Wahlgrenis

Bojí se naše Karolínka k nám přijít?

Mila Wahl,

uz som ti pisala, ako velmi tuzime po dalsom dietatku a zrazu ani neviem ako, ale opat som sa vratila k tvojej odpovedi na moju otazku o duhovych detoch ... citam a citam, premyslam....
Potom sa mi dostali opat dalsie informacie prostrednictvom inych clankov (neviem, ale vzdy ked prosim anjelikov o nejake odpovede, je to toutou formou).. podstata je v tom, ze dusicka sa boji prist na tento svet, velmi sa boji byt nechcena...
A nejako sa mi ti to dalo do suvislosti, ze je to mozno naozaj tak, ze ta nasa Karolinka sa k nam boji prist...
Ani neviem, ci to bude dievcatko, ale meno uz ma davno nachystane... a ked som sa pokusala komunikovat s jej dusickou v meditacii, videla som pred sebou dievcatko v bielych satockach, takych volanikovych, do tvaricky jej velmi nevidim, ale hrali sme sa spolu, tancovali, bolo to velmi krasne....
Mila Wahl, je to naozaj tak? Velmi to nechapem, ale to je mozno nieco z minulosti, pretoze sa nu velmi ale velmi tesim, my vsetci doma, je tuzobne ocakavana... s velkou narucou lasky... mozno mi neodpises, bude ako ma byt, to viem... vsetko sa deje ako ma... ale mam pocit, ze stojim uplne pri dverach... akoby sme boli uplne blizucko...
Duhovy pozdrav posiela
severka 20.01.2010

Milá severka,
dnes v noci mi pro Tebe přišla informace, jasná a jednoznačná.
Jedná se o vědomou aktivaci poševního otvoru.
To je to místo, kudy přichází na svět miminko, kdybys to nevěděla.
Ležíš v takové zvláštní poloze, na břiše, ale jedna noha je ohnutá tak, aby mezi trupem a stehnem byl úhel devadesát stupňů.
Zaměříš se na toto důležité místo.
Je to nejprve jen okamžik soustředění, kdy si to místo jakoby uvědomíš.
Nic jiného neděláš.
Po chvíli začneš vnímat lehké vibrace, můžeš si přitom uvědomit pocit, jako by Ti vrátilo Tvou reakci zpět.
Došlo k důležitému propojení.
A potom, pokud je všechno v pořádku, bys měla vědomě tento "vchod" roztočit.
(Je to, jako když si představíš mrkev, která rotuje kolem své osy...)
Ani rychle, ani pomalu, mělo by to být hlavně příjemné.
Je to chvíle důležité aktivace.
Pak jsem se podívala na hodiny, bylo 1:23 .
© Wahlgrenis

06.03.2012

Milá Wahl,
nevím, jestli má Tvoje informace pro Severku nějakou souvislost s mým dnešním snem.
Já jsem si totiž po probuzení říkala, co má tohle zase znamenat?
To asi nebude třeba pro mě.
Nebo jo?
Letěla jsem dopravním letadlem.
Pohybovali jsme se docela rychle.
V náručí jsem chovala maličkaté miminečko.
Měla jsem ho na starost.
Bylo nádherné, roztomilé, droboučké, něžné.
Přišlo mi i docela moudré, vyrovnané, prostě pohoda a paráda na všech stranách.
Jako by vědělo, co se chystá, co bude..
Pohlaví miminka bylo jakoby zatím neurčené.
Ale spíš jsem vnímala holčičí energie.
V letadle byla spousta jiných lidí, ale nikdo se s nikým nebavil.
Každý směřoval ke svému vlastnímu cíli.
Celé letadlo působilo barevným, otevřeným a volným dojmem.
Nikde nebylo žádných oddělení.
Já jsem s miminkem byla úplně vpředu, vedle pilota.
Směřovali jsme k Zemi.
Už už jsme se přibližovali.
Okolní krajina dostávala svoje tvary a rozměry se zvětšovaly.
Přilétávali jsme do jednoho města s velikými domy.
Tady mělo letadlo přistát.
Ptala jsem se pilota, jestli do něčeho nenarazíme, když jsem viděla, jak se domy přibližují a jsou úplně v těsné blízkosti letadla a my dál letíme, jakoby nebylo na cestě žádných hmotných překážek.
Něco jako blízký nízký průlet s vědomím toho, že je všechno v pořádku tak, jak to zrovna teď je.
Odpovědí mi byl dlouhý pronikavý pohled z očí do očí.
V hlavě mi při tomhle pohledu blikla myšlenka - Nepochybuj o mých schopnostech.
Potom si už jenom pamatuju to, že jsem s miminečkem procházela dlouhatánanánskou tmavou chodbou.
Viděla jsem tady jednoho chlapce.
Přišlo mi, že je to náš syn, ale bylo mu tak kolem deseti, jedenácti let.
Cítila jsem z něho přímou vazbu na mě.
Jakýsi kult příbuznosti.
On tuhle chodbu uklízel.
Zametal a odstraňoval nějaké nečistoty, které tady byly.
Vím, že tahle práce od něho nebyla vynucená, ale chtěná.
Byla potřebná.
Ještě je tady zajímavý jeden detail a to, že středem chodby vedly dva světlejší pruhy snad z dlaždic.
Jako kdyby udávaly směr, po kterém máme jít.
Touhle chodbou jsem procházela s miminkem sama.
Nikdo jiný z letadla tady už nebyl.
S láskou ke všem miminkům
Ája 06.03.2012

Jeeej, Wahl...
Ty si nasla, co som Ti pred dvoma rokmi pisala o Karolinke...
To je fakt super!
Az ma zamrazilo, ach...
No keby som mala popisovat, co nam sa tu deje...
To sa snad neda...
Vsetko s nami komunikuje - cisla, casy, "nahodne" vznikle okolnosti...
Ja len dycham a vsetko s uzasom sledujem...
A nielen ja, ale i manzel.
Doslova nic nie je ako predtym, je to ako cesta z kopca...
Dakujem Ti za tu informaciu, mila Wahl, z hlbky srdca.
Tazko sa mi i pise...
Na toto slova nestacia...
Je to vacsie ako ja, co sa deje...
Len som, prijimam a srdcom vnimam...
Ten popis, Wahl, je naprosto dokonaly, rozumiem...
Velke dakujem i Aji, ze sa nedivim, ze prave ona...
Hreje to u srdiecka...
Vela to pre mna znamena...
Objimam vas...
Severka 07.03.2012

Milá Wahl, Severko,
na té dlouhé chodbě jsme došly s miminkem až do poloviny.
Tam jsem viděla na levé straně ode mě chlapce, který uklízel.
Ještě jsem ho popoháněla, aby spěchal a dal si na díle záležet.
Jako, aby to udělal pořádně a ukazovala jsem mu, kde všude a co má uklízet.
Ještě jsem udělala dva krůčky a vzbudila jsem se.
Jinak na dnešek jsi byla u mě ve snu, Wahl.
Byl krásný, barevný.
Dělaly jsme toho spoustu a spoustu míst a akcí jsme navštívili.
Všechno to probíhalo na krásné vlně.
Ale po probuzení si pamatuju jenom opravdu maličko.
S Tebou jenom to, že jsme byli na tom všem ještě společně s Pájou a naší holčičkou.
Někam jsme došli, kde se příroda prolínala s civilizací.
A já jsem Ti říkala, že tam někde vedle se koná maškarní bál pro děti.
Ptala jsem se Tě, jestli tam budeš chtít jít.
Myslím, že se nám tam moc nechtělo.
Tak nevím, jestli tohle má souvislost s textem, který jsem včera našla u holčičky v pokojíčku na stole.
Nevím, jestli je to text nějaké písničky... ale docela mě to přišlo do souvislosti s hodinami, časem.
Ona totiž ten čas nějak odmítá akceptovat.
Nechce se ho vůbec učit.
A když se ho naučí, tak asi zapomene nebo co.
Přitom má ve škole skoro samé jedničky.
Ale tohle téma je pro nás jaksi "Achilovou patou".
A co jsem našla?
Nechci být žádná loutka.
Jen co začne nové ráno, o program mám postaráno.
Co udělat, kam mám jít, všechno musím uklidit.
Ve škole jen pozor dát, učit se a poslouchat.
Jenže já nechci loutka být, mám svůj rozum, vím kam jít!
K tomuhle textu mě oslovil a to hodně, sen Veily Všechny děti se chytly za ruce, tím slunce odklonily z dráhy.
Přišla mně tady souvislost s mou částí snu o důležitosti sirky v této době.
Škrtnout a rozsvítit.
Jedna sirka ke druhé a vznikne obrovské světlo.
Sen o cestování rychlíkem s Wahl a Arentas, o sirce, mužích a ženách .
V tomhle snu popisuju totiž jako nejdůležitější symbol při návštěvě vysoce postavené paní džbán, na kterém jsou ženské postavy a jsou vzájemně propojené.
Já ti ho snad vyfotím a pošlu, protože tenhle džbán mám...

A ta paní se mě ptala, proč jsem si tenhle džbán vzala, vybrala, přivezla...
Já jí řekla, že je to památka, odkaz po rodičích.
Ráno mě napadlo, že možná po rodičích, kde matka je Země a otec Vesmír.
Džbán nese odkaz důležitosti vzájemného propojování a pospojování a tím dává vzniknout velikému světlu.
Tímhle spojením může dojít k prosvětlení temných stránek a zákoutí.
Navíc se mi ještě zdála určitá smyčka, kdy jezdím s Pájou na motorce směr Sopotnice, chalupa, kde jsem našla ve snu hromadný hrob...
Jeli jsme tam po stejné silnici snad čtyřikrát.
A já viděla na pravé straně policisty.
Všimla jsem si, že po každém našem průjezdu se jeden z policistů, ten mladší, vždycky vystřídá s někým jiným.
Ještě jsem říkala Pájovi, že se střídají ve službě.
Vždycky jsem viděla, jak si nasazuje helmu.
Ale ten starší, ten vedoucí tam zůstával pořád stejný.
Nevím, co to je, ale teď je ten Pája v Německu.
Odjížděl v neděli.
Měla jsem takový divný pocit, říkala jsem mu, aby si dával pozor.
Snad dneska by se měl vrátit.
Odjížděl v pohodě.
Ještě v pondělí jsme si volali a byl v pohodě.
Potom jsme si fakt promlouvali přes Orion.
Dívali jsme se na něj společně... a já říkala co mi přišlo na mysl.
Taky jsem říkala, co bych na sobě chtěla změnit, zlepšit se a tak...
Včera ráno mi Pája volal, celou noc nemohl spát.
Strašně ho bolela záda, ledviny, snad kolika?
Nebo co?
Spustila se mu rýma, kašel.
Zněl strašně v tom telefonu.
On není takhle vůbec nemocný... chtěl poslat léčení.
Nechala jsem si ujet autobus a posílala jsem.
Byla jsem totiž už nachystaná odjet z domu do města.
Potom jsem mu volala večer.
Prý ho záda, hlavně ledviny už nebolí...ale jinak zněl pořád strašně.
Do toho má dneska jet autem tolika hodin...
V neděli to jeli devět hodin... je až ve Wallau.
Nechci si připouštět žádné katastrofické scénáře...
Ale co se to v tom Německu spustilo?
Můžu za to já?
Co jsem to zase řekla?
Nebo je to to téma Německa, které bych měla nějak dořešit?
Takhle se mi to připomíná?
Legrační na tom je, že Wall - je anglicky zeď a německy je to val a s jedním l je to velryba.
A teď ta Makulienka s tou zdí... a v Německu.
Jaké jsou tohle náhody?
Hlavně, aby se v pořádku dostal domů.
Ája 07.03.2012

Wahl,
Pája je doma... jel do nemocnice.
Vysoké teploty, je celý nateklý, opuchlý.
Před chvílí ke mně přišla holčička, jestli chci, aby mi vyprávěla dnešní sen. Souhlasila jsem, ale byla jsem k ní v jednu chvíli zády a myslela jsem si, že ho odněkud čte.
Přišlo mi, jako by ho recitovala, ale tak zvláštním rytmickým tónem...
Sen:
Dneska se mně zdál sen, kde jsem se vzbudila v restauraci.
Byla jsem v jiném koutu světa.
Lidi tam byli lepší.
Neprali se.
Nehádali se mezi sebou.
Neřešili peníze.
Jenom se spolu bavili, povídali, tancovali.
Žádný stres.
Prostě se bavili a hráli.
Měli se rádi.
V tom snu jsem si říkala, že se u nás řeší stres pořád.
Nezmeškat školu, práci.
Život je o penězích.
Měj se hezky, holčička Tě pozdravuje.
Ája 08.03.2012

Wahl,
dneska ráno jsem si řekla, že vyzkouším to, co jsi radila Severce.
Totiž tu aktivaci poševního vchodu...
Říkala jsem si, že to snad můžu taky vyzkoušet i já.
Takže jsem vyhodila polštář, dala nohu do toho úhlu a dál jsem se snažila pokračovat podle toho, co jsem si z návodu pamatovala.
Po chvilce jsem cítila teplo na páteři v oblasti srdeční čakry.
Takový trychtýř, ale zezadu.
Směrem ven, ke stropu, vzhledem k tomu, že jsem ležela na břiše.
Bylo to docela intenzivní, příjemné a chvíli to trvalo.
Wahl, co by se vlastně mělo dít?
Bylo tohle to ono, nebo něco úplně jiného?
Nebo je prostě příroda nepředvídatelná v tom, co by se vlastně přesně dít mělo?
Nejlepší je nečekat nic.
A já nic nečekala... tak to bylo pro mě překvapení.
Ája 08.03.2012

Milá Severka,
musím se ještě vrátit k informaci, která dorazila k Tobě a Tvému příběhu.
Veřejný rozměr tohoto webu má také něco do sebe.
I když Ty třeba konkrétně nenapíšeš, z mnoha jiných stran se mohu dozvědět, že "poloha na aktivaci poševního vchodu" funguje.
Ale to ještě není všechno.
Jakmile se totiž žena na toto místo svého těla dokáže naladit a "probudit" ho, začínají se spouštět i další procesy.
Už i na jiných místech webu jsem zmiňovala důležitost orgasmu obecně.
Žena se tak dokáže naladit na jiné frekvence.
Výstižné je pro tyto okamžiky výraz "polibky hvězd".
Projde-li si žena správně aktivaci poševního vchodu, začnou se ozývat i další části těla, které s těmito procesy úzce souvisí.
Jsou to gynekologické partie, podbřišek, důležité místo, kudy přichází miminko na svět.
Současně se ale "probudí" i prsa, která se do té doby tohoto "ženského přerodu" neúčastnily, stávají se najednou živější, jakoby pochopily, že se po nich něco chce.
Žena je vnímá.
Uvědomuje si plně jejich existenci.
Může zaznamenat jejich aktivaci tím, že se stanou činnými.
Podobně jako sopka dokáže čas od času na sebe upozornit, bublá a chrlí oheň, prsa se stanou - pokud byl proces nastartován správně - aktivní, naplňují se.
Žena v nich může pocítit podobné napětí jako před menstruací.
Tohle je druhý znak, který žena může zaznamenat.
To ale ještě není všechno.
Třetí, co nastává, je pocit, který žena zažívá při orgasmu.
Tady mohou být jednotlivé prožitky individuální - rozostření zraku nebo dokonce zvláštní časoprostorové rozplynutí, které se jen těžko definuje.
Všechny tyto procesy stimulují ženu k otěhotnění.
Stala se najednou "živou", aktivovala v sobě procesy, které se podílejí na přerodu ženy v matku.
© Wahlgrenis

15.03.2012

Wahl,
dnes ráno mě napadlo, že bych ti měla napsat sen, který jsem tobě a Arentas vyprávěla, když jste k nám v pátek dorazily.
Říkala jsem, že je to další posun k tomu, jak jsem si vyzkoušela tu aktivaci poševního vchodu. No a ty dneska píšeš pokračování...
Já jsem v tom mém snu vnímala u té bytosti, kterou jsem neviděla, energie Krista, i když si rozumově říkám, že to asi třeba nebyl on...
Ale co se změní tím, že budu přesně vědět, kdo to byl?
Dnes jsem si po návratu po náročném pracovním dopoledni lehla a dostala se do meditace.
Viděla jsem tam živě tvoje stránky s články.
Dokonce jsem četla jejich nadpisy.
Byly nové, ale co měly znamenat, to nevím.
Ty nápisy jsou samozřejmě fuč.
Ája 15.03.2012

Najdrahsia moja Wahlinka,
nemohla som sa dockat, az dorazim domov, aby som Ti mohla odpisat...
Uz ked som si rano precitala Tvoje riadky, preslo mnou mrazenie.
Mala som oci zarosene a citila obrovsku vdacnost...
Vdacnost tam niekde hore, k nebesiam... a ze si, milovana Wahl...
Ako to mam vsetko poskladat do rozumnych viet...
Napisala si to tak krasne vystizne.
Dakujem, dakujem, dakujem...
Vsetko mozem snad len potvrdit.
Mam to maximalne precitene a patri to k tym nadhernym zazrakom, ktore v poslednej dobe prezivam.
V sne, ktory som Ti vtedy posielala, som spominala, ako som pri prebudzani velmi intenzivne citila "trojuholnik" - prsia a zenske organy.
V tom sne boli prsia velmi dolezite, aj pri prebudzani som ich vnimala.
A potom ten hrejivy a steklivy pocit, ako okamih pred nadhernym slastnym orgazmom.
Mam pocit, akoby som sa doslova odomkla.
Odvtedy, presne ako popisujes...
Staci sa mi sustredit na posvovy otvor, ked mi telicko vrati reakciu a predstavim si mrkvu a to roztocenie..
Milovanie s manzelom je ako prekrasna symfonia...
Je to, ako ked sa naladis na inu frekvenciu...
Nemusim byt ani fyzicky spojena s manzelom, ale citim presne pohyby, vsetko, co sa deje a moze dojst k orgazmu i takto.
Ano, vsetky zabrany som odhodila.
Telicko a dusa mi krasne spolupracuju..
Wahl, ako mam opisat vsetky tie pocity, ktore mam...
Je krasne byt zenou a vnimat svoje telo.
Je krasne milovat sa s tym, koho tak milujem.
Davam a prijimam zaroven... absolutny sulad... ta dokonala komunikacia tiel a dusi... nekonecna laska vsade okolo... prepojenie... najkrajsi tanec zenskej a muzskej energie... ked sa spojis a rozplyvas do priestoru... citim tolko bozskeho v tom okamihu...
I teraz sa cela chvejem, ako Ti to pisem.
Cely den vlastne intenzivne citim podbrusok a prsia...
Dakujem Ti za vsetko, ze si nase hrejive slniecko...
Och, ako milujem Tvoje krasne, ziarive srdiecko...
Severka 15.03.2012

Draha Wahl...
myslim na Teba, spominam...
I vtedy, ked cajik s milovanym denne popijam...
Da sa z lasky vypovedat?
Achhhh..

Opat to vo mne buble, vrie...
V srdci piesen lasky znie...
coraz hlasnejsie!

Dusa a telo v jednom tanci...
zeby prerod, novy zaciatok?
pre mna vzacny je to sviatok.

Dve v jedno sa spaja.
jasna ziara z hrude mi sala...

Naruc otvaram,
radujuc sa, ze zenou som
a matkou sa stavam..

S laskou,
Severka 17.03.2012

Milá Severka,
u tohoto procesu je nádherný anděl v průzračných odstínech pařížské modře.
Anděl s rozevlátými dlouhými šaty, vlasy přes celá záda a nádherným úsměvem.
Připadá mi, že dohlíží, jestli je to správně pochopeno.
Buď stojí opodál, přechází kolem, anebo leží v příjemné poloze na boku a hladí si bříško...
Tento anděl ukazuje ženě cestu k jejímu ženství.
Nejprve ona sama musí pochopit, že tady je v této roli, teprve potom mohou nastat další procesy.
Zajímavé je, že mám z poslední doby několik reakcí od žen, které tuto "polohu" vyzkoušely, že vnímají najednou své tělo zcela jinak.
Prsa a vůbec tělo najednou jakoby ožily.
Nedokázaly přesně popsat, co se s nimi stalo, ale změny vnímají.
© Wahlgrenis

17.03.2012

Chvejem sa, draha Wahl, po celom tele...
Nemohla som ani spat...
Len citim, vnimam, ze sa nieco deje...
Vsetko ostatne do pozadia ustupuje...
Niekto ma akoby vedie...
Nasepkava... i 3 krat cez holubkov mi vcera prisla sprava.
Kam zrak svoj upriamit mam,
ze pochopit uz konecne to mam...
Hladim, objimam,
tu nadheru plnymi duskami dycham...
Dakujem, moja krasna Wahl, Ta stiskam...
Severka 18.03.2012

Mila Wahl,
este Ti chcem velmi podakovat, srdiecko mi zaplavuje naozaj vdacnost, ufff...
O zmenach, ktore u mna po aktivacii posevniho otvoru zacali, som Ti uz trosku napisala.
Tie, ktore som najvyraznejsie v poslednych dnoch vnimala, boli moje prsia.
Zagulatili sa, a su akoby pevnejsie a plnsie na miestach, ktore to presne potrebovali.
Neuveritelne, ale uuzasne!
Mam Ti taky ten pocit, ze sa mi tym zmenilo i drzanie tela, tak sebavedomejsie si ich nesiem, hihi...
A dalsi dovod, k mojej velkej radosti a preco Ti pisem...
Po straaasne dlhej dobe nemam bolestivu menstruaciu, Wahl...
Dakujem, dakujem...
Myslim, ze uz je to zopar rokov, kedy v dobe menstruacie, nie po celu dobu, ale tak druhy - treti den, som prezivala doslova muky.
Obrovska bolest a krce.
A tentokrat... nic...
Menstruacia sa mi spustila sice o cosi skor, ale celkom plynule, a hlavne bez tej velkej bolesti.
Dakujem moc!!!
Nieco ako zazrak...
Vcera som videla 2 pani, ktore mali na sebe oblecenie modrej farby, takej nadhernej, svietivej...
Hned ma napadlo - Parizska Modr.
Wahli, este posielam fotku, co sme urobili v nedelu pri nasom vylete, len 2 stromy v pristave a na jednom z nich bolo hniezdo, kde sedi holubok - teda ona, zrejme na vajickach ...

A on lietal a prinasal jej potravu...
Bolo krasne ich sledovat.
Dobru nocku,
Severka 29.03.2012

Milá Severko,
tyto dva ornamenty jsem potkala v Praze ve dvou zcela různých domech.
Když jsem uviděla ten první, musela jsem si ho vyfotit.
Nějak jsem tušila, že souvisí s aktivací poševního vchodu.

Ale když jsem po několika hodinách potkala druhý, vím, že to už nebyla náhoda.
Jsou to informace.
Nic není náhoda.
Na prvním ornamentu je znázorněno aktivní propojení všech energetických center v těle.
Dokonce i ta barevnost odpovídá.
Je tady dokonce i ta modrá (pařížská modř?).
Druhý ornament hlásí: tudy cesta nevede.
Tady se nic nestalo, nic neproběhlo.
© Wahlgrenis

29.03.2012

Draha moja Wahl,
som velmi rada, ze som Ti teda napisala, uf...
Velmi Ti dakujem!
Dnes som totiz stretla niekolko aut, prave s tym odtienom modrej, dokonca i znacku 538.
Zbystrila som pozornost, ze to uz nahoda nie je...
Vies, nebola som si ista, ci to prebehlo, ale ked som vnimala iste zmeny na tele, tak som sa presvedcila, ze asi ano...
Sice istu dobu vnimam akysi smutok.
Je ukryty niekde hlboko, a obcas sa prederie na povrch.
Pises, tady cesta nevedie.
Momentalne sa citim akasi stratena.
Wahlinka, tak snad tu cestu opat najdem, cestu k sebe...
A ze rozkvitnem...
Som vsak rada a dakujem i zato, ze vdaka Tebe sa ku mne tato informacia dostala.
Dakujem, mam Ta moc rada...
Severka 30.03.2012

Milá Wahlgrenis,
milá Severko,
včera jsem si četla vaše příspěvky.
Odpoledne jsme s klukama vyráběli velikonoční přáníčka.
Obrázky jsem si vyfotila.
Když jsem kluky uspala, tak jsem si je nahrála do počítače a pořádně prohlédla.
Z jednoho obrázku se vyklubalo krásné miminko.

Vidíte ho?
To bude Karolínka...
Moje maminka se jmenovala Karla...
Karolínky by chtěly na svět...
Přeji krásný večer,
Sylva 30.03.2012

Moje drahe zienky,
nie som schopna ani slov,
ved sucastou som zazrakov...

Proste placem, laskou vzlykam -
a len zhlboka dycham...

Bo ten Lasky dar,
vzplanul vo mne ziar...

Rozum vypinam,
na prud lasky prepinam..

Tu krasu si uzivam
a len SOM...

Velkou narucou Vas vsetky objimam -
ved viete, ako vie len Strom...

Ze Vas vsetky MILUJEM -
a z celeho Srdca DAKUJEM...
Severka 31.03.2012

09.06.2012

Naše milá Wahl,
chtěla jsem Ti jenom napsat, že se teď teda dějí věci.
Už od toho snu, co se mi naposledy zdálo o Severce , jsem měla pocit, že se něco děje.
I zmínka o Martínkovi tady hraje svou roli...
Asi nezastupitelnou a hodně významnou a samozřejmě i Ty...
Všimla jsem si zmínek o Severce, Kataríně, Dánsku atd. tak různě kolem sebe v různých nečekaných situacích.
Vždycky to bylo jako blesk z čistého nebe a já věděla, že se jedná o naši Severku.
Pořád jsem měla nutkání jí napsat a zeptat se, co se děje.
Ale vyčkávala jsem, že se třeba ozve sama od sebe...
Předevčírem dopoledne jsem měla zase neodbytný pocit, že jí mám napsat...
Dokonce jsem si otevřela psaní zpráv na facebooku a měla tam její adresu už zadanou, jen jen začít dávat jednotlivá slova k sobě...
Ale vypnula jsem počítač a řekla jsem do prostoru, že psát nebudu, a že jestli jí mám opravdu psát, tak ať přijde nějaké pro mě srozumitelné znamení a já tedy opravdu napíšu...
Večer mi napsal Martin a posílá obrázek.

Ano, náš Martin z Krkonoš.
Psal mi poprvé... že se mu prý chtělo kreslit, tak kreslil, ale v myšlenkách byl prý u mě.
Nějak cítím, že v tom celém příběhu hraje svou nezastupitelnou roli.
Ráno jsem se probudila nezvykle brzy.
Šla jsem si potom zapnout počítač.
A jako první na mě vykoukne ze Tvých stránek obrázek polohy na příjem vesmírné energie právě u článku Severky - Bojí se naše Karolínka k nám přijít?
A ještě obrázek polohy, kterou jsem si mimo jiné to ráno taky dělala... na facebooku. Tak tohle pro mě bylo hned dvojité znamení.
Severce jsem napsala...
A ona mi odpověděla...

Ája:
Milá Severuško, po česky Kačenko,
už pár týdnů mám takový neodbytný pocit, abych Ti napsala. Třeba zmínka o Tvém jméně přijde v naprosto nečekané a v kuriozní situaci a já tak nějak vím, že se jedná o Tebe.
Moc tomu teda nerozumím a nechci Ti nic podsouvat...přijde mi to jako nějaké určité volání?
Napadlo mě, přišlo mi, jestli bys nechtěla poslat ode mně to léčení...?
Nevím, nechci se samozřejmě v žádném případě vnucovat...to dělám nerada. Ale myšlenky na tohle mi nějak nedají pokoj...tak ti nevím. Třeba přijmeš, třeba odmítneš, třeba budeš uvažovat.
Jednalo by se o stejný proces jako s Arentas nebo Hanďou. Může dojít k určitým uvolněním a dalším posunům...Tahle energie může pozvednout duši o trošku jinam, než kde je. Dochází k uvolnění blokád a k otevření dalších možností...to mě teď jenom tak napadá...Ale když by se mi tohle neustále nepřipomínalo nenapadalo, tak bych Ti asi nepsala...Ale rozhodni se podle toho, co sama cítíš. Přišlo mi, že jsi mi volala...
Když tak mi prosím odpusť za mou troufalost, že ti tohle vůbec píšu....a nabízím. Říkala jsem si, že Ti napíšu, když přijde nějaké znamení...no a dneska vidím, že Wahl dala fotku právě ke Tvému článku...
Měj se moc hezky, posílám hodně pozdravů z Východních Čech do Dánska. Vstupní brány do severských zemí.
A.

Severka:
Moja milucka, draha Aji....tak teraz ako Ti pisem...cez slzy takmer nevidim...Ty si uzasna!!! Velku vdacnost citim...k Tebe, i tam hore...Vies, asi som musela dozrat...hihi...Ty uz si to vnimala nejaku dobu...Ale "to zasadne" sa udialo u mna prave v tuto noc. Vies, pri menstruaciii mavam obcas obrovske bolesti...v celom podbrusku, okolo vajecnikov, v krizoch...Tak tomu bolo i tuto noc...Nemohla som preto ani zaspat, zvyjala som sa v posteli, no fakt sila...A v tej chvili som urobila rozhodnutie(?), vyslala z celeho srdca prosbu...ze je naozaj nacase s tym nieco spravit...je cas uzdravit co treba, nechat odplavit, co je nutne...Aji, vies, mne sa ta poloha, ktoru Wahl popisuje, nejako sa mi to stale nepodarilo...ci nebola spravna doba, neviem...Len ked som zistila rano, ze tam Wahl dala k nej fotku, uplne ma z toho zamrazilo...a do toho este i Ty...Je to nadherne, ako to spojenicko v etere funguje...no uplne tu pritom bulim...hihi...ako som az dojata z tejto chvile...ze moje modlitbicky, moja prosba o pomoc je vyslysena...a je mi ponuknuta pomoc...Aach, dakujem Aji, dakujem moc...A rada prijimam tvoju ponuku, hihii...s velkou radostou...hihii...No fakt si uzasna.... S laskou prijiimam...si ta vrucne objiiimam...na tvoje srdiecko sa ladim....a tym mojim ho hladim....))))))) Zatial pa, a dakujem, Aji...rozziarila si mi dnicek...ach kolka nadhera...bo skutocnost to je, ziaden bludny snicek...))) K.

Ája:
Tak to jsou tedy věci...člověk samozřejmě pochybuje a říká si, jestli to, co vnímá je pravda nebo ne...a ono je. Tvoje duše už asi volala nějaký ten čas, ale čekalo se na pojmenování toho všeho tvými ústy, myslí, duší, ale naprosto vědomě.

Severka:
Diky, Aji... Ano, urcite, ako pises, uz sa to nejaku dobu chystalo...Pamatam si i, ze ked som citala tvoj sen, kde sme boli spolu, spominala si spojenie cez druhu cakru... Celkom iste viem, ze mi vtedy blikala kontrolka, hihi... len som nevedela, co to bude znamenat... Hmm... ten proces, prerod mojej vnutornej zienky, to uz nejaku dobu riesim... Kazdy den ku mne chodia drobne kusocky do mozaiky... Pomalinky si teda slapkam, vykracujem... hihi.. Vies, odkedy som prisla z Prahy, tak si ma nasli aj suknicky, predstav si... Zacala som ich nosit... dlhe, kraasne... vlajuce... no, uzivam si to...

Včera odpoledne jsme jeli na neplánovaný výlet do Babiččina údolí.
Měla jsem pocit, že mám jet ven do přírody.
Na tomhle výletě jsem si všímala znamení a já věděla, že jsou předzvěstí toho, co nás čeká...
Socha Panny Marie a kousek od ní zaparkovaný fialový kočárek s nápisem Fortuna.
Hned mi přišlo, že Fortuna je bohyně Hojnosti a štěstí a že jsem ji měla ve snu, který jsem Ti posílala a že je tady určité propojení mezi tím vším.
Při zpáteční cestě, kdy zrovna myslím na Severku, tak vidím auto s pěti devítkami. Taky hezký.
Se Severkou jsme se domluvily na devátou hodinu večerní...
A na krokoměru na mobilu vidím, že jsem dnes udělala na výletě 3888 kroků.
Tak to se mi taky jako číslo líbí.
Osmičky vedené číslem Panny Marie.

A co se vlastně dělo?
Severka mi odesílá krátký email přesně ve 22:22:
Aach...draha moja...pisem len kratucko, mam pocit, ze ti chcem podakovat...dialo sa toho u mna docela dost...zacala som si to zapisovat...je mi naaaaadherne... dakujem, Aji... napisem viac... zatial pa, K.
Souběžně jsem jí ještě ten večer napsala:
Katuško, tak nevím, co jsi cítila Ty...
Co bylo před tím, už ani moc popisovat nechci. Ale jak jsem třeba četla dopis od Tebe, tak jedno slovo, které jsem zrovna přečetla, řekli v televizi. Naše holčička se dívala na pohádku...
Tak tohle je pro mě taky takové upozornění, že abych se nedivila a přijímala všechno tak, jak to přichází, že je v pořádku.
Jenom už nevím přesně, co to bylo za slovo, ale bylo krásné.
To vím přesně.
A k samotnému posílání energie?
Nejdřív se to všechno docela dlouho vylaďovalo a ladilo, urovnávalo a uvolňovalo.
Byl to opravdu dlouhý proces. Před tím chvíli tlak na spodní část těla, asi nohy, kdy jsem měla pocit jakési nutnosti zakořenění a propojení s energiemi Země.
Po docela klidném vylaďování následovalo něco obrovského přesně uprostřed Tvého těla.
Přišlo mi to jako odpoutání čehosi, uvolnění a rozproudění a vyčištění energií v solar plexu.
Uvolnění starého k propuštění. Něco obrovského jakoby odešlo...
Tohle bylo opravdu veliký a intenzivní, i když to trvalo chvíli a potom znovu takový klídek, vylaďování a uhlazování aury.
Něco jako po operaci zašití... tak bych to přirovnala.
Potom jsem šla dolů a začala dělat nějaké běžné věci, když ke mně přišla naše holčička se dvěma plyšáčky.
Ona se balí na horskou školu.
Ptala se mě: "Mami, mám si vzít s sebou Karolínku nebo Sašetku?"
Tak to uznej... že ve mně hrklo.
Zvlášť, když naše holčička žádná jména nedává ani nepoužívá...

Severka: 0:19
Ach, odkial zacat, Aji...hmm..magiu vo vzduchu som citila naozaj uz od rana...
Ako Ta citam... citim absolutne suznenie... Presne, co pises, tak to zapada do mojho zazitku... I nozky som tam citila, to prepajanie, korenenie... Spociatku som bola na roznych miestach, snad v Egypte, bola som v pyramide,i s nejakym muzom... myslienky, ktore mi pluli hlavou, ze sme jedno... Potom som sa ocitla v Atlantide... videla som sa v bielych satach, tehotna... okola mna deti... Potom som bola v spojeni s tebou... stali sme proti sebe... citili lasku... Pritom som si uvedomovala, ze je to ako spojenie s mojou monadou, bozskou iskrou... Ako popisujes, to uvolnenie... ano, v istej chvili som urobila obrovsky nadych, vydych... dokonca som ruky pretocila, dlane smerom hore, a doslo k uzasnemu uvolneniu... Vedela som, ze som "zdrava"... a ze som dostala Milost... to slovo tam padlo niekolkokrat... pritom mi zacali tiect i slzy... vdacnost, laska... V tom som hovorila s dusickou nasho miminka, ktore vraj potrebovalo so mnou hovorit, bolo rado, ze nam bolo umoznene toto spojenie... vraj je cas...potrebuje k nam prist... Caka ma materska uloha... Moja skuska je u konca, opat to slovo - Milost. Znovu som bola s tebou, zacala som sa na celu tvar usmievat, uplne dosiroka, sme spolu, ako male dievcatka... a hrame sa, radujeme, uplna uvolnenost, santenie...tanec, radost. Co som si este zapisala, vidim pred sebou bytost... snad bohynu...v dlhych fialovych satach, s dlhymi zlatymi vlasami...podava mi snad diamant...fialkovy...je dolezity... mam ho opatrovat...
Takze tak, Aji...asi je to napisane zmetene...Ale tie pocity su prenadherne....to uvolnenie...absolutne zmierenie...klud...Som velmi vdacna... Mam obrovsku radost...a zaroven citim tolko pokory...Dakujem, Aji...Dakujem i tam hore...za toto vsetko...Objimam si ta, dobru nocku, K.

Při tomhle všem jsem si uvědomila slova Archanděla Azariela - Je mnoho nebeských poslů, kteří jsou připraveni Vás podpořit. Je v tom obrovská pravda... stačí požádat... a já moc děkuju za tohle všechno.
Severka, Ája 11.06.2012