládla a bude to vše už v pohodě.
Napsala jsem odpouštěcí dopis mamce, jak jste mi radila.
Moc se mně ulevilo.
Už nejsem na ni naštvaná a můžu s ní normálně komunikovat!
Je to velká úleva...
Jsem ráda, že jsem mohla s Váma tyto problémy, co mě trápily, probrat...
Chtěla jsem se ještě zeptat, jestli mužu napsat odpouštěcí dopis i sama sobě, abych si některé věci dořešila a odpustila...
Taky jsem v tomto období pochopila, jak musí být těžko lidem, kteří trpí depresí.
Člověk opravdu ani už pak neví, proč pořád brečí a co ho víc trápí a tělo je strašně vyčerpané.
A taky jsem pochopila, jak je důležita podpora v partnerovi.
Moc mně pomohl...
Měla jsem strach, že se tímto vzdálím od našeho vytouženého miminka...
Tak snad to už bude jen lepší...
Moc Vám děkuju za podporu a rady
Mějte se krásně!!!
Míša 19.08.2013
Milá Míšo,
mám dojem, že jste dospěla k tomu, kdo je pro Vás v životě nejdůležitější.
Jste to především Vy sama, které nemáte ubližovat.
A hned potom je to Váš partner, muž, na kterého se můžete spolehnout.
Všichni ostatní se snaží mezi Vás vstoupit na narušit Vaše kruhy...
Prošla jste si důležitou zkouškou, konečně jste opět na své cestě, která vede jednoznačně k cíli.
Jste s partnerem mnohem více propojeni, víc než kdy dřív.
S odpouštěcím dopisem, pokud máte takový pocit, byste váhat neměla.
Máte se možná hned, jak ho napíšete, dostat na tu úžasnou vlnu, kdy všechno kolem Vás je jen příjemné, milé, nekonfliktní.
© Wahlgrenis
22.08.2013
Milá Wahlgrenis od naší konzultace uběhly tři měsíce, já jsem pak na vaše doporučení psala odpouštěcí dopis své mamce a hodně se mně tehdy ulevilo...
Ale měla jsem potřebu napsat odpouštěcí dopis i sama sobě.
Pak jste mně ještě napsala, že jestli to tak cítím, tak nemám váhat a možná teprve pak bude vše kolem mě milé a nekonfliktní.
Dostala jsem se k tomu teprve včera, nějak jsem to pořád odkládala a přitom jsem v sobě tak dlouho zbytečně řešila spoustu věcí...
Už to tak dál prostě nešlo.
Dneska při čtení dopisu mi tekly slzy jak hrachy a pak venku při pálení za mnou přišly naše dvě kočky a seděly vedle mě každá z jedné strany a účastnicky to sledovaly se mnou.
Tento dopis hořel rychle a bylo potřeba jen dvou sirek, ale s tím dopisem mamce to bylo horší.
Nechtěl vůbec hořet a celé to trvalo o hodně dýl...
Tak snad to zas bude u mě o něco lepší a posunu se kousek dál... k našemu miminku. Mějte se hezky
Míša 17.11.2013
Zdravím Vás, Wahl, po delší době...
od semináře ve Val. Kloboukách uběhlo hodně času.
Tehdy mně bylo psychicky ještě hodně špatně.
Musela jsem v sobě pořešit spoustu věcí, abych byla tam, kde jsem dneska.
Vše kolem miminka jsem přestala řešit, i když mě ty deprese nabouraly vztah s Marcelem, to víte - to jsme spolu tehdy řešily.
Nevzdávám to a hledám k němu znovu cestu...
V červnu jsem odjela na relaxační pobyt do Francie.
Byl to zlomový týden v mém životě!
Čas strávený jen se ženami...
Tam se mně otevřely nové cesty, jak se mít ráda, věřit si a jak pracovat s ženskou energií...
Teď mám možnost se vrátit na tři týdny zpátky, ale pracovně - na sběr vína.
Blíží se odjezd a u mě se začínají objevovat zase moje strachy,že to fyzicky třeba nezvládnu a podobně.
Vím, že to má souvislost s mými rodiči, protože ti s tím nesouhlasí, abych jela.
Prosím, myslíte, že Vás můžu poprosit, jestli byste mohla nahlédnout do pláství, jestli to zvládnu, když odjedu a jestli to neohrozí mou dosavadní práci?
Děkuji za Váš čas.
Mějte se hezky a vyřizuji pozdrav i od Marcela!
Misa 03.09.2014
Milá Míšo,
o Vaší cestě do Francie byste neměla dlouho přemýšlet.
Ukazuje se mi zde jako jasný směr, který Vás dovede k cíli.
Nejspíš se dostanete k důležité informaci, ale může se také jednat o setkání s novým člověkem.
Rozhodně byste se měla vrátit zpět o mnohé bohatší.
© Wahlgrenis
08.09.2014
Zdravím Vás Wahl,
Vaši odpověď čtu až teď a díky... a zároven Vás zdravím už z Francie, kde jsem už od neděle.
Tak uvidíme.
Zatím se mám dobře, i když práce dává zabrat...
Mějte se hezky a díky za odpověď...
Míša 11.09.2014
