Řekla bych, že tohle je přesně to "proti vodě"
Milá Wahlgrenis,
tak nějak nevím, jak dál.
Kolem mě jako by byla opona.
Z ničeho nemám radost.
Všechno se kazí pod rukama.
Nic nevychází.
Řekla bych, že tohle je přesně to "proti vodě".
V práci samé problémy... jeden uhasím, objeví se další, ještě větší.
Práci mám docela ráda, nevím, co se to se mnou děje.
Většinu potíží jsem si zavinila sama.
Vlastní nepozorností, anebo chutí pomoct klientovi, až se to obrátilo proti mně.
Vytoužené miminko pořád nepřichází.
Tento víkend už jsem to fakt nezvládla, psychika je skutečně hrozná.
Co jsem to vyvedla?
Byla jsem naštvaná na všechny kolem...
Minulý rok v únoru v plástvích nám ti nahoře ukázali, že už už je to tady.
Ale nevyšlo to, stále... něco určitě dělám špatně.
Cítím okolo sebe tlak a smutek.
Navenek se raduji, ale moje duše pláče.
Jako bych žila vzhůru nohama, nikde záchytný bod.
Ach jo...
Milá Wahl.... nemůžete nést břímě cizích smutků, nežádám o to.
Vím naprosto přesně... je nás mnoho.
Maminek čekatelek...
Víte, někdy si říkám, že čekám na nějaký svůj vysněný vzdušný zámek, a život mi přitom proteče mezi prsty.
Vždyť se mám dobře, nic mi nechybí.
Mám práci, mám kde bydlet, mám skvělého manžela, prima rodinu...
Já nevim, co se to se mnou deje.
Snad to brzy přejde.
Mám Vás ráda, Wahl.
Díky, že jsem to mohla napsat.
Blanka 19.04.2011
© Wahlgrenis
19.04.2011
