wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Před půlrokem jsme se s mým milovaným mužem začali snažit o miminko


Dobrý večer,
omlouvám se, že ruším v páteční podvečer.
Dostala jsem na Vás kontakt od kamarádky.
Máme problém s početím miminka.
Vím, že toho máte hodně, proto se nebudu zlobit, když si na mě neuděláte čas, jen se potřebuji vypovídat někomu zkušenému z jiné oblasti, než je medicína.
Před půlrokem jsme se s mým milovaným mužem začali snažit o miminko.
Mně je 26 let, jemu 45 let, má 22letou dceru z předchozího vztahu.
Nedařilo se nám, změnila jsem gynekologa a prošli jsme spermiogramem, kde zjistili pomalé spermie a já jsem 6.2. byla na laparoskopii, kde mi zjistili endometriozu a přepážku v děloze.
V plánu máme umělé oplodnění, z důvodu pomalých spermií.
V nemocnici po operaci mi řekli, že musím podstoupit další operaci, aby přepážku odstranili, protože by mohla dělat problémy s otěhotněním.
Jedná se hlavně prý o předčasný porod a potraty.
Ale také vím, že když si přepážku nechám odstranit, může se děloha zjizvit a nemusím otěhotnět už nikdy.
Nevím, co dělat...
Jsem z toho zoufalá a odráží se to i ve vztahu, jsem více podrážděná a manžel mne v tomto jako muž asi nedokáže pochopit, takže si potají popláču a zase je to na nějakou dobu dobré...
Ale takto nechci žít!
Miminko si oba moc přejeme...
Pokaždé, když vidím šťastný pár, jak se prochází s kočárkem, nebo s malým cvrčkem, derou se mi slzičky do očí, že zrovna my dva máme takový problém a smůlu, že to nejde přirozeně.
Přeji to hrozně moc manželovi.
Zažil si v životě svoje, o dceru se od jejích 7 let staral sám, chci, aby viděl, i ona, jak vypadá spokojená a úplná rodina.
A hlavně bych mu moc přála chlapečka.
Můj muž je neskutečně chytrý člověk a vím, že by byl štěstím bez sebe, kdyby svoje zkušenosti a rady mohl předat dál...
Ale samozřejmostí je, aby naše miminko bylo zdravé, to je v životě nejdůležitější!
Moc Vás prosím, kdybyste se našla alespoň trochu času, řekněte mi, prosím, kdy se dočkáme vytouženého a vymodleného miminka?
Jestli někdy vůbec...
Jsem smířená s tím, že umělému těhotenství se nevyhneme, ale přesto bych si moc přála, aby to všechno vyšlo napoprvé a já porodila zdravé miminko bez komplikací.
To se ostatně přeje každá maminka.
Moc Vám děkuji už jen za to, že si můj e-mail přečtete.
Přeji Vám krásný, i když mrazivý, víkend.
S pozdravem
Alča 11.02.2012

Milá Alčo,
dříve, než se dostanu k odpovědi na Váš mail, dovolte mi několik otázek, které na mě vykoukly...
Není možné je přehlédnout.
Jsou tady.
Popisujete, jak jste smutná, když vidíte nějaký pár s dítětem... ano, to je logické. Jste pod tlakem okolí.
Půl roku, co se snažíte, není tak dlouhá doba, abyste říkala, že "to nejde" přirozeně.
Máte plán vytvořit šťastnou rodinu?
Ale k tomu by měli být dva...
Stejně tak nemůžete "přát to" manželovi.
Miminko přichází k dvěma lidem tehdy, je-li mezi nimi absolutní láska.
Je to pro oba nádherný dar.
Není to rozhodně proces ženy, Vy nejste žádný stroj na dítě.
A ještě něco: Vy byste manželovi přála chlapečka.
Hmm
A co kdyby Vám na ultrazvuku zjistili, že to bude holčička.
To byste se pak celé těhotenství přemlouvala, že ji teda také budete mít ráda a žila byste v naději, že "doopravdy - tedy, aby to byl chlapeček - otěhotníte" potom?
Nejdůležitější pro Vás je zdravé miminko...
Ale rodí se i děti s nějakými problémy, víte to?
Takové byste pak nechala v ústavu nebo byste raději včas šla na potrat?
Možná se Vám zdá podivné, proč se ve Vašich slovech tak nimrám, ale to není nimrání.
Jsou to Vaše slova, která promlouvají skrz Vás.
Měla byste se především naladit sama na sebe, uvědomit si, že jste žena, která miluje svého muže.
To by měl být Váš jediný plán.
Nic jiného.
Na závěry z vyšetření, které máte od lékařů, byste měli zapomenout.
K Vám se totiž chystá miminko přirozenou cestou, docela brzy.
Hlavně ale je v rozpacích nad Vaším uvažováním, nad tím, k čemu se rozhodujete.
Takhle to nechce, žádné centrum asistované reprodukce, žádné hormony, žádné pipety a sklíčka pod mikroskopem.
Vaše miminko k Vám chce vstoupit ve Vašem přirozeném prostředí, u Vás doma, kde bude vnímat Vaši vzájemnou lásku, bude tam příjemná teplota, Vaše nahá těla... nic víc si nepřeje.
Toto miminko má s Vámi velkou vazbu z minulých životů, jsou tady nádherné až andělské energie.
Není to proces nijak komplikovaný, opravdu to bude přirozenou cestou.
Nemusíte chodit na žádnou operaci, místa je ve Vašem bříšku pro miminko dost.
Vypadá to v tuto chvíli na holčičku.
Proto jsem psala, abyste ještě zvážila, jestli trváte na tom, že k Vám může vstoupit jenom chlapeček.
Tím by totiž ta malá princeznička byla znejistěna.
Takové děti přicházejí do prostředí, kde jsou nevítané.
Tohle si pak nesou celým životem.
© Wahlgrenis 11.02.2012

Dobré dopoledne,
děkuji Vám za rychlou reakci na můj e-mail.
Opravdu moc si toho vážím.
Chtěla bych Vám odpovědět na otázky, na které byste ráda znala odpovědi.
Co se týká "snažení se"...
Ano, máte pravdu, půlrok není dlouhá doba.
Ale někomu to jde i dřív a samozřejmě, na druhou stranu, někdo čeká i roky...
Ale i za ten krátký půlrok už to člověka dokáže trochu rozhodit...
Samozřejmě, že máme v plánu vytvořit šťastnou rodinu.
Ale asi máte trochu pravdu.
Já to asi "řeším" víc než můj manžel, ale uklidňuji se tím, že to tak asi je u více párů, nevím...
Manžel to nechává na osudu.
Ano, jak jsem psala, přála bych manželovi chlapečka, z toho důvodu, který jsem Vám popsala.
Ale když se narodí holčička, oba budeme šťastní stejně jako u chlapečka.
Bude to totiž naše štěstí...
A rozhodně se nebudu v těhotenství přemlouvat, že nevadí, že je to holčička, že chlapeček bude potom.
Žádné potom nebude, přáli bychom si jen jedno miminko.
Jistě, že vím, že se rodí děti s postižením a opravdu Vám teď nedokážu odpovědět, jak bych se zachovala, jak bychom se s manželem zachovali, kdybychom zjistili, že naše dítě bude postižené.
Já to opravdu nevím, dítě v bříšku nemám.
Nevím, jaký je to pocit, ta vazba matky na dítě...
Vím, že to všechno myslíte dobře a všechny ty dotazy, které mi kladete, jsou vlastně mými větami, které jsem Vám napsala...
Je těžké soustředit se jen na to, milovat manžela, toho samozřejmě moc miluji, ale kolem je tolik rušivých vlivů, že mi to prostě nejde...
Nevím, jak na to...
Píšete, že se k nám chystá miminko docela brzy, že máme na vyšetření v centru reprodukční medicíny zapomenout.
Jdeme na konzultaci v pondělí...
Prosím, co myslíte tím - docela brzy?
Nerozumím větě, jakou píšete, že miminko se mnou, nebo s námi, má velkou vazbu z minulých životů, andělské energie?
Moc jste mi pomohla celým e-mailem, ale hlavně touto větou:
Nemusíte chodit na žádnou operaci, místa je ve Vašem bříšku pro miminko dost.
To je pro mě důležité...
Tohle byl totiž taky jeden z dalších "rušivých vlivů", nad kterým jsem stále přemýšlela...
To, že se nám narodí holčička, absolutně vůbec neberu jako prohru, ba naopak.
Budu milovat svoje naše miminko, ať už to bude holčička, nebo chlapeček.
Na Vaše internetové stránky jsem se dívala, podívám se ještě víc, pořádně si všechno pročtu.
Ještě jednou Vám chci moc poděkovat, že jste si udělala čas a odepsala mi a ne jen tak nějaký e-mail "střelený od pasu", ale e-mail, ze kterého sálá jistota a síla v rozhodnutí, které uděláte.
Jste moc hodná a já jsem Vám za to všechno moc vděčná.
Přeji Vám krásně prožitý víkend
Alča 12.02.2012


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.