Dříve jsem vše zvažovala, ale najednou je to všechno pryč GIOIA
Mila Wahl,
rada bych se Te zeptala.
Myslis, ze se k nam chysta miminko?
Prisel mi za zvlastnich okolnosti do zivota uzasny clovek a najednou je vse v mem zivote jinak.
Citim, ze presne tak, jak to ma byt.
Zname se teprve chvili, ale casova linie tady nehraje roli.
Drive jsem vse zvazovala, hodnotila a snad se i veci bala, ale najednou je to vsechno pryc.
Podstatne je ted pro mne, co oba citime a vnimame.
Miminko bychom si oba velmi prali, co si myslis?
Najde si nas (-: ?
"Milióntá" Markéta 26.02.2011
Milá Markéto,
čím to asi bude?
Jsi zamilovaná...
Vedle Tebe se objevil ten správný člověk.
S minulými muži jsi tento pocit neměla, protože nebyli ti správní.
Najednou je všechno jinak.
Ano!
Konečně!
Otěhotnět bys neměla mít problém, půjde to možná rychleji, než si myslíš.
Vypadá to v tuto chvíli na chlapečka.
Minulost neplatí, žiješ naplno, užíváš si každou vteřinou.
Vystoupila jsi včas ze stereotypů.
Těš se na všechno, co má přijít.
Miminko bude v pořádku, zdravé.
© Wahlgrenis
28.02.2011
Mila Wahl,
az ted si ctu Tvoji odpoved!
Dekuji za hezkou zpravu, je krasne slyset, ze od tedka je vsechno tak ja ma byt.
Zase mne to potrvdilo jednu vec, ze je potreba duverovat zivotu, intuici a hlavne se nebat zasadnich rozhodnuti.
Dam Ti vedet, jak se budou veci vyvijet!
Preji Ti krasny vikend,
Marketa 05.03.2011
Mila Wahl,
jeste jednou Ti gratuluji k dnesnimu vyroci a rada bych se s tebou podelila o dalsi radostnou zpravu.
Jsem tehotna!
Je to par tydnu a myslim, ze presne vim den, kdy se tak stalo.
Mela jsem intezivni sen.
Ocitla jsem se v nekde v duchovni oblasti a bytosti mi davali k podepsani "smlouvu" bylo v ni datum 16.3.2011 a v ni stalo, ze timto dnem prebiram zodpovednost za novou dusi ktera ma prijit na zem a pomoci ji na jeji ceste zivotem.
Take tam stalo, ze to bude chlapec.
Je mi jasne, ze ten sen nebyl jen sen a vim, co jeho obsah naznacuje.
Drzela jsem papir v ruce a duchovni se mne usmivali.
Byl to velmi intezivni pocit, ze jsem mama, ze ted uz je opravdu vsechno jinak!
Potom jeste bylo podobnych snu nekolik, vzdycky kdyz jsem o tehotenstvi pochybovala a prvni test urcil dokonce i negativni vysledek, moje intuice mne vedla sparvne!
Pripadam si jeko mezi dvema svety, lehka, nekdy i nekolik centimetru nad nad zemi.
Uvidime, co se bude dit, jsme na zacatku.
Moc te zdravim a preji krasny jarni den,
"Milióntá" Markéta 22.04.2011
Mila Wahl,
opet se na tebe obracim s prosbou o par slov utechy, jestli se to tak da nazvat.
S tlakem jsme si prozatim poradili, ale ted na nas tlaci i veda a medicina.
Jedna se o geneticke testy.
Uz kdyz jsem na ne sla, tak jsem v sobe mela konflikt do jake miry je sparvne do "toho procesu" zasahovat.
Vzdyt prece zadny kus papiru nemuze byt 100%, ale hlavne vsechno ma svuj vyznam a pricinu.
Kazdy si sem neseme nejakou karmu a zatez a ta muze byt i zdravotni.
O vysledky jsem se nejak nezajimala a hlavne je pustila i z hlavy.
Delaly se dva odbery v rozmezi nekolika tydnu + ultrazvuk.
Ale v me mysli porad nekde byli.
Vsimla jsem si ,ze mi do cesty prichazi, postizene deti a deti na vozicku.
Kdyz jsem dnes rano sla do prace, s obchodu vyjel na vozicku chlapec a ja si uvedomila, ze mam mit vysledky hotove.
Za dve hodiny skutecne volala doktorka, ze test vysel pozitivni a dalsi krok je odber plodove vody, ktery je temer 100%.
Uprime se priznam, ze jsem to necekala, kazdy si preje mit tehotenstvi bez problemu.
Hned zitra mame mit schuzku s genetikem a v utery rano odber plodove vody.
V hlave mi to poradne srotuje a litosti tecou slzy.
Je to opravdu nutne si timhle prochazet?
Proc mame porad tedence do neceho "vrtat", co si spokojene spinka u maminky brisku a chtit vedet, jestli je "normalni".
Ono je sice krasne potom vedet, ze miminko je v tom lepsim pripade v poradku, ale co v tom druhem pripade?
Co potom?
Daji vam termin v nemocnici..... ani to nechci vyslovit.
Jak muze matka udelat takove rozhodnuti na zaklade vysledku testu, ktery se muze mylit?!
Ma vubec na takove rozhodnuti pravo?
Je to stejne jako potrat!
A co ty dva tydny nervu, nez vam prijdou vysledky a vy zijete v nejistote, jak to muze vnimat miminko?!
Vy me uz nechcete...?!
To prece neni spravne....
Beru to jako dalsi velkou zkousku, drz mi palce.
S pranim krasneho vecera,
"Milióntá" Markéta 23.07.2011
Milá Markéto,
přesně vnímám, jak Ti nyní je, co prožíváš.
Na podobné téma jsem se dostala už několikrát.
Dokonce je i zde na webu pár takových příběhů.
Jaris si procházela něčím podobným jako Ty nyní:
Tolik jsme se těšili na zdravé miminko ...
Víš, všechno se děje tak, jak se dít má.
Nic není náhoda.
Miminko, které k Tobě přichází, má s Tebou obrovské propojení z minulosti.
Je pro Tebe vysvobozením ze stereotypů, je to zásadní zastavení, ale to je moc dobře.
Miminko není panenka, kterou si koupíš v hračkářství.
Není to panenka, u které máš záruční list pro případ, že se něco porouchá.
Miminko přichází s problémy, které má společně s Tebou řešit.
Chápu to stejně jako Ty.
Postoj zdravotníků je v tomto případě s otazníkem.
Ano, také to vnímám jako potrat, jako zásah proti životu.
Kdybychom se ohlédli do minulosti, vypadá to, jako by tam došlo k pochybení smyslu života, jako by život neměl dostat šanci.
Teď se podobná situace opakuje, opravdu nic není náhoda...
Je to skoro jako nůž na krk nebo hlava pod gilotinu, buď - anebo.
Vždycky jsou jiné cesty, jiná řešení.
Je zde vyšší ochrana.
Neměla bys podlehnout číslům, stavům nebo hodnotám, které Ti doktoři sdělují.
Tohle je pouze záležitost Tvoje a Tvého dítěte, měla bys mu věřit, jste tým, je to o spolupráci, o obhajobě života, ukazuje se jedna jediná cesta.
A hlavně je to o lásce.
Nech jí prostoupit všechno, co se Tě týká, nic jiné by nemělo dostat prostor.
Denně nám do cesty vstupují zkoušky, denně přelézáme ostnaté dráty, někdy to i bolí, ale cíl bychom v žádném případě minout neměli.
© Wahlgrenis
25.07.2011
Moje mila Wahl,
moc Ti dekuji za Tva slova.
Jeste nez jsem cetla Tvoji odpoved, bylo rozhodnuto.
O strachu a vahani tohle urcite neni.
A medicina je neco, co by do toho procesu nemelo zasahovat.
Behem tehotenstvi chodite na nekolik prohlidek, porad nekdo premeruje vas a miminko, pribirate malo nebo moc, mate nizky nebo vysoky tlak pak je tady tehotenska cukrovka, jste chudokrevna, mohla byste krvacet, mate nizko ulozenou placentu, krevni testy vysli z hlediska genetiky pozitivni, muzete mit postizene dite, uz tyden prenasite nasadime oxytocin........atd.
Ten list muze jit porad dal a dal.
Verim, ze tenhle list stresuje nejen maminky, ale hlavne miminka v brisku.
Vnimaji kazdou nejistotu a zavahani smerem k nim.
Podvedome si to s sebou ponesou potom cely zivot.
Nechci davat svemu jeste nenarozenemu diteti strach a neduveru v zivot, chci aby bylo silne a plne viry a duvery.
Wahl, vnimam, ze tohle je jenom na nas na zenach, budoucich matkach zmenit.
Je cas ukazat panum doktorum (hlavne panum porodnikum, kteri si nikdy tuhle roli ani sami nemuzou projit), ze tady rozhoduje o narozeni nekdo jiny.
Ne jejich tabulky a ultrazvuky.
Pan doktor vubec nebyl spokojeny, kdyz jsem mu oznamila, ze se zadne brisko propichovat nebude a miminko se necha v klidu rust tak, jak potrebuje.
Citila jsem ohromnou zpetnou vazbu od miminka, kdyz jsem to vsem oznamila.
Nastal klid a uleva, ze jej prijimame takove, jake je.
Vubec to nebylo lehke rozhodnuti, ale za tech par dnu jsem v sobe nasla klid a obrovsky posun.
Byla to rozhodne zkouska, tak jsem to vnimala hned od zacatku.
Uvedomila jsem si taky jednu zasadni vec, pokud bych tohle rozhodnuti neudelala ted a dala jasnou duveru zivotu, drive ci pozdeji by se me opakovala stejna nebo podobna sitauce.
Nasla jsem si v sobe svoje stare strachy a rozloucila jsem se s nimi.
Jeste jen k tem testum, byl to tripple test.
Zvlastni je, ze nikomu neprijde divne a neupozorni vas na zasadni vec a to, ze pravdepodobnost, ze budu mit dite s DS je 1:180 ale 1:100, ze mne zakrok muze stat zivot ditete.
Neuveritelne!!!
Kde je ve zdravotnictvi a vubec mezi lidmi ucta k zivotu!
Ted uz se jenom ladim na miminko a posilam mu lasku.
Zase mi pekne pres vikend vyskocil tlak, tak lezim, ctu a povidam si miminkem.
Dekuji mimnku, ze me uci vsemu, cemu si prochazim, je to az neuveritelne pozorovat, jakou ten prcek ma moudrost, a to je jeste porad v brisku.
Je uzasne vnimat moudrost prirody, jak meni me telo a postupne jej pripravuje na porod a zasveceni v matku.
Podle ultrazvuku a pana doktora by to mela byt holcicka, zatim ji rikame Maya, ale libi se mi i Amelia - v CR Amalka.
Vis, Wahl, moc si uvedomuji, jak to neni vubec samozrejme do jineho stavu prijit.
Vim i to, ze kdybych nezmenila svuj zivot a jak rikas svoje stereotypy, vubec bych ted zadne materstvi neprozivala.
Popisovala jsem nedavno svoji kamardce, jak jsem radikalne zmenila zivot.
Jeste pred rokem jsem planovala bydleni se svym byvalym pritelem v Londyne.
Byl investicni banker, vydelaval spoustu penez.
Ja si zalozila vlastni firmu a nakonec druhou otevrela v Praze.
Pred tim jsem od 18ti cestovala, litala po celem svete.
Zila jsem v San Franciscku, Parizi, Londyne...
Kazdou chvili jsem si nekam odiltla na nakup do New Yorku, ohrat se nekam na ostrovy, uzivala si luxusni hotely.
Zila si sama pro sebe.
Netvrdim, ze jsem zila konzumne, porad jsem mela svoje zasady, ale jisty stereotyp se tam zacal ukazovat.
Rodina jen porad ustarane cekala, kdy se usadim a zacnu rodit deti a ani ja jsem na tuhle otazku nebyla schopna odpovedet.
A ono to prislo v momente, kdy jsem udelala tu radikalni zmenu.
Pred Vanoci jsem navstivila svoje oblibene misto v Italii, Toskansko.
Male mestecko Cortonu jsem objevila uz pred nekolika lety a vzdycky mne "neco" pritahlo zpet.
Uz nekolikrat jsem vyslovila prani, ze bych si tu jednou chtela koupit dum a zit tady a pred lety jsem i aktivne dum v Toskansku hledala.
Prave v predvanocni Cortone jsem nekde mezi cestou na parkoviste, nadhernym zapadem slunce, a zvednitim rukavic muzi, ktery mne okouzlil, potkala lasku.
Uz ten vecer jsem vedela, ze vsechno bude jinak, vedela jsem,ze se tentokrat nemusim s Cortonou loucit, protoze budu brzo zpet.
Vedela jsem, ze zivot ktery jsem doposud vedla je u konce a mne ceka zavratna zmena.
Potkala jsem svoji "dusi", az kdyz jsem si procestovala cely svet (-:
A dnes?
Uz mne nezajimaji posledni modni trendy, moje vernostni karty znamych obchodnich domu v Londyne lezi nevyuzite, ani nepribyli zadne mile u leteckych spolecnosti.
Na mych kufrech pomalu useda prach.
Sedim s briskem v malem kamenem mestecku uprostred olivovych haju, cyprisu a vinic.
Ctu si knizky o ekologii a poredech doma.
Krome Italstiny studuji jake jsou pratelne pleny na trhu a objednavam hracky a obleceni pro miminko z Fair Trade projektu.
Bydlime v kamennem domecku ze 14. stoleti a shanime drivi na zimu, protoze podle mistnich bude letos velka zima.
Chodim do prirody skoro kazdy den a neztracim udiv nad jeji krasou.
Mame pejska, kdyz prijdeme domu, Gaia nas vita, jako kdyby jsme se nevideli sto let!
Je to jedena z mych nejoblibenejsich casti dne.
Vnimam tady atmosferu kazde prozite minuty, mistni totiz pochopili podstatu zivota.
Ziji tady a ted.
Nikam se nehoni, jsou spokojeni, porad se usmivaji do Toskanskeho slunicka, kdyz se potkaji na ulici popreji si hezkou prochazku a vsechny udalosti a problemy se spolecne resi na namesti samozrejme u kavy nebo se zmrzlinou...
Nic jim nechybi maji uplne vsechno a mnohem vic.
Pekar, uz asi 5. generace, mi da jeste teply pecen chleba do ruky se slovy; "tenhle chleb je pozehnany, signora".
Myslim, ze tu jsou pozehnani vsichni (-;
Ale proc o tom pisu?
Pointa je v tom, ze kdyz jsem se bavila s tou kamaradkou o mem nynejsim zivote a ona rekla, no teda tebe to tehotenstvi tak zmenilo.
Uvedomila jsem si, ze zrovna tohle je uplne naopak.
Otehotnela jsem prave proto, ze jsem zmenila svuj zivot.
A za to mi dala duveru Maya, nemuzu ji ted zklamat.
Maya ma prijit na svet (takova, jaka je) 14.12.2011, tedy presne do roka a do dne, kdy jsem pochopila, o cem je zivot, a nebala se ucinit proto vsechny zmeny.
Wahl, dekuji za podporu a posilam jako podekovani kousek Toskanskeho slunicka k Tobe do Prahy!
"Milióntá" Markéta 28.07.2011
Mila Wahl,
v rychlosti Ti pisu mail.
Jsem kvuli vysokemu tlaku v nemocnici a prave mi oznamili, ze zitra rano chteji udelat cisare.
Jsem v 30tydnu a den...
Mam v hlave zmatek.
Musi to tak byt?
Najdes si prosim chvilicku, budu Ti moc vdecna za kazdy radek...
Tva slova vzdycky povzbudi...
S pozdravem
"Milionta" Marketa 28.09.2011
Milá Markéto,
je třeba přijmout všechno, co se děje.
Všechno je v pořádku.
Nesmíš se začít bránit a kopat kolem sebe, ale otevři náruč všemu, co se nyní má stát.
Tahle zpráva není z těch, na které by se člověk těšil, z kterých by měl radost.
Je to hodně velké znejistění.
Vnímáš, že nad Tebou není to tzv. boží oko.
Miminko, které se chystá každou chvíli na svět, přichází s nějakým problémem, ale jsou při něm všichni andělé, co tady být mohou.
Už se potřebuje nadechnout vzduchu, nechce být "tam někde"...
Má se v jistém smyslu přiblížit.
Nastává jeho čas.
Lékaři vědí, co se bude dít, vědí, proč se miminko má už nyní narodit.
Jsi ale už za rizikovou hranicí, je to určitě o životě.
Vnímám to tak, že v bříšku mu už není nejlépe, doktoři vědí, co mu pomůže.
Procesy, které mají naplánované, jsou už vyzkoušené, nesmíš se bát.
Je to nový "rozběh".
Miminko bude maličké, ale bude Tvoje.
Je to bojovník, chce o sobě už dát vědět.
Musíme mu důvěřovat, věřím, že jeho rozhodnutí i směr jsou správné.
© Wahlgrenis
28.09.2011
Milá Wahlgrenis,
četla jsem dnes příběh Markéty u Tebe na webu a dotkl se mě někde hluboko...
I když Markétu neznám, přeju jí sílu, lásku a důvěru...a toskánské slunce a světlo.
S láskou.
Hanďa 28.09.2011
Mila Wahl,
ani nevis, jak mne v tuto chvili tva slova povzbudila.
Jsem v cizi zemi, daleko od podpory...
Mnohokrat Ti dekuji za rychlou odpoved ale hlavne jeji obsah.
Vcera mne s malou hospitalizovali s podezdrenim na tehotenskou gestozu.
Uz v noci jsem pocitila vyznam slov: ne ma ale tva vule se stan...
Po te dohode mi tlak zacal klesat.
Mala Gioia ma ale problemy s rustem, je mensi a ja navic mam bilkoviny v moci.
Rano mi rekli, ze je pro nas obe lepsi tento stav neprotahovat...
Zpracovala jsem si to v momente, kdy mne prevezly na luzko c. 8 a moje druha polovicka prisla s tim, ze zitra by mel zesnuly tatinek narozeniny.
Ze to je urcite spravne datum.
Zamrazilo mne stejne jako pred par dny, kdy jeho fotka spadla na zem a rozbilo se sklo...
Mela jsem zvlastni nalehavy pocit.
Po ceste domu mne uklidnil nalez primo pod nohama.
Amulet Sv. Panenky Marie s detatkem a z druhe strany Sv. rodina.
Uz mi to vse dava smysl...
Ten vecer jsem za Angela zapalila svicku.
Druhy den jsem se dozvedela, ze v tu hodinu bylo jeho vyroci umrti.
...to se snad ani neda vymyslet.
Takze ted lezime v nemocnici a pripravujeme se na zitrejsi zakrok!
Wahl, drz nam prosim palce, at vse dobre dopadne!
Hlavne at mala zvladne to, cim si ma projit, a to plati i pro mne.
Mam, priznam se, strach, ale chapu, ze to takhle musi byt.
Dekujeme jeste jednou,
Marketa a Gioia 28.09.2011
Mila Wahl,
pisu rychlou zpravu z nemocnice.
Gioia se narodila 29.09. 2011 v sedmem mesici.
Porodni vaha 1080 g a 36 cm dlouha.
Sama dycha.
Je to bojovnik, dnes si brala min kysliku, doufam, ze je to dobre znameni, ze chce byt brzy samostatna a jit domu.
Je to zvlastni pocit se ji dotknout...
Je tak krehka a drobna, ale je moje (-:
Byl to boj velky boj, ale zvladli jsme to, ted uz nas jen ceka obrovska trpelivost a vira v zivot.
Wahl, jeste jednou diky za obrovskou podporu a porozumeni, ktere jsi mi do celeho procesu prinesla!
Jsi uzasny clovek, vnimam Te jako takovou tu dobrou pohadkovou sudicku deti (-:
Mej se tedy pohadkove a my se Ti zase brzy ozveme.
P.S taky dekujeme Hanulce a vsem co drzeli a drzi pesti!
Marketa a Gioia 01.10.2011
Mila Wahl,
posilam Ti fotku male.
Doufame, ze se dari skvele a uzivas si krasneho leta.
Spousty vrelych pozdravu!
Marketa a Gioia 17.08.2012
Dobry vecer mila Wahl.
zase Te po nejake dobe kontaktuji s prosbou o radu.
Neuveritelne rychle ubehl cas a nasi male Gioince byly dva roky.
Je sikovna, zdrava a ma se k svetu... nekdy az moc!
Neni na ni diky Bohu, ani jedna viditelna znamka toho, cim si prosla, krome par jizvicek po kapackach...
Kazdy den dekuji Vesmiru, za to, ze je tu s nami!
Ta prosba o radu se tyka dalsiho miminka, ktere bychom si s manzelem moc prali, ale oba se bojime, ze se muze opakovat to stejne a ja zase dostat preklamsii.
Mam porad vysoky tlak a jim prasky.
Vim, ze clovek si privola to, na co se soustredi a snazim se na to nemyslet, ale ten zazitek pro mne byl tak strasny a tezky, ze to nejde z hlavy vytesnit.
Kdyz si tisickrat reknu, ze bude vsechno v poradku, vzdycky se vynori ta bolest a strach, co jsem pohrbila nekde hluboko uvnitr.
Casto i brecim, kdyz najdu nejakou fotku male z inkubatoru nebo kdyz vidim nemocne deti.
Ale lepsi se to.
U jejiho druheho narozeninoveho dortu jsme ani jeden nebreceli!!!
Mam jedno velke prani - byt schopna donosit dite a privest ho na svet prirozenou cestou.
Dodneska jsem neprisla na to, proc moje telo reagovalo tak, jak reagovalo.
Mam pocit, ze jsem byla pripravena o tu nejhezci chvili hned po porodu... kdy ma maminka svoje detako v naruci...
Prala bych si... vim, ze to je o mnoha jinych vecech, jinych zakonech a s pokorou vezmu to, kdybychom meli mit jen Gioiu.
Jen jsem Te chtela poprosit o vhled do cele situace.
Kam smerovat a jak si v sobe poresit ten strach, co tady je z druheho tehotenstvi.
Miminko by si nezaslouzilo, abych na nej prenasela ten "nanos", co v sobe mam...
Diky a s pranim vseho dobreho v roce 2014!
"Milióntá" Markéta 10.01.2014
Milá "Milióntá" Markéto,
těhotenství, které jsi zažila, které nebylo vůbec jednoduché, jehož "vyvrcholením" byla maličká Gioia, máš jistě ještě v čerstvé paměti.
Byl to příběh Vás dvou, matky a dcery, které se měly v tomto životě potkat.
Nikdy nic není náhoda, všechno se děje přesně tak, jak to má být.
Každý příchod nového miminka je příběh sám o sobě, originální a svůj.
Proto byste se neměli otáčet do minulosti a vkládat si sem minulé programy.
Je úžasné, že se holčička přehoupla z té krize a daří se jí dobře.
Vaše druhé miminko by k Vám vstoupit mohlo...
Je tady obrovská vlna lásky.
Měla by to být (opět) velice vyzrálá duše.
Potřebuje vstoupit do Vašeho středu, zaslouží si Vaši pozornost.
Strachy tady opravdu nemají co dělat.
Cesta je krásná... otevřená, není tady nic, co by mohlo vadit.
Od Vás se žádá jediné: nabídnout teplo domova, náruč, těšit se.
© Wahlgrenis
10.01.2014
Wahl,
velmi Ti dekuji za odpoved.
Vzdycky tva slova ukazou smer a dodaji viru, kterou potrebujeme slyset, kdyz obcas zapomene.
Uz kdyz jsem Ti poslala email, neco se ve mne zklidnilo a ja vedela ze vse bude tak jak ma byt.
Napojila jsem se na miminko a celym srdcem s nim uz dokazu mluvit.
Uz jsem mu udelala "prostor" u nas doma a zacala o nem mluvit.
I s malou Gioinkou.
Je uzasna.
Malym prstickem uz neukazuje na andilky, ale na "mimi" a rika, ze udela hop mamince do briska... do domecku.
U nas bydli laska, bylo by skoda nepozvat dalsiho clovicka, sdilet ji spolecne a rozdavat dal...
Vsechno je a bude tak jak ma byt, dekuji Wahl...
Marketa a jeji "milionty pribeh" 16.01.2014
