Mám naději, že budu mít vlastní dítě? BONIFÁC JOHANKA
Dobrý den,
četla jsem lednovou Meduňku, kde je s Vámi rozhovor, a řekla jsem si, že se na Vás zkusím obrátit se svým dotazem.
Mám celkem pohodový život, nemůžu říct, že bych někdy strádala – mám kolem sebe lidi, které mám ráda a věřím, že i oni mají rádi mě, život mi neustále přináší nové možnosti a stále mám co objevovat a obdivovat.
Jediné, co mě snad trápilo, byly problémy s muži, po sezení u kinezioložky jsem zjistila, že to má souvislost s mým minulým životem a teď se léčím bylinkami.
Gynekolog mi stanovil diagnózu polycystních ovarií (nevím přesně ten název) a řekl mi, ať si vyberu, jestli chci užívat hormony nebo hormonální antikoncepci.
Nechci ani jedno, proto jsem šla k oné kinezioložce.
V dětství a pubertě a vlastně do té doby než jsem potkala svého muže, jsem byla přesvědčená o tom, že vlastní dítě mít nebudu – dětí je na světě dost a raději si nějaké adoptuju.
Jenže s mým mužem se mám moc dobře, je to má polovina a teď, když jsem starší, čím dál víc toužíme po vlastním miminku.
Chci se Vás zeptat – myslíte si, že mám naději, že budu mít vlastní dítě?
Předem Vám děkuju za odpověď a mějte se hezky.
S pozdravem
Veila 07.01.2011
Milá Veilo,
naději na vlastní miminko máte.
Vy máte v sobě schránku s tajemstvím, které obsahuje zákaz mít dítě.
Nějak se to ve Vás zakořenilo.
Přes tohle miminko neprojde.
Je třeba podívat se na to odstupem, Vy jste se jakoby uzamkla, jako zákaz kdybyste si dala.
Tohle není otázka posledních několika let, ale vztahuje se buď k prenatálnímu období nebo k okamžiku těsně po narození.
Vnímám tady přímou souvislost s Vaší maminkou.
Ale není to nezrušitelné, naopak, stačí pochopit, fouknout a je to pryč...
K Vám se přibližuje (snad) chlapeček.
Měla byste se odpoutat od věčně se opakujících procesů, stereotypy by měly z Vašeho života jednou provždy zmizet, nesmíte být za oběť.
Pak všechny Vaše zdravotní problémy odcházejí.
Máte nakročeno, jen je třeba dojít na ten druhý břeh.
© Wahlgrenis
07.01.2011
Milá Wahlgrenis,
mockrát Vám děkuju za odpověď, jsem šťastná, že naděje existuje!!!
Jak říkáte, že "můj zákaz" pochází z prenatálního nebo raného dětského období, moc věcí si z dětství nepamatuju, ale velmi silně si vzpomínám na myšlenku, že nebudu mít své dítě...
Kdykoliv jsem o svém životě mluvila s duchovně založenými lidmi, říkali mi, že musím odpustit - sobě, rodičům (naši se rozvedli chvíli po mém narození, brali se jen proto, že maminka byla těhotná - ale s taťkou se asi neměli nikdy rádi. Ona o něm skoro nikdy nemluvila zle, ale ani hezky. Nemluvila o něm skoro vůbec. S taťkou jsem se potkala poprvě asi v 10 letech, měli jsme od sebe odstup, ale v posledních letech je to takový normální vztah, je mi to jakoby jedno, co se stalo, protože to je jeho a mamčin život, ráda ho vídám).
Myslela jsem si, že už toto mám za sebou - v posledních letech jsme udělala velký posun - začala jsem se mít ráda, jsem otevřenější, komunikativnější...
Někdy mám ale v sobě zlost, nechce se mi mluvit s nikým, všechny hrozně hodnotím atd.
Tohoto bych se chtěla také zbavit.
Je toho asi ještě moc..
Ráda bych se s Vámi setkala.
Ještě jednou Vám moc děkuju za Váš čas...
Mějte se krásně
Veila 08.01.2011
Milá Wahl,
psala jsem Vám už dřív kvůli miminku...
Nějaký čas už uběhl a miminko stále nepřichází...
Tak moc bych si už přála, aby k nám přišlo!
Vím, že nic neuspěchám, všechno má svůj čas, ale někdy ve mně hlodá červík pochybností, že třeba nepřijde.
O umělém oplodnění neuvažujeme.
Shodli jsme se s mužem na tom, že to je proti přírodě.
Kdybychom dítě mít nemohli, zažádali bychom si o adopci.
Kéž by adopce nebyla tak zdlouhavá!
Dítě by mělo být co nejdříve u matky a ne až třeba za rok, kdy je v kojeneckém ústavu a není mu věnována láskyplná péče téměř neustále.
Ale to už odbíhám, toto si musím rozhodnout sama.
Chci Vás poprosit, jestli byste se mohla podívat, zda je dušička miminka nachystaná přijít ke mně a jestli ano, tak kdy?
Vím, že jsem zvědavá tetka, ale nedá mi to spát.
Mockrát děkuji za odpověď a přeji všechno dobré.
S pozdravem
Veila 26.07.2011
Milá Veilo,
ve Vašem životě došlo od ledna, kdy jsme si psaly, k zásadní změně.
Přestáváte život řešit rozumově, ale naladila jste se na srdce.
To bylo důležité.
Jen v procesech, které máte společné s Vaším mužem, vystupují maličké otazníky.
Měli byste se pokusit prožívat všechno, co Vás spojuje, s mnohem větší radostí.
Miminko není program, nesmíte fungovat jako stroje.
Vzpomeňte si na období zamilovanosti, jak Vám spolu bylo, jak jste byli šťastní za každou minutu, kdy jste mohli být spolu, jak byste jeden za druhého dýchali.
Tento náboj tady chybí.
Je třeba dostat se ze zaběhlých stereotypů.
Každý den může být pro Vás něčím novým, každý den se dá zažít dobrodružství.
Nebude to tak složité, jak si myslíte.
© Wahlgrenis
26.07.2011
Milá Wahl,
mockrát děkuju za Vaši zprávu.
Při čtení řádků od Vás mi stékaly po tvářích slzy, protože jsem si uvědomila, že to opravdu tak je - akorát jsem si to nechtěla připustit.
Můj muž je má životní láska, tak to cítím.
Ale je pravda, že někdy mi chybí to, co bylo na začátku.
A jemu asi taky.
Tak budu dbát Vaší rady a odběhnu od zajetých stereotypů a on snad taky.
Tak ještě jednou díky a mějte se hezky.
Veila 27.07.2011
Milá Wahl,
posledních pár dní jsem měla zvláštní stavy.
Myslela jsem si, že jsem těhotná, ale vždycky jsem ten pocit zahnala, protože už jsem mockrát doufala...
Pak se mi zdál sen, že čekám miminko.
Dneska jsem si udělala test a je pozitivní.
V pondělí zajdu ještě k doktorce, aby to nebyl planý poplach.
Ale doufám, že ne.
Jsem moc moc šťastná a Vám moc děkuju za duchovní podporu a vedení!
Mějte se krásně.
Veila 30.07.2011
Milá Wahl,
píšu Vám tentokrát s trošku odlišnou otázkou než obvykle.
Čekám miminko, jsem ve 4. měsíci.
Příští týden mám jet jako doprovod se základní školou do Osvětimi.
Vím, že to bude silný emoční zážitek, ale je tu něco, čeho se bojí můj muž.
Myslí si, že by se na naše miminko mohl připoutat nějaký duch.
Vím, že tyto záležitosti jsou i o tom, jak je člověk emočně vyrovnaný, ale celkem mě ta jeho starost zviklala.
Můžu Vás poprosit o názor?
Mockrát děkuju a mějte se hezky.
Veila 12.09.2011
Milá Veilo,
mám radost společně s Vámi, že jste otěhotněla.
Vaše budoucí miminko si nezaslouží, abyste s ním jela do Osvětimi.
Jsou jiná místa, kam s Vámi může, kde se mu bude líbit...
Osvětim to není.
V těhotenství je žena citlivější než jindy.
Mohu přidat i svou osobní zkušenost, která nebyla vůbec příjemná.
Jako těhotná - byla jsem ve druhém měsíci - jsem souhlasila s nápadem mého muže (bývalého!) jet na výlet do Terezína.
Bylo to dávno, tehdy jsem tyto věci neřešila, neviděla jsem tady žádná problém.
Manžel všechno, co souviselo s válkou, obdivoval...
Nespojila jsem si, že by mohlo skrz toto téma něco krizového přijít.
Jsem empatická, do všeho se maximálně vciťuji.
Tam jsem si "užila" všeho opravdu maximum.
Byla to kompletní prohlídka celého areálu s průvodkyní.
Každé místo jsme prošli, aby nám nic neuniklo.
Každou místnost, každou ložnici, každou plynovou komoru...
Vůbec jsem si tehdy neuvědomovala, co se může stát.
Dva nebo tři dny po této akci mi bylo najednou zle, moc zle.
Potratila jsem.
Když jsem pak ležela v nemocnici, marně jsem se doktorů ptala, co tady bylo špatně.
Odpovědět mi nedokázali.
Teď už to vím.
Terezín ani jiná podobná místa nejsou pro těhotné ženy vhodné.
Jako dozor do Osvětimi pojede místo Vás jistě někdo jiný.
Vaše budoucí miminko takovou zkušenost zažít nepotřebuje.
© Wahlgrenis
12.09.2011
Milá Wahl,
mockrát děkuju za Vaši odpověď.
Do té doby, než mě mužova připomínka nahlodala, jsem si nepřipouštěla, že by miminku výlet do Osvětimi mohl uškodit.
Věděla jsem, že bych určitě plakala, ale mluvila bych s děťátkem, že to není kvůli němu.
Nicméně Vaše řádky mě dostaly.
Je mi líto, že jste si to zažila na vlastní kůži a přišla jste o miminko!
To je smutné.
Moc Vám děkuju, že jste mi zase! otevřela oči a že jste se se mnou podělila o Vaši bolestnou zkušenost.
Mějte se co nejlépe.
Veila 13.09.2011
Milá Wahl,
na začátek Vám chci ze srdce popřát všechno nej do magického roku 2012, hlavně zdravíčko, lásku, energii a optimismus.
I když ani jedno Vám nechybí :o)
Potkala jsem se s Vámi v říjnu na setkání ve
Zlíně .
Byly jsme tam dvě těhotné ženy.
Na Váš dotaz, co nosím v bříšku, jsem odpověděla, že Johanku.
Ovšem pár týdnů nato jsme zjistili, že čekáme chlapečka!
Je nám to upřímně jedno, hlavně ať je děťátko zdravé a spokojené...
Ovšem nastalo nám dilema se jménem.
Johanka - na tom jsme se jednoznačně shodli.
Ale na klučičím jméně, tam je to horší.
Když jsme s mužem jeli z ultrazvuku, kde jsme se o chlapečkovi dozvěděli, oba jsme téměř v jednu chvíli řekli jméno Bonifác.
Opravdu se nám oběma líbí.
Ale bohužel okolí mu není nakloněno.
No spíš jsou dva tábory.
Jeden říká, že jméno je parádní, druhý zase, že je to pomsta na dítěti.
Tak si nevíme rady.
Chlapeček se narodí ve znamení ryby (termín porodu mám 15. 3.) a tyto děti jsou velice citlivé, tak mu nechceme ublížit, aby se mu děti posmívaly...
Další jméno, na kterém se shodnem je Adam, ale jinak žádné.
Mohla byste mi prosím poradit?
Nebo naznačit počáteční písmenko jména?
Předem mockrát děkuju a přeju spoustu krásných dní.
S pozdravem
Veila 06.01.2012
Milá Veilo,
vzpomínám si na Vás ve Zlíně i na Vaši "jistotu", že v bříšku máte Johanku.
Líbí se mi, že i tady se jasně ukázalo, že žádné jistoty v životě neexistují.
Člověk by měl v každém okamžiku počítat se změnou, s tím, že to, co má, nemusí už dál takhle přesně být.
Ve Vašem případě - holčička nebo chlapeček - je to změna nádherná.
(Jsou i jiné změny...)
Jméno by mělo vyjadřovat souhlas obou rodičů.
Pokud jste oba bezprostředně vyslovili jméno Bonifác, měl by přijít Bonifác.
Miminka často ještě před svým narozením dávají znamení, jak by se mohla jmenovat.
Některé maminky by mohly vyprávět...
Samozřejmě jste nyní znejistěni okolím.
Jméno Bonifác je netradiční.
Není to Petr, Pavel, ani Jakub nebo Lukáš, kterých jsou tisíce...
Pokud se pro toto jméno rozhodnete, záleží právě na Vás, rodičích, jak bude dítě jméno vnímat.
Stačí, když si ho nahlas opakujete.
Říkáte sice Bonifác, ale je v tom veškerá Vaše láska, kterou vnímáte k miminku.
Objetí, náruč, teploučko, jistota a bezpečí... to všechno bude u Vás vnímat.
Bonifác je maličké miminko, stejně tak školák, maturant, vysokoškolák, ženich, otec.
Je to nádherné jméno.
Muž Bonifác je současně výrazná osobnost.
Jde o Vás, jestli mu svojí volbou umožníte, aby se jí stal.
Já osobně bych se - pokud mohu - za něho přimluvila.
© Wahlgrenis
06.01.2012
Milá Wahl,
především Vás zdravím.
Bonifácek je ještě v bříšku.
Ale snad každým dnem už spatří světlo světa.
Veila 06.03.2012
Milá Wahl,
25. 3. 2012 se nám narodil náš milovaný Bonifác.
Je to náš andílek!
Moc Vám děkuju za Vaši pomoc a podporu!
Mějte se krásně.
Veila 03.04.2012
Jejda .. bác a je tu Bonifác...
NÁDHERA... krásný příběh,
děkuji moc za něj, milá Wahl i paní Veilo.
Nádherný chlapeček.. tedy skoro muž Bonifác,
pocity mám takové, že mne zamrazilo od pohlazení ..
do teď si tu sedím, v sobě ponořená a Bonifácek mne probral zcela !!
Jak krásné jméno si vybral, úžasný mladíček,
nádherných tvářiček..
jde na mě krása, tak se s Vámi milá, úžasná, maminko raduji...
A děkuji že smím.....
Hodně požehnání přeji.
S láskou
Rosé 03.04.2012
Milá Rosé,
Bonifác i já Vám moc děkujem za krásnou říkanku k jeho narození!!
Pamatuju si Vás ze semináře
ve Zlíně , jak jste přednášela svoje básně.
Bylo to nádherné, je to ve Vás, z Vás...
Tak se opatrujte a mějte se krásně!
Veila a Bonifác 09.04.2012
Milá Wahl,
přečetla jsem si, že chystáte knížku o miminkách.
Moc se na tu knihu těším!!
Jinak Bonifác se má čile k světu, má 4 měsíce a je velice veselý a společenský.
Já jsem si minulý týden byla u kinezioložky odblokovat svůj pocit zklamání z porodu, na který jsem se moc těšila.
Porod trval 40 hodin a skončil císařem.
Později po porodu se mi pořád vracel strašný pocit, že jsem to nezvládla, že jsem nedokázala porodit "přirozeně".
Ale vím, že to tak mělo být a už jsem to pustila...
Tak se mějte moooooc krásně.
Veila 26.07.2012
Milá Wahl,
je to nedávno, co Bonifácek vykoukl na svět.
Zítra je mu půl roku!
Je naprosto úžasný, jaké každý den dělá pokroky, jak se všemu diví a jak objevuje svět... věci, co pro nás jsou samozřejmostí, tak pro něho jsou nové a zajímavé...
Nestačím žasnout.
Každý den děkuji, že je tu s námi!
Posílám fotku, abyste viděla, jak porostl.
Taky Vás chci poprosit, až budete mít chvilku, mohla byste se prosím mrknout, jestli je u nás doma nějaká dušička?
Z ničeho nic se "samo" zapíná rádio na hifi věži, ale ani to není ta stanice, kterou tam máme naladěnou, ale jen něco, co není srozumitelné, jakési divné zvuky.
Taky občas bliká lampa, někdy praskne žárovka.
Někdy tu mám v noci strach.
Tak nevím, jestli je to znamení od miminka, které se k nám někdy chystá, anebo jestli tu nebloudí nějaká duše, která tu předtím žila.
Jestli ano, ráda bych, aby v klidu odešla.
Děkuju, že jste, mějte se moc krásně!
Veila 24.09.2012
Milá Wahlgrenis,
posílám Vám pozdravení.
Bonifácek v pondělí oslavil své první narozeniny!
Je úžasný.
Každý den vnímavější a jaké dělá pokroky!
Je pro nás velkým štěstím...
Narozeniny oslavil ve Skotsku, kde jsme žili 6 let, teď jsme tam jeli na svatbu a navštívit staré známé.
Krásná dovolená, ale jsme rádi, že žijeme tady.
Mějte se krásně.
Veila 28.03.2013
Milá Wahlgrenis,
dřív mě to nikdy nenapadlo, ale od té doby, co chodím na Váš web a čtu příběhy, tak se dívám na fotky jinak.
Občas se na fotce objeví ony "kouličky", jak to někdo nazval.
Posílám Vám fotku Bonifácka, u hlavy na pravo má jednu velkou.
Na další fotce jich je spousta malých.
Znamená to, že se můžeme těšit na další miminko?
Vím, že to, že máme Bonifácka je zázrak, ale miminko bychom moc rádi přivítali mezi sebe...
Pravda je, že všemu necháváme volný průběh, ale každý měsíc jsem trochu zklamaná, že nic...
Mějte se krásně, jarně.
Mám Vás ráda.
Veila 22.04.2013
Milá Veilo,
ničemu se nedivte.
Váš příběh má pokračovat, zastavená jste už byla, nyní se všechno dává zase do pohybu.
Nad procesem je vyšší ochrana, nesmíte si nic zakazovat, všechno je v pořádku.
Otěhotnět máte přirozenou cestou, z lásky, s radostí.
Vnímám nyní energie chlapečka.
Má obrovskou touhu přijít k Vám, společný příběh z minulosti nebyl ještě dokončen.
Je už velice blízko.
Budu se těšit na další zprávu od Vás.
© Wahlgrenis
23.04.2013
Milá Wahlgrenis,
ani nevíte (teda určitě víte), jak moc jste mě potěšila!
Byla jsem jako na trní, jak mi odpovíte.
Byla jsem tak šťastná za Vaši odpověď, až mi vyhrkly slzy.
Na miminko se moc těšíme.
My jako rodiče a určitě i Bonifácek, protože miluje děti a společnost...
Mockrát Vám děkuju!
Mějte se krásně!
Veila 24.04.2013
Milá Wahlgrenis,
tak jsem dnes byla u doktorky... a miminko je v bříšku!
Věděla jsem to už předtím, ale chtěla jsem potvrdit, že je všechno v pořádku.
Jsme tak šťastní!
Dokonce se mi přihodilo něco velice silného.
Jednou jsem ležela v posteli, už v polospánku a cítila jsem, jak mnou projela jakási energie, světlo, záblesk... nevím, jak to mám popsat... ale bylo to velice silné a já jsem v tu chvíli věděla, že dušička se rozhodla narodit...
Nádherné!!
Mockrát Vám děkuji za podporu a pomoc, kterou všem dáváte!
Mějte se moc krásně.
Veila 01.08.2013
Milá Veilo,
až nyní se dostávám k tomu, abych Vám pogratulovala k otěhotnění.
Vidíte, zázraky se dějí.
Pročítala jsme si celý Váš příběh, na počátku byly obavy z věty od lékařů...
Diagnóza... bloky...
A teď máte krásného Bonifácka a v bříšku další miminko.
Všechno je to opravdu někde jinde a nějak jinak, jen tomu porozumět.
Mám radost společně s Vámi.
Těším se na další zprávy od Vás.
© Wahlgrenis
02.08.2013
Milá Wahlgrenis,
moc Vám děkuju za Vaše povzbuzení!
Miminko jsem viděla na ultrazvuku.
Kopalo nožkama a házelo ručičkama - nádherné.
Předpokládaný termín porodu mám dvacátého pátého března, to je na Bonifáckovy druhé narozeniny.
Samozřejmě to může být jinak, ale smáli jsme se tomu.
Moc Vám děkuju za všechno a mějte se hezky.
Zase se ozvu.
Děkuju mockrát, mějte se.
Veila 04.09.2013
Dobrý den, milá Wahl,
moc Vás zdravím a chci se podělit o novinku.
Čekáme holčičku!
Pokaždé, když jsem šla k doktorce sama, miminko nechtělo ukázat, jakého je pohlaví.
No a minule šel se mnou muž i s Bonifácem a miminko ukázalo v plné parádě...
Je to holčička.
Tím pádem nemusíme řešit klučičí jméno, aspoň pro tentokrát.
Taky chci Vám a všem Vašim blízkým popřát krásné sváteční dny a do příštího roku jen to nejlepší.
Mám Vás moc ráda a těším se na další setkání.
Mějte se krásně.
Veila 21.12.2013
Milá Veilo,
gratuluji k úžasné informaci...
Takže Anežka?
© Wahlgrenis
23.12.2013
Děkuji!
Už v
Buchlovicích jste zmiňovala Anežku, ale my se cítíme na Johanku.
Mějte se krásně.
Veila 26.12.2013
Milá Wahl,
díky za příběh Veily.
Je inspirací pro mnohé ženy, nádhera a taky gratulace jí i Tobě...
Krásný den,
Marcelia 27.12.2013
Milá Wahl,
chci Vás srdečně pozdravit a podlit se o radost z narození naší Johanky.
Narodila se 17. března.
Zkoušela jsem rodit přirozeně, ale po několika hodinách jsem to vzdala a šla na císaře.
A to je dobře, protože by mi zřejmě praskla děloha.
Tak jsme moc rádi, že to dopadlo dobře.
Tentokrát jsem na to byla mnohem líp připravená, a tak jsem všechno přijala s klidem.
A to také díky Vám - noc před porodem se mi zdál živý sen, ve kterém jsem se Vás ptala, jak budu rodit.
Řekla jste mi - zase císařem.
Ptala jsem se proč, vy jste mi k tomu řekla něco, co si nepamatuju a pak s Vašim klidem a úsměvem jste řekla: Neřeš to, prostě to tak je.
A já jsem se zklidnila a přijala to.
Ve snu a i v realitě.
Moc Vám za všechno děkuji!
Mějte se nádherně a těším se na nějakou další akci.
Veila 23.03.2014
