Už pět let žiju pod vlivem negativní věštby
Vážená Wahlgrenis,
dostala jsem na Vás kontakt od kamarádky, že se zabýváte problematikou těhotenství a věštbou.
Nejdříve trochu popíšu svůj příběh:
Byla jsem před cca 5 lety u nějaké kartářky a ta mi neřekla v podstatě nic a spíše se vyptávala a řekla mi jednu věc, že pokud jestli zůstanu se současným přítelem tak nebudu mít děti anebo, že se nám narodí postižené dítě.
Bohužel tato slova mě zamrazila a nemohu je vymazat z hlavy.
Celá situace u paní kartářky bylo podivná, jelikož mi opravdu neřekla nic a naopak se vyptávala a pořád chtěla, ať přijdu na regresi příště apod.
Po odchodu jsem z ní neměla opravdu dobrý pocit a říkala jsem si že ta žádná kartářka určitě není a ať zapomenu na to, co mi říkala ohledně dítěte.
Tohle mi radil rozum.
Jen pro upřesnění v minulosti jsem navštívila pár kartářek a řekla bych, že mám s čím porovnávat.
Ty mi naopak říkaly, že děti budou a o žádném problému v tomhle směru mi nic neřekly.
Ale jak už to bývá, tak nevím proč, ale mi v hlavě zůstala spíše negativní varianta od zmíňované kartářky a strach.
A nemohu to přebít optimistickou variantou.
V průběhu několika let jsem podstoupila laparoskopickou operaci, kde mi byla diagnostikována endometrioza, která v podstatě může a nemusí souviset s neplodnosti.
Jenže před rokem a půl jsme začali s přítelem se snažit o miminko a samozřejmě jsem si pořád vzpomínala na věštbu a prostě strach, že mimi nebude nebo postižené a samozřejmě, že po roce neúspěchu žiji nepřímo s touto věštbou.
Již 9 měsíců navštěvujeme centrum asistované reprodukce, kde po všech stránkách jsme zdravotně v pořádku - u mě akorát funguje jeden vaječník (druhý po endométrioze už ne, byl částečně odebrán), ale dle doktora nevidí žádný důvod proč by to nemělo jít, jen možná ta endométrioza, ale že ta mu nepřijde tak hrozná.
Jelikož doktor pořád upřednostňuje přirozenost, tak nás neposlal hned na IVF a v lednu začneme nejdříve první inseminaci a když nevyjde do dubna tak budeme zkoušet ivf.
Začala jsem nad tím moc přemýšlet a uvědomila jsem si, že už k tomu všemu přistupuji, že už to zase nevyjde stejně a prostě pořád to mám v souvislosti s věštbou.
A jestli je pravda něco na psychice a otěhotnění, tak si myslím, že by tohle mohlo být moji příčinou.
Já se i bojím, že když budu těhu, že dítě bude postižené.
Navíc kamarádky kolem mě všechny až na jednu za tu dobu otěhotněly nebo už porodily, což mi teda moc nepřidává na pohodě.
Říkala jsem si, že ke kartářce a podobným záležitostem se už budu vyhýbat a už nikdy!
Jenže nějak tohle cítím jako problém.
A kamarádka mi dala kontakt na vás, že jste asi "poslední" kdo mi může pomoc.
Já přesně nevím, jaké jsou vaše služby, ale byla bych ráda, pokud víte, jak mi věštbu vymazat z hlavy a naladit mě optimisticky, ať věřím, že to dopadne dobře.
Možná by mi stačilo pár vět, které mě povzbudí a potěší...
Pani Wahlgrenis předem Vám děkuji za váš čas a pokud máte nějaký nápad, budu vám moc vděčná.
Hezký večer přeji
Atika 14.01.2012
Milá Atiko,
nechci se vyjadřovat k tomu, co kdy kde, případně pod jakým vlivem kdo komu vyprávěl.
Nechci posuzovat, co Vám tahle kartářka říct měla nebo neměla.
Všechno v životě má nějaký význam, určitě jste se s ní měla potkat.
Měla jste si její slova vyslechnout, měla s Vámi zamávat.
To se stalo.
Brala bych to - být Vámi, že už jste dál, jinde, něco jste pochopila.
Potřebujete se na tuto věštbu dívat tak, že to bylo v tu chvíli pro Vás důležité.
Nemyslím si ale, že by měla být Vaše cesta ženy a matky do budoucna nějak ohrožena.
Pořád jste to Vy, o koho tady jde.
Život je o radosti, ne o trápení a strachu.
Potřebovala byste jenom maloučko přeladit...
© Wahlgrenis
14.01.2012
Paní Wahlgrenis,
děkuji za Vaši odpověd, musím přiznat, že i tato odpověď mi přinesla úlevu.
S tím přeladěním souhlasím.
Jen nevím moc jak na to.
Co se týče Vašich osobních konzultací, tak zatím vahám.
Bydlím v Bohumíně a je to pro mě dost daleko.
Musela bych nějak vyřešit i dovolenou v práci (což teď mám problém, jelikož už 2x měsíčně odjiždím na celé dny na léčbu do CAR).
Na akce jsem se dívala na vaše stránky, ale taktéž všechno mimo.
Chtěla jsem se zeptat, jestli je možné konzultaci a tzv. přeladění provést např. emailem apod.?
Děkuji předem za váš čas a ochotu.
Atika 15.01.2012
Milá Atiko,
přeladění, které máte na mysli, není proces můj, který bych "nějak" s Vámi na dálku přes maily udělala, ale proces Váš, jenom Váš.
Jde o pochopení cesty, na kterou byste se měla vydat.
Ovšem pokud dojíždíte dvakrát měsíčně na celý den do centra asistované reprodukce, prostor pro toto přeladění nevidím.
Pokud by k Vám miminko mělo přijít, pak má samozřejmě na mysli přirozené početí.
Duše miminka není z Vašich postupů nadšená, chtělo by vstoupit tak, jak je to běžné.
Miminko si vybírá nejen své rodiče, ale i vhodnou chvíli.
Vaše rozhodnutí představuje ale jiný plán, umělý.
Přesto věřím, že pokud k Vám miminko přijít má, přijde.
© Wahlgrenis
16.01.2012
Ono to je strašně těžké, jelikož mi na druhou stranu bylo CAR doporučeno z hlediska endométriozy a tam jsem 9 měsíců zkoušela otěhotnět pouze tak, že mi bylo vždy řečeno, kdy je ovulace a snaha byla přirozeně.
Dokonce doktor sám preferoval, že dítě se má dělat pod peřinou.
A jelikož se ani tak nevedlo, tak jsem přijala cestu IUI případně IVF.
Já totiž na druhou stranu mám strach zkoušet jen tak další rok a pak už třeba ze zdravotních důvodu bude pozdě i na IUI apod.
A sama vím, že některým lidem to pomohlo.
Každopádně vám mockrát děkuji a budu nad tím přemyšlet.
Atika 16.01.2012
Milá Atiko,
cesta k miminku přirozenou cestou není jenom o tom, že si žena hlídá termíny ovulace...
Cesta k miminku přirozenou cestou je komplexní proces, kdy se oba partneři napojí na proud univerzální lásky.
Všechno, co z nich "vychází", není plán počít dítě, ale jen a jen láska, oni se mají totiž MILOVAT.
Vnímám tady obrovský rozdíl...
© Wahlgrenis
16.01.2012
