Wahlgrenis

Přiletěl k nám na střechu nádherný čáp

Milovaná Wahl,
posílám moc pozdravů.
Nemůžu spát, tak tady rozjímám...
Pročítám Vaše stránky.
Už se nemůžu dočkat, až Vás opět po dlouhé době uvidím.
Moc se těším na seminář, který bude v Plzni (28.1.2012), jen mně to přijde moooc dlouhé čekání.
Téma semináře je úžasné!
Úplně šité mně na míru.
Pořád se tak trochu plácám v nejistotě, marném čekání, miminko si prozatím ještě nenašlo cestičku k nám.
Už jsem mnohé odbourala, snažím se napravit chyby, radovat se ze života, užívat si krásné chvíle s manželem, ale zřejmě není vše, jak by mělo být, aby miminko, na které se oba moc těšíme, mohlo přijít.
Andílci mi dávají různá znamení, že je blízko nás, aspoň já to tak vnímám.
Našla jsem dudlík.
Přiletěl k nám na střechu nádherný čáp i s několika dalšími seděli naproti na střeše, tak jsem se kochala pohledem na ně, fotila si je a užívala jejich přítomnost a cítila v sobě něco krásného...
V životě jsem tady v našem okolí žádného čápa neviděla a ještě aby létali tak blízko a nízko.
Byla jsem akorát na zahradě a něco mě zvedlo, abych se koukla nahoru a čáp v tu chvíli přistával.
Byl tak blizoučko, jen se ho dotknout.
Zanechalo to ve mně mnoho krásného, i teď, když o tom píšu, cítím něco krásného uvnitř...
Takže se moooc těším na shledání a věřím, že najdu to, co hledám - teda odpověď co ještě změnit, abychom mohli přivítat u nás naše miminko.
Blíží se můj 43. rok, tak abych neprošvihla čas, který je mně dán.
Mockrát děkuji za všechno, co pro nás všechny děláte.
Stránky jsou úžasné!
Myslím, že každý si v nich najde to jeho, co potřebuje vědět.
Přeju krásný adventní čas...
Určitě jste si všimla mého pokroku, že už nepíšu své oblíbené "Dana bordelářka", to už jsem škrtla ze seznamu, i když ještě někdy s tím problém mám, ale mnohé už jsem napravila.
Pokaždé když sundavám boty a dávám je k sobě, si hned vzpomenu na Vaše slova na semináři v Pardubicích - i boty mají své místo hezky u sebe.
Danuška 29.11.2011

Milovaná Wahlinko,
posílám moc pozdravů.
Chtěla bych Vás moc poprosit, jestli budete mít chviličku dát mně odpověď.
V poslední době se nám stává, že z ničeho nic začne zvonit zvonek a zvoní a zvoní... Musíme vyvěsit domácí telefon, aby to přestalo.
Nejdříve jsme se pořád chodili koukat, jestli někdo není u vrátek.
Ale nic.
Většinou je to později večer, včera dokonce v noci, opět zvonil, pořád, jako když někdo drží prst na zvonku.
Naše psí holky - jedna vyla, druhá štěkala, než jsme se probrali a zjistili, že zvoní zvonek.
Na hodinách bylo 2:03 hod.
Mám pocit, že nám dává miminko vědět, že už je blízko, vlastně za dveřmi.
Ale nevím, jestli mám správný pocit, nebo nám andílci dávají nějaké jiné znamení, nebo kdo by chtěl k nám...
Mockrát děkuji
Danuška 12.03.2012

Milovaná Wahlinko,
posílám moc pozdravů a velké pohlazení.
Právě jsem zjistila na Tvém webu, že přijedeš do Plzně (6.7.2015).
Já se mooooooc těším, to je úžasná zpráva po ránu.
Právě jsem dopekla bábovku manželovi k snídani a koukám, co nového u Wahl...
Já jdu zítra na gynekologii, tak mám trochu strach, zjistila jsem, že jsem tam nebyla 2 roky, ono to tak utíká.
Menstruace není, tak uvidím zítra, jaký ortel vyřkne paní doktorka.
Chystám se, že se objednám k Tobě na konzultaci, aspoň skypovou, abych s Tvojí pomocí zjistila, jaké teda má být moje poslání tady na světě, když to, po kterém toužím, to asi, jak vypadá, prozatím není ...
Mám Tě moc ráda
Danuška 18.02.2015

Milovaná Wahlinko,
posílám moc pozdravů.
Nějako se nemůžu hnout z místa, kynu jako buchta, menstruace nikde, mám v sobě druhou injekci na vyvolání menzes.
Paní doktorka říkala, že přechod to není, že sliznice je pořád, jak má být, a není důvod, proč by to nešlo.
Cpu se jako nemoudrá.
Večer prospím u televize jako špalek.
Probudím se v noci kolem 2.- 3. hodiny, pak nemůžu usnout a převaluju se v posteli, okolo mě další těhotné kolegyně, nově narozené holčičky - dvojčátka.
Moje vidina být v tomhle životě maminkou se nějako vzhledem všem okolnostem vzdaluje a já si pořád vyčítám, kde jsem udělala chybu, v čem jsem tak špatná, že to nejde, že k nám miminko nechce (už tady bulím do klávesnice).
Chtěla bych to pochopit, odpustit sobě a aby mně odpustilo i miminko, jestli jsem ublížila, nebo bych potřebovala najít cestu, když to není cesta být rodičem.
K čemu jsem vlastně tady na světě?
Co je mým úkolem, jestli to vůbec jde zjistit, abych nepromarnila svou šanci k nápravě.
DĚKUJI
Mám Tě moc ráda
Těším se na shledání v Litoměřicích s Rosenkou na křtu knížky Brána ticha, doufám, že to vyjde a budu moct přijít.
Danuška 20.02.2015

Milovaná Wahlinko,
posílám pozdrav.
Už když jsem Ti psala minule, najednou jsem pak měla pocit, jak ze mně všechno spadlo a ulevilo se.
A včera jsem začala menstruovat!
DĚKUJI
Danuška 23.02.2015

Milovaná Wahlinko,
posílám moc pozdravů a velké objetí.
Už se moc těším, až Tě uvidím na akci v Plzni.
U nás nové akorát koťátko, co se nám narodilo před měsícem.
Ani jsme nevěděli, že je jedna z našich britských kočiček březí, tak jsme ho nechali donosit.
Měla bříško, že vypadala, že tam bude aspoň pět, ale bylo jedno.
Toho jsem odrodila, protože ho nemohla vytlačit.
Byl nožičkami napřed, tak jsem ho pomohla tahat ven a pak odstřihávala pupeční šňůru.
18. prosince jsme museli nechat odejít do nebe naší milovanou Justýnku, pejska, co jsme měli 9 let z útulku.
Najednou ochrnula na zadní nožičky a postupně ochrnula celá, tak jsme ji nemohli nechat trápit dál a když jsem s ní čekala v autě, než nás vezme pan doktor a věděla jsem, že je zle, tak jsem jí šeptala do ucha, jak jsme jí milovali a aby se k nám vrátila jako miminko zpátky.
Pak běžel čas a při zjištění, že bude koťátko, mi docvaklo, jestli se k nám hlásí naše Justynka...
Nevím, prosila jsem andílky, jestli ano, ať poznám, která by mohla být ona, ať mám znamení.
No a pak rodila Kelinka a pomohla jsem na svět prvnímu a zároveň jsme zjistili že poslednímu koťátku na svět, jelikož bylo jenom ono samo.
Měla hodně plodové vody.
Navíc koťátko černé jako uhel, přesně jako byla naše Justýnka.
Jinak nic nové, menstruace žádná, kynu jako buchta, a pořád se nemám ráda, jak bych měla sebe sama milovat.
Pořád je ve mně pocit viny, že jsem příčina toho, že nemáme s manželem miminko.
Nedovedu si sama sobě odpustit, nevím, co se stalo, co jsem provedla, že k nám nechce a cítím se jako ta nejhorší ....
Jen o tom píšu, mám sevřenou hruď, pořád si říkám, proč jsem na světě ... co mám za úkol, no hrůza, nemůžu se dát do kupy, pořád si nepřijdu jako žena
No, to jsem se rozepsala, těším se na přednášku - téma jako připravené přímo mně na tělo - Jak porozumět své duši.
To je přesně to, co teď potřebuji.
Těším se
Danuška 02.07.2015