Wahlgrenis

Podruhé to vnímáme jako znamení, že někde není něco v pořádku

Milá Wahl,

Tvé stránky jsem dříve navštěvoval velice intenzivně, nacházel v nich útěchu, povzbuzení a i směr mé vlastní cesty.
Díky tobě jsem přestal brát jemnohmotný svět jako něco neskutečného a jako záležitost pro vyvolené.
Vydal jsem se na cestu poznání a objevování nového života.
Dokázal jsem si vždy poradit sám.
Nyní jsem ale narazil, pokládám otázku „Proč?“, ale nedostávám odpověď.
Včera jsme přišli s manželkou už o druhé miminko.
Už podruhé diagnóza zněla zamlklé těhotenství, plodu se nevyvinulo srdíčko a lékař se na základě svého prohlášení: „Máme zájem pouze o zdravá těhotenství“ rozhodl těhotenství přerušit.
Když se to stalo poprvé, řekli jsme si, že se to asi občas stane, že jsme měli smůlu.
Podruhé již to ale vnímáme jako znamení, že někde není něco v pořádku. Chtěli bychom vědět, co děláme špatně.
Přelouskali jsme všechny tři tvé offline konference a snažili se z nich poučit, ale vždy se jedná o konkrétní případy a řešení není jedno univerzální (i když odpovědi jsou někdy podobné).
Napadlo mě, zda se nejedná o karmu, neboť manželka má za sebou operaci srdce(přídatná dráha v srdci způsobovala tachykardii a zkrácený oběh). Tachykardie se stále vrací (pocit bušení srdce), ale přídatná dráha byla operací přerušena, takže nebezpečný zkrácený oběh již nehrozí.
Tchán má také problémy se srdcem, jeho bratr má za sebou dva infarkty a jejich otec má problémy se srdcem také.
Vnímám nevyvinuté srdíčko našich ztracených miminek jako vystupňování rodinného zatížení mé ženy, ale nedokážu říct, jestli je to skutečně tak a jaké řešení by jim (nám) pomohlo.
Manželku navíc od operace srdce (cca 10 let zpět) sužuje panický strach ze smrti. Nevím, co jí mám poradit, aby se tolik nebála.
Konstatování, že smrt je pouze přechod do jiného světa, že nic nekončí, bere pouze jako jednu z možností, ale příliš tomu nevěří.
Vnímám, že je zde několik možných variant, proč k nám miminko zatím nechce, ale nevím, která z nich to skutečně je a co máme udělat, abychom pročistili energie kolem nás.
Večer před poslední prohlídkou, kde nám oznámili, že to ani podruhé nevyšlo, jsem po přiložení své ruky na manželčino břicho cítil pozitivní a veselou energii a přišlo ke mně jméno „Anička“, takže jsem nabyl jistoty a tu jsem se snažil předat i manželce, ale bohužel to nakonec byl asi nějaký omyl.
Rádi bychom konečně cítili nějakou naději.
Sice nějaká znamení dostávám.
Když jsme s manželkou po zákroku vedle sebe leželi a hledali odpovědi na spoustu otázek, uviděl jsem oknem na nebi krásnou mrakovou trojku. Pochopil jsem to tak, že „napotřetí to už vyjde“, ale nevím, čemu mám věřit a jestli vůbec různá znamení vnímám správně.
Ano, pochybuji... okolnosti mě nutí pochybovat a i když vím, že to není dobře, nemůžu si pomoct.
Milá Wahl...
Pomůžeš nám?
Předem Ti děkujeme.
Tvůj Gericault 12.08.2010

Milý Gericaulte,
děkuji za důvěru. Ano, každé těhotenství má v sobě jiný příběh. Není možné se začíst do offlinekonference a z jejích závěrů se dohadovat, kde se stala chyba.
Líbí se mi, že nepropadáte depresím a vnímáte znamení na obloze. Všechno má nějaký smysl. A trojka je opravdu nádherné, pozitivní číslo.
Byli jste znejistěni už během minulých měsíců. Vnímám kolem Vaší paní velký strach, nevěděla, jak to celé dopadne. Ona si představovala samé rizikové scénáře, až pak také nastaly. Přitom miminko by k Vám mělo přijít, krásné, zdravé a přirozenou cestou. Neměli byste s poutat k ničemu, co Vás teď rozhodilo.
Žádné genetické dispozice neurčují, jaké bude Vaše miminko. Máte kolem sebe lásku, oba jste tomu druhému oporou, máte zázemí, nikam neutíkáte. Našlapujete opatrně, není tady žádné násilí.
V současné době mi připadá, že Vaše žena podléhá jistým zdravotním režimům. Možná musí brát nějaké léky, aby se její tělo opět vrátilo do stavu, kdy bude možné otěhotnění. Pro ni je důležitá voda, jako by měla všechno to negativní ze sebe smýt. Přitom by měla nabýt jistotu, že je v pořádku. To, co se stalo, vypadá z lékařského pohledu skutečně rizikově. Ale není to až taková komplikace.
Pokud jste se začetl do příběhů o miminkách , v mnoha případech žena otěhotněla po horších diagnózách, někdy dokonce i tehdy, kdy už lékaři ani přirozené oplodnění neviděli.
Jako důležitá tady vnímám slova: "zapouštět kořeny". Nevím přesně, jak bydlíte a co si v tomto směru řešíte. Stěhování by nyní nebylo ideální cestou. Měli byste se usadit, pochopit, kde je Vaše místo v životě a nic zbytečně nekomplikovat. Není nutné stavět si vzdušné zámky, stresovat se, například tím, že musíte vstoupit do hypoték, když nemáte vlastní hotovost. Lze spokojeně žít i jen s minimem věcí. Připadá mi, jako byste si kolem vlastního domova stavěli podivnou vysokou zeď, neviditelnou.
Na problémy byste měli zapomenout, miminko k Vám přijde přirozenou cestou, už se k Vám těší. Nemusíte podnikat nic složitého. Hlavně se ale nesmíte předem bát. Do Vašeho života byměl vstoupit veselejší rozměr - těšení, radost, věnujte se činnostem, které Vás baví.
© Wahlgrenis

12.08.2010

Ahoj Wahl,
původně jsem ti chtěl psát hned, jakmile od Tebe dorazíme domů. Chtěl jsem ti poděkovat a tak...
S přibývajícím časem mi ale docházelo, že ti nakonec budu psát o něčem jiném.
Od okamžiku, kdy jsme spolu beze slov gestikulovali nad ležící Marťou, a moje „léčivé“ pohyby neměly žádný vědomý základ, od tvojí „názorné ukázky“ energie proudící z dlaní (jak by to asi mělo vypadat), myslím trochu jinak.
Pořád cítím ten žhavý dotyk tvé energie na mé lehce hřející dlani. Něco se v tu chvíli změnilo, ovšem dochází mi to až teď.
Jako bych na okamžik pocítil tu univerzální energii, ze které pochází všechno. Byl to jen zlomek vteřiny.
Teď už vím, že to bylo to, pro co jsem si k tobě přišel.
Teď už vím, že horkem pulzující spánky jsou projevem léčení anebo iniciace rekonektivního léčení.
Teď už vím, proč mě celé úterní dopoledne přitahovaly oranžové a červené věci.
Teď už vím, proč jsem si četl jen o tvém setkání s Ericem Pearlem , ale už ne o zkušenostech návštěvnic tvého webu s léčením.
Všechno se událo tak, jak mělo.
A já, pokud to dokážu popsat slovy, najednou cítím pokoru, která mi vždycky chyběla.

Pokud jde o report a domácí úkoly, tak:
- knížky už máme objednané
- ložnice je vyklizená
- květiny jsou vyměněné
- prstové barvy jsou zakoupené.
Další kroky budou následovat.
Přikládám ti jeden oranžový recept pro budoucí ale zatím trápící se maminky a pro všechny ostatní.
Uvědomili jsme si totiž, že podvědomě jsme do sebe dostávali oranžovou barvu už před tvojí návštěvou.
Vypěstovali jsme si dýně Hókkaidó a vaříme z nich.
Zatím jsme zkoušeli polévku a rizoto.
Barva rizota na přiložené fotce hovoří za vše.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

RECEPT:
MaMi Hokkaidó Risotto
Co budeme potřebovat pro dva až tři průměrné konzumenty?
• Menší dýni Hokkaidó, nebo polovinu větší dýně.
• Kulatozrnnou rýži Arborio cca 250 g
• Rajčata 3-4 ks
• Olivový olej extra virgin
• Menší cibuli
• Pravé máslo
• Zeleninový vývar – dle potřeby cca 0,5 - 1 litr
• Bílé víno
• Parmezán, grana padano
Jak na to?
• připravte si Hokkaido (rozcvičit, rozloučit a tak)
• dýni nakrájejte na menší i větší kousky. Ne však příliš velké kusance. Je poměrně tvrdá, tak pozor na úraz z horlivosti.
• nachystejte si zeleninový vývar, vlastní, či dle návodu z kostky (MaMi doporučují Bio).
• Ve větším hrnci rozehřejte olivový olej
• Nejdříve přidejte cibulku, až zesklovatí (barvu by měnit neměla), pak kousky dýně, potrapte je do měkka. Pokud se vám to bude přichytávat, protože dýně nasákne veškerý olej, tak přidejte trochu vývaru a raději to duste.
• Přidejte spařená, oloupaná a na drobno (a nadobro) nakrájená rajčata, prohřejte, promíchejte.
• Přidejte rýži a promíchejte,
• přilijte 250ml bílého vína – nechejte vyvařit alkohol – to poznáte podle čichu, jakmile to přestane "smrdět", je alkohol pryč. Až to zavoní, jedeme dál.
• Přidejte zeleninový vývar,
• poté vařečkou stále míchejte rýži tak, aby se vám nepřichytila, opravdu to neflákejte, chuť připáleniny zkazí celou dávku.
• Až materiál zhoustne, přidejte vývar,
• fázi vypařovací-přilévací opakujte tak dlouho, dokud nebudete mít parádní rýži al dente (pokud si nejste jistí s technickým postupem přípravy pravého italské risotta mrkněte na videonávod na www.sitalemvkuchyni.cz). Hlavní je pořád míchat a míchat a míchat.
• v závěru nenechejte rýží plavat ani sypat – ideál je pěkná hutná majda
• Do ní přidejte kousek másla a promíchejte.
• Podávejte v pěkném hlubokém a vyhřátem talíři, ve kterém porci zasypte strouhaným parmezánem a promíchejte. Nepoužívejte jiné sýry (eidam, niva) ty chuť zabijí, nerozvinou.
Jestli se ptáte, co sůl a jiná dochucovadla, tak se ptáte správně. Žádná nejsou potřeba. Díky jejich nepřítomnosti vyniknou chuti jednotlivých ingrediencí a to jak slané (vývar+parmezán), sladké (dýně+víno+cibule) a kyselé (rajčata).
Nepodceňujte víno ani máslo. Pro celkovou hru chutí mají esenciální význam ;).
Dobrou chuť přejí MaMi

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Chuťově je to ještě mnohem lepší.

Chtěl bych se tě ještě, Wahl, zeptat na ty moje ruce, na které jsme už neměli čas. Myslíš, že by mohly (a energie s nimi spojené) být překážkou pro léčení?
Zajímá mě, jestli „znovupřipojení“ dokáže toto obejít, nebo vyrušit, protože bych nerad, aby se moje ruce staly „tupým skalpelem“, abych spíš neškodil než pomáhal. Pokud bude potřeba a ty budeš mít čas, rád za tebou znovu přijedu.
Drží se u mě stále pocit, že se máme ještě setkat.
Děkuji ti za nás oba, byl to pro nás důležitý zážitek. Nevěřil bych, že nejdůležitější sdělení jsou ta, která zůstanou nevyřčena.
Za tým MaMi -
Gericault 11.09.2010

Milý Gericaulte,
děkuji za průběžné hlášení i za recept na dýňové rizoto. Vyzkouším ho.
Tento víkend mám tak nějak naladěný na nové začátky.
Vysvětlím:
Jednak jsem se poprvé odhodlala vyzkoušet, vyrobit si seitan - pšeničnou bílkovinu z mouky. Zatím jsem o postupu jenom slyšela.
Povedlo se. Dokonce to ani nebyla taková složitost, jak se vypráví. Možná ale taky mám už cvik ze zadělávání těsta na domácí chléb. Prostě seitan se povedl.
A ta druhá úplně první věc, to je domácí tvaroh z čerstvého mléka z Pardubic.
Možná sem ještě doplním fotografie.
Tohle je zatím jen poděkování.
Ještě napíšu.
© Wahlgrenis

12.09.2010

Ahoj Wahl,
posílám ti odkaz na, pro mě nejsilnější hudební zážitek za posledních pár let.
Předpokládám, že podobné soutěže nesleduješ, a proto by byla škoda, kdyby tě toto minulo. Poprvé po více než šestnácti letech mi do očí vyhrkly slzy.
Je to tak emotivní zážitek, že jsem ti jej MUSEL poslat.
Jinak se měj hezky a těším se na slíbený ;) mail od tebe. Jsem trpělivý a vím, že máš málo času.
Tvůj Gericault 17.09.2010

Milý Gericaulte,
nemyslím si, že bych měla málo času. Nejsem ve stresu, snažím se dělat to, co mě baví, a také ve chvíli, kdy mě to baví. Mám čas i na přátele, na procházku přírodou, na dobré jídlo...
Problém, který byste chtěl vyřešit, ná vazbu na období dospívání, možná to bude v době, kdy jste se rozhodoval o své budoucí profesi, někdy ve čtrnácti nebo patnácti letech. Tehdy jakoby někdo jiný násilně rozhodl ve věci, kterou jste vnímal jinak. Možná se jednalo o volbu školy, nebo o zájem, kterému jste se chtěl věnovat.
V tu chvíli jste to vnímal velice špatně, bylo to velké znejistění, vědět jste, že to, co se Vám nabízí, určitě nechcete, ale musel jste se v jistém smyslu podřídit. Nemohl jste nic jiného dělat. Autority kolem Vás byly silnější.
Přesto ale už tady byl vysloven jakýsi vnitřní slib, že zase bude dobře, že svoji cestu najdete a vydáte se po ní, i když to může nějaký ten rok trvat.
Je tady duchovní a léčitelství podtext, však víte, co jsme spolu probírali. Jen je třeba přijmout tyhle kořeny, je to tady, až odkryjete to, co dávno víte, nebude už o čem pochybovat.
Čeká Vás důležitý přerod, ale pak to, co bude následovat, je obrovské. Máte se myslím na co těšit.
© Wahlgrenis

25.09.2010

Dobrý den Wahlgrenis,
tuhle jsem nahlídla na vaše stránky, jakým směrem se ubíráte, co u vás nového....
Objevila jsem, že jste objevila pochutinu seitan.
Když jsem ji objevila před 2 roky, byla jsem nadšená.
Seitanový segedín je vynikající s celozrným knedlíkem nebo s polentovými knedlíky. Ale pozor!!!
Je to pochutina, která se nedá jíst každý den, protože je to vlastně vymytá pšenice a hlavní látkou zůstává mouka a gluten, a protože to přesně neumím popsat, cože může způsobit dávám na jeden z odkazů .
A pak přidávám jedny zajímavé stránečky s recepty , snad Vás potěší.
Já jsem objevila uzený tempeh, prý nejlepší ho mají v asijských prodejnách.
Tak pokud to neznáte, doporučuji tuto pochutinu zdravou ochutnat.
Po dlouhé době čekání, kdy se to povede, snad už se blížím na druhý břeh, kdy jsem maso opustila...
Snad konečně?
Hezký den Vám přeji
Arieska 28.09.2010

Ahoj Wahl,
už je to nějaká doba, co jsem ti naposled psal jménem Ma&Mi týmu.
Avšak poté, co se mi v noci na včerejšek o tobě zdálo (byl jsem u tebe doma a tys mě připravovala na hlubinnou terapii a chystala jsi mi lůžko, ale pak ses rozhodla, že tři židle budou lepší - :)) a odpoledne se ke mně poprvé v životě dostalo vydání časopisu Meduňka s rozhovorem s tebou (mimochodem článek s tebou oproti ostatním vyzařoval zvláštní příjemnou energii, nemohl jsem se od něj odtrhnout), bylo mi okamžitě jasné, že nastal ten správný čas, abych ti zase napsal.
Co se změnilo...
Už máme v ložnici lampičky, povlečení i prostěradlo v barvě, kterou jsi nám poradila.
M. má po ricinových zábalech, pod postelí máme orgonit (HHG), namalovali jsme prstovými barvami svůj první obraz...

Musím ti ještě napsat, že Univerzum má velmi velký smysl pro humor, protože v době, kdy jsme doma ještě nic moc v té barvě neměli, jaksi (nechci psát náhodou) se připletlo do bílého prádla moje maturitní tričko, které nikdy ještě nebylo vypráno (přes deset let).
Následky si jistě dokážeš představit a samozřejmě, že v pračce bylo hlavně M. do té doby bílé spodní prádlo...
Jako bych v tu chvíli slyšel:
"Vidíte, když vy se k té barvě nemáte, tak vám trochu pomůžeme my!"
A když jsem druhý den seděl u holiče a na jeho stole jsem zahlédl lahvičku s nápisem WAHL

, cítil jsem mírný pohlavek a úkoly, které jsme si u tebe zapsali, nabraly na obrátkách.
Následující den jsem zakoupil noční lampičky a ricinový olej (ne všude jej mají).
Další věc, Wahl, je, že jsme asi těhotní...
Ještě to není potvrzené, ale i když se to potvrdí, tak víš, že to v našem případě ještě neznamená úspěch.
Chtěli jsme tě poprosit, jestli by ses mohla podívat, zda to už tentokrát vyjde, protože jakmile jsme to zjistili, sevřely nás opět obavy.
Vím, že je to špatně, že strach je ta nejhorší emoce ale...
Jednou se to může stát, dvakrát už je velmi nepříjemné a pokud by se to stalo i potřetí... raději na to nebudu vůbec myslet.
Když jsme u tebe byli, říkala jsi, že vidíš březen poměrně jasně, ale že termín se může změnit.
Wahl, je to ono?
Potřebujeme nějak získat víc jistoty, přestože podle lékařů je M. 100% zdravá a nic jí nechybí, ale stanoviska lékařů jsou jen výkřiky do tmy.
Pokud jde o moje ruce, vnímám pořád třes.
V době, kdy jsem v nich cítil energii, mě postihla nemoc, podivné nachlazení, a od té doby jsem necítil nic.
Nedávno jsem cítil podobnou žhavou kouli v levé ruce, jako když jsi vložila své ruce mezi mé, ale teď už zase nic.
Je to zvláštní.
Jako na houpačce.
Budeme moc rádi za jakoukoliv informaci od tebe a jsme moc rádi, že jsme tě mohli poznat osobně.
Měj se hezky a přejeme ti spokojený život a spokojené "zákazníky".
Ma&Mi 14.01.2011

Milý Gericaulte,
dříve než se dostanu k odpovědi na Vaši otázku, dovol mi, abych pokračovala v řetězci náhod - nenáhod.
Byla jsem v pondělí v Pardubicích, ano, tam, kde jsme se potkali spolu a s Tvou manželkou.
Přijela za mnou paní odněkud z Vysočiny a přivezla mi mimo jiné i dýni Hokkaidó.
(Omlouvám se, ale opravdu si nepamatuji všechno, co se na mém webu objeví.)
První, co mě napadlo, když jsem ji viděla, že si z ní udělám kompot, ale to prý ne, hned mě vrátila do reality...
To jsou úplně jiné recepty, říkala ta paní a já uvažovala, kde se k nějakým takovým "jiným" receptům dostanu.
Ještě jsem o ní ani nezačala uvažovat, když přijde mail od Tebe.
Hned jsem věděla, k jakému příběhu patří, a hned jsem před sebou měla ty nádherné porce rizota - Váš recept.
Je jasné, že zítra jdu do toho!
Ne, náhody opravdu neexistují.
Děkuji.
K Vašemu těhotenství Vám moc gratuluju.
Líbí se mi, jak píšeš, že jste "asi těhotní".
To je úžasné...
Kdyby takto prožívaly těhotenství všechny páry, takhle dohromady, jako že to je opravdu společný příběh těch dvou...
Krása...
První symbol, který tady je - JABLOŇ.
Nemá smysl nic dalšího zkoumat...
Všechno bude v pořádku, žijete tady a teď, nevracejte se do minulosti, ta je odžitá, už neplatí.
Žádný stres, žádné krize, žádné strachy...
Komplikace nenastanou, všechno bude v pořádku.
Martinka by si měla nadcházející dny a týdny užívat jako nikdy předtím.
Nastává jí nejkrásnější období.
Všechno se mění, roste, zraje.
Už nikdy nic nebude jako dřív.
Miminko, které k Vám přichází, je hodně zralá duše.
Těšte se...
Myslím na Vás.
© Wahlgrenis

14.01.2011

Wahl!
Radostí jsem povyskočil...
Je to skvělé, Ty jsi skvělá...
Udělala jsi nám ohromnou radost.
Já jsem u vytržení, srdce mi plesá, Martě se také na tváři objevil úsměv.
Napsala jsi to s takovou jistotou a upřímností...
Moc děkujeme.
Budeme Tě průběžně informovat.
K tomu rizotu.
Musím se smát, jak moc to funguje...
Když jsme naposledy dělali rizoto, uvědomil jsem si, že jsem v receptu, který jsem Ti posílal, popletl postup.
Teď mám tedy řádný důvod recept opravit a poslat ti jej aktualizovaný znovu i když je to tedy za pět minut dvanáct.
Zítra ti přeji hodně štěstí a dobrou chuť, určitě nebudeš zklamaná.
Další dobré recepty nalezneš zde: http://www.prirodnivyziva.cz/dyne_hokkaido.htm a nejen na Hokkaido.
Wahl, jsem vděčný Univerzu, že jsem měl příležitost Tě poznat.
Mám v plánu Tě ještě navštívit kvůli těm mým rukám.
Tak nějak se nemůžu pořád dopátrat příčiny, a co s nimi.
Vnímám to tak, že je za nimi ukryto něco, co mi ještě chybí na mé cestě.
Ještě se ozvu, že bychom si někdy opět domluvili schůzku v Pardubicích, pokud ti to bude vyhovovat.
Už teď se těším, až tě zase uvidím.
Možná přijedeme oba Marťou...
Ukázat se :D :D
Mockrát děkujeme, pa
Gericault 14.01.2011

Děkuji za Vaši reakci.
Nenapsala jsem k tomu Vašemu obrazu - úžasný... nádherný... nekonečná láska, početí a narození...
Ten se Vám povedl, měl by určitě viset u Vás v ložnici.
Ale s tím receptem.... grr... ráda bych měla správný recept, když už jsem se takhle rozhodla.
To chápete, ne?
Dokonce jsem si už napsala i ingredience, které musím zítra koupit.
Prosím tedy o tu správnou verzi.
A předem moc děkuji.
V Pardubicích se s Vámi ráda uvidím.
© Wahlgrenis

14.01.2011

Wahl,
přikládám aktualizovaný recept, já hlava děravá...

MaMi Hokkaidó Risotto
Co budeme potřebovat pro dva až tři průměrné konzumenty?
• Menší dýni Hokkaidó, nebo polovinu větší dýně.
• Kulatozrnnou rýži Arborio cca 250g - musí být Arborio
• Rajčata 3-4ks - zkuste se vyvarovat zahraničního materiálu
• Olivový olej extra virgin
• Menší cibuli
• Pravé máslo
• Zeleninový vývar – dle potřeby cca 0,5 -1litr
• Bílé víno
• Parmezán, grana padano
Jak na to?
• připravte si Hokkaido
• dýni nakrájejte na menší i větší kousky. Ne však příliš velké kusance. Je poměrně tvrdá, tak pozor na úraz z horlivosti. Menší kousky se rozvaří a vytvoří krásný "bešamel", který rizoto zahustí.
• nachystejte si zeleninový vývar, vlastní, či dle návodu z kostky – MaMi doporučují Bio.
• Ve větším hrnci rozehřejte olivový olej
• Nejdříve přidejte cibulku až zesklovatí (barvu by měnit neměla)
• přidejte rýži a promíchejte - je důležité rýži chvíli opražit. Zkrátí se tak celkový čas vaření a rýže bude dříve "na skus"
• přilijte 250ml bílého vína, pozor na bouřlivou reakci studeného vína se žhavým hrncem – nechejte vyvařit alkohol – to poznáte podle čichu, jakmile to přestane smrdět, je alkohol pryč. Až to zavoní, jedeme dál.
• přidejte spařená, oloupaná a na drobno (a nadobro) nakrájená rajčata, prohřejte, promíchejte.
• Přidejte zeleninový vývar
• poté vařečkou stále míchejte rýži tak, aby se vám nepřichytila, opravdu to neflákejte, chuť připáleniny zkazí celou dávku
• až materiál zhoustne, přidejte opět vývar
• fázi vypařovací-přilévací opakujte tak dlouho, dokud nebudete mít parádní rýži al dente (pokud si nejste jistí s technickým postupem přípravy pravého italské risotta mrkněte na videonávod na www.sitalemvkuchyni.cz) - hlavní je pořád míchat a míchat a míchat
• v závěru nenechejte rýží plavat ani sypat – ideál je pěkná hutná majda
• do ní přidejte kousek másla a promíchejte
• podávejte v pěkném hlubokém a vyhřátem talíři, ve kterém porci zasypte strouhaným parmezánem a promíchejte. Nepoužívejte jiné sýry (eidam, niva) ty chuť přebijí, nerozvinou.
Jestli se ptáte, co sůl a jiná dochucovadla, tak se ptáte správně. Žádná nejsou potřeba. Díky jejich nepřítomnosti vyniknou chutě jednotlivých ingrediencí a to jak slané (vývar+parmezán), sladké (dýně+víno+cibule) a kyselé (rajčata).
Nepodceňujte víno ani máslo.
Pro celkovou hru chutí mají esenciální význam.
Dobrou chuť přejí MaMi
Tvůj Gericault 14.01.2011

Milá Wahlgrenis,
objevila jsem, že na stránkách máte recept z dýně.
Protože se snažím přejít na makrobiotickou stravu, koupila jsem si inspiraci knihu i s cd Radost ze zdravých dětí od doktorky Strnadelová a pana Zerzána, kteří se zabývají celostní medicínou.
Třebas pro inspiraci, posílám 2 receptíky:
Dýně s kvašeným zelím:
1/2 menší dýně
1 větší cibule
hrst kvašeného zelí
olej
sůl
horká voda nebo zeleninový vývar
Na kostičky pokrájenou, osolenou cibuli orestujeme do sklovata. Pak přidáme na větší kostky nakrájenou dýni, promícháme s cibulí a zalijeme horkým zeleninovým vývarem nebo vodou. Snížíme plamen a pomalu dusíme do měkka. Pak vypneme plamen, vmícháme kvašené zelí a necháme několi minut pod pokličkou dojít.
Dýně brokolicovými stonky:
1 větší stonek brokolice
1/2 menší dýně
cibule
bazalka
štáva ze zázvoru
trocha instantní kukuřičné mouky
olej
horka voda nebo vývar
Stonek brokolice oloupeme - oloupanou kůrku dáme do vývaru - a nakrájíme na kostky. Nejprve na oleji orestuji cibuli,
na ni pak dáme nakrájenou dýni a kostky stonku brokolice a chvíli mícháme, přidáme koření, podlijeme horkou vodou nebo vývarem a dusíme několik minut. Na závěr zahustíme instantní kukuřičnou moukou nebo mišutkou a přidáme trochu vymačkané zázvorové šťávy.
Arieska 20.01.2011

Ahoj Wahl,
tak už ti zase píšeme.
To, jak jsme ti psali naposled, nakonec nevyšlo.
Byl to jenom opožděný cyklus.
Takže pevně věříme, že ta jablůňka, co ti pro nás vyšla naposledy, platí i pro tentokrát.
Teď už byl test jednoznačný.
Ale začaly nás zase požírat obavy a strach.
Přece jenom ty zkušenosti, které má M. za sebou se nedají jen tak snadno zapomenout.
Obzvláště pro takovou pesimistku, jakou M. je.
Ale je to bojovnice, snaží se s myšlenkami strachu bojovat, seč může.
Opakuje si pozitivní afirmace, ho’oponopono, děkuje negativním myšlenkám, vždy když jí přijdou na mysl a posílá je pryč, ale někdy to na ni přece jenom dolehne.
Mohla by ses prosím podívat ještě jednou?
Jak to vypadá tentokrát?
Je to pořád ta stejná vyspělá duše?
Ta jabloň pořád stojí?
Děkujeme za tvůj čas a ochotu.
Jak nakonec dopadlo to rizoto z dýně hokkaidó?
Šmakovalo ti?
My už jsme zkonzumovali náš poslední výpěstek.

Z posledních kousků jsme vymysleli úžasný recept:
Budeme potřebovat hokkaidó, kozí sýr, olivový olej a troubu (na pečení, ne na přípravu).
Nakrájíme hokkaidó na plátky, ty se položí na pečící papír na plechu, zakapou se olivovým olejem a dají na chvíli zapéct do trouby na 180°.
Jakmile trochu povolí (lze to poznat okem), položíme na ně plátky kozího sýra.
Ten v troubě necháme povolit a lehce chytit barvu, příliš už nehicujeme.
Spíše jej necháme dojít ve vypnuté troubě a využijeme tak zbytkové teplo.
Chutná to exkluzivně.
Dlouho jsme nic takového nejedli.

Měj se hezky a těšíme se na tvoji odpověď.
Gericault za MaMi tým? 22.02.2011

Milý Gericaulte,
je zbytečné, abyste se ponořovali do strachu, po pocitů, že se musí všechno zopakovat.
Záleží nyní na Vaší pohodě, na lásce, která tady má být v hlavní roli.
Žádná znejistění by se Vás neměla dotknout.
Věřte, že všechno je v pořádku.
Přichází k Vám velice vyzrálá duše.
Nesmíte ale o ničem pochybovat.
Zkuste se od všech těch "rozmnožovacích" procesů vzdálit, ale především se milujte.
Vraťte se v myšlenkách na počátek svého vztahu, kdy jste byli jen Vy dva.
Milujte se maximálně, na nic jiného nemyslete...
Tudy vede cesta.
Ale nenechte se od nikoho zviklat.
Myslím na Vás. ...
© Wahlgrenis

23.02.2011

Ahoj Wahl,
jestli jsme to, co se nám stalo podruhé, vnímali jako znamení, potřetí se nám to jeví jako intenzivní důtka a výrazné varování, že problém, který zřejmě máme bude vyžadovat radikální řešení.
Ano, stalo se nám to potřetí.
Potřetí srdíčko přestalo tlouct, i když už tam bylo a tlouklo.
Byli jsme šťastní, otevřel se před námi nový život, živější, radostnější... ale zřejmě ještě nevíme něco, co bychom vědět měli..
Nemusím psát, co to s námi udělalo... hlavně s M.
Píšu Ti až tři dny po zákroku a pět dní poté, co jsme to zjistili.
Dřív to nešlo.
Ten den, kdy jsme se do před skupinou mediků velmi neosobně dozvěděli (továrenský přístup k pacientům je zřejmě nejrychlejší), jsme ztratili veškerou naději (a to jsem plánoval, že ti pošlu obrázek UZ).
Momentálně nemáme čemu věřit.
Nemůžeme se k ničemu upnout, kam směřovat, nevidíme východisko.
Řešit v aktuálním stavu umělé oplodnění mi upřímně zvedá žaludek a zdaleka na to nejsem připraven.
Chtěli bychom naši situaci vyřešit po duchovní stránce, bez kroků proti přírodě a rádi bychom věděli, co konkrétně stojí mezi námi dvěma a duší, která k nám chce přijít.
Mám pocit, že naše situace se nedá vyřešit na vědomé úrovni.
Možná to souvisí s těma mýma rukama, s velkou pravděpodobností to ale bude mít spojitost s M. urputnou úzkostí.
Jako by někdy v minulém životě provedla něco, za co se nevědomky dodnes nenávidí, já osobně to cítím tak, že byla muž ale co konkrétně se stalo, nevím.
Nemám zvláštní schopnosti, vycházím pouze ze svých pocitů.
Víš, Wahl, potřebovali bychom vědět, na čem pracovat.
Co se nám kdysi stalo, že nám to natolik ovlivňuje současný život.
Je mi jasné, že jde o náš společný zážitek a proto věřím, že společně bychom to mohli zvládnout.
M. se musí už konečně postavit tomu svému strachu, ale bez konkrétních informací nemůžeme ani napsat odpouštěcí dopis.
Wahl, podíváš se prosím, na nás dva, co dál?
Zatím jsi jediné východisko z naší situace, které nás napadá...
Děkujeme
Gericault 14.03.2011

Milý Gericaulte,
vím, že na můj dopis nečekáte a možná si řeknete, proč Vám píši.
Nemám pro Vás žádnou radu, jen jsem Vám chtěla napsat, když jsem dnes četla Vaši smutnou zprávu.
Mám za sebou také tři smutné konce vytouženého těhotenství.
U mě je to horší ještě o to, že o konci prvního jsme rozhodli sami pro vývojovou vadu CNS naší holčičky.
Nedávno to byly dva roky.
Vlastně celou tu dobu jsem prožila výčitkami, obrovským strachem, neláskou k sama sobě.
Nemůžu ještě, bohužel, napsat šťastný konec, ale chtěla bych Vaší paní poslat podporu a napsat, že možná maličko vím jak se cítí a jen bych jí chtěla vzkázat, že všechny ty strachy a obavy jsou opravdu velmi zákeřné a hlavně zbytečné.
Moc dobře vím, jak obrovsky těžké je zbavit se jich, projednou jim dát Sbohem a dál jít cestou, která nebude lemována strachyplnými myšlenkami.
Je to obrovsky těžké, po tom všem, já vím.
Mívala jsem chvilky, kdy jsem si říkala, že už je to dobré, pak přišlo nové těhotenství a s ním i znovu stažený žaludek, sevřené hrdlo, obrovský strach.
Neláskou k sama sobě, obavami, strachy, podceňováním, výčitkami a nevírou v lepší budoucnost jsem si přivodila zdravotní potíže, kterých jsem se půl roku zbavovala.
Tak dokonalá jsou naše těla, nádherně nám dávají najevo, kde je zádrhel, naťukává nás a snaží se nám pomoci.
Pochopila jsem, že je opravdu třeba k němu přistupovat s Láskou, hýčkat ho, milovat.
Jenže když při tom člověk prožívá stresy, vlastně mu tím taky ubližuje a když si pak znovu uvědomí, že mu pořád ubližuje, místo toho, aby byl v klidu, je člověk z zamotaném kruhu.
Stresuje se proto, že ví, že je ve stresu.
Když se dnes ohlédnu zpátky, vidím, jak moc mi chyběla pokora.
Pokora vše v klidu přijmout, srovnat se s nastalou situací.
A hlavně nechtít, nelpět, nechat život jít svým tempem a přitom se snažit žít podle Božích zákonů.
Jak píše paní Wahlgrenis - plout životem.
Pro mě je to stále velmi těžké, někdy se mi daří víc, někdy míň, ale jsem si jistá, že to je ta správná cesta.
Pro mě je to teď s přicházejícím jarem takové veselejší, raduji se na zahrádce, snažím se svou mysl zaměstnávat při všech těch činnostech, které mě baví.
Když umývám nádobí, snažím se myslet jen a jen na to nádobí, jak bude hezky čisté, jakou má talířek asi radost, že se zase leskne...
Prostě se snažím nedávat těm zhoubným myšlenkám šanci.
Když se to podaří, alespoň ze začátku každý den chviličku, člověk se hned líp cítí, má lepší náladu a vlastně těmi dobrými myšlenkami si zase přitáhne další pěkné myšlenky, které kolem něho putují.
Je to složitá cesta, určitě není jediná a proto se, prosím, nezlobte se na mě, že jsem Vám napsala pár slov.
Moc Vám oběma přeji, aby Vaše náruč byla brzičko naplněná novým životem.
Jaris 14.03.2011

Milá Wahl,
dnes jsem také vařila své vnučce (má alergii na mléko a asi i na vejce) polévku z oranžové dýně, kterou jsem koupila na trhu minulý týden.
Dýně se prý jmenuje Hokaido a je moc chutná.
Příprava polévky je velmi jednoduchá:
kousky dýně se dusí na cibulce, až je dýně měkká.
Část jsem odebrala, rozmixovala a zředila vodou, přidala sojové mléko (sušené) a do toho zelenou petrželku.
Zbytek dýně jsem okořenila mletým kmínem, trochu osolila a použila jako dušenou a jako přílohu brambory.
Prý je to moc dobré pokapat několika kapkami nastrouhaného zázvoru, ale ten jsem doma neměla.
Na zítřek jsem pro ni připravila jáhlový krém - rozmixované vařené jáhly se sušeným sojovým mlékem, dají se ochutit ovocem, džemem, sirupem.
Překvapilo mě, jak dobře to chutná a příprava je opravdu jednoduchá a rychlá.
Musím si příští rok dýni vypěstovat, už jsem si vybrala semínka.
Plánuji také vypěstovat tuřín.
Pamatuji si, že nám ho babička krájela, když jsme byly malé, ale krmil se už jen dobytku, lidé jedli "už něco lepšího".
Všechno už tu jednou bylo, jen jsme to zapomněli.
Pralo se mýdlem, jedlo se hodně zeleniny, jáhly, pohanka.
Vzpomínám si, jak mi babička vyprávěla, že doma pekli kruchtový koláč, který byl černý.
Nedovedla jsem si to přestavit, jak může koláč být černý.
Teď už vím, byl z celozrnné mouky.
V kuchyni mi kyne kvásek, zítra budu péct kváskový chleba .
Kvásek má tři fáze, těsto bude hotové k pečení zítra večer.
Naučila jsem se, že lze chleba i péct na vodní lázni.
Nevěřila jsem, dokud jsem to neviděla na vlastní oči ( a neochutnala) - chlebové těsto se dá do mističek vymazaných olejem a vysypaných sezamovými semínky.
Mističky se vloží do vodní lázně, hrnec se přikryje poklicí a podle velikosti misek se vaří 30-45 minut.
Je to moc dobré.
Kváskový chléb vydrží dlouho kyprý a čerstvý, jen se musí dát jen do utěrky a ne do igelitu.
Nevěděla jsem, že kvásek je jedinečný, nejsou dva stejné.
Ale je to logické, i do něho se vkládají energie člověka, tvůrce chleba, proto nemohou mít dva lidé stejný kvásek.
Prý se dříve kvásek předával jako rodinné stříbro, díže na chleba se neumývala, zůstalo tam přilepené těsto, které se pak zadělalo vlažnou vodou a opět vykynulo.
Nikdy jsem vaření neměla ráda, bylo to pro mě jen povinností, ale vařit takováto jídla mě těší.
Libella 09.10.2011