wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

>>>TĚHOTNÁ Lékaři nám sdělili, že jsme neplodní


Dobrý den Wahlgrenis,
jsem přes pět let vdaná, s manželem máme 4letou dcerušku. Přišla k nám po delší době a naplnila náš život štěstím. Moje těhotenství bylo zázrak. Maličká od malička miluje děti a od té doby, co umí mluvit, se nás ptá, zda nebude mít nějakého sourozence.
V poslední době za mnou chodí s dotazem, jestli nemám v bříšku nějaké zapomenuté miminko.
Chodí mi bříško hladit a ujišťuje se, zda tam opravdu děťátko není. Já jsem z toho zmatená a smutná. S manželem bychom si další děťátko moc přáli, bohužel se nedaří. Zkusili jsme i různá vyšetření, lékaři nám sdělili, že jsme neplodní. Ale já tomu nechci uvěřit.
Už jednou se stal zázrak a já jsem otěhotněla, tak proč ne znovu...?
Nechci dítě za každou cenu a vydupávat si ho umělým oplodněním.
Navíc jsem byla dost otřesena přístupem lékařů..
Prosím Wahlgrenis, čeká naši rodinu v budoucnu další radost v podobě děťátka? Můžeme pro to s manželem něco udělat?
Mohu říci dcerušce, že se nějakého sourozence dočká?
Nedávno se mi zdál krásný sen, že jsem těhotná a porodila jsem další holčičku.
Byl velmi živý sen o porodu a posléze o kojení, seznámila jsem maličkou s mužem a dcerkou a byli jsme spolu všichni moc šťastní a vymýšleli jsme jména.
Prosím Wahlgrenis, má tento sen nějaký význam?
Splní se?
Máme naději?
Děkuji Vám moc za pomoc či radu.
A přeji Vám hezké podzimní dny.
S pozdravem
Pavlínka 05.11.2010

Milá Pavlínko,
lékaři už toho řekli... tolik... Pochopte, oni něco říkat musejí, to je jejich práce. Nemohou přiznat, že si nevědí rady, že tady jsou otázky, na které neznají odpověď. Když už nevědí kudy kam, vysloví informaci, která ale působí jako střelná zbraň.
Neplodní...
Nevyléčitelní...
Není pomoc...
To všechno jsou slova, která dokáží toho, koho se týkají, absolutně zrušit. Lékař je přeci autorita, ví, co říká. Takhle aspoň to má většina lidí. Bílý plášť je jakýsi patent na vědění. Co řekne doktor, musí platit.
Ale neplatí...
Jsou tady ještě jiné zákony, které se nedají jen tak zaškatulkovat do nějakých diagnóz, nemají pojmenování, ale vůbec to nevadí.
Nevím, jestli jste si pročítala sekci s příběhy, kde jsou narozená miminka. Je tam mnoho rodičů, kterým ti nejchytřejší doktoři - samozřejmě, jak jinak??? - oznámili, že děti nikdy mít nemohou.
A přesto se narodily.
Takže je třeba se podívat na Vás dva jinak, z jiného úhlu.
Nejsou to doktoři, kteří Vám "pomohou k dítěti". Je tady naštěstí ještě něco jiného.
Ve Vašem případě nastala chyba v okamžiku, kdy Vám tuto svou pravdu řekli. Příliš jste tomu totiž podlehli, teď jste mimo... Nějakou chvíli potrvá, než se zase naladíte na svůj pravý základ, na energie, které by měly skrz Vás chodit. Působíte jako kus kamene, ano, kámen se zdá být bez života, ale tohle vzniklo nedávno a navíc je to pouze dočasný stav. Měli byste se pokusit obrátit ve své osudové knize list, jako že "jedeme dál..."
Máte se rádi, kolem Vás je opravdový domov, který jste si vybudovali. Neměli byste o sobě pochybovat. Peníze nejsou v životě nejdůležitější. Zkuste se dívat jeden na druhého, jako byste byli čerstvě zamilovaní. To je člověk úplně jiný. Vzpomínáte si ještě na to? Má pocit, že by mohl létat snad metr nad zemí... Všechno je najednou uskutečnitelné, problémy samy mizí...
© Wahlgrenis 05.11.2010

Milá Wahlgrenis,
děkuji Vám, že jste si našla čas a odepsala mi a že jste naší rodině dala naději. Pročítala jsem dnes Vaše stránky a sekci příběhy miminek a miminka.
Sekce narozených miminek..., jsem z ní dojatá, tolik štěstí... zázraky se dějí!
Vím, co jsem dělala špatně.
Příliš jsem se upínala, smutnila a strachovala, trápila, že bychom chtěli, ale miminko nikde.
Což bylo nakonec završeno návštěvou nemocnice.
Kde se před lety narodila dcerka a kde jsem navštívili centrum CAR.
Děkuji Vám za uklidnění, Wahlgrenis, nevěřím té lékařské škatulce o neplodnosti.
Máte pravdu.
Oni prostě nevědí, mají jen své tabulky a nic víc...
Potřebujeme se z toho vzpamatovat.
Ale uvědomila jsem si v tu chvíli jedno, že takhle tedy dál jít nechci.. tou lékařskou cestou.
Možná ale tento zážitek měl být, protože jsem teď ještě mnohem víc vděčná za naši dcerušku.
Zavzpomínala jsem tam také na chvíle svého porodu.
Kdy mé tělo a dcera krásně spolupracovaly na přirozeném a rychlém porodu...
Což se ale nelíbilo ženě, která tam v tu chvíli měla v noci službu.
Vyděsila mě svým hrubým chováním a bolestivým ošetřením po porodu, které vedlo ke komplikacím.
To vše jen díky spěchu a nepochopení a citovému chladu, tak nepochopitelného u velmi mladé ženy.
Vzpamatovávala jsem se z toho delší dobu, ale už jsem té ženě odpustila a moc jí přeji, aby pochopila a s láskou vykonávala své povolání...
Vždyť narození dítěte je zázrak a nádherný zážitek.
Přemýšlela jsem nad tím, zda jsem jí někdy ublížila, nebo zda ublížili jí, proč se to muselo stát.
Možná jsem tím splatila nějaký dluh, nevím, ale přeji jí jen vše dobré.
Zároveň jsem si teď také vzpomněla na nádherný listopad před pěti lety, kdy jsme s mužem byli novomanželé a přišla k nám v době krásného podzimu plného zbarveného listí naše maličká.
Moc svého muže miluji a chceme jít dál, začít znovu s čistým listem, bez bolestných diagnóz, jen my dva a láska a víra.
Díky, Wahlgrenis, za Vaši zmínku o penězích.. v tomto ohledu je to horší, ale cítím, že se tím nemáme trápit.
Máme kde bydlet, co jíst a práci.
A také lásku a dcerušku, takže jsme vlastně velmi bohatí :-)
A věříme, že nás další zázrak v budoucnu potká.
Jen se Vás ještě ptám, Wahlgrenis, máme zkusit teď nějakou dušičku poprosit či si s ní "popovídat" a pak s pokorou čekat a nepřemýšlet, kdy, jestli.. ?
Je na to teď pro nás vhodná doba?
Ještě jednou děkuji a přeji pěkné podzimní dny.
S láskou
Pavlínka 09.11.2010

Milá Wahlgrenis,
dnes jsem po nějakém čase znovu "zabloudila" na Vaše stránky.
Často jsem přemýšlela o tom, co jste nám napsala.
Do Caru už jsme znovu s manželem nešli, shodli jsme se, že to není naše cesta a a že na lékařské výsledky vůbec nebudeme myslet, že jim nevěříme.
Máme se moc rádi a je nám spolu moc dobře, i přes různé problémy, které nás potkaly.
A jsme šťastní.
Jen je mi někdy smutno kvůli dcerce.
Musím chodit do práce a malá těžce nese školku.
První měsíce při příchodu do školky, vždy hodně plakala.
Pak to bylo lepší, ale stejně hodně často byla nemocná a já vím, že je to kvůli tomu, že tam nechce chodit..
Také dost změnila své chování, je hodně vzteklá, večer nechce spinkat..
Ale my nemáme jinou možnost..
Do práce musíme, abychom přežili.
Původně jsem si myslela, že do školky nebude muset a pak že tam půjde se sourozencem..
Byl to můj sen, s malou jsem o tom ale nikdy nemluvila.
Bohužel je ve školce skoro jediná, která sourozence nemá.
A tak často o tom mluví..
Jaké by to bylo.. atd..
Kdyby tam chodila s někým..
Vyžaduje hodně pozornosti a stále si chce s námi hrát, od jejího narození vnitřně cítím, že sourozenec by jí prospěl.
Často se mě ptá, jestli v bříšku nějaké mimi opravdu nemám, z každého malého dítěte je nadšená.
Vím, že to je náš osud, že prostě sourozence ve školce nemá, ale dnes mi to přišlo nějak líto.
Tuhle se modlila sama k Ježíškovi a prosila ho.
Já sama jí říkám, že nějaké maličké přijde, ale nevím kdy.
Že přijde, až bude jeho čas a bude k nám chtít.
Nebo jí vyprávím, jak to bude hezké, až bude sama maminka.
Nechci miminko jen kvůli ní, náš společný sen s manželem bylo mít velkou rodinu.
S mužem se teď už nijak cíleně nesnažíme, na dny, testy a takové věci už nemyslím.
A se školkou, je to pro mě těžké.
Školku jsem našla ze známosti, malá má dietu a navíc jsme vegetariáni.
Tak trvalo, než nás vůbec někde vzali.
Paní ředitelka je tam moc hodná, s pí učitelkami se snažím domluvit..
Nějakou kamarádku si tam malá našla..
Ale také mi vypráví, že jí tam nějaký kluk ubližuje.. hází po ní věci a také jí často slovně napadá.
Uklidňuji jí, učitelkám jsem to řekla, slíbily, že dají pozor..
Mezitím její nemocnost..
Zkouším různé cesty, jak jí to zpříjemnit.. ale mám pocit, že dokud ona sama nebude chtít..
Je to lvice, jde si za svým..
Prosím Wahlgrenis, neměla byste pro nás nějakou radu?
Mohli bychom malé nějak víc pomoci, aby byla šťastná?
A k děťátku, máme stále ještě šanci?
Kdy by se náš sen mohl splnit?
Děkuji Vám a přeji Vám v novém roce jen dobré, hodně zdraví, štěstí a lásky.
Pavlínka 03.01.2011

Milá Pavlínko,
jste jako na kolotoči, který se nemůže zastavit.
Vnitřně bojujete s informací, kterou Vám před časem sdělili lékaři.
Současně vidíte, jak je Vaše holčička ve školce nešťastná, a vyčítáte si, že nejste "schopna" jí pořídit sourozence.
Tak ráda byste jezdila s kočárkem, s malou holčičkou za ruku, víte, jakou byste v ní měla pomocnici.
Moc moc se snažíte, proto to nevychází.
Tohle jste už určitě slyšela mnohokrát...
Ale vnitřně to nijak Vaše duše nezaznamenala.
Skutečně řešíte celý svůj život příliš hlavou, příliš rozumově.
Měla byste z těch věčných stereotypů vystoupit, začít fungovat jinak.
Pak Vás i Vašeho manžela prostoupí ta úžasná nekonečná láska.
Miminko přijde, začněte se těšit.
O sobě nesmíte pochybovat, půjde-li to.
Zkuste do sebe opět dostat radost, dělejte to, co Vás baví.
A nikdy s tím nepřestávejte.
Jakékoliv násilí Vám ubližuje.
Možná byste se mohla i malinko zastavit v těch Vašich neustále se opakujících procesech.
Možná budete vědět, co s tím.
© Wahlgrenis 03.01.2011

Milá Wahlgrenis,
jste úžasná!
Přesně jste mě vystihla...
Mé vnitřní pocity i mé sny.
Děkuji Vám za mnohokrát za Vaše uklidňující slova!
Přemýšlím nad tím vším, budu se snažit více radovat a těšit se s každého dne a s každé společně strávené chvíle s mužem.
Vím, že bych se také měla věnovat více sama sobě, svým zálibám.
Jak jste psala o těch neustále se opakujících procesech, ve kterých bych se měla zastavit, z toho jsem trochu zmatená.
Nevím, zda dobře chápu, co tento vzkaz pro mě znamená..
Napadají mě různé věci.
Poradíte mi prosím?
Týká se to pouze mě nebo i mé dcery?
Protože dnes zase onemocněla a je jí špatně a já přemýšlím, jak bych jí pomohla, aby jí bylo dobře.
Odpoledne jsme celá rodina prožili spolu a bylo nám moc dobře a užívali jsme si, že se máme rádi.
Cestou domů ale malá prohlásila, že má velkou rýmu.
Teď je jí špatně, dusí se a špatně to nese, jako každou nemoc a samozřejmě pláče a křičí.
Do školky tento týden chodila s pláčem, ale odpoledne vypadala už vždy šťastně.
Cítím, že si nemoc neordinovala podvědomě, aby tam nemusela.
Ale můžu s tím já něco dělat?
Teď nemyslím otázku sourozence, ale jejích velice častých nemocí..
Problémy s hlídáním, nemocemi babiček, které to chytly od ní...
Psala jste mi o stereotypech, ale ty její nemoce právě stereotypy jsou.
A já pak jsem asi zase tam, kde jsem byla.
Rozumově to příliš řeším, snažila jsem se všemožně vylepšit imunitu, udělat jí šťastnou.
Ale o tom to asi není.
Ale nevím, jak maličké poradit, co pochopí její čtyřletá hlavička.
Stydím se, Wahlgrenis, Vás zase prosit o odpověď, máte každý den spousty dotazů.
Přesto Vás pokorně prosím o radu ohledně mé dcery.
Zda můžu nějak vylepšit její zdravotní stav a hlavně duševní stav, nebo zda to nemám až tolik řešit?
Jako mamince mi to samozřejmě není jedno.
Ale mám takový pocit ze školek, že ty dětičky, co jsou hodně nemocné tam nebývají šťastné.
Vím, že nemoc je stav duše, ale co s malými dušičkami?
Přeji Vám krásný víkend.
Pavlínka 08.01.2011

Dobrý večer Wahlgrenis,
jsem tu dnes zpět s dotazem na dcerku.
Uzdravila se z nemoci a šla na jeden den do školky, ze které se vrátila s velikou horečkou.
Takže je opět doma.
Má teď často zlé sny a blouzní.
I ve dne je pak mimo a dá se špatně uklidnit.
Straší jí někdo "velký" a také nějaký kámen v bříšku.
Prosím Vás, Wahlgrenis, o radu.
Můžu s tou její nemocností něco udělat?
A také co ty sny, můžeme jí nějak uklidnit?
Jsem z toho všeho již sama unavená, momentálně je nemocná celá širší rodina.
Tak ráda bych malé pomohla, aby byla šťastná.
Nemůžu ale přestat chodit do práce, počítáme každou korunu.
Mě samotnou práce těší a dělám jí ráda, snažím se doma vše dělat více v klidu, radovat se více ze života a dělat, co mě baví.
V rámci možností...
Protože si lámu hlavu nad nemocným dítětem, jak té její malé dušičce pomoct..
Co s tím, prosím?
Zkoušela jsem všemožné přírodní léky, čaje, homeopatii, uklidňuji jí, hodně se jí s manželem věnujeme, mazlíme se atd.
Ale problém bude v její hlavičce...
Dá se s tím něco dělat, Wahlgrenis, prosím, Vy vidíte i do budoucnosti, přejde to?
Máme to prostě všichni prožít a malá zvládne to odloučení časem sama?
Mám ještě jeden dotaz Wahlgrenis, který mi leží v hlavě.
V poslední době vždy po milování s mužem slyšíme v bytě různé praskání a bouchání...
Napřed jsem tomu nevěnovala pozornost, ale opakuje se to.
Je to nějaké znamení pro nás?
Nebo co by to mohlo být?
Občas se mi to stávalo i dříve, když jsem byla sama, že jsem v noci na něco myslela a najednou bum a rána.. nebo bouchnutí dveří.. ale žádné dveře ve skutečnosti nebouchly.
Tohle ale slýcháme s mužem společně ve chvíli, kdy si dáváme najevou svou lásku, nebo jen tak ležíme přituleni...
Tak nad tím přemýšlím, jestli je to pro nás vzkaz nebo něco jiného?
Děkuji předem za vysvětlení Wahlgrenis.
A přeji Vám jen vše dobré.
Pavlínka 20.01.2011

Milá Wahlgrenis,
začínám se těšit na miminko a s manželem trávíme ještě více času než dřív.
Věříme, že mimi přijde.
Bohužel tomu ale nevěří moji ostatní blízcí a mně to přijde líto.
Snažím se fungovat jinak, jak jste mi radila, a dělat, co mě baví.
Svoji práci mám ráda i domácnost.
Miluji naší dcerušku...
Já se k ní snažím přistupovat jinak než dřív a dávat jí ještě více lásky.
Je ale skoro pořád nemocná.. vyjma dní, kdy byla u babičky, místo ve školce.
Radost u nás je, ale ty nemoci to kalí, protože maličká je špatně snáší.
Snažila jsem se proti tomu bojovat všemožně, ale mám pocit, že to musím přijmout a prožít.
Nic jiného asi nezbývá a už se těším, že jednou se to prolomí a my si prostě jen tak budeme užívat přírodu, bez toho, aby jsme jen dělali zábaly a snižovali horečku či léčili něco jiného atd.
Prosím, Wahlgrenis, neprozradíte nám, kdy by se naše rodina mohla dočkat miminečka?
Je naděje, že ještě letos?
Děkuji Vám, že tu pro nás jste a přeji Vám krásné jaro.
Snad už brzy dorazí.
Dnes aspoň pěkně svítilo sluníčko.
Pavlínka 10.03.2011

Milá Wahlgrenis,
mám na Vás prosbu.
Podívala byste se do pláství, jakou máme letos naději?
Můžete u nás vnímat nějakou dušičku?
Nebo je potřeba ještě nějaká změna v mém životě?
Doma se nám teď někdy rozsvěcí samo světlo nebo jsou slyšet různé zvuky, nemohlo by to být děťátko?
Moc Vám děkuji.
Pavlínka 15.04.2011

Milá Pavlínko,
kolem Vás se toho v poslední době děje opravdu hodně.
Jste na úžasné vlně spolupráce, sladila jste se přírodou, to není úplně jednoduchý proces.
Není tady nic, co by bránilo v otěhotnění.
Do Vašeho domova jasně vstoupila láska, je tady všude kolem Vás.
Přichází ten správný čas, nesmíte o sobě ani o manželovi v ničem pochybovat.
Položte se do té vlny lásky a nedělejte nic, co by se Vám nelíbilo.
Kolem Vás jsou andělé, Vaši ochránci i energie nejvyšší.
Uvěřte lásce, která se má zhmotnit do miminka, zprávy od lékařů se pokuste vypustit.
Jsou to jenom slova...
Je tady nový život.
Těšte se.
© Wahlgrenis 08.05.2011

Milá Wahlgrenis,
moc Vám děkuji za tak úžasnou zprávu plnou naděje, kterou jste mi dala!
Přiznám se, že ji čtu stále dokola a jsem z toho trochu rozrušená.
Ale jinak to asi v tuto chvíli lépe neumím.
Věřím, že jsme s manželem oba dva zdraví a připravení.
A už se moc těším...
Děkuji za naději Wahlgrenis!
A za to, že tu jste a pomáháte nám!
Pavlínka 31.05.2011

Milá Wahl,
uběhla nějaká doba a já mám dneska potřebu Vám opět napsat a svěřit se Vám.
Minulý týden jsem se totiž celý cítila nějak divně.
Měla jsem pocit radosti a očekávání, ale také nervozity.
A ráno mě často přepadal strach bez příčiny, měla jsem divný pocit kolem žaludku.
Během dne to většinou přešlo.
Měla jsme pocit, jako že se něco má stát, ale nedokázala jsem se uklidnit.
Bylo to dost nepříjemné.
Rozumově nevím, co to způsobilo.
Sama sebe jsem uklidňovala, že mi nic nehrozí, že jsem v božích rukách a že vše bude v pořádku.
Tento týden už se cítím mnohem lépe, trávím dovolenou s dceruškou a s mužem.
Jsme stále spolu a užíváme si přírodu.
Maličká je všetečka, takže se rozhodně nenudíme.
Oba je moc miluji, na miminko se těšíme a věříme, že k nám přijde, že jsme zdraví.
A snažíme si užívat každou chvíli.
Když si vzpomenu na miminko, cítím se moc šťastná a moc se těším.
A mám pocit, že bývá někdy dušička s námi.
Doma nám to teď pěkně bouchalo a praskalo a tak..
Wahlgrenis, udělala jsem něco špatně, že mě pohlcoval takový divný strach?
Máme v našem vztahu něco ještě pozměnit?
Je dušička s námi?
Mně se ty různé "zvukové efekty" líbí..
Jen si říkám, jak je mám chápat?
Máme pozdravit dušičku?
Nebo nám chce dát něco najevo?
Přijde k nám brzy?
Nebo ještě není její čas?
Děkuji za Váš čas Wahl.
A přeji Vám krásné léto.
Pavlínka 27.07.2011

Milá Wahlgrenis,
pročítala jsem si teď Vaše stránky a když jsem se dostala ke svému dotazu, tak jsem slyšela kousek od sebe ono známe lupnutí či zapraskání.. jakoby výboj..
To přeci nemůže být náhoda...
Musí to být znamení.
Mám z toho dobrý pocit.
Slýcháváme to teď s mužem skoro každý večer nebo každou noc.
Hlavně, když jsme spolu.
Těhotná nejsem, dnes jsem dostala menstruaci, ale doufám, že se brzy dočkáme.
Já slýchávám různé zvuky čas od času od malička.
Když mi zemřel někdo z rodiny a tak.
Ale tohle mi přijde jiné.
Navíc to neslyším sama..
Včera se mi zdál krásný živý sen o tom, že jsem těhotná a porodila jsem holčičku.
Pak jsem se od lékařů dozvěděla, že čekám ještě jedno děťátko.
Měla jsem nakonec dvě děvčátka.
Pak proběhl skok v čase a já jsem byla opět těhotná a narodil se mi chlapeček.
Bylo to zvláštní, můj muž vypadal jinak, ale cítila jsem, že je to on..
Ve snu jsem se cítila dobře a užívala jsem si těhotenství i porod.
Později jsem jela na výlet s dětmi a všechny děti pěkně dováděly.
Bylo to krásné.
Nepřestala jsem věřit, ve velkou rodinu.
Neptám se, kdy děťátko přijde, mám teď pocit, že to ani nemám vědět Wahl.
Ale mám k Vám prosbu, zda by jste mi nemohla něco prozradit, jaká to dušička je s námi a zda je to dušička děťátka?
Myslíte si, Wahlgrenis, že jde o novou duši, která nám má přijít do života?
Nebo jde o nějakého zemřelého blízkého příbuzného?
Že by se k nám vrátil či vrátila?
Nebo to nemáme vědět?
Poslední dobou, když uslyším zvuk, tak dušičku pozdravím a myslím na ni s láskou.
Jsem z toho všeho trochu zmatená, tak se Vás ptám.
Děkuji.
Pavlínka 02.08.2011

Milá Wahlgrenis,
chci Vám sdělit radostnou zprávu.
Čekám děťátko!
Začínám teď šestý měsíc a jsem moc šťastná.
Začátek těhotenství nebyl bez problémů, ale já věřím, že s miminkem společně vše zvládnem.
Často si s miminkem povídám, dovede o sobě dát dost vědět a pěkně kopat.
Cítím, že to bude osobnost.
Moc se na něj s manželem i s dcerkou těšíme.
Kdysi jsem Vám slíbila fotku z ultrazvuku, tak Vám jí posílám.



Je tam pěkně z profilu a má moc roztomilý nosánek a pusinku.
Mějte se moc krásně.
Pavlínka 23.07.2012


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.