Co máme v kuchyni za podivnou energii? ANEŽKA
Milá Wahl,
obracím se k Tobě s prosbou o radu/pomoc. Mám úplně ledové ruce a zježené chlupy a mráz mi běhá po celém těle. Podle všeho je to hodně komplikované... Ale popořadě. Před 5,5 lety jsme se přestěhovali do bytu v panelovém domě. Dům jako takový není tak moc starý, cca 20 let. Ze začátku jsem žádné problémy nevnímala, měla jsem tou dobou 4 měsíční holčičku a 19 měsíčního chlapečka a jen jsem "kmitala". Holčička se narodila o měsíc dříve, ale vše dohnala. Ale v novém bytě přestala přibírat, to jí zůstalo dodnes - je to žížalka hubená. Už jsem se s tím smířila, sama jsem taky bývala hubená. U chlapečka se objevila alergie. No, v dnešní době nic divného a výjimečného. Děti začaly být často nemocné, přes zimu v podstatě pořád. No a já s nimi byla věčně zavřená doma.
A tak se u mě vyvinuly problémy, zažívala jsem ošklivé stavy, bylo mi hodně zle, srdce si poskakovalo, jak chtělo, jednou mě i odvezla záchranka... Dali mi antidepresiva, nic moc neřešily, vše se dalo do pořádku, když jsem začala chodit do práce. Léky jsem zahodila, stejně jsem k nim vždycky měla odpor.
Ale pak se začaly dít zvláštní věci. Na podzim jsem si vždycky začala večer v posteli zapalovat solnou lampičku s čajovou svíčkou. Vždy, když jsem si řekla, že už půjdu spát a natáhla jsem ruku po lampičce, sama se zhasnula. To se stalo několikrát.
Pak se 30. 12. 2005 stalo něco, co mi bylo hrozně nepříjemné, cítila jsem strach. Z kuchyně se ozývalo praskání, tam máme takovou neposlušnou dlaždici, která vždy, když se na ni šlápne, klapne. Všichni spali, přesto klapala. Vyvolalo to ve mně takový strach, že jsem se bála i něco zjišťovat (samozřejmě chyba).
Pak si kyvadlo se mnou nechtělo povídat. Tak jsem požádala Irenku, aby mi namalovala, co to bylo...
Irenka napsala toto:
Byly to divný obrázky, jedny z těch, co neumím moc vysvětlit. Ale popíšu, co se vykreslilo: Na všech obrázcích, ať jsem se ptala, kdo tam byl, proč tam byl, před čím to má varovat,.... je tam vykreslený Váš byt, vstupní dveře a jimi "něco" vstupuje, přichází. Myslím, že to není žádný duch, člověk, myslím, že těmi dveřmi přichází varování. Jde to směrem doleva, do levé části vašeho bytu, někam do kuchyně, tam se vykreslí karma a u ní vykřičník. Když jsem se ptala, jestli je to varování pro lidi, co tam žijí, a to vypadá že ne, že se to netýká přímo jich, ale bytu, pořád si to mele něco o karmě bytu, někde v místech kuchyně a je u toho vykřičník. Pak se ještě vykreslil astrální i reálný prostor a oba se začaly jakoby zmenšovat, až úplně zmizely. Fakt mi napadá jediný a to, že je to varování před čímsi v tom bytě, ale neřekne to nic bližšího. Ne že by nechtělo, ale jakoby to nebylo ani nic konkrétního.
Irenka
Protože jsme si s tím nevěděly moc rady, Irenka požádala Jitřenku a ta namalovala toto:
Ahoj,
včera jsem malovala. Byla jsem sice trošku unavená, ale byla jsem sama a tak jsem se pustila do malování. Abych pravdu řekla, vůbec z toho nejsem moudrá.
1. obrázek = co způsobuje zhasínání svíčky? 
Nejdřív dva trojúhelníky a z nich nahoru taková divná osmička, ale mě to v tu chvíli jako osmička ani nepřišlo, spíš jako plamínek a zněj jdou slzy dolů. Okolo se pak vytvořila zvláštní energie. Protože jsem moc nevěděla, co to má být, ptala jsem se kyvadlem, zda zhasínání způsobuje nějaká bytost, odpověď: ano, ale s nějakým ALE. Působí tam i živly. Z toho taky nejsem moudrá. Tak jsem se ptala
věštecké mapy a ukázal se oheň. Jako by svíčka chtěla něco připomenout nebo upozornit.
2. obrázek = proč zhasíná svíčka? 
Zakreslil se obdélník a na něm trojúhelník, vypadá to jako dům. Přes dům je kříž, který šipkou směřuje do země pod domem. Tam se tvoří nebo už je nějaká naměstnaná energie, která tvoří celou plochu pod domem. Z rohů domu se nahoru vytvořil trojúhelník, který zase po obou stranách ukazuje šipky do země. Na vrcholu trojúhelníku se utvořila osmička a z ní jde energie vedle domu a tvoří jakýsi obdélník z energie, pak se vytvořily dvě proti sobě stojící "kytky" a z té spodní se vytvořil trojúhelník s bytostí uvnitř. Ta bytost je karmicky spojená s domem a ukazuje na
obdélník uprostřed domu, kam směřuje. Přijde mi to, jako že v domě se kdysi něco stalo, váže se tam energie nějaké bytosti již zemřelé
(bytost ukazuje karmu směřující k domu).
Na mapě od Wahl se mi totiž k tomuto obrázku ukazuje kříž a vlastně je i zakreslen uprostřed domu. Jako by i dům sám stál na místě nějaké špatné události. Mohl to být požár kdysi na tomto místě (nemusel hořet dům sám).
3. obrázek = jaká energie má vliv v kuchyni? 
Když jsem ten obrázek malovala, nebylo mi zrovna nejlíp. Vyzařuje tam pro mne nepříjemná energie. Namalovalo se několik obdélníků, nevím, možná je to půdorys se vchodem. Energie také vchází dovnitř, což bych řekla, že ta energie do domu přichází, ne že tam je pořád. Možná přichází s někým a koncentruje svojí sílu v kuchyni, protože tam by mohlo být místo, které se ještě váže k celému domu nějakou energii další. Na mapě se mi ukazují peníze, ale ne v dobrém slova smyslu. Vykreslil se mi symbol, který už znám, ale nevím, co znamená. Myslím, že to není dobrý symbol.
4. obrázek jsem se ptala, zda mám něco dalšího vědět? 
Nakreslil se opět dům s křížem. Z kříže směřují šipky napravo a vlevo. Vpravo je obdélník (možná duše zemřelé bytosti) a jeho energie směřuje pod dům. Vlevo duše asi žijící bytosti a směřuje taky pod dům. Obě spojené energie se vrací do domu, tam utvoří kříž a opět se rozdělí do dvou nahoru směřujících šipek, které společnou energii vytvářejí nějaký obrazec. U tohoto obrázku se mi ukazují váha = spravedlnost. Tady už mi běhal mráz po zádech. Nevím, jak tenhle obrázek vysvětlit, okamžitě mi tady hlavou proběhla modlitba jako ochrana před něčím. Možná to znamená dům očistit a to pořádně. Možná je potřeba něco zjistit a očistit energii někoho v domě. Moc toho nevím, ale dobrej pocit z toho nemám. Už se mi nechtělo malovat, spíš mě to děsilo, ale jako bych měla pokračovat. Ptala jsem se kyvadlem a odpověď byla ano. Zeptala jsem se, co ještě mám vědět, zda se problém týká minulosti.
5. obrázek - tam už se mi ježily všechny chlupy a namalovala jsem ho tak rychle, jako bych se ho chtěla zbavit. 
Je tam 5 minulých životů, které se vztahují k dnes žijícímu člověku. Ukazuje to zatížení tohoto člověka nějakou minulostí v domě a tam se mi vykreslila bytost a oheň v domě. Někdo v domě uhořel (nemusí to být dům, může to být Pradlenka či někdo blízký, kdo kdysi uhořel). Může to znamenat dvě věci, že buď se jedná o člověka, který kdysi v nějakém domě (nebo i v tom, kde bydlí ségra) uhořel a nebo se jedná o minulost domu, který hořel. Já už jsem neměla sílu se dál ptát, protože mě příšerně rozbolela hlava. Celkový pocit z toho nemám dobrý. Hned jsem prosila svoje andělíčky, ať mě od této energie očistí a šla jsem spát. Možná bude dobrý pokračovat i dál v pátrání či kreslení. Dokonce mi totiž prolétla hlavou myšlenka vázající se na dítě - asi kluk v domě. Tak uvidíme, co ukáže úplněk v sobotu.
Jitřenka 12.01.2006
Moc prosím, Wahl, můžeš se na to podívat?
Zkusila jsem, co umím (no, ono toho moc není, protože já žádné zvláštní schopnosti nemám). Co to máme v domě/bytě, jak to na nás působí? Můžu udělat něco proto, abych to odstranila? Ještě pro doplnění, tento týden v naší kuchyni 2x málem hořelo.
Jednou dal syn (nevím, co ho to napadlo) utěrku přes víko zapnuté remosky, podruhé jsem odložila sfouknutou zápalku na krabičku zápalek a začala doutnat...
Hezký den Ti přeje
Pradlenka 12.01.2006
Milá Pradlenko,
nemám nyní ty ideální podmínky, jaké bych si představovala, ale na mě celý příběh i s dokreslením od Jitřenky a Irenky působí takto: V tom domě - nebo na místě toho domu - se stalo neštěstí. Uhořelo tam malé dítě, chlapec, které pravděpodobně u Tebe našlo důvěru, zázemí, jistotu, proto i Ty ho vnímáš. Měla bys s ním zkusit komunikovat. Určitě potřebuje něco objasnit, aby mohlo odejít do vyšších sfér. Byla to vražda, někdo z jeho rodiny to ale zařídil tak, aby to jako vražda v žádném případě nevypadalo... O to je to horší. Proto měla Jitřenka to podivné mrazení a zakazovalo jí to kreslit. Vlastně se tím dostávala k tajemství, které nemělo být nikdy prozrazeno. Ta duše zůstala tam. Měla by se ale opravdu zachránit, osvobodit. Dokud to neuděláte, nebude Vám v těch místech dobře. Mělo by se ještě zjistit, co se tam stalo. Podívám se na to později.
Wahlgrenis, 12.01.2006
Milá Wahl,
děkuji moc za takovou rychlou odpověď, to jsem ani nečekala, vím, že toho máš hodně a času málo... Večer zkusím s dušičkou promluvit. Ale vypadá to, že asi i celý dům má nějakou karmu a ta naše kuchyň je opravdu "divná". Uvidíme.
Krásný večer a ještě jednou mockrát děkuji,
Pradlenka 12.01.2006
Milá Pradlenko,
při dodatečné otázce na energie ve Vaší kuchyni se mi v plástvích objevilo toto:
Příběh s uhořelým chlapcem, jak naznačila Jitřenka, totiž není celý. Za jeho smrt může jistý starý muž, jeho otec. Dítě se narodilo v jeho pokročilém věku a život mu hodně zkomplikovalo. Matka zemřela při porodu. Nebyl majetný, měl existenční potíže, dokonce by se dalo říct, že se pohyboval na okraji společnosti. Navíc zálibu našel v alkoholu, takže peníze, které občas měl, proměňoval nejčastěji za pití. Dítě mělo ale své potřeby, pořád něco chtělo, muži se vše komplikovalo. Byl svým způsobem života vtlačen do pasti, z které nebylo úniku. Žít se synem nebylo ani trochu jednoduché, proto se rozhodl pro snadné řešení.
Chtěl skoncovat s tím mizerným životem. Posilněn alkoholem zrealizoval svůj plán. Ochránci ho v tu chvíli opustili, jako by se na něho nemohli dívat... On chtěl mít od všeho pokoj, rozhodl se ukončit život dítěte i svůj. Nezkoumal, co bude potom, věděl jen, že chce svůj život skončit. Zatím měl jen samé starosti a povinnosti, žádné radosti. Navíc se chtěl dostat ke své přítelkyni, která zemřela. Měl hodně zkreslené představy... Nebyl to přirozený vývoj, ale naopak jeho by se snažil donutit vodu v řece téct ne korytem, ale nahoru do nebe.
Nesmysl, naprostý nesmysl.
Bylo to v noci, kdy syn spal. On posilněn alkoholem zapálil stavení, v kterém spolu bydleli. Dům lehl popelem. Nikdo pak už nepátral, co se stalo a proč. Lidé to hodnotili jako nešťastnou náhodu. Kde není žalobce, není soudce.
Duše starého muže i jeho syna ale zůstaly tady. Od té doby se snaží na sebe upozornit, ale nikdo dosud nezareagoval. Na svědomí mají veškeré potíže, které popisuješ. Potřebují (hlavně onen muž) ze sebe sejmout tíhu toho posledního skutku. Potřebují, aby je někdo pochopil. Byla to tehdy situace, která pro ně oba měla být východiskem, řešením... Potom by mohly jejich duše v klidu odejít. Tobě by se mělo všechno zlepšit.
Nezkoumala jsem, jestli je tady konkrétní vazba na Tebe, jestli třeba nejsi jeho bývalou přítelkyní, která zemřela při porodu. Už tohle bylo hodně náročné...
Měla jsem pocit, že tady někdo byl se mnou, měla jsem sevřené hrdlo, špatně se mi dýchalo.
W. 13.01.2006
Milá Wahl,
děkuji moc za vysvětlení.
Budu se snažit pomoci dušičkám, aby se dostaly, kam mají. Nejdřív se ale podívám na Tvých stránkách, jak na to, aby to opravdu zafungovalo. Nemám s tím totiž vůbec žádné zkušenosti. Je zvláštní, že si toho nikdo za tolik let nevšiml... Mám po celém těle husí kůži a klepu se jako osika... Cítím, že tu někdo je, praská tu v nábytku. Není to hezký pocit.
Dám vědět, jak to bude vypadat.
Krásný večer a ještě jednou velký dík.
Pradlenka 13.01.2006
Milá Wahl,
nechci Tě zdržovat, jen malý dodatek:
Už vím, že jsem byla matka toho dítěte a že vše se stalo okolo r. 1600, resp. mi vyšel r. 1605. Včera večer mě nenechali spát, i když jsem prosila, že jim pomohu, ale nejdříve musím zjistit jak. Cítila jsem strašnou naléhavost. Vím, že dneska v noci to nezvládnu, protože budu unavená z práce, děti usínají v pátek hodně pozdě, většinou později než já. Tím pádem nemám šanci být sama. Musím říct, že to všechno teprve zpracovávám. Chtěla bych je vyprovodit v sobotu, dívala jsem se, že bude úplněk... Snad mi to usnadní.
Zdraví Tě
Pradlenka 13.01.2006
Ahoj Wahl,
nakreslila jsem Pradlence obrázek, jak ona souvisí s příběhem toho nešťastného muže a dítěte.
Zde je obrázek. Je hodně počmáraný, ale to díky tomu příběhu.
Popíšu ho tak, jak se postupně maloval a přesně zapadá do tvého vyprávění. Vykreslily se 3 postavy propojené navzájem srdíčky a okolo spojené velikánským srdcem, ty 3 lidičky byli šťastná rodina. Potom žena /Pradlenka/ - ta postava vlevo - byla od nich oddělená, zemřela, vykreslil se její astrální prostor. V tu chvíli se kolem muže - prostředí postava - začala tvořit negativní energie a nenávist vůči dítěti - postava vpravo. Mezi mužem a dítětem vznikla "bariera, zeď". Pak se dítě přeškrtalo a pod mužem se vytvořil znak "pekla".
Na časové lince se objevila doba kolem roku 1600 - nezkoumala jsem to blíže, spíš mi šlo jen o to, zda by se v archivech dalo něco o tomto místě vyhledat. Bohužel toto je období, kdy v archivech nebudou žádné záznamy. Napadlo mě, že když Pradlence vyšel rok 1605, zda by to nemohlo mít souvislost s tím, že je to vlastně přesně 400 let a duše by si po tak dlouhém bloudění již zasloužily najít klid.
Měj se krásně a Pradlence držím palce k úspěšnému zvládnutí.
pa Irenka 14.01.2006
PS: Z barevné mlhy vznikly karty.
Nějak mi přišlo v tuto chvíli naléhavé je udělat a podívat se jimi na příběh domu. Takže ještě než jsem znala příběh, který jsi Pradlence popsala, vyšlo v kartách k minulosti domu toto:
V minulosti tam došlo k nepřirozené smrti, vznikla nemoc, která tam zůstala v podobě zloby a nenávisti a způsobuje ztráty, je tam peklo s vykřičníkem.
Na přítomnost domu vyšlo toto: Přijde anděl, žena, která svede v přítomnosti boj, bude úspěšný, nemoc napraví svým uměním. Pořád se ještě nějak nemůžu "vzpamatovat" z toho, jak karty mluví, jak je tam celý příběh jak na dlani, jen ho přečíst
Milá Irenko,
děkuji za doplňující informace i obrázek. Doufám, že zítra odpoledne budeme moci za tímto příběhem udělat definitivní tečku...
W. 14.01.2006
Milá Wahl,
musím říci, že jsem z našeho setkání byla "mimo". Čekala jsem totiž, že vše bude probíhat úplně jinak, mnohem pomaleji a komplikovaněji. Musela jsem vypadat jako úplný nemehlo... Úplně mě dostala ta lehkost, s jakou dokážeš komunikovat s těmi dušičkami, nevěřila jsem, že by to takhle mohlo jít, opravdu ne. Ani to nedokážu pořádně napsat, jak jsem překvapená... Cestou domů se mi všechny ty informace mlely v hlavě.
Myslela jsem, že už o jemnohmotném světě alespoň něco vím, ale nevím dohromady nic...
Prosím Wahl, než pošleš Antona pryč, vyřiď mu, že ho mám taky moc ráda. Snažila jsem se mu to říct, když tu byl se mnou, ale nevím, jestli jsem to řekla tak, aby to slyšel. A ať si o miminko už nedělá starosti, zvládnu to. Děkuju.
S Aničkou si budu povídat.
Jen mě pak mrzelo, že jsem jí nevyhradila lepší místo.
Pramenilo to z toho, že jsem měla strach, že by zase mohla tropit nějakou neplechu... Myslíš, že bych s ní mohla promluvit a usadit ji jinam?
Wahl, setkání s Tebou bylo opravdu velice příjemné, zvláštní, mám z toho takový pocit lehkosti bytí a je mi dobře. Určitě dám vědět, jak se daří Aničce.
Wahl, mockrát děkuju, jsem Ti moc vděčná.
Krásný sluníčkový den Ti přeje
Pradlenka 15.01.2006
P.S.: Čekala jsem, že při té komunikaci s dušičkami budu plakat, ale asi jsem si to odbyla v pátek a sobotu, ale ve Tvé přítomnosti jsem žádný smutek nepociťovala. To pro mě bylo další překvapení...
Milá Pradlenko,
když jsem se vracela s Antonem domů, pochopila jsem, v jaké době on žil. Rozhodně nechtěl být v metru. Musela jsem proto vystoupit a jet potom povrchovou dopravou. Bylo to sice delší, ale zvládli jsme to. U mě byl trochu překvapený, sledovala jsem, jak se všemu diví. Nakonec měl problém, jestli udělal dobře, když nechal chlapečka u Tebe. Ale vysvětlila jsem mu, že lépe to udělat nemohl. Vyprovodím ho ve středu, to jsme se už domluvili. Ví dobře, že ho miluješ...
Je Ti moc vděčný, že sis dušičku nechala a že má před sebou jasnou další cestu.
W. 16.01.2006
Milá Wahl,
skoro celou noc jsem se pořád nemohla vzpamatovat z našeho setkání.
Z té samozřejmosti a přirozenosti, s kterou komunikuješ s jemnohmotným světem. Vím, že mi spousta věcí teprve dojde...
Moc se těším na další setkání, už budu trošičku vědět, co od Tebe můžu očekávat :-)))
Měj se moc krásně,
Pradlenka 16.01.2006
Milá Wahlgrenis,
se zatajeným dechem a mrazením v zádech jsem četla Pradlenčinu story. Po dnešním posledním příspěvku jsem brečela. Ještě dlouho se mi ten příběh bude točit v hlavě, ani nevím proč. Chtěla bych Ti za Pradlenku a ostatní zúčastněné dušičky celého přiběhu moc a moc poděkovat. Mám Tě ráda!!!.... Pradlenku obdivuji za její trpělivost a to, jak celou situaci zvádla.
Přeji Ti pěkný zbytek zimních dnů.
S úctou Jana 16.01.2006
Wahl,
nevím, kdo jsi, ale mám pocit, že anděl v lidském těle... Shodly jsme se na tom s Irenkou. Jen jsem Ti to chtěla říct...
Doufám, že Tě uvidím častěji, určitě budu sledovat semináře...
Mám se opravdu hodně co učit. Zatím cítím, že se mi kvůli těm dvěma dušičkám moc ulevilo a jsem mnohem klidnější. Nakonec jsem zjistila, že Anička tak špatné místo nemá, jak jsem si myslela původně. Má totiž dobrý výhled a vidí, kdo přichází a odchází a má perfektní výhled do dětského pokoje, večer může poslouchat pohádky na dobrou noc... Navíc vždycky, když odcházím a vracím se, můžu ji pozdravit.
Celou noc jsem nemohla spát a přemýšlela o všem, co jsi říkala, bylo toho na mě opravdu hodně... Co se týká kuchyně, tak zatím žádné změny necítím.
Možná jsem ze všeho ještě tak vyvedená z míry, že si to ani uvědomit nemůžu.
Víš, setkání s Tebou je pro "obyčejného" člověka jako já něco opravdu hodně mimořádného...
Děkuju za to, že jsi a za to, co děláš.
Pradlenka 16.01.2006
Milá Wahl,
tak zítra vyprovodíš Antona... Mám z toho takový zvláštní pocit... Včera večer jsem si myla hlavu a celou dobu mi tekly slzy, protože jsem si uvědomila, jak strašně moc Aničku potřebuju.
Nejradši bych, kdyby to šlo hned.
Víš, nejdříve se mi to zdálo strašně brzy, ale teď... Já vím, všechno má svůj čas. Jen mám obavy kvůli potížím v posledním těhotenství, toho jediného se bojím. Vždycky se uklidňuji tím, že jsi říkala, že je tam Boží oko a bude se to dít pod vyšší ochranou.
Prosím, pozdravuj Antona a vyřiď mu, že ho máme moc rádi. A když bude moci, ať nám s tím průběhem těhotenství a porodem trochu pomůže.
Wahl, moc děkuju.
Měj se krásně,
Pradlenka 17.01.2006
Milá Wahl,
jsem moc ráda, že už dorazil Tvůj notebook )
Nechci Tě zdržovat, prosím, jen jestli mi můžeš napsat, jak to dopadlo s Antonem...
A dobrá zpráva - dneska po ránu manžel začal mluvit o třetím miminku, že by se to dětem určitě líbilo, on že by byl taky rád... Tak doufám, že je vše na dobré cestě.
Moc Ti děkuju a těším se do Pardubic, těším se, že se naučím komunikovat s Aničkou jinak, než přes kyvadlo.
Měj se moc krásně.
Pradlenka 19.01.2006
Milá Pradlenko,
jsem ráda, jak se všechno obrací. I když s notebookem to ještě nijak nevypadá, mám nový, krásný kus. Nedostatky jsou: je větší, těžší není (naopak váží o 0,08 kg méně), ale je úplně prázdný. Potřebuji dovnitř dostat všechny programy, které tam byly, a oživit internet. Do této fáze jsem se dostat nechtěla, ale stalo se.
S Antonem to nakonec dopadlo moc dobře, i když ty dny, co byl se mnou, jsem si docela užila. Dával mi dostatečně najevo, abych na něho nezapomněla. Jezdila jsem s ním pořád povrchovou dopravou. Když jsem se ale začala zabývat věcmi, které byly materiálního charakteru, intenzívnil na mě tlak. Několikrát udělal nelogický tah, manipuloval s plamínkem svíčky. V jedné takové chvíli jsem se ho zeptala, jak se mu líbí v našem světě. Na to odpověděl, že nelíbí.
Z toho jsem pochopila, že už by nejraději byl jinde... Rozlučovací okamžik byl krásný. Na poslední chvíli poslal obrovské množství lásky Tobě i té maličké. Bylo jasné, že je rád, že je to celé konečně za ním.
Od té chvíle se tady všechno znormalizovalo, podivnosti ustoupily. Předal Ti štafetu, má jistotu, že tím bude naplněno jeho životní poslání. Bylo to krásné...
W. 20.01.2006
Milá Wahl,
opravdu nevím, jak Ti poděkovat. Za nás za všechny... Ještě před měsícem by mě ani nenapadlo, že mě může potkat něco tak nádherného. Nějak mi došla slova a přes slzy nevidím. Budu tedy raději končit, jsem v práci, nemám tu kam "zalézt". Mockrát děkuju ještě jednou za všechny, máme veliké štěstí, že jsme Tě "náhodou" potkali.
Krásný den,
Pradlenka 20.01.2006
Ahoj Wahl,
před pár dny mi Pradlenka požádala, abych jí nakreslila, jak situace doma u ní vypadá dneska. Posílám pro porovnání dva obrázky. První je před tvojí návštěvou a pomocí Pradlence. Je tam docela ošklivá karma.
Druhý obrázek /samozřejmě kreslený červenou tužkou zcela "náhodně"/ je z dnešních dní.
V bytě se vykreslila dvě srdíčka, okytičkovaná, mezi nimi šipka a pět okytičkovaných srdíček - znamení krásného vztahu mezi nimi, mezi dvěma dušičkama, které díky tobě našly po 400 letech klid a mír. Je to láska, co tu zůstává po těch dvou dušičkách, alespoň tak si to vysvětluji. To srdíčko vlevo je dušička zemřelého dítěte, které se má časem narodit. Postavička vlevo je Pradlenka, ke které míří dušička Aničky. Při kreslení toho obrázku jsem měla nádherný, těžko popsatelný pocit krásné lásky, až jsem měla slzičky na krajíčku. Je tam mnohem víc, než je na první pohled vidět.
pa Irenka 11.02.2006
Ahoj Wahl,
musim napsat reakci na Irenky obrazek, uz na prvni pohled nádherny... Poprosila jsem ji o jeho namalovani, protoze se mi zdalo, ze mi nase kuchyn prestala vadit. Dokonce se doma citim mnohem lepe, nez kdykoliv predtim... Strasne se tesim na miminko, bude to uz treti, ale jeste nikdy jsem necitila tohle. Jak bych taky mohla... Mam jedineho strasaka - cukrovku, ale o tom jsem uz mluvila...
Tobe i Irence mockrat dekuju, mejte se krasne )
Pradlenka 11.02.2006
Milá Pradlenko,
obavy máš zbytečné.
Všechno je to pod vyšší ochranou, důvěřuj těmto silám a uvidíš, že těhotenství bude v pořádku. Obvykle se cukrovka projevuje tam, kde má člověk nedostatek lásky. To u Tebe určitě nehrozí... Dívej se před sebe s optimismem a vírou v něco vyššího, než je tento svět.
W. 11.02.2006
Wahl,
moc dekuju za Tvoje slova, prave to jsem potrebovala, ale to Ty urcite dobre vis... ) Uz slibuju, ze to nebudu zkoumat. Necham to bezet, jak to prijde, tak to bude. Urcite pak dam vedet. Wahl, jsi muj poklad, Tvoje stranky "brousim" kazdy den, je to nesrovnatelne s temi pseudozpravami na ruznych serverech.
Mej se nadherne.
Pradlenka 11.02.2006
Milá Wahl,
píšu Ti jen tak, takové "meziinformace". Zašla jsem za svým "šarlatánem", jak mu u nás doma říkáme. Řekl mi, že jsem zdravotně úplně v pořádku, včetně té mé slinivky. Jen by ještě chtěl, abych před otěhotněním trochu zhubla.
Přeji Ti krásný víkend,
Pradlenka 18.02.2006
Ahoj Wahl,
tak Ti zase musím napsat.
O Aničce. Zatím si nejsem tak úplně jistá, co se děje, i když jisté známky vývoje to jsou...
1 – vynechala mi menstruace (to se mi zatím nikdy kromě obou těhotenství nestalo)
2 – vyšel mi velice, ale velice mírně pozitivní těhotenský test. Tento měsíc sice považuji těhotenství za prakticky nemožné – byli jsme pořád nemocní, právě okolo ovulace jsem prodělala hodně ošklivý zánět močového měchýře a užívala antibiotika. Proto jsem si myslela, že ta silná atb ovlivnila ovulaci, která asi vůbec neproběhla, nebo proběhla později, proto mám zpoždění.
Ale na druhou stranu...
Mám jen takový pocit kvůli těm antibiotikům, navíc zánět moč. měchýře v těhotenství není úplně fajn.
A také jsem na doléčení pila plzeňské pivo na doporučení urologa... Když jsem si počítala případný termín porodu z data poslední menstruace, vychází začátek února... (Dle Tebe termín porodu leden/únor 2007).
Wahl, měj se krásně, doufám, že všechno je, jak má být.
Pradlenka 02.06.2006
Milá Pradlenko,
co Ti na to mám říct? Zázraky se dějí. Úžasné, opatruj se, bude to v pořádku, uvidíš. Jen se hlavně neboj.
W. 02.06.2006
Ahoj Wahl,
tak jsem dneska byla u své gynekoložky. Potvrdila mi, že jsem opravdu těhotná, dělala ultrazvuk, velikost prý odpovídá tomuto týdnu (5+5), stejně tak umístění je v pořádku. Za 2 týdny mě čeká druhý ultrazvuk, aby se prokázala přítomnost plodu (zatím je na utz vidět jen váček, ale jestli je něco v něm, tak to zatím ne – mimi má 2 mm, což přesahuje rozlišovací možnosti utz). Hned potom mě čeká test na cukrovku atd. Takže opravdu je to přesně tak, jak jsi předpověděla ... Budu dělat všechno proto, aby i všechno ostatní bylo tak, jak jsi předpověděla. Wahl, mám takovou strašnou radost, že ani nevím, jak to vyjádřit, slova jsou moc málo... Hned jsem to volala manželovi, tak byl taky moc rád (i když ze začátku měl strach, jak to budeme zvládat).
No a ještě něco o kartách, asi mi nějak začaly fungovat… Asi týden před tím, než jsem otěhotněla, jsem si chtěla udělat úplně jednoduchý výklad z cikánských karet – a co mi při míchání vypadlo z balíčku – to není těžké uhodnout – přece Čáp… Potom jsem měla trochu špatný pocit z toho zánětu močového měchýře, že jako mimi mohlo být raději o ten měsíc později – zeptala jsem se Aničky, co ona na to a dostalo se mi odpovědi – Božské načasování. (Ostatně i paní doktorka mi řekla, že v tomto období to nemohlo mít na mimi žádný vliv – že ani ten zánět ani antibiotika k mimi nedoputovaly…) No a pak jsem se ptala svých ochránců, co na to oni – zase taková hezká odpověď – Požehnání. Není k tomu moc co dodat.
Wahl, prosím, mám jen jeden dotaz.
Můžu se svými ochránci, s Aničkou a Antonem komunikovat i v těhotenství? Neublížím mimi? Je jasné, že do žádné další komunikace s jemnohmotným světem se raději pouštět nebudu, s tím počkám.
Wahl, děkuju, měj se krásně, opatruj se.
Pradlenka 14.06.2006
Milá Pradlenko,
je to úžasné, že jsi dnes už druhá, kdo hlásí těhotenství. Mám také obrovskou radost, to je jasné. Neměj obavy, že by se dělo něco špatně, všechno je v pořádku. S komunikací s jemnohmotným světem bys ale měla nyní přestat. Nic Ti neuteče, nechej Aničku v klidu se adaptovat na novou situaci. Buď pozitivně naladěná, usmívej se na svět, jez, co Ti chutná... Vždyť to ale všechno už víš. Ostatně dvě děti jsou toho důkazem. S těmi problémy, jak popisuješ, neměj strach, to se někdy ze začátku těhotenství stává, buď absolutně v klidu.
Těším se na další zprávy.
W. 14.06.2006
Wahl,
tak to vypadá, že ji zase měla pravdu. Jak se potíže objevily, tak hned zmizely. Raději jsme zajeli večer k doktorovi, ale nic nenašel a už je to v pořádku. Jinak dcerka na mně začala škemrat, ať jí prý naučím čarovat. Nevím, kde přišla na to, že jsem čarodějnice ) Ale zjistila jsem, že se mi potají podívala do toho koženého pytlíčku s kyvadlem. Pak mi řekla, že stejně ví, co tam mám - prý tam schovávám diamant ) Dětem jsme to včera řekli, že čekáme miminko. Byla jsem překvapená, protože syn byl nadšený, hned se vyptával, kde budu rodit, jestli budeme nakupovat oblečení, kde bude mít mimi postýlku atd... Dcerku to ani moc nepřekvapilo, asi už věděla své...
Tak krásný den, měj se moc krásně.
Pradlenka 15.6.2006
Ahoj Wahl,
vím, že toho máš dneska za sebou hodně, ale musím Ti to hned vyzvonit... Byla jsem na ultrazvuku, mimi tam JE a velikost přesně odpovídá výpočtu. Viděla jsem už i srdíčko ) Takže hned zítra se musím objednat na diabetologii a domluvit takovou tu proceduru - vystavení těhotenské průkazky. Musím říct, že tohle těhotenství mi docela dává zabrat, hrozná únava, žaludek jako na vodě, nedostatek hořčíku, bolestivá prsa.
A do toho ta příšerná vedra, která i normálně špatně snáším... Ale nic z toho není takové, že by se to nedalo vydržet. Navíc za 4 týdny by to mělo skončit, takže prostě odpočívám, jak to jde, mám tento a příští týden dovolenou a prostě si jí opravdu užívám naplno, jednoduše skoro nic nedělám... Dost jsem se bála, jak to těhotenství vezmou děti - teda hlavně chlapeček. Ale on je fakt nadšený, pořád se s holčičkou hádají, kdo co bude okolo miminka dělat. On je vědec, tak se pořád ptá, jak je mimi velký, jestli už se pozná, jestli to bude kluk nebo holka atd. Prostě ho zajímá to "technické" okolo... (No a mimochodem, psala jsem Ti o těch protilátkách proti štítné žláze, co mi našli - odběry dopadly tak, že navzdory všem předpokladům se protilátky prostě nezvedly, zůstaly na stejné výši jako před půl rokem... Jsem pro paní doktorku tak trochu zvláštní případ...)
No a teď odjinud - musím moc pochválit obrázky k horoskopům, jsou fakt moc krásný. Nenapadlo by mě, že je to dílo malých dětí...
To víš, stránky stejně pořád sleduji, některé příběhy, to je fakt síla, třeba ty drogy...
A ještě jednu krásnou větu Ti musím napsat, dočetla jsem totiž Zenové příběhy (Oceán v kapce rosy od Henriho Brunela), je to krásná knížka plná pravdy. Utkvělo mi spousta věcí, ale jedna obzvlášť - "Když je žák připraven, učitel přichází." Prostě to tak opravdu funguje...
A ještě jeden zážitek - každý rok chodíme u nás do lesa 24.6,- kdy podle pohádky Broučci začínají poprvé lítat malí svatojánští broučci. Do lesa je potřeba vyrazit, až když je opravdu tma - tj. okolo 22 hod. Je to krásný zážitek, hlavně pro děti, ale samozřejmě i pro nás. A letos je jich opravdu hodně )
Tak se měj krásně, hodně sil.
Pradlenka 29.06.2006
Ahoj Wahl,
tak už zase Ti píšu.
A mám dva dotazy, přestože vím, kolik toho máš. První dotaz se týká cesty do Francie - dlouho předem naplánované a pro Honzu neodvratné (jede tam na školení). Jedná se o dva týdny do mé zaslíbené země (je odtud Pradlena - Carmen Gaudin), máme jet autem, řídí Honza (ano, jsem v tomto směru jako Ty, ba ještě horší, protože já ani nikdy nevkročila do autoškoly, mám s tím problém, údajně ŘP patří k "všeobecnému vzdělání", v dnešní době je to nutnost atd., ne, pro mně ne, mám to jinak a vždycky jsem to tak měla a pochybuji, že to někdy bude jinak). No, o tom jsem se rozepisovat nechtěla, prostě jsem jen chtěla říct, že budu celou cestu v pohodě sedět vedle spolehlivého řidiče a nebudu se muset o nic starat, jen to prostě "odsedět". V hotelu o nás bude postaráno vč. jídla, takže budu moct odpočívat. Sama za sebe se cítím dobře, únava už ustupuje, jinak je to celkem fajn. Přesto - nemůže tato cesta Aničce nějak ublížit?
A druhá věc - ta mi leží v hlavě dlouho, ale až teprve teď mě napadlo, že by to mohlo něco znamenat.
Impulzem bylo to, že když jsem byla minulý týden s dětmi na ORL, tak holčičce doktorka našla hodně zvětšenou nosní mandli. Já vím, že ji má zvětšenou - hůř se jí dýchá nosem (vleže je to ještě horší), v noci někdy pochrupává. Jenže jsem zásadně proti trhání mandlí, podle mně je to součást těla a má tam nějakou svou funkci.
Vím, že lékaři řeknou, že na funkce je plně zastupitelná jakýmsi systémem a že nosní mandle plní svou funkci dobře jen tehdy, pokud není takto. A když s tím má dítě navíc problémy, je to jednoznačná indikace. No a tak se stalo, že nám paní doktorka začala psát doporučení do Motola na operaci. V tu chvíli jsem věděla, že tam prostě s malou nepůjdu, ať si doktorka napíše, co chce. Nakonec paní doktorku něco "osvítilo" a řekla, že to ještě necháme do září a máme přijít na kontrolu. Pravdou ovšem je, že malá s tím problém má...No a co jsem proto začala řešit, ani nevím proč. Malá má na zádech mezi lopatkama takové kolečko z chloupků, které jsou stočené v protisměnu hodinových ručiček. Nikdy jsem to ještě u nikoho neviděla. To kolečko tam má od narození a nikdy se ničím neporušilo - i po mytí a utírání zůstává pořád stejné... Má to nějaký význam? Co to může být? (Vím, nemusí to znamenat vůbec nic...)
Měj se krásně,
Pradlenka 09.07.2006
Milá Pradlenko,
cesta do Francie by se vydařit mohla, i když můžete počítat s menším technickým problémem. Manžel by měl jet s největší opatrností, nic nepodcenit. Ochránci jedou s Vámi, mají mít totiž zvýšený dohled nad budoucím miminkem. Máte si s mužem něco uvědomit, zřejmě dojde k nějaké kolizi. Bude to každopádně zkušenost, kterou si máte prožít. Věřím ale, že všechno bude v pořádku.
...
Mandle holčičky by měly zůstat tam, kde jsou.
Mám na to stejný názor jako Ty.
Nic člověku nenarostlo jen tak, aby se to odstraňovalo... Na dýchání pro malou bych Ti doporučila MÁTOVOU MAST. Právě nyní je vhodná doba na postupné sklízení máty. Je k tomu potřeba obyčejné sádlo, které necháš rozpustit do tekutého stavu. Potom přeliješ do nádobky ze silného skla a napěchuješ omytými lístky máty. Není nutné trhat je na menší kousky, jen je sundáš z hlavního stvolu. Přibližně tři dny necháš mátu působit ve tmavém chladném místě. Pak je třeba podivnou hmotu ve sklenici nechat ve vodní lázni rozpustit a přeliješ přes pláténko do nižší nádobky (mně se osvědčily prázdné obaly od krémů - nivea apod.). Mast má příjemnou světle zelenou barvu a mátovou vůni. Můžeš jí mazat problematická místa. Při bolestech krku se maže na krk, při problémech s průduškami na plíce. Vhodné je místo ještě přikrýt igelitem a bavlněným šátkem.
...
Informace z chloupků na zádech malé holčičky:
Až si bude volit budoucí cestu v životě, bude lehce znejistěna. Ne snad úplně jako oběť, ale ten původní směr nebude správně zvolen. Pak dojde k jisté konfrontaci mezi tím, co by měla udělat a co právě dělá. Bude tam jasný rozpor. Ona ale bude směrována do jistých kolejí. Vím, že se ani nebudeš divit, když teď napíšu, že to jsou koleje cesty duchovní... Tohle ostatně na ní pozoruješ už v této době.
Víš dobře, že ona ví...
Přeju Vám všem hlavně šťastný návrat z Francie.
W. 09.07.2006
P.S. - Právě mi tady hoří Tvoje svíčka z včelího vosku...
Ahoj Wahl,
děkuji moc za takovou rychlou odpověď. Na cestě budeme opatrní, Honza jezdí opatrně vždycky, obzvlášť když jedeme všichni. Tentokrát se budu dívat okolo i já, cestu určitě rozdělíme do 2 dnů, nepojedeme v jednom tahu. Mast vyrobím, tchán má máty spoustu na zahrádce, tak ho poprosím.
No, s malou jsi mně opravdu moc nepřekvapila. Když si teď vzpomenu na ten obrázek, co mi před nějakou dobou namalovala Irenka, tak tam bylo velké napojení "jinam" na několika úrovních a také boj "něčeho dobrého" s "něčím špatným". Docela dobře to tedy může být tato konfrontace - rozpor - volba mezi 2 směry - správným a špatným... Vím, že ona leccos ví, proto mě trochu postrašila tím, když mi řekla, že budeme mít dvojčata... Ale spíš si myslím, že to byla taková její legrácka.
Víš, co ji vyděsilo?
Že se mnou nebude u porodu...
Wahl, měj se krásně, děkuji moc za všechno.
Pradlenka 10.07.2006
Ahoj Wahl,
tak Ti musím napsat.
Dneska jsem byla na OGTT a je to špatný, mám cukrovku... Takže ještě zítra, než odjedeme na dovolenou, jdu do diabetologické poradny, půjčí mi s sebou glukometr a budu držet dietu a měřit se. Ach jo. Co se dá dělat, musím to vydržet.
Jinak je vše v pořádku.
No, zjistila jsem, že když plně důvěřuji své intuici, tak mám všechno jednodušší. Zdánlivě nelogické věci, které mě "něco" nutí udělat, se později ukážou jako užitečné a čas a námahu šetřící. Mám dneska v tom vedru dovolenou, takže půjdu připravovat věci na dovču.
Wahl, měj se krásně a drž mi, prosím, palce.
Krásný den Ti přeje
Pradlenka 20.07.2006
Milá Pradlenko,
buď v klidu, těhotenskou cukrovkou trpí v těhotenství spousta žen. Tohle doopravdy vydržíš. Co bys ostatně pro malou neudělala? Je to jen pár měsíců. Únor tady bude co nevidět... Myslím na Tebe a doufám, že všechno se i nadále bude vyvíjet, jak má. Nezapomínej na pitný režim a raději vůbec nechoď na to prudké slunce. Buď na sebe hodně opatrná.
Hezký den.
W. 20.07.2006
Wahl,
já vím.
Hlavně v současnosti je těhotných s cukrovkou moc. Vím, že to jde v pohodě vydržet, chce to jen hlídat množství jídla a časové rozestupy. Samozřejmě se pak chodí častěji k lékaři. To já moc nemusím, protože mi vždycky napoprvé naměří vysoký tlak. To je totiž takový můj problém - taková fobie z tonometru. Přitom doma si tlak měřím a mám ho v pořádku - nižší nebo normální, vysoký nikdy. Někteří lékaři to respektují a změří mě třeba i natřikrát, ale někteří hned první hodnotu vezmou jako bernou minci a už lítám po dalších vyšetřeních...
No jo, to je takový můj kolotoč, ze kterého neumím seskočit. Prostě musím bojovat a držet prapor vysoko :-))) Za to miminko to rozhodně stojí.
No, navíc mám trochu pochyby o tom testu, že byl správně udělaný.
Má se totiž s tou glukózou vypít půl litru čaje nebo vody. Já vypila sice plnou dávku glukázy, ale rozředěnou jen do čtvrt litru čaje. Takže dle mého názoru se mi krev nezředila tak, jak měla. A měří se koncentrace glukózy v krvi. V průběhu testu mi pak už nedovolili nic pít, ani vodu.
No ale to uvidím, budu držet dietu a měřit se, ono se to ukáže.
Tak ještě jednou - měj se moc krásně, my v sobotu odjíždíme, už se těším, jak si odpočinu.
Tak si říkám, kdy asi odpočíváš Ty...
Pradlenka 20.07.2006
Ahoj Wahl,
tak jsme zpátky z dovolené a jsem moc ráda. Ne, že by se mi tam nelíbilo, ale doma je doma... Moc mi chyběly takové obyčejné věci: chléb – prostě obyčejný český, nejlépe doma pečený chleba, acidofilní mléko (to jsem prostě ve francouzských obchodech neobjevila) a polévky. Asi se budeš divit, ale mně se po tom moc stýskalo. Jak teď musím držet tu diabetickou dietu, tak navíc tohle jsou potraviny, které bych navíc i konzumovat měla – upřednostnit tmavé pečivo, acidofilní mléko je téměř „beztrestné“, protože má málo uhlovodanů a polévky, moje domácí polévky – zase – téměř „beztrestné“ a přitom výživné. Ne, já nejsem nějaký extra požitkář, ale Francouzi do všeho dají cukr (dokonce i do obloženého sendviče – jak jsem si později přečetla na složení, když jsem se divila, že mi glykemie vyskočila... Upřímně řečeno on měl nasládlou chuť, ale říkala jsem si, že jsem asi divná já, kdo by to něčeho takového dal cukr, že...) a já sladkou chuť zkrátka až tak moc nemusím.
No, jinak jsme měli několik příhod – od takových obyčených, jako jedno počůrané dítě v autosedačce, jedno poblinkané dítě v autosedačce, jedny prasklé podrážky u bot (já a za deště), jednu „běhavou“ (já po jednom obědě) a jeden zánět středního ucha (Honza po výletě na ledovec).
Prostě každý měl něco...
Ale jedna příhoda byla přece jen nejhorší – a to s bouřkou. Jeli jsme na výlet do jedné hezké starobylé vesnice – vlastně spíš městečka. V dálce se obloha zatahovala, bylo šílené vedro. Bylo jasné, co přijde – letní bouřka. Přesto se mně i Honzovi zdálo, že je ještě daleko, a vyrazili jsme na kopec podívat se na takovou krásnou starou kamennou nemocnici, okolo bylo pár krásných domečků – prostě idylka. Jenže pak to přišlo – chlapeček začal být hysterický, že bude bouřka a že se musíme hned někam schovat, nejlépe nasednout do auta a odjet. Ale my si to chtěli užít, vždyť jsme zatím z toho městečka nic neviděli a nějaký déšť nám to přece nezkazí. Pak – jako když se otočí kohoutkem – začal příšerný liják. Stačili jsme se jen schovat ke dveřím jednoho domu. Ale pak přišla i ona bouřka. Počítala jsem, jak je daleko – 3 vteřiny, jo, to by ještě šlo. Jenže pak už přicházel hrom okamžitě po blesku. Asi si dovedeš představit, jak jsme tam stáli... Děti se mě držely jako klíšťata, pořád jsem říkala, že je to jen letní bouřka, že zůstaneme schovaní a že brzy přejde. Pak přišel blesk – kousek od nás – taková záře, hrozivý hrom a ve vzduchu byla cítit spálenina. Fuj, Wahl, já měla srdce v krku, držela jsem děti, už dlouho jsem neměla takový strach. Samozřejmě jsem volala svoje andělíčky i toho nejvyššího. Ne, tak s bouřkou už nikdy žádná legrace. Jsem si jistá, že pokud jsme za tu dovolenou měli dostat nějakou lekci, tak to bylo tohle. Ještě teď, když to píšu, tak mi z toho není nejlépe.
Tak raději k něčemu jinému.
Těch 14 dnů jsem měla „absťák“ – neměla jsem přístup na internet – tedy přesněji řečeno na Tvé stránky. Takže vše pročítám až teď.
Chtěla bych se vyjádřit k vegetariánství (http://www.wahlgrenis.cz/odpovedna1_vegetarnavsteva.htm) – já byla vegetarián cca 2 roky na střední škole. Rodiče se mohli zbláznit, že nejím maso. Jenže já nebyla vegetarián z přesvědčení (nějaká sekta, osvícení), ale já na maso neměla vůbec chuť, tak proč bych se do něj nutila. (Jsem zvyklá svoje tělo poslouchat, proto jsem třeba nejedla to maso, proto jsem před lety sundala všechny šperky atd. Časem se vždycky ukázalo, že to nebylo špatné rozhodnutí.)
Musím říct, že v době, kdy jsem nejedla maso, jsem nebyla ani jednou jedinkrát za celý rok nemocná, vyhýbaly se mě i rýmy, opravdu všechno. To trvalo i nějakou dobu po tom, co jsem maso zase začala jíst. Teď maso jím a ani s tím zatím nepřestanu – protože má 0 g sacharidů... Věřím, že doba bez masa na mě zase přijde...
Uvidíme.
No, moje cukrovka se zatím chová fajn, já držím dietu a ona je v mezích povolené normy. Ale samozřejmě spotřeba inzulínu se s postupujícím těhotenstvím zvyšuje. Zkusím léčitele, ke kterému chodí maminka, a moc jí pomáhá. Dneska se ho ptala, prý to půjde, mám mu zavolat a domluvit se.
Tak to zítra zkusím.
Nečekám, že mě vyléčí, ale chci být bez inzulínu.
Vidím, že jsem se nějak rozepsala, takže budu končit.
Wahl, měj se krásně a opatruj se.
Pradlenka 07.08.2006
Ahoj Wahl,
ráda bych se jen podělila o zážitek ze setkání s panem Doubravou. Byla to vlastně jen malá chvilka, protože po "změření" mi sdělil, že mi s těhotenskou cukrovkou pomoci nemůže - tedy konkrétně v mém případě cukrovky, protože má v mém těle svůj význam... Víš, já to tušila, proto mě jeho odpověď nepřekvapila. Jen mě zajímalo, proč tomu tak je.
Takže, nejdříve mě "měřil", měl přiloženou ruku na mých zádech (cca v místech, kde je srdce) a střídavě na levém boku a na místech, kde je slinivka. Potom mi řekl: "Tak to nepůjde, to nemůžu udělat." Tušila jsem, že to tak bude, bylo by to totiž nádherně jednoduché a takové cestičky já v životě (aspoň zatím) neměla přichystané. Všechno jsem si hezky prošla... Vysvětlení je následující:
v mém těle prý panuje absolutní harmonie (to jsem nechápala - jakápak harmonie, když mám těhotenskou cukrovku, že...). Tak jsem se tedy zeptala a odpověď zněla: ta harmonie je právě s tou cukrovkou - manžel mi prý předal chromozomy, které moje tělo nepřijímá. Ale aby moje tělo mohlo to miminko přijmout a aby se tam mohlo v pořádku vyvinout, muselo moje tělo něco "vypnout", aby se těm chromozomum přestalo bránit. No a tím něčím je právě ta slinivka.
Takže prý na sebe nemám od nikoho nechat sahat, nechat cukrovku proběhnout tak, jak proběhnout má... Nechat slinivku, ať je utlumená. Prý mi ji sice může "nastartovat", ale mimi by nebylo v pořádku. Prý všechno má své protiklady, i v těle člověka... Takže závěr je jasný, zase je tu něco, co si prostě musím projít, žádné ulehčení se nekoná )
Krásný večer,
Pradlenka 17.08.2006
Ahoj Wahl,
tak se zase po nějaké době ozývám.
Nějak jsem teď moc nesledovala stránky. Ale ne proto, že bych nechtěla, ale nemůžu. Ležím. Potkalo mě docela ukrutné tvrdnutí břicha (nejsou to takové ty nevinné kontrakce, co se mohou v těhotenství objevit, jsou to opravdu silné stahy, dle slov paní doktorky "břicho jak kámen" a bohužel má pravdu, objevují se moc často a trvají hodně dlouho). Takže mi paní doktorka nařídila absolutní klid v posteli a 4x2 hořčíky. Jinak prý půjdu do nemocnice. Toho se samozřejmě bojím, jsem moc malý týden na to, aby mimi vůbec přežilo mimo bříško... Jinak cukrovka zatím dobré, pořád jsem s dietou v normě, i dnešní kontrola štítné žlázy byla v pořádku. Chlapeček teď začal chodit do školy, tak je to náročný, je potřeba na něj hodně dohlížet. Víš, jaký je vědec, ale kde má bačkory, to pochopitelně neví. Nepřizná ani to, že má domácí úkol, musím prohlížet aktovku a všechny pracovní sešity a záznamníčky...
Wahl, já doufám, že si to Anička nerozmyslela...
Všichni se na ni moc těšíme, myslím, že to musí cítit....
Měj se krásně a prosím, drž palečky.
Měj se krásně, jdu zase ležet...
Pradlenka 07.09.2006
Milá Pradlenko,
nemyslím si, že by si to Anička měla rozmyslet. Dobře znám pocity, které popisuješ. Měla jsem to úplně stejné. Břicho mi nejen tvrdlo přesně tak, jak to líčíš, ale dokonce se i tak zvláštně vyboulovalo. Bylo to skutečně hodně děsivé. Jenže já v té nemocnici nakonec skutečně skončila. Ležela jsem tam dva měsíce někdy kolem poloviny těhotenství, pak mě pustili domů, ale opět jsem to moc radostně neprožívala. Navíc jsem nepřibývala na váze, takže jsem byla pro doktory podezřelá hned z několika důvodů. Nakonec jsem se v nemocnici zabydlela ještě na dva měsíce před porodem. Nepřeju Ti ty chvilky, co jsem si musela prožít... Naštěstí si už nepamatuju, kolikrát jsem byla nachystaná na porodní sál a kolikrát mě vrátili zpět na pokoj. Už jsem si přála, aby to všechno skončilo.
Tohle Ti teď nejspíš moc nepomůže, ale možná ano.
Je třeba naučit se správně dýchat, aby miminko mělo dost kyslíku. Jak jsem pochopila - ale bohužel až po porodu, u mě nebyla v pořádku placenta.
Miminko se bránilo, něco mu chybělo, ale doktoři tomu nerozuměli...
Ostatně jak už to bývá...
Ale nechci být na doktory zlá, holčičku mi zachránili.
Už to nejspíš nemohla v tak hrozných podmínkách vydržet, proto se odhodlala přijít o několik dnů (týdnů) dřív.
Koho tohle ale zajímá...???
Omlouvám se.
Milá Pradlenko, zkus to prosím vydržet, buď v klidu, nedělej nic, co není nezbytně nutné.
A hlavně se nauč prodýchávat ty Tvoje nekonečné stahy do břicha.
Není to nic jiného než cvik.
Podobné dýchání se používá při porodu, to už budeš znát.
Věřím, že Anička bude v pořádku.
Moc na Vás na obě myslím.
Těhotenství je jen kousek života, musí se přežít.
Ne vždycky se může tančit do posledního dne, ale přežít se to musí.
Jsi silná, zvládneš to, uvidíš.
W. 07.09.2006
Ahoj Wahl.
to víš, že pomáhá se dozvědět to, že na tom někdo byl podobně a zvládl to, dodává to sílu k dalšímu "boji". V tomto případě spíš k dalšímu ležení... No jasně, vyboulování břicha samozřejmě k těm stahům patří, i mně se vybouluje a vypadá to příšerně strašidelně. Zrovna v tu chvíli, kdy to břicho takhle vypadalo, tak jsem byla u doktorky. Dělala mi pro jistotu i ultrazvuk a říkala, že kupodivu i v té příšerně stažené děloze má mimi dost místa a prý tam sebou i pěkně šije. Já ty pohyby v tu chvíli ani necítila, jak jsem měla tvrdé břicho. Jsem si moc dobře vědomá toho, že už jsem v té nemocnici mohla ležet. Doktorka mi ještě dala týden šanci (v pondělí jdu na kontrolu a když to nebude dobrý, jdu si tam lehnout). Ale to jen proto, že je to už 3. těhotenství a prý hubené ženy mají k tvrdnutí břicha sklony a to vyboulení břicha je na nich mnohem víc vidět, než na ostatních ženách... Hodně taky bude záležet na vnitřním vyšetření, hrdlo se nesmí otevírat atd. Na váze samozřejmě taky nepřibírám, od začátku těhotenství jsem naopak 3,5 kg zhubla.
Mám teď doma všechno upravené tak, abych mohla pořád ležet, vstávám jen na záchod a na jídlo. Čtu si, občas mrknu na TV, jenže ono tam nic není... Ode dneška mám v posteli i notebook, takže tu mám přístup na internet a chystám se upravit a vypálit fotky (máme poslední "papírové" fotky z loňského prosince, od té doby nebyl čas... zato teď ho mám, že už nevím, co s ním...)
No je, je to utrpení ležet tady a vidět, co všechno je potřeba okolo udělat. Ale co, ono se to nepo... Nezdá se to, ale i když ležím, udělám alespoň něco. Když přijde chlapeček ze školy, zkontroluju, aby udělal úkol, stříháme čísla (i když nevím, na co je zrovna on potřebuje... ) atd., dáme do pořádku aktovku, připravíme věci na další den - to všechno jde zvládnout i v posteli. Není toho zase až tak moc, ale když si představím, jak by tohle všechno řešil manžel v 17.30 po návratu z práce a jak by to všechno asi vypadalo....
Důležité je i to, že děti už jsou velké, takže mi třeba i uvaří čaj, přinesou lahev vody, když jim řeknu, tak i zametou, zalejou kytky atd. Ležím opravdu poctivě, aby se mi ta nemocnice vyhnula. Od známých vím, že s tvrdnutím břicha v nemocnici tak dlouho nenechávají (pokud tam není ještě jiný problém), prý tak 3 - 4 dny, dají pár kapaček a pak domů - hořčík a přísný klidový režim. Ale určitě taky záleží, jak moc to břicho tvrdne a jak zaberou kapačky...
Taky nám tu někdo straší po bytě, stalo se mi, že třeba z ničeho nic spadnul do vany kartáč, ozývají se takové zajímavé zvuky, padají věci.
Tak nevím, kdo je tu na návštěvě... )
Tak ležení zdar a krásný den,
Pradlenka 07.09.2006
Milá Wahlgrenis,
dnes jsem četla Tvé nové odpovědi na webu (jako každý den) a Tvá poznámka v textu pro Pradlenku mě prakticky posadila k tomuhle psaní. Už jsi to podotkla několikrát: "Koho tohle zajímá??" a ještě "Omlouvám se."; když jsi se krátce zmínila i o své situaci. Tak Ti chci říct - mě to tedy zajímá a určitě nejsem sama! Je mi z toho nepříjemně, že nám tu pomáháš, jako bys tu byla od toho a sama z toho pocit oboustraného zájmu mít nemůžeš. Tak by to ale mělo být, však nejsi ten Jáchymův kompjůtr - vhoď zadání, vypadne děrný štítek.
(W.: Vysvětlení pro ty, co nejsou odtud. To není žádná šifra, ale obraz z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje..., kde hlavní roli vytvořil Luděk Sobota)
Tak mě to zamrzelo, že jsem Ti to chtěla říct.
I když vím, že na to opravdové popovídání máš své důvěrné přátele a my jsme jen taková horda anonymů, přilepená na Tvé ochotě, opravdu - jsem si jistá, že je nás hodně, kteří žijeme s pocitem, že Tě známe (ač jsme Tě třeba nikdy neviděli) a na Tvé stránky chodíme jako k přítelkyni.
Přeji Ti tedy, neznámá přítelkyně , krásný den a všechno dobré a ještě lepší a děkuji Ti za to, co pro nás děláš!
Helena 07.09.2006
Milá Heleno,
dojala jsi mě až k slzám. Já tohle všechno dobře vnímám, vím to, neboj. Jsem fakt člověk z masa a kostí, žádná virtuální realita. Dýchám vzduch, normálně chodím, mluvím a piju vodu. Jako hordu anonymů Vás rozhodně neberu, to určitě ne. Jste moji, jako já jsem Vaše, už to překročilo jisté hranice a jde to pořád dál, to vím taky. Kdo tyto stránky sleduje delší dobu, jistě zaznamenal, co všechno se přihodilo... Těžko by se to vyprávělo někomu nestrannému... Kdo přijde poprvé, nemůže pochopit, o co tady jde. Mám svá trápení i radosti, jen někdy nevím, čeho je víc... Nechci sem vyplivnout celý můj životní příběh, nechci se mediálně zviditelňovat, to už jste možná pochopili. Takových příběhů je dnes a denně v těch barevných časopisech nepočítaně. Lidi to čtou a ani nevnímají, co četli, všechno je to tak stejné, o ničem.
Nechci se stát obrazem, ke kterému by se lidi klaněli. Zatím se mi to daří. Občas mě něco trochu nenápadně posune, jako třeba informace o mých horoskopech, které se objevily jinde. Krást se nemá, co?
Ale všechno je k něčemu dobré.
Děkuji za všechno...
W. 07.09.2006
Ahoj Wahl,
asi bych to nebyla já, aby se něco pořád nedělo. Ale musím říct, že se mi podivné věci dějí od té doby, co jsem přes Irenku objevila Tvoje stránky. Nebo možná - spíš jsem ty věci začala vnímat jinak a řešit je. A přicházejí další a další události. Takže - minule jsem se zmiňovala o tom, že je u nás zase někdo na návštěvě. Ze začátku jsem tomu nevěnovala moc pozornost, ale pak mi to nedalo, ty projevy se nedaly přehlížet, navíc to tvrdnutí bříška, co když to má náhodou nějakou souvislost...
Malovala Irenka i Jitřenka.
Tvrdnutí bříška by mělo mít jinou příčinu než je ona návštěva, příčina je ve mně a doufám, že už jsem si to uspořádala, tvrdnutí ustupuje.
(Dneska jsem byla na kontrole, takže nemocnice se nekoná, tvrdnutí ustupuje a vnitřní nález je v pořádku.)
Ale co návštěvník...
Podle automatické kresby sem příchází dušička dítěte (zase nějaká záležitost z mého minulého života, v tom současném jsem na interrupci nikdy nebyla - na to mám stejný názor, jako Ty, a ani jsem spontánně nepotratila, tedy pokud je mi známo). Vypadá to, jako by čekala, kdy ke mně přijít a Anička jí předběhla. A jí se to nelíbí a dává to najevo. Nevím, jestli se zlobí, prý ne, jen chce, abych o ní věděla. Mám v tom teď trochu zmatek.
Za "normálních" okolností bych vzala kyvadlo a dala se do komunikace, ale teď asi není vhodná doba na komunikaci s jemnohmotným světem. Podle Jitřenky s tím já nemůžu udělat nic, ale může někdo jiný. Wahl, já vím, zase něco...
Jsem fakt zmatená, mám období neustálých otázek PROČ? Co jsem to za duši, že se mi pořád dějí takové věci? Nebo to mají i ostatní podobně? Jsem tedy někde na začátku nějaké cesty a zatím neznám její přesný směr? Vím, že na tyto otázky najdu odpověď časem, ale teď mě trápí ta dušička, jestli ke mně chtěla a teď je to jinak... Snad se nezlobí, ale zase proč by k nám jinak chodila (není tu pořád, přichází jen někdy, přesně poznám, že tu je )? Wahl, prosím, můžeš se podívat na tu dušičku?
Nezlobí se na nás?
Měj se moc krásně.
Pradlenka 11.09.2006
Ahoj Wahl,
Pradlenka mě požádala o pomoc. Zase se u ní doma něco děje, opět tam někdo je a "chodí", kreslila jsem obrázky a zase tam "něco" přišlo, opět stejné obrázky jako posledně. Požádala jsem Jitřenku o konzultaci a vychází nám to tam velice podobně. Vychází nám tam nějaké nebezpečí týkající se Moničina dítěte - dušičky Aničky. Děje se tam něco, co tu dušičku nutí k odchodu, v tom jsme se s Jitřenkou shodly. Něco ji chce od Pradlenky odpoutat.
V obrázcích Jitřenky jsi i ty, proto si dovoluji za Pradlenku požádat o pomoc.
Irenka 11.09.2006
Ahoj Irenko,
pro jistotu jsem ještě dneska ráno položila několik otázek k dušičce u Pradlenky doma a namalovala obrázky. Shodují se v tom, o čem jsme mluvily spolu již včera.
1. obrázek - Co se děje u Pradlenky doma? 
Je tu dům, v něm duše z minulosti, přeškrtaná - nemá tu být, je to duše zemřelé bytosti, která působí na mentální oblast u Pradlenky a chce, aby o ní někdo věděl.
2. obrázek - Co dušička chce - záměr? 
Ona nějak chce působit na miminko Pradlenky. Je tu vykreslená karma u té dušičky v domě. Ptala jsem se kyvadlem, co to znamená. Je to duše nějakého chlapce, cítí se ukřivděná, jakoby chtěla, aby miminko odešlo. Je tu chaos energií, jako když se dušička zlobí.Jakoby měla pocit, že ji dušička miminka předběhla.
3. obrázek - Jaká je pro dušičku pomoc? 
Vrátit se do minulé události a dušičce vysvětlit děj a příčinu jejího odchodu v minulosti. Je tu nějaká porucha eneagramu z dětství již v té minulé inkarnaci.
4. obrázek - Návrat do min. života - co se stalo? 
Obrázek souvisí s předchozím - Je tu odchod dítětě pryč, je tu matka a nemoc její i dítěte. Nějaké působení na oba. Vše se týká minulého společného života Pradlenky a dušičky, co je nyní v domě. Ptala jsem se kyvadlem, co se stalo. Je tu dítě - nemocné nějakou nemocí, co se dříve nedala léčit. Je tu bezmoc, jako by samo nechápalo, co se děje, otázky proč? Dítě zemřelo, dušička cítí nespravedlnost. Je to chlapec. Dneska působí v domě a mě to přijde, jako když chce působit na miminko, jako by cítil nespravedlnost v tom, že Pradlenka nosí jinou dušičku a ne jeho. Je tu zase nějaká nemoc - infekce, ta se mi objevuuje již po několikáte u obrázků kolem Pradlenky a jejího nynějšího miminka. Dušička chlapce jakoby chtěla, aby i miminko odešlo stejným způsobem. Nechápe dění dnes, z jeho eneagramu v dětství z minulosti je nějaká porucha identifikace.
5.obrázek jsem se ptala - Co mám ještě k Pradlenky a dušičce vědět? 
Je tu boží oko, je tu dítě v současnosti i z minulosti a vedle je dušička bytosti se srdcem a hexagramem. Nad bytostí se vykreslilo W - je to Wahl, asi by mohla pomoci, požádej ji.
obrázek č. 6 - Kdo je dušička u Pradlenky v domě? Odpovědi jsou stejné, spíš jsem se chtěla ujistit, chtěla jsem mít jistotu. Je tu opět dušička zemřelého dítěte a její působení na Pradlenku i miminko. Je tu i zpětná vazba od Pradlenky z mentální sféry k dušičce z minula.
Obrázek 7 - Co dušička chce? Chce nějak působit skrze Pradlenku na miminko, aby tu jakoby nebylo.
Obrázek 8 - Proč chce, aby miminko odešlo? Aby jakoby vrátila vše tam, kde dušička chlapce sama zůstala.
Obrázek 9 - Co můžeme pro dušičku v domě udělat? Je tu její návrat tam, kam patří. Je tu srdce někoho v domě. Ptala jsem se taky, co pro to může Pradlenka udělat? Nic, jen mít lásku v srdci a tu posílat bytůstce chlapce. Odvést dušičku by měl někdo jiný.
No, mně se to moc nelíbí, ale věřím, že když někdo povolaný dušičce vysvětlí situaci a dokáže jí odvést tam, kam patří, bude vše zase v pořádku. Měj krásný den a dej vědět, co je nového.
Ahojky
Jitřenka 11.09.2006
Milá Jitřenko a Irenko,
vnímala jsem nějaké pochybnosti už ve chvíli, kdy mi od Pradlenky přišel poslední mail. Připadalo mi to jako energie hodně negativní. Muselo by se to udělat na dálku, Pradlenku by cokoli divného u ní doma mohlo hodně rozrušit. Nebude to legrace, to je mi jasné... Pokusím se během dne zjistit něco bližšího a ozvu se Ti...
W. 11.09.2006
Ahoj Wahl,
já bych navrhovala buď s tou dušičkou promluvit nebo jí odvést, kam patří. Tohle jsem já nikdy nedělala. Netuším, kde ta zlobící dušička je, jestli jen odněkud přišla, nebo vůbec dodnes vlastně nebyla tam, kde by měla být. Klidně ti na dálku nějak pomůžu, když bude potřeba.
Zatím pa a díky moc
Irenka 11.09.2006
Ahoj Wahl,
ty jsi zlaté sluníčko a věřím, že se Ti to povede. Na jednom z obrázků jsou vymalovány obě děti najednou, ale skutečnost právě nyní je jiná, tak to tak má být. Taky mě napadlo, že dušička má vliv na těhotenství. Ještě mě tam zaráží trošku jiná věc a to, že i Pradlenka je nějak mentálně spojená s tou dušičkou, takže by třeba bylo dobrý, až dušička odejde tam, kam patří, Pradlence říct, že je vše v pořádku, aby i ona se odpoutala od té situace. Ale je to na Tvé úvaze, sama budeš vědět nejlépe, co je třeba.
Mám Tě ráda :-) a držím Ti moc palce kočičko milá.
Pa Jitřenka 11.09.2006
Milá Jitřenko a Irenko,
zatím ještě jsem neměla čas dostat se k jednoznačnému výkladu, ale připadá mi to tak, že ta dušička byla teprve teď přivolána. Tedy až ve chvíli, kdy je Pradlenka těhotná, jako by vnímala tu neskutečnou nespravedlnost, že se nemůže narodit. Nemyslím si, že by měl být problém se s ní domluvit a odeslat, kam patří. Jak to tak vidím, nemělo by se s tím otálet. Možná ještě dneska... Ostatně kdo ví, jestli všechny ty potíže, které Pradlenku trápí, nejsou odvozeny právě od přítomnosti této dušičky.
Bude to dobré.
Je to tak, že jeho cesta nekončí. Kdybychom to věděli dříve, mohla se Pradlenka připravit na dvojčátka, takhle je už pozdě, nedá se nic dělat. Odeslat za světlem by se mohlo i na dálku, to by se mohlo povézt. Nechci psát, že to umím, ale daří se to, když jsou všechny okolnosti správně pochopeny a podpořeny tou vyšší silou. Chápu obrovskou odpovědnost, doufám, že to všechno projde. Pak se na to kouknu a napíšu...
W. 11.09.2006
Milá Pradlenko,
dušička, který je nyní ve Vašem bytě, je skutečně duše chlapečka, který chtěl odžívat příběh společně s Tebou. Ovšem proti původním plánům je nyní všechno jinak, došlo ke změně. Nyní je dušička zastavena a kolem je to takové podivné... Neví si rady, neví, co bude dál. Byla odsunuta, ačkoli měla hrát hlavní roli. Proto nyní nemůže být Tvým přítelem, proto je nyní tak podivně naladěna. Není v něm zlo programově, ale přesto tam je. Všechno je tak nějak podivné - zmatky zůstaly v minulosti, tehdy už jednou za podivných okolností z Tvého života odešla. Působí na něho ze všech stran duchovní rozměr, je to jeho další zkouška, která nějak nevychází.
Snad někdy příště... Objevuje se mi tady opět stejný příběh, příběh, který známe. Starý muž, otec a dítě, plameny a nechuť žít dál. Jistě už tady byla nějaká vazba na tuto dušičku, i když jsme ji předtím neviděly. Možná už tenkrát měla přijít, ale to se nepodařilo. Nemohlo to vyjít, když maminka už tehdy nežila. Ta cesta byla podivně zauzlována, zdramatizována, nevedla dál nijak jednoznačně. Nyní skutečně přišla tato dušička s cílem, aby ona byla na prvním místě, nechce miminko, které nyní čekáš. Ve vzduchu je potrat. Ovšem tyto plány budou brzy zrušeny. Je to tenpověstný sněhulák, postavený v zimě, který se ale s prvním jarním sluníčkem roztaje. Najednou už není. Neboj se... Slzy by byly zbytečné, není proč se trápit. Nenávist nepatří do tohoto příběhu, dušička bude odvedena za světlem, aby čekala na další dějství. Teď to ale opravdu není. Potom už bude všechno jen krásné, úžasné, příjemné, milé.... nádhera. Myslím, že se budeš moci těšit na příští dny, žádný strach... W. 11.09.2006
Ahoj Wahl,
děkuju moc za odpověď. Teď jsem si ještě vzpomněla, že Irence se v té automatické kresbě objevil stejný obrázek, jako u příběhu s Aničkou - tj. někdo do bytu přichází, karma v kuchyni atd. Zdálo se to trochu podivné, nicméně to sem zapadá, vypadá to na stejný minulý život. S tím potratem jsi mě v první chvíli dost vyděsila, než jsem dočetla konec. Tak si jen říkám, kolik těch dušiček kolem sebe ještě mám...
Wahl, budeš tu dušičku odvádět Ty? Je toho opravdu nějak hodně.
Moc děkuju,
Pradlenka 12.09.2006
Ahoj Wahl,
chtěla jsem se zeptat, zda jsi něco podnikala s dušičkou chlapečka?
Irenka 12.9.2006
Včera jsem se pokoušela dušičku chlapečka vzít k sobě, nejdřív se mu nechtělo, ale pak si dal říct. Mám pocit, že ho teď mám tady. Je tam velká fixace na Pradlenku, ale doufám, že pochopil, že tohle skutečně není jeho cesta. Věřím, že tak po třech čtyřech dnech by mohl odejít za světlem. Nebyly tam dobré energie, jako by pořád chtěl smrt Aničky, aby se místo ní mohl narodit on. Doufám, že to už bude v pořádku...
Děkuji
W. 13.09.2006
Ahoj Wahl,
hned jsem to malovala, předkreslila jsem si tebe a Pradlenku a zeptala jsem se, kde je nyní dušička toho chlapečka. Okamžitě se to jako negativní energie přilepilo na Pradlenku a opakovaně jí to obalovalo. Dušička se vykreslila hned u ní, je na ní stále nalepená a je od ní šipka k srdci Pradlenky. Myslím, že je stále u ní. To není moc dobrá zpráva. Co provedeme dál?
Irenka 13.09.2006
Chápala jsem hned, že to nebude tak jednoduché, jak jsem si myslela. Obávám se, jestli to pak nebude skutečně reálné jen u ní doma? Víš, jako že ne na dálku... Když jsem přímo u toho, tak to funguje. Budu se ještě snažit s tou dušičkou domluvit. To jsou situace, co???
W. 13.09.2006
Ahoj Wahl,
právě jsem dokreslila obrázky.
1. obrázek - chlapec je pořád u Pradlenky, působí na 3 oblasti její duše a nevypadá to, že by se měl k odchodu. Jako by naopak cítil strach a ještě více se přimknul k Pradlence.
2. obrázek jsem se ptala: Jestli máš ještě něco vědět. 
Vlevo jsi Ty a vpravo se vykreslily 3 bytosti, dole vpravo je duše chlapce. Dvě bytosti jsou tzv. Andělé návratu (já jim tak říkám) a pomohou chlapce odvést. Vymalovala se ještě jedna Bytost světla a nad ní karma. Je to bytost, která nějak souvisí s karmickými náležitostmi. Tady mi přišlo, že jde o nějaký zásah do karmy a je potřeba svolení.Všechny tři bytosti působí na chlapce a on pak pochopí a odejde.
3.obrázek - Co Ty můžeš udělat k odchodu chlapce? 
Jsi tu Ty vlevo a okolo jsou zase 3 bytosti z předchozího obrázku. Propojením Tebe a tří bytostí vznikne cosi nového (trojúhelník), co bude chlapec respektovat a odejde. Kyvadlem se mi tu ukazuje, že je možné ho odvést na dálku.
Když tak ještě napiš, bude-li něco potřeba.
Pa a držím palečky.
Jitřenka 13.09.2006
Teď mi přišlo sdělení: ANIČKA BUDE V POŘÁDKU. Té dušičce se ke mně nechce, jsou tady nějaké jakoby schody, přes které se musí dostat. To nechápu. Ty bytosti návratu jsou v pořádku, přes ty by to mělo jít jednodušeji... Dala jsem mu pracovně jméno Antonín, reaguje na to. Vnímám obrovskou podporu. Ta karma souvisí s duší toho chlapce, ponese si ji do dalšího života. Ale nyní se s tím nedá nic dělat... Chápu, že to je jen otázka času, kdy se od Pradlenky odpoutá, není tady jiné řešení, už je toho kolem něho moc. Mám pocit, že by měl každou chvíli přejít sem ke mně...
W. 13.09.2006
Ahoj Wahl,
tak jsem kreslila obrázek, opět předkreslené siluety Pradlenky a tvoje. Pradlenky silueta se obkreslila negativní energií, ale dušička tam již není. Mezi tebou a Pradlenkou se vykreslily síly Země a Vesmíru. Od Pradlenky jde k tobě šipka a ty se několikanásobně obaluješ pozitivní energií. Dušička chlapečka je u tebe, spojená s tvojím srdíčkem. Chlapeček je v tuto chvíli napojený na Síly Vesmíru, tam je to hodně výrazné a odtud jde šipka kamsi, asi bude pomalu odcházet tam, kde by měl být. Takže je to myslím vyřešeno. Obrázky Ti můžu dneska ofotit a zítra poslat.
Pa Irenka 13.09.2006
Wahl,
maluju zároveň s tím, co Ty děláš, u chlapce se objevují slzy lítosti, ale on sám objevuje světlo nad sebou a energii od tebe a Andělů...
Jitřenka 13.9.2006
Wahl,
ještě posílám poslední obrázek.
Dušička chlapce (vlevo) je s Tebou již srdíčkem spojená, ale pořád číhá u něj nějaká negativní energie. Taky se ale zároveň vytvořila uvnitř něj jakási hranice, která chrání jeho srdíčko, tak snad bude vše dobré.
Mějte se oba moc hezky a Bůh Vám žehnej.
Jitřenka 13.09.2006
Ahoj Wahl,
ačkoli jsem se na stránky dívala už odpoledne, bylo to na mně silný kafe a musela jsem to nechat trochu "odležet". Abych řekla pravdu, měla jsem trochu obavy, jak to půjde, protože jsem dušičku ještě i včera během dopoledne chvílema vnímala. A za poslední dva dny se cítím strašně vyčerpaná, asi to bude tou negativní energií, co mám ještě kolem sebe. Už nevím, jak poděkovat, a to jak Tobě, tak Jitřence a Irence. Doufám, že v tuhle chvíli už je všechno v pořádku, hlavně aby chlapeček našel světlo a klid. Je mi ho moc líto, ale je pravda, že takhle by to nešlo...
Důležité je, že Anička bude v pořádku, a až se narodí, tak pozvu její tři sudičky...
Wahl, moc děkuju, měj se krásně a prosím, dej vědět, jestli je dušička v pořádku tam, kde má být, podle toho posledního obrázku od Jitřenky tam ještě měl nějakou negativní energii...
Krásný večer,
Pradlenka 14.09.2006
P.S.: Vyvstala přede mnou otázka, o které přemýšlím už dávno, ale na nějakou uspokojivou odpoveď jsem zatím nepřišla. A to - kdo já vlastně jsem? Proč se mi teď pořád dějí takové věci? U ostatních lidí se taky dějí takové věci a oni si toho jen nevšimnou a přijímají "rozumné" vysvětlení? A jakou roli v mém životě máš sehrát Ty - vždyť mě pořád taháš z malérů... Seznam otázek by byl ještě dlouhý, nebudu tady rozvíjet svoje teorie. Hlavně doufám, že už teď nebudu muset řešit další dušičky a vy tím pádem společně se mnou. Už je mi to hloupé...
Ahoj Wahl,
posílám ti oba slíbené obrázky, první je malovaný 10:41 a druhý ve 12 hodin. Obsahově jsou naprosto stejné s Jitřenkou:-)))
Měj se krásně
Pa Irenka 14.09.2006
Ahoj Wahl,tak jsem ještě teď malovala, kde je dušička chlapečka nyní. Opět dvě siluety, Wahl a Pradlenka. Pradlenku začala jakoby obepínat negativní energie, nyní ale už jen malou část postavy a hned se ta energie začala stahovat do Země, tak se domnívám, že to negativní odchází pryč směrem dolů a je to rozpouštěno Matkou Zemí. Dušička chlapečka se vykreslila v místech Sil Vesmíru, myslím tedy, že je tam, kde má nyní být. Od něj jde silná citová vazba k Pradlence k jejímu srdíčku a je tam od něj hodně pozitivní energie pro ní. Tato vazba jde dále k srdíčku Wahl a vrací se zpět k dušičce chlapečka. Nevím proč, ale když se dívám na ten obrázek tak mi napadá:"TI TŘI (Pradlenka, Wahl a dušička chlapečka) JSOU NAVŽDY SPOJENI..."
pa Irenka 14.9.2006, 7:35
Jinak ten včerejšek, to bylo něco úžasnýho, ale vyprávěj to "neznalým". To se musí zažít...
Irenka 14.9.2006
Ahoj Wahl,
strašně nerada Tě už zase po tak krátké době obtěžuji. Ale zase se nám v bytě dějí prapodivné věci a Iva si s tím taky nějak neví rady... Začalo to opět různými zvuky v bytě, nejčastněji jakoby někdo přejel prstem přes žaluzie. Ale včera večer přišlo něco, čeho se lekl i manžel. Bylo něco před půl desátou večer. V kuchyni máme dřevěnou stoličku u telefonu. Najednou jako by někdo tu sloličku položil na dlaždice. Oba jsme se lekli, muž se hned šel podívat, co se děje, mysleli jsme, že se někdo z dětí jde napít a zakopl o stoličku... Ale samozřejmě obě spaly... Manžel poznamenal, že to tedy bude "zase nějaký můj duch". Vůbec nemám tušení, co se Irence vymalovalo, ani ona - nezjistily jsme nic - proč za mnou zase někdo přichází, co mi chce říct, co znamená ta "královská koruna", proč ta blokace od enegrie Země, proč se přeze mně vykreslilo to Boží oko...
Wahl, já už mám strach, co se to děje, bojím se o Aničku. Moc prosím, pokud si najdeš chvilku, vím, že už od Tebe chci opravdu víc, než asi můžeš dělat... Dneska se ještě stěhujeme k rodičům na víc jak týden kvůli výměně oken, budou se dělat štuky a podlahy, je toho na mně nějak moc najednou, nechci Aničku stresovat, ach jo.
Wahl měj se krásně, nevím, jak Ti to oplatit
Pradlenka 21.09.2006
Wahl,
ještě přeposílám, co mi poslala Irenka, ale nevím. Říkáš, že jen max. 5 otázek za den, nemůžou tedy odpovědi být zkresleny? A můžu s ním opravdu komunikovat přes kyvadlo? Prosím, nezlob se.
Pradlenka 21.09.2006
Pradlenko,
posílám to málo, co jsem zjistila. Kreslila jsem, pak jsem se ptala kyvadla a to řeklo NE. Takže vím jen to, co se vykreslilo. Je tam nějaká dušička, co způsobuje ten hluk, těžko ale jen z kresby poznám, kdo konkrétně to je. Vykresluje se tam u tebe něco, co jsem ještě nekreslila, nahoře na hlavě máš jakoby "královskou korunu". Je to na všech 5 obrázcích a já nějak netuším, co to má znamenat. Na otázku, proč na tebou přichází, tak se vykreslila tvoje silueta a levá polovina těla (astrální část) se vybarvila a opět máš "korunu" na hlavě. Na otázku, co po tobě chce, tak se vykreslila ty v reálu a pak tvůj obraz v astrálním světě.
Tak nevím, jestli od tebe očekává kontakt, který díky tvému těhotenství nepřichází, fakt z toho nejsem moudrá. Pak jsem se ptala, co znamená tvoje koruna na hlavě, tak se vykreslilo tvoje jakoby zablokování od sil země, odkud vycházejí ale pozitivní energie a které tě celou pohlcují, pak se přes tebe jakoby vykreslilo boží oko. Tak si to přeber. Zkusím ještě přes den kyvadlo, ale dvakrát už řeklo NE.
Irenka 21.09.2006
Už jsem na to přišla - jsem nejspíš korunovaný blázen...
Pradlenka 21.9.2006
Nejsi, teď se mnou kyvadlo mluvilo a je to naprosto jasný, asi na dvacet otázek jsem zjistila toto:
není to duše chlapečka, co odešel
není to nikdo z rodiny
nepotřebuje pomoci
něco ale od tebe chce
nemůžeš ho poslat, kam duše patří, není možné ho odvolat od sebe
nechce ublížit dítěti
chce něco od tvojí duše
je to duše zemřelého člověka, muže
znáš ho, ale není z rodiny
je to duše Antona
myslím, že se mu stýská, že vy dva jste tady a on je jinde, on by tebe chtěl mít u sebe.
Takže takto, ptala jsem se, jestli s ním můžeš komunikovat, prý ano.
Irenka 21.09.2006
Milá Pradlenko,
skutečně se k tobě vrátila duše Antona. Jeho láska k Tobě byla příliš silná, než aby Tě tady mohl nechat. Vypadá to tak, že se děje něco, co původně ani neodhadl. Myslel si sice, že Ti nechá Aničku a že si bude moci jít po svých, ale láska k Tobě ho vrátila zpět. Chtěl by být s Vámi dohromady... I když mu dochází, že je kolem Tebe jiný svět, hlavně lidé, kteří to mají jinak, než on. Pak taky peníze, tím se myslí vůbec materiální svět kolem nás. S tím on nemá moc sil bojovat. Nepřipadá mi, že by Ti chtěl nějakým způsobem ublížit, spíš je bezradný z nové situace. Nemohu úplně vyloučit souvislost s odvedeným chlapečkem, který se Ti chtěl narodit. Miloval Tě úplně maximálně, chtěl by i nyní být s Tebou... Nejspíš to vypadá, že bude ochráncem Aničky, aby byl u Vás co nejblíž. Jeho cesta byla zkomplikována, původně to tak ani nechtěl. Nemyslím si, že bys s ním měla komunikovat, v těhotenství tyto postupy nedoporučuji. Hlavním důvodem je, že nejsi už sama, ve Tvém těle jsou dvě duše. Nepokoušej se rozhodně v této době experimentovat. Určitě postačí, když mu dáš (myšlenkou) vědět, že o něm víš. Není zlý, stačí mu, že dal o sobě vědět, že přijímáš tuto informaci. Nemůže Ti vstoupit do života, ale blízko zůstává. Trochu samozřejmě žárlí na Tvého muže, ale i tohle si dokáže zpracovat. Nebude Ti ubližovat. Je to pro něho také těžká zkouška. Myslím, že se bát nemusíš.
W. 22.09.2006
Ahoj Wahl,
dekuju moc za odpoved. Preposilam jeste, co namalovala Jitrenka. Zaver je jednoznacny - obe jste se na tom shodly... Zadna komunikace, zesilit ochranu a soustredit se na miminko. S Antonem jsem vcera vecer mluvila jen tak v duchu a prave me napadla varianta, ze by s nami mohl zustat coby ochrance, coz jsem mu rekla... Dal to tedy nebudu az do konce tehotenstvi zjistovat a tim dal vsechno komplikovat. Vidim, ze "nevyrizenych uctu" mam dost, takze si asi jeste "uziju"
Krasny den,
Pradlenka 22.09.2006
Ahoj,
včera večer jsem malovala obrázky pro Pradlenku. Zapálila jsem svíčku, hořela tak vysokým plamenem a moc kouřila. Celkově ani pocit jsem neměla moc dobrý. Ale svolení jsem dostala, tak jsem pár obrázků namalovala.
1. obrázek - Co se děje s Pradlenkou? 
Vymalovala se Pradlenka s miminkem a srdíčko, ale tam je strach. Jsou v něm emoce, které tam nyní nepatří. Je tu stres, trošku nervy. V 7. čakře je soustředěno množství energií, skrze ní prochází kontakty - kanály k více duším. Je tu nějaká porucha v emoc. těle. Pradlenka je jakoby otevřená i tomu, čemu by v těhotenství neměla. Je tu napojení na více dušiček a i v jejím okolí se těch duší pohybuje víc. Svoji roli tu hrají i Pradlenčiny křeče, jakoby i ony byly jakousi spojnicí. Je to něco, jako by si byly dušičky vědomy, že Pradlenka je nyní citlivá a zaregistruje je a může jim pomoci. Jenomže to si myslím, že teď není správné. Je tu vykreslená silná ochrana miminka, tam by nyní mělo směřovat Pradlenky vědomí.
2. obrázek - Co mám k Pradlence vědět? 
Je tu opět Pradlenka s miminkem a okolo miminka je vykreslená hraniční čára, jako že má být od všech těchto událostí odděleno. Vpravo je duše, která je opět v jakémsi vztahu k Pradlence, jde o řešení minulosti a není to moc dobrá energie. Zase působí na Pradlenčinu mentální sféru. Jsou tu vzájemné vazby, je tu vyčísleno 5 inkarnací.
Tady mi přišel do hlavy obrázek, který jsem kdysi malovala Pradlence v příběhu: Co máme v kuchyni za podivnou energií. Je tam obrázek s pěti inkarnacemi a hořícím domem. Je možné, že tato dušička je právě odsud. Na tom včerejším obrázku se dole totiž zase vymaloval dům a kříž a pět záznamů jak u duše, tak u Pradlenky. Mám pocit, že je tu cosi nedořešeno, i když Anton odešel a Anička je v bříšku Pradlenky. Možná tam jsou ještě další vazby, které jsme neviděly. Když jsem se ptala kvadlem, prolínalo se tu několik příběhů a vztahů Pradlenky s dušema. Objevil se vztah syn (Pradlenka) a otec a smrt. Všechno je tu nějak zamotaný, sama tomu nerozumím a nebylo mi to vůbec příjemné zjišťovat.
3. obrázek jsem se ptala - Co má Pradlenka dělat nyní? 
Je tu Pradlenka s miminkem, okolo miminka velmi silná ochrana a i kolem Pradlenky je dvojtá ochrana. Jejich srdíčka jsou propojená a je tu i jakási dělící čára k okolí, ale směrem k universu. Jako by si Pradlenka měla dát od všeho pohov a spíš se věnovat sama sobě a miminku. Je tu nutná silná ochrana, kterou by si měla vědomě utvořit. Myslím, že by měla dát dušičkám rázně najevo, že nyní není vhodná doba na komunikaci ani řešení. Požádat své ochránce, případně další bytosti světla o pomoc s ochranou. Není to o tom, že na ni nebude působit nic, ale o tom, jaký přístup sama dovolí.
Na dalším obrázku - 4 jsem se ptala na Pradlenky vztah k duším okolo? 
Je to vidět jasně, že tu nemá být kontakt. Příběhů je ještě hodně, ale to máme všichni, jen ne vždy je správný čas chtít vše vědět. Je tu i ochránce Pradlenky a od něj ochrana i k miminku. Ptala jsem se kyvadlem, zda mám něco k příběhům Pradlenky a dušiček zjišťovat, ale nebylo mi to dovoleno. Naopak je tu spíš varování o nebezpečí pro Pradlenku. Pořád se ukazuje ochrana a ne kontakt!!!
Tak Ti holka nevím, jestli jsem Vám tentokrát pomohla, ale respektuju své ochránce. Pradlenku moc pozdravuj a pokud budu moci nějak pomoct, dejte vědět.
Přeju Ti krásný den.
Ahojky
Jitřenka 22.09.2006
Milá Pradlenko,
se zatajeným dechem jsem četla o znovuobjevení Antona a dvou duší v tvém bříšku. Koruna neznamená korunovaný blázen, já sama jsem prozatím pochopila jen tolik - je to symbol vědění (ale ne toho, co nás učí ve škole), je to symbol královský, patří k němu meč a jablko a proto představuje určité poslání a moc k němu.
Další informace ti jistě budou přicházet, ale zavřenými dveřmi to nejde. Dále jsi možná tak trošku zapomněla, nebo možná ne, jen jsem to nezachytila - zapomněla jsi na své srdce. Vím, měla jsi strach o Aničku a ten ti zavřel oči a uši a tvé srdce. Jsou mnohé nevysvětlitelné události z našeho pohledu, ale přesto, pokud je přijmeme láskyplně, tak se mnohé dovíme. A ty jsi zachytila sice, že se něco děje, ale to srdce při získání nového pohledu, nové zkušenosti a nového "kamene" na tvé koruně tam nebylo. Přesto všechno bylo nad situací boží oko či by se dalo říct, že ani ochránci Aničky ani tvůj duchovní průvodce tě neopouštěli ani v této nové situaci. Jen nemohli s tebou spolupracovat, nechápala jsi a bála ses. Mi bylo dovoleno tohle vše nakreslit a požádat o pomoc pro tebe.
To jsem udělala.
Chtěla bych tě povzbudit, aby ses teď na celou situaci podívala jinak, svým srdcem. Jistě pak je a bude vše lepší. Přeji hodně pohodových okamžiků (trošku se mi kreslila rozhozená tvoje "země" a dost negativit v tvém okolí) plných sluníčka, abys vše zvládla.
Januell 22.09.2006
Ahoj Wahl,
s pomocí Jitřenčiných obrázků se podařilo zjistit, že koruna nad hlavou Pradlenky je otevřený průchod různým energiím, dušičkám a strukturám.
Jitřenka doporučila Pradlence tento kanál nějak uzavřít. Posílám ti obrázky (s Pradlenčiným souhlasem), jeden je dneska ráno, kdy z kresby čaker je jasně vidět, že 7. čakra je hodně otevřená a je tam napojení na (némě známou) 8. čakru, která Pradlence způsobuje, že je vnímavá jemnohmotnému světu víc, než by nyní v jejím stavu bylo vhodné.
Pradlena provedla "meditací" uzavření tohoto kanálu a jak je vidět (druhý obrázek je hodinu po meditaci), tak si zavřela 7. čakru a napojení na 8. čakru tam už není vůbec.
pa
Irenka 22.09.2006
Ahoj Wahl,
chtěla jsem Ti jen napsat, že jsem teprve teď pochopila Tvůj výklad z
Magického víkendu , který se týkal zlatých útvarů, které jsem začala vídat. Opravdu se tak projevují moji ochránci vždycky ve chvíli, kdy mi něco chtějí říct. Tehdy se ve výkladu objevilo to, že s nimi nejsem sladěná a je potřeba, abych jim více důvěřovala. Myslela jsem si, že jsem pochopila pravý význam toho výkladu, ale nebylo to tak. Došlo mi to ale až teď. Za poslední dobu jsem na na ně dvakrát obrátila o pomoc a oni mě okamžitě vyslyšeli a pomohli. Jednou jsem se takto zbavila negativní energie od chlapečka - to jsem je poprosila, aby tu energii odvedli a hned se to pak objevilo v obrázcích Irenky, jeden den se energie stahovala do Země, druhý den už jsem okolo sebe měla energii pozitivní.
V noci na pátek jsem nemohla spát a moc jsem přemýšlela. Došlo mi, že ta "koruna" může být ona korunní čakra, která by mohla být víc otevřená a že se otevřel nějaký "kanál" ke kontaktu s dušičkami. Protože teď nechci pracovat s energiemi a harmonizovat si čakry, opět jsem se obrátila na své ochránce. V klidu jsem si lehla a požádala je o pomoc, nejdříve jsme přerušili všechny ty kontakty (to podle obrázku od Jitřenky - ty napojené dušičky), potom jsem je požádala, aby napravili 7. a 8. čakru tak, abych mohla "normálně" existovat, a na závěr jsem je poprosila o silnější ochranu.
Asi hodinu poté přijela Irenka a držela v ruce obrázek mých čaker z toho rána a mně to na první pohled bylo jasné, trefa co černého... a tak jsem jí požádala, aby mě zkusila namalovat čakry ještě jednou - no a výsledek byl vidět. Teď už vím, že si na 7. a 8. čakru musím dávat velký pozor.
Nevím, jak je možné, že se mi tak moc otevřely, rozhodně jsem o to neusilovala. Každopádně teď vím, že se na své ochránce můžu opravdu kdykoliv obrátit, naše spolupráce je perfektní a i touto cestou jim za to děkuji...
jste fakt moc šikovní... )
Ještě bych chtěla poděkovat Januell a doufám, že už jsem si konečně všechno přebrala...
Někdy není jednoduché vidět všechno jako komplex, když se člověk soustředí jen na jeden aspekt, tak ostatní věci jdou stranou, to je jasné.
Wahl, ještě jednou díky a krásný den,
Pradlenka 23.09.2006
Milá Pradlenko,
nevím jako to napsat, je to jakoby tvé myšlenky přilétaly ke mně a já jich byla plná. Jsou neodbytné, až bych řekla, že mi brání v práci. Vím, že to tak má být (nic se neděje jen tak) a jsem za to moc vděčná, také za to, že tvá Anička je pod ochranou a těší se do krásné rodiny ke krásné mamince.
Januell 25.09.2006
Ahoj Wahl,
tak jsem se vrátila z ultrazvuku - všechno je úplně v pořádku, mimi roste přesně podle tabulek. Neodolala jsem a nechala si potvrdit pohlaví - myslím, že se nebudeš divit, že je to opravdu holčička a na obrázku nám mává
A prosím ještě něco pro Januell:
Je pravda, že poslední dobou se mi v hlavě honí spousta myšlenek, víc, než jindy - okolo dvou dětí a miminka v bříšku se toho děje vždycky dost, teď ještě přibyla spousta "nenormálních" věcí a je pravda, že v mém okolí se děje spousta negativních věcí, všude létá spousta ošklivých řečí a myšlenek a mám co dělat, abych se s tím nějak poprala.
S pomocí ochránců to vždycky dáváme do pořádku, přetlak je i tak veliký, navíc v těhotenství si člověk bere leccos víc "k srdci" a je zranitelnější... Ale ono už hodně brzy bude líp. Nevím, co to vzniklo za "most", že se myšlenky takto přenášejí, Wahl se tomu nebude divit, viď , Wahl? Myslím, že na její tváři tyto naše "objevy" můžou vyvolat leda lehký usměv... Možná, že by to mohlo být způsobeno mojí moc otevřenou 7. čakrou s tou další návazností za tu korunu s 8. čakrou - vlastně ani nevím, co se to přesně vymalovalo, musím po tom pátrat, abych se s tím naučila zacházet. Když se to stalo jednou, určitě se to může stát kdykoliv v budoucnosti. Ale bohužel na internetu jsem se toho o osmé čakře moc nedočetla, jen něco v souvislosti o "Nabytí vědomí Ježíše Krista", ale to asi nebude tak úplně ono...
Snad už je to v pořádku.
No, nicméně, kdybys se mnou měla nějaký problém, tak se určitě ozvi, podíváme se, co to tam zafungovalo.
Mějte se krásně,
Pradlenka 26.09.2006
Milá Pradlenko,
opravdu se nedivím ničemu. To Nabytí vědomí Ježíše Krista pochopíš později, nezavírej se před tím...
W. 26.09.2006
Milá Pradlenko,
koťátko malé, neboj se, že myšlenky přilétly až ke mně - vím, neznáš mně. Nenapadlo tě, že jsem si jednoduše "zasloužila", abych mohla tvé myšlenky zachytit? A teď mimo jiné proč - napíši ti jeden příběh, abys uvěřila. Když jsem čekala svého prvního syna - byla to dvojčátka. Tenkrát jsem měla reiki st. 1, po čase se narodil jeden, srdíčko druhého jakoby "zaniklo". Až po Reiki II a na základě také tvého příběhu jsem začala kreslit a přilétlo ke mně všechno. Že dušička byla stále s námi, způsobovala nemoc moji i mojí druhé - holčičce i synovi, byla nepochopená, bolestná. Já ji na základě kresby odeslala a to dost "srdíčkově". Asi nemusím psát, jak mi bylo, když jsem zjistila, že právě mé strachy a vliv jedné osoby způsobil, že se nenarodila.A zdá se, že se ten chlapeček rodí právě v těchto dnech a to jako holčička - bude součástí dvojčátek a jejich maminka je moje kolegyně z práce. Druhé dvojčátko - chlapeček - mne přišel požádat o pomoc pro ni, že je slaboučká a nerozhodnutá, jestli se narodí.
Já jsem celou dobu těhotenství s ní "komunikovala" a "léčila". Byl to můj "úkol" a teď čekám potvrzení, že je to opravdu tak. Že se narodí dvojčátka, i když lékaři hovoří o jednom, že holčička ponese jeden můj "dar". Tím mým darem jsou dvě "srdíčka" v rukou. Přes tento dar jsem zachytila tvoje "neštěstí" a zdá se, také Aniččino. Přes tento dar mi bylo dovoleno - je to potvrzení pro tebe, je mnohé, co nevidíme a neslyšíme, mnozí, se kterými jsme spojeni jakousi "minulostí" naší duše.
Ale není se čeho bát. Co je dobré a co zlé, poznáme jednoduše podle pocitu ve svém srdci, když se svým srdcem naladíš, "uvidíš" i mne. Obdivuji celou tvou "sílu" a statečnost, vždyť ses nikdy nevzdala a čím jsi prošla. Vím také, že máš krásné srdce a mnohé dary, také tvá Anička bude vyjímečnou. Je doba, abychom se probouzeli ... Omlouvám se, je to trochu zmatené to mé psaní, také já právě teď hodně myslím na jeden porod ...
Hezký den,
Januell 27.9.2006
P.S. Souhlasím s poslední zprávou od Wahl.
Ahoj Wahl,
nedá mi to, abych nereagovala na
Jitřenku a úplněk . Úplněk je zvláštní doba, hodně lidí, včetně mně, špatně spí a/nebo mají zvláštní sny... Jitřenko, z toho, co jsi napsala, jsem si právě vzpomněla na naši kartu - Smrt - já letos, Ty příští rok. Můj "rok Smrti" je na události více než bohatý, začalo to opravdu asi měsíc po narozeninách a pořád to nepřestává a nepřestává, však Ty sama víš, pořád jsi malovala a malovala (ale neboj, i moje narozeniny se už blíží a příští rok by měl být jiný. Je neuvěřitelné, co všechno se za rok může změnit, kam až se člověk může posunout... Já jsem jen ustrašený zajíček, Ty už jsi hodně daleko, jsi připravená na další informace, které se k Tobě budou dostávat. Myslím, že se opravdu můžeš těšit na události dnů nadcházejících. A ještě mám jeden zvláštní sen, který se mi zdál hned na začátku těhotenství, bylo to hodně reálné a silné. Chtěla bych předestřít, že nejsem vychovávaná jako věřící, takže nevím, z čeho můj sen vycházel. Zdálo se mi, že jsem právě porodila, ležela jsem na porodním sále a miminko odnesli na ošetření. Najednou se mi zjevila postava - vnímala jsem jen obrysy, řekla bych, že to byl muž - a celá zlatě zářila. Dívala jsem se na tu postavu úplně konsternovaná, ale evidentně nikdo jiný na sále tu postavu neviděl, tak jsem raději na nic nepoukazovala a postava po chvíli zmizela.
Pak sen pokračoval. To už jsem byla s miminkem na samostatném pokoji, já ležela v posteli, vedle mně postýlka a v ní spinkalo mimiko. Dívala jsem se na něj, jak spokojeně spinká a už potřetí v životě se divila, jaký zázrak že to ve mně 9 měsíců rostl...
A najednou se vedle postýlky objevila zase zlatě zářící postava, tentokrát žena. Chvíli se na nás dívala, byl to nádherný pocit, pak udělala rukou křížek a zmizela. A já se vzbudila. Říkala jsem si, co to bylo za zvláštní sen a jestli jsem vlastně vůbec spala... Většinu snů zapomenu hned nebo po nějakém čase, ale tento si pamatuji do detailu dodnes (zdál se mi někdy v červnu). Ale říkala jsem si, kolikrát se mi zdály takové "blbosti" a pustila jsem to z hlavy.
Vzpomněla jsem si na něj, když mi Irenka vymalovala tu osmou čakru a korunu. Když se potom při malování ptala, co to znamená, byla moje osmá čakra propojená s osmou čakrou Ježíše Krista a ještě tam od něj byla šipka k miminku v mém bříšku. Když jsem o tomhle přemýšlela, jestli spolu nějak souvisí ten sen a otevřená osmá čakra s korunou, napadlo mě, že jsem možná už zralá do blázince.
A v tu chvíli se mě moje holčička zeptala : "Maminko, dostávají blázni v blázinci najíst?"
(Že by zapracovaly naše propojené 7. čakry a ona mi četla myšlenky? Já už se za chvíli přestanu divit.... )
Wahl, co může ten sen znamenat?
Mějte se krásně, vychutnávejte ten nádherný podzim
Pradlenka 10.10.2006
Milá Pradlenko,
promiň, ale tohle nechám bez vysvětlení. Poznáš sama, až se Anička narodí, co se bude dít. Nechtěj to ale po mně vědět dopředu.
W. 10.10.2006
Ahoj Wahl,
po posledním příspěvku na Tvých stránkách
Co mě po smrti přinutí k reinkarnaci? jsem se rozhodla Ti poslat obrázek Aničky tak, jak jí namalovala Irenka, když si přečetla můj sen se zářícími postavami po porodu, který jsem Ti posílala...
Musím říct, že mě to dost zaskočilo, myslela jsem, že budeme mít "normální" miminko. Ale tohle je něco dost jiného. Irenka říkala, že z toho byla totálně zježená, ale měla přitom velice pozitivní dojem. Popíšu Ti obrázek tak, jak mi ho popsala Irenka - je to "duchovní" obraz Aničky.
Takže: všechny čakry vč. "Kristova vědomí", ten trojúhelník, který je obmalovaný kudrlinkami, značí obrovské léčitelské schopnosti. Ta veliká kytička na jeho vrcholu značí až moc velikou jasnozřivost, to vajíčko okolo všeho (je tam mockrát, až je tím ten obrázek hodně začmáraný) je obrovská ochrana. No a potom obrovští ochránci jak v reálné, tak v astrální sféře.
Wahl, když jsem ten obrázek viděla poprvé, úplně mě z toho mrazilo. Měla jsem ho doteď schovaný, nikomu jsem ho neukázala, jsi první (a poslední).
Myslím, že ani nepatří na stránky, je jen pro Tebe, protože dobře víš, že nebýt Tebe, nevím, nevím, jak by to s námi dopadlo - máš v tom prostě prsty).
Na stránky Ti pošlu zítra obrázek "normální" z ultrazvuku (pokud se tedy povede).
Krásný - i když už docela mrazivý - den
Pradlenka 03.11.2006
Ahoj Wahl,
tak obrázek nemám. Já to tušila, Anička se totiž otočila zády k sondě, hlavičku zavrtala za mojí pánevní kost a bylo po legraci, doktor měl co dělat, aby jI vůbec změřil... Naštěstí je v pořádku. Tak snad zase až půjdu přístě (tj. za měsíc).
Krásný den,
Pradlenka 04.11.2006
Ahoj Wahl,
zrovna jsem na Tebe poslední týden intenzivně myslela.
Přemýšlela jsem o Tvých výkladech a jak se to všechno postupně plní...
1.
Moje těhotenská cukrovka a strach z předčasného otvírání - tak jde všechno "obráceně", než jak by to podle doktorů jít mělo. Mám pořád "zavřeno", až paní doktorka dostala obavu, aby pak ze mě "dítě nedolovali". A cukrovka - místo, aby se zhoršovala a já si začala píchat inzulin, mám ji pořád lepší a lepší, poslední odběry minulý týden dle paní doktorky "ukázkové" a glykovaný hemoglobin (dlouhý cukr) těsně pod dolní hranicí - můžu si přidat jídlo... Do konce těhotenství (myslím, že porodím ve 38. týdnu) mi zbývá 10 týdnů (případně tedy 8).
2.
Chlapeček - velká kapitola sama pro sebe - paní učitelka si mě pozvala do školy s tím, že jediné vhodné řešení pro něho je přeřazení do školy pro mimořádně nadané děti... Ale kde taková škola je, to se už 3 dny pídím po internetu... Zatím jsme to tedy vyřešili tak, že dostal učebnice pro 2. třídu (kde se jedná stejně jen o češtinu, ostatní zná), na matiku pro 3. třídu. Z matiky projedeme teď do pololetí učivo 1. pololetí 3. třídy a od pololetí bude na matiku do té 3. docházet. Zbytek dodělá v první třídě individuálně 2. třídu a po prázdninách půjde do 3. třídy, ale na matiku bude chodit do 4. třídy ...
Uff.
No ale prý je to stejně takové polovičaté řešení, potřebuje kolektiv "stejných" dětí, aby ho nikdo nebrzdil a naopak aby byl motivovaný. Paní učitelka říkala, že se s takovým nadáním na matematiku za celou svojí kariéru ještě nesetkala...
No, jinak se nám doma zase začaly dít podivnosti - různé zvuky, noční padání lahve atd., takže jsme pak s Irenkou zjistily, že je to Anton (já všechny ducháčky odstřihla a ničím "takovým" se nezaobírala) - a že je to ochránce Aničky. Stačilo s ním v duchu promluvit, že o něm vím atd. a všechno přestalo.
Tak to jen tak...
Měj se krásně,
Pradlenka 23.11.2006
Ahoj Wahl,
posílám slíbené obrázky z ultrazvuku - 32. týden. Už se tam mimi moc nevejde... Vše je v pořádku, krásný průměr, což je fajn, nejsme z žádného důvodu podezřelé.
První obrázek je trochu těžší na rozluštění (alespoň já s tím měla problém, že mi paní doktorka vysvětlila, co vidím...) - takže když natočíš hlavu doprava, uvidíš mimi přímo do obličeje.
A druhý obrázek je klasika z profilu, už byl ale opravdu problém to "vyfotit".
Měj se krásně,
Pradlenka 13.12.2006
Ahoj Wahl,
tak jsem se dostala po dvou dnech na internet (museli jsme - resp. Honza musel - konečně přeinstalovat notebook, už to s ním bylo neúnosné - moje přítomnost technice pravdu nesvědčí...). Chtěla jsem Ti popřát všechno nejlepší k Tvým narozeninám dodatečně, ale přece. Tak ať se Ti vše daří. U mě byly Vánoce takové divné - snažila jsem se doma "udělat Vánoce" kvůli dětem, ale zevnitř mi to nešlo.
Příroda je divná, moje pokročilé těhotenstí (polovina 35. týdne) už mi nedovolí moc spát, každu chvíli se mi někde vynoří nožička nebo loket, občas se mimi odrazí od žebra a hlavičkou narazí do močového měchýře a co ty luxusní kopance do najedeného žaludku - klasika. Jen se nám objevila komplikace - holčička se před týdnem osypala - má neštovice. Ty jsou hodně nebezpečné v prvním trimestru a právě před porodem. Já je naštěstí v dětství prodělala, tak by prý mělo být všechno v pořádku, pro jistotu jsem byla na odběru protilátek. Jen mě dost znepokojuje to, že holčička bude infekční ještě zhruba týden, od té doby bude běžet 3týdenní inkubační doba chlapečkovi, který je ještě neměl... No a to už jsme dávno v termínu porodu a ještě je třeba přičíst cca 2 týdny, kdy by byl osypaný a tím pádem infekční (pro novorozence jsou neštovice také hodně nebezpečné, tak bychom museli vymyslet nějakou izolaci...)
Ale to předbíhám událostem. Wahl, měj se krásně, teď už bychom to měly s Aničkou nějak "doklepat" (holčička se narodila 35 + 2 a bylo vše ok, do té doby nám zbývá 5 dnů...), za 2 dny nás čeká poslední poradna u naší obvodní gynekoložky, pak už kontroly v porodnici...
Anička by teď měla mít cca 45 - 46 cm a okolo 2,5 kg (vyčteno z internetu, na ultrazvuk jdeme příští týden).
Pradlenka 02.01.2007
Milá Pradlenko,
jsi moc statečná.
Děkuji za všechno a věřím, že všechno bude v pořádku, když už jsi to vydržela tak dlouho.
I tu případnou pozdější karanténu jistě zvládnete...
Ještě jsou tady další, kteří jsou do Vašeho příběhu zapojeni, jistě rádi pomohou s případnou izolací Tebe nebo dětí. To by se jistě nějak vyřešilo. Na to ale nyní nemysli, buď v pohodě, miminko už je skoro hotové, může se klidně narodit každým dnem.
Jsem s Tebou a buď si jista, že nejen já.
Všichni, kdo sledují Tvé těhotenství od samého začátku.
Už to těch pár chvil vydržíš.
Bude to moc správná holčička, uvidíš.
A víš dobře, jak už se k Tobě těší...
Měj se krásně a užívej si své těhotenství, jak můžeš.
Tohle se potom hrozně rychle zapomene...
W. 03.01.2007
Ahoj Wahl,
díky za slova podpory, máš pravdu, že mimi už je v podstatě hotové, vlastně už i vývoj plic je u konce, jen přibírá, aby si po porodu udrželo teplotku.
Rychle jsem běžela dobalit tašku do porodnice, kde mi ještě pár věcí chybělo. Dle mojí paní doktorky to bude napotřetí "hukot, tak ať to stihnete". Teď už to opravdu zvládneme, problémy nechávám "chodit okolo", nepouštím je k sobě, jako bych měla okolo sebe nějakou ochrannou bublinu, přes kterou se nic takového nedostane. A ono se všechno řeší tak nějak samo bez mojí pomoci.
Tak se měj moc krásně a věř, že mám pořád v mysli to, že bez Tebe by Anička asi nebyla...
Pradlenka 04.01.2007
Ahoj Wahl,
posílám Ti pozdrav - asi už poslední před porodem. Už chodíme do poradny do porodnice, dle slov doktorů to k porodu zatím vůbec nevypadá. Varovali mě, že pokud neporodím do 40. týdne, nechají si mě tam a budou porod vyvolávat (to kvůli cukrovce, i když jí mám výborně kompenzovanou a i všechna další vyšetření a odběry jsou v naprostém pořádku).
Myslím ale, že k tomu nedojde, příroda si jistě poradí.
Jsme ve 38. týdnu, takže to může přijít kdykoli.
Po Vánocích se nám to všechno trochu zkomplikovalo.
Holčička dostala neštovice a přesně v den, kdy přišla od doktorky s tím, že už je to v pořádku, tak se vrátil ze školy osypaný chlapeček.
Vlastně můžeme být rádi, že jsme to stihli do porodu, pak by to bylo horší. Jinak včerejší orkán byl opravdu drsný, měla jsem z toho hodně špatný pocit. Je to všechno nějaké divné, u nás kvetou keře, sedmikrásky, ptáčci zpívají jako na jaře.
Wahl, měj se moc krásně,
Pradlenka 19.01.2007
Možná právě v těchto okamžicích přichází na svět malá Anička...
V úterý 6. února měla jít Pradlenka na poslední kontrolu a jestli se porod nerozběhne sám, měli by ho lékaři vyvolat.
W. 07.02.2007
Ahoj Wahl,
tak jako každé ráno jsem zabrousila na Tvé stránky. Vidím, že jsi dobře informovaná, opravdu jsme byli včera v poradně, paní doktorka se nad námi ale ještě slitovala a dala nám čas do pátku (původní verdikt zněl porod během 40. týdne nejpozději - tj. do termínu).
V pátek zase poradna, monitor a ultrazvuk. Aničce se ale z domečku moc nechce. Mnou vypočítaný termín máme právě dnes, dle lékařů, kteří berou za bernou minci cyklus 28 dnů, máme termín v pátek. Proto asi ta trocha benevolence. Ale pak už opravdu indukce.
Nemáš nějaký zaručený recept, jak porodit "normálně" ? Pořád si říkám, že si příroda nějak poradí, tak snad to tak bude... Poslední týden jsem proležela s luxusní virózou, začalo to v pondělí ráno. Shodou okolností jsem se právě dozvěděla o sebevraždě Karla Svobody, docela mě to sebralo...
V úterý už to bylo horší a navíc jsem musela absolvovat pětihodinový maratón v poradně, což byla asi poslední kapka. Pak už jsem jen ležela a ležela, Honza musel zůstat doma a vařil čaje, já pila a měnila propocená trika. Ještě to doznívá, ale už to jde.
Možná to byl taky důvod, že se porod nerozběhl, měla jsem docela strach, jak bych to v tom stavu zvládla...
Měj se krásně, dám vědět.
Pradlenka 07.02.2007, 9.11
Milá Pradlenko,
moc na Tebe myslím. Dnešní datum je ale nádherné, vypadá trochu jako fanfáry... Ale nedá se nic dělat, počkáme, až se Aničce bude chtít. Tady je každá rada drahá. Jsi silná, už to těch pár okamžiků vydržíš.
W. 07.02.2007
Ano, dnešní datum se moc líbí i Honzovi (prý je takové magické - já vím, v čem je pro něj magické - ono by se mu totiž dobře pamatovalo - jako každý chlap má s daty narození, svátků a různými výročími prostě klasický problém.... ) O porodu rozhoduje miminko, takže já sice dělám všechno možné - peru, žehlím, vařím, uklízím atd, ale uvidíme.
Asi je lepší, když se ji snažím "popohnat" já, než když se do toho vloží lékaři s jejich hormonálními přípravky...
Pradlenka 07.02.2007
Ahoj Wahl,
aktuální informace o Aničce: Anička má teď dle UTZ 3,66 kg a vše je ok. Pradlenka jde nyní hned na sál a budou jí porod vyvolávat, tak držme všechny palce.
Dám pak vědět.
Irenka 09.02.2007, 12:36
Hezký večer,
právě jsem dočetla příběh Pradlenky... a nedá mi to, abych Ti nenapsala, čeho jsem si všimla... Jednou Pradlenka poznamenala, že jí její holčička řekla, že budou mít dvojčátka... a pak se objevila ta druhá dušička... Náhoda..?
Možná právě teď přichází Anička na svět.. držím jim palce...
Lucii 9.2.2007, 17:51
Od 15 hodin je Anička na světě!
Gratuluju...
W. 09.02.2007, 19:04
Ahoj Wahl,
tak jsme doma! Tak holčička se narodila 9.2.2007 přesně v 15.00. Nakonec jsem z páteční poradny už neodešla, doktorům se nepodařilo natočit uspokojivý monitor a raději se rozhodli pro vyvolání porodu ještě ten den. Vše šlo rychle kupředu, ale miminko začalo mít při silnějších kontrakcích problém - jak se nakonec ukázalo, jednalo se o pupečník těsně uvázaný okolo krčku, takže při každé kontrakci se škrtilo.
Naštěstí to zjistili okamžitě na monitoru a během 5 minut jsem ležela na operačním sále a vnímala poslední slova anesteziologa před uspáním "Nebojte se..." A pak už jsem se jen probrala cestou na JIP.
Naštěstí je miminko úplně v pořádku, je zdravá a ani hned po porodu na sále nepotřebovala žádné lékařské zásahy.
Posílám fotečku pořízenou hned po porodu tatínkem, který s ní celou dobu mohl být. Je krásná, zdravá, krásně papá.
Tak už ani nemám moc co dodat - snad jen to, že doufám, že se na nás někdy přijdeš podívat.
Měj se krásně,
Pradlenka 14.02.2007
Milá Pradlenko,
Anežka je nádherná, je to kus... To moje miminko nebylo ani poloviční. Mám moc velkou radost, že nakonec všechno dobře dopadlo a doufám, že i dál to půjde, jak má.
Přeji Vám všem hodně zdraví, hodně lásky a vůbec, vždyť víš...
Jakmile to bude možné, ráda se za Vámi přijedu podívat.
W. 14.02.2007, 19:04
...krásný den všem, moc moc gratuluji k Anežce a samozřejmě rodičům, kteří doprovázeli Anežku v jejich těžších chvílích při příchodu na svět.
Vítám ji se slzami štěstí .... buďte šťastni v objetí lásky všehomíra, žehnám celé vaší rodince.
Drahomi 16.02.2007
Ahoj Wahl,
tak ohledně
Tvých horoskopů - ten štíří na minulý týden se vyplnil dokonale... Neřešitelný zdravotní problém - vypadalo to tak, začala jsem pořádně krvácet, v sobotu i v neděli jsem musela na injekce, teprve včera se to trochu zlepšilo. Cpou mi léky, které bych při kojení moc neměla, ale co se dá dělat... Žádnou organickou příčinu nenašli - tj. nějaké zbytky v děloze po porodu, vysokou sliznici, cystu, myom, nic takového. Krevní odběry na krvácivost a srážlivost normální. Takže hormonální nerovnováha, ale estrogeny na zastavení krvácení mi dát nemůžou, dokud kojím. Už jsem Ti psala, že se nám tu zase něco divného děje, naposledy se nám ze stolu ztratily nůžky (děti v pokoji vůbec nebyly, jen my s Honzou), najednou se zase na stole objevily... Připadali jsme si oba jako blázni. Když jsem si povídala se sousedkou, tak u nich to vypadá podobně, pořád nějaké zdravotní problémy. Až mě napadlo, že se může dít něco v celém patře nebo domě.
Poprosila jsem Irenku, jestli by mi to tu mohla namalovat, protože mě to už vysiluje. Pořád dokola se do nás "něco" nabourává, pořád rozházené čakry, nějaká negativní energie, kterou odvádím. Přiznám se, že se k takovým věcem dostanu vždycky až večer v posteli, ale to už jsem tak utahaná, že u toho usínám (a párkrát jsem opravdu usnula) a to by se určitě stávat nemělo, pak u mě ta energie zůstane. Připadá mi, že od toho posledního těhotenství zachytávám věci, které jsem dříve vůbec neregistrovala. Vůbec nevím, co se to děje.
Jinak Anežka je úžasná, spinká většinou celou noc, takže se můžu vyspat. Je moc spokojené miminko, ani jedno z dětí tak v pohodě nebylo. Neskutečně s námi komunikuje, směje se, povídá. Miluje děti a ony jsou celé pryč z Anežky. Nikdy by mě nenapadlo, že Kuba s jeho přístupem k životu bude dělat "cukrblíky" na mimčo. Pořád se na ni chodí dívat, říká, jak je hezká, jak krásně kouká...
Když je s ní, je úplně jiný. Myslím, že se asi vyplní i Tvůj výklad o jejich celoživotním krásném vztahu - alespoň to tak zatím opravdu vypadá.
Tak se měj krásně - ještě vlastně jsem chtěla vzkázat Jasice - na bolesti bříška u miminek - taky jsme si jich docela užili - lehoučká masáž bříška ve směru hodinových ručiček, hýbat miminku nožičkama, dávat na bříško teplou plenu, v lékárně mají kapičky Sab Simplex, dávají se před každým kojením - určitě bude něco podobného k dostání i mimo ČR.
Krásné jarní dny,
Pradlenka 12.04.2007
Ahoj Wahl,
tak jak jsem slíbila, tak činím. Dneska jsme byli s Anežkou v poradně na šestiměsíční prohlídce. Závěr paní doktorky je "čiperná pěkná holčička". Váží 7,10 kg a měří 71 cm - to se dobře pamatuje. Takže je spíše delší a hubenější. No, do vaničky se nám už nevejde - a to máme vaničku celkem velkou... Honza byl s námi (a to i když poradna byla v 11 hodin, udělal si čas. To se u prvních dvou dětí nestalo...). Papáme už polívčičku (tedy dneska jsme měli první - a kupodivu nám i chutnala), ovoce, na noc můžeme kašičku - ale mléko pijeme zahuštěné, takže i bez kašičky spinkáme v pohodě celou noc. Anežka je snad pořád dobře naladěná, jen dneska nic moc - asi to bude taky očkováním, která dneska dostala (ale byla statečná, jen chvilinku zakňourala a bylo po všem).
No, je nádherná, všichni jsou z ní nadšení.
Moji rodiče, kteří byli ze začátku spíš proti třetímu mimi, tak jsou z ní úplně nadšení - mamka o ní mluví jako o dítěti od Boha a že by byl hřích takové dítě nemít...
No a dokonce tchýně z ní má radost.
Pro mně není nic sladšího, než jí uspávat u mě v posteli, kdy se k sobě tulíme. Jdu si s ní lehnout i přes den, práce neuteče, nemá nožičky (fakt na mě vždycky počká, potvora).
Krásný večer,
Pradlenka 10.08.2007
P.S.: Dívala jsem se na stránky na ty obě nové offline konference...
Tak držím palce, ať všechno zvládáš. Myslím na Tebe snad každý den a děkuji za Anežku - Tobě, Antonovi i tomu tam nahoře. Pak mi na mysl přijde i Jitřenka s Ivou, které pořád malovaly... To všechno v sobě budu mít už napořád, to se nedá zapomenout... Mimochodem nedávno mi Iva malovala i můj vztah s Antonem, který byl nabouraný - však víš. Vymaloval se nádherný obrázek, naše propojení přes srdíčko i myšlenkově, okolo srdíčko... Je to strašně zvláštní, ale někdy mi připadá, že když hladím Anežku, jako bych to nebyla já, jako by skrze mě ji hladil Anton a přecházela do ní i jeho energie. A já jsem jen jakýsi "přenosový prostředek". Nevím, jestli je něco takového vůbec možné, ale tak to cítím...
Ahoj Wahl,
ráda bych Tě pozdravila, daří se nám dobře, jen je to dost hektické mít doma prvňáka, atypického druháka a mimíska. Ale zvládáme to, ve škole se dětem líbí, jsou zdravé. Anežka roste a roste, papá krásně, i když moc nepřibírá (v 7 měsících 72 cm a 7,43 kg). Snaží se stavět na kolínka a ručičky, takže brzy poleze.
Posílám obrázek - je ještě z prázdnin.
Doufám, že se Ti daří dobře.
Měj se krásně.
Pradlenka 20.09.2007
Ahoj Wahl,
tak se zase po nějaké době ozývám. Je mi jasné, že toho máš pořád stejně hodně, jestli ne víc... U nás to bylo také hektické, obě děti přinesly ze školy rýmu a kašel a chudák Anežka to od nich dostala, ale navíc měla zánět středního ucha. Do toho jsem byla nemocná i já, ve dne v noci vzhůru s Anežkou, která ječela a ječela...
Nakonec jsme skončili na antibiotikách.
V den, kdy se jí ulevilo, tak se sklátil manžel, pro změnu angína a také antibiotika. A aby toho nebylo málo, tak se po dobrání antibiotik osypal a další týden jezdil k doktorce na injekce, parádní alergická reakce... No ale už jsme se z toho vybabrali. Přípravy na Vánoce jdou dobře, máme napečené cukroví. S úklidem je to horší, ale ještě něco zvládneme. Začátkem prosince chlapeček oslavil 8. narozeniny, je to příšerné, jak ten čas letí. No, letí nám všem stejně. Ve čtvrtek jsem byla na Staroměstském náměstí, vystupovala tam moje holčička s dětma ze školy, zpívaly koledy.
Bylo to příjemné zastavení, pak jsme prošly stánky, daly jsme si trdlo... A ještě z jiného soudku. Anežka je úžasný dítě - to Ty víš.
Je strašně šikovná a velice dobře si řekne, co chce a co ne. Má smysl pro humor, jde s ní úžasně dělat legrace. Perfektně rozumí tomu, co jí říkáme, nestačím se divit. Jó, desetiměsíční miminko....
Přeju Ti už teď krásné Vánoce plné klidu a pohody.
Pradlenka 16.12.2007
Ahoj Wahl,
zdravíme Tě v Novém roce, který u nás na sídlišti všichni oslavovali o 106, zatímco já se krčila v posteli při každé větší ráně a doufala, že to nevzbudí Anežku... Ale ta spala jako dudek. Včera - na Silvestra - jsme po obědě vyklízeli sklep a já našla zajímavou knihu "Umění nestárnout", hned jsem ji otevřela a zaujalo mě motto knihy:
"Buď čest věčnému jaru v životě,
jež všeho semenem a vznikem je!
Je dáno vzkříšení i nejmenším;
co pomíjí, toť pouze povrch, tvar.
Hle, pokolení plodí pokolení,
tak vznikají a rostou nové síly.
Druh vytváří zas nový druh,
co sen se tratí miliony let,
vznikají nové světy, mizejí."
Autorem slov je jeden nositel Nobelovy ceny, norský spisovatel Bjornstjerne Bjornson... To tak náhodou...
A dneska se Anežce začíná klubat na svět první zoubek (ano, ano, skoro 11 měsíců jsme si na něj museli počkat, aby vyrazil v den Tvých narozenin). Takže to je také hlavní důvod, proč Ti píšu - abych Ti za nás všechny popřála všechno nejlepší k narozeninám, hodně zdravíčka.
A ať je rok 2008 lepší, než ten minulý.
A jestli Ti někdy vyjde čas, rádi Tě uvidíme.
Měj se krásně,
Pradlenka 01.01.2008
Moje nejmilejší čarodějky,
tak jsme včera oslavili naše první narozeniny. Taky se nám včera vyklubal druhý zoubek. Z oslavy posílám pár obrázků. Věřte, že jsem si na Vás všechny včera nejednou vzpomněla, jak jste malovaly, vykládaly, odváděly dušičku atd., však víte, že toho nebylo zrovna nejméně. Všem Vám děkuju za ten dárek - nic krásnějšího jsem dostat opravdu nemohla. Trochu jsem se bála, že narozeniny prostůněme, všichni jsme měli rýmu, ale zahnali jsme ji celkem rychle (ťuk, ťuk). Nakonec ale všechno proběhlo v pohodě. Holky, musím běžet, jdeme všechno koupat atd...
Mějte se krásně,
Pradlenka 10.02.2008
Ahoj Wahl,
moc Tě zdravím, často si vzpomenu a brousím stránky. Doma je to dost hektické, tu a tom se poohlížíme po domečku, stále nás to nepustilo. Já mám v paneláku navíc už nějakou dobu pocit, že jsem si tu odžila to, co jsem měla, a teď už běží jakési "nastavení". Prostě tu nemám stání. I když vím, že to s domečkem bude hodně složité, prostě bych do toho ráda co nejdříve šla, hlavně teď by se to i hodilo, dokud je Anežka malá... Anežka je živel a je to děsný "mamánek" - visí na mně od rána do noci. Nejfrekventovanější slovo je "máma" a "mamí". Pořád chce chovat, mazlit se. Je šikula, zvládá spoustu věcí, mimo jiné si i otevře vrátka na dětském hřišti, zase za sebou zavře a odejde, kam se jí líbí. Dost nestíhám. Pokouší se i dost mluvit. A když něco nechce, nikdo na světě jí to nevnutí.
Wahl, měj se krásně
Pradlenka 18.06.2008
Ahoj Wahl,
naše Anežka je drak, hezky mluví, je mnohem větší než její vrstevníci (v 18 měsících měla 88 cm, takže paní doktorce vyletěla z grafu...). Je i hodně pohybově nadaná, zvládá spoustu věcí. Opakuje po dětech kdeco, umí i dlouhá slova a vyslovuje hezky srozumitelně i pro cizí. Posílám fotku - jsou to asi 2 týdny.
Pradlenka 21.9.2008
Ahoj Wahl,
posílám už skoro zimní pozdrav. Už tu máme advent, nějak rychle to letí... Dny máme perné. Posílám fotky, Anežka je opravdu velikánská, má 90 cm a 13,5 kg.
Je jí kousek (ke Kubovi jí chybí opravdu jen kousíček). K tomu dobře mluví. Je s ní sranda :-), prostě fakt jen radost. Dřív nic moc nejedla, ale to se změnilo, takže zase o starost míň. Niňa trénuje zpívání, zase půjdou ve středu zpívat na Staromák. Ve středu bude vůbec tak trochu perný den. Všechny děti ráno k zubaři, pak Kuba odmítl ve škole oběd, takže si objednal něco dobrého doma. A protože má narozeniny, tak jsem kývla, pak jdeme zpívat na ten Staromák a večer musíme ještě stihnout oslavit ty jeho narozeniny...) Kuba je spokojený v nové škole, mají tam nejen speciální výuku, ale i spoustu akcí - výlety, v zimě jezdí na hory, každé září jezdí k moři. Jen je mu pořád divné, že by do školy měl něco dělat... V sobotu večer si vydupal, že půjdou s Honzou na fotbal. Vymluvit si to nedali, tak je Kuba teď pěkně nastydlý. My jsme s holkama zůstaly doma a vyráběly jsme adventní věnec.
Pradlenka 01.12.2008
Ahoj,
posílám slíbené fotky :-).
Tak hezký advent.
Pradlenka 05.12.2008
Ahoj Wahl,
podívej, jak se mi "povedlo" vyfotit děti v lese.
Bylo už trochu šero, zapnul se blesk a bylo. Když jsem se na to pak v počítači podívala, praštila mě do očí v první chvíli andělská křídla ... Je to samozřejmě jen odlesk od Kubovy bundy - koupila jsem mu tu "bodyguard" - tedy s hodně reflexními prvky. No, to jen tak... Ve skutečnosti Ti píšu, abych Ti popřála krásnou poslední adventní neděli, krásné - v klidu prožité - Vánoce. Na Nový rok se ještě ozvu (to se někdo umí narodit - to se musí všem tak krásně pamatovat ), pošlu fotky z Vánoc.
Měj se krásně, já si jdu lehnout, nějak jsem ochořela, mám antibiotika.
Ahoj,
Pradlenka 20.12.2008
P.S.: Držím palce s ateliérem
Ahoj Wahl,
původně jsem myslela, že se tahle zpráva bude týkat jedné dnešní události - Anežčiných narozenin, že pošlu fotky, napíšu, jak jsme oslavovali a tak, prostě co k tomu patří. Pravda je ale taková, že se mi to píše strašně těžko. Událo se toho totiž od včerejšího večera poněkud víc. Od včerejšího večera to prostě "nebylo ono", těžko to popsat, "něco" bylo ve vzduchu. Včera navečer jsme vyrazili k našim, pobyli jsme jen chvíli. Mamka říkala, že děda dostal chřipku - což je v jeho věku - 93 let - dost nebezpečné. Jo, už bulim, děda v noci ve spánku umřel. V den Anežčiných druhých narozenin. V den, kdy je úplněk... V den, kdy Niňa měla 2 záchvaty jakési hysterie, vůbec jsem nechápala, co se s ní děje. Ale ona to už asi věděla... A Anežka to asi taky věděla. Měla v sobotu večer tak divný výraz v očích, já to ani nedokážu popsat, tak neuvěřitelný, vůbec nemusela mluvit. Přitulila se ke mně s tím absolutně dospělým výrazem v dětské tvářičce, tiskla se ke mně a v rádiu hráli písníčku "I just can´t stop loving you" (nemůžu tě přestat milovat)... To byl nepopsatelný silný okamžik - říkala jsem si, co to má znamenat, málem mě to rozbrečelo. Já a naše děti, to bylo vůbec to poslední, na co se včera děda mamky ptal, když s ním mluvila...
Ach jo, tak to skončilo.
Nic nebude jako dřív, babička už taky není, ani ten dům, kde jsem trávila prázdniny jako malá, nezůstane stát. Na druhou stranu, děda umřel v nedožitých 94 letech, to se ani podaří málokomu... Tak jdu, zkusím něco sníst. Nevím, jak dneska budeme slavit, snad to nějak zvládneme.
A až to zvládneme, tak pošlu fotky.
Tak mi držte paldy.
Pradlenka 09.02.2009
Ahoj,
posílám jen krátký pozdrav a vzpomínku. Anežka už je veliká slečna... :-) a moc šikovná. Je to takový můj mazánek, beze mě ani ránu. Nedovedu si představit, že bych měla jít teď do práce. Ale čeká mě to za necelých 10 měsíců... I když nepíšu, vzpomínám snad denně, brousím stránky, často si vzpomenu na Krkonoše a všechny ty lidičky, mám radost z JU...
Jen tak trochu nestíhám, je toho teď zase nějak moc. Zítra jsem musela zrušit divadlo, Kuba má třídní schůzky, to jsem se dozvěděla dnes - "účast nutná - ŠVP". A hlídání není. Do divadla jsem se těšila skoro 2 měsíce... Taky nám Anežku nevzali do žádné školky v okolí, není místo.
Zítra musíme ještě obstarat potvrzení od doktorky a rychle to odevzdat, ale prý je to zbytečné, jen formalita, stejně nás odmítnou. Asi to teď vypadá, že je všechno nějak špatně, ale tak to není, jen se to tak poslední dobou sešlo, že je toho prostě hodně. :-)
Měj se krásně,
Pradlenka 15.04.2009
Ahoj Wahl,
posílám Ti pozdrav - však už se k tomu chystám nějakou dobu - dnes by se nabízelo napsat zimní...
Anežka roste jako z vody (už měří přes metr ), ale hlavně je absolutně neuvěřitelná. Ty jsi to říkala už, když jsi se na ní dívala do kočárku, že rozhodně nebude mít problém ve škole. Ne, nebude. Kamarádka to vystihla přesně - prý mluví jako starosta. Tak to je přesný. Však my pořád čteme a čteme, že už někdy ani nemůže... Tuhle jsem ji učila písmenko U. Měly jsme knížku a ukazovaly si obrázky - co všechno začíná na U - umyvadlo, udice. Říkala jsem si, že udici ve skutečnosti vlastně ještě nikdy neviděla, tak jí to musím vysvětlit. Tak se ptám - a jestlipak víš, co se chytá na udici? A ona mi říká - přece ryby.
A já že ano.
A hned mě nezapomněla poučit - jenže to musíš mít rybářský lístek a zaplacený poplatek... Tak to mě dostalo...
Ona si pamatuje všechno.
Uklízely jsme letní věci, vytahovaly zimní. Jedny rukavičky se mi už zdály malé, tak jsem jí je vyzkoušela a bylo to tak. Tak jsem říkala, že je budeme muset dát do malých věcí. A ona mi říká - to nevadí, mám přece od loňska ty červený s Hello Kitty... Vždyť jí byly 2 roky, když je měla naposledy... Ona si pamatuje, na jakých místech a s kým v lese stavěla sněhuláky... Rozeznává barvy jako oranžová, šedivá, béžová... Někdy mě z ní až zamrazí.
Pradlenka 16.10.2009
Pradlenka 12.01.2006
Ahoj Wahl,
včera jsem si pročítala náš příběh s kuchyní - Anežka. Připomněl mi to chat s
Oriannou , nějak jsem si to musela znovu celé pročíst...
Vždycky jsem psala jen tak v rychlosti, k podrobnostem jsem se nedostala.
Anežka roste opravdu hodně rychle, váží už víc, než její sestřička v 5 letech. Vysoká je také až dost, když jsme byli s
miminkem v poradně, byla s námi a paní doktorka nevěřila.
Urychlenému fyzickému vývoji odpovídá i urychlený psychický vývoj. Kdybys ji jen slyšela mluvit...
A ty její úvahy, já fakt zírám.
Nespecializuje se jako chlapeček na čísla a hodiny, ale má široký všeobecný záběr. A snad širší slovní zásobu než sestřiška. Musela jsem vytáhnout knížky pro předškoláky, aby se dozvěděla něco nového.
Naše miminko, to je taky človíček... ve dvou měsicích 5,22 kg a 61 cm, což je k jeho porodním mírám docela dost (mimochodem Matrínek od Orianny je na tom stejně... to je další samostatná kapitola).
On sleduje, sleduje ostřížím zrakem a dokáže se strašně dlouho soustředit.
Holky přinesly takové blýskavé korále, moc ho zaujaly, tak jsem si je navlékla na ruku a hrála "divadlo". Sledoval je bez přestávky 20 minut. Kdybych neměla pocit, že už mi upadne ruka - a tak jsem přestala - sledoval by je klidně dál. Nebo třeba půl hodiny vydrží sledovat hodiny.
Když tu byla kamarádka, tak mi říkala - víš, já tě fakt nechci strašit, ale on je jako náš starší chlapeček. Včera mi to samé řekla mamka: Víš, když on se dívá úplně stejně, jako kdysi Váš starší syn.
Mno, bude to asi zajímavé.
Teď už ale zase vím, jak s takovým dítětem jednat, s chlapečkem to byl fakt boj. Ale nepředbíhejme událostem.
No a pokračování Martínka (od Orianny) a Ondry (našeho) -
- tatínkové mají stejné křestní jméno
- my s Oriannou máme stejnou krevní skupinu, jen opačný Rh faktor
- kluci mají stejnou krevní skupinu, jen opačný Rh faktor
- měli prakticky stejné porodní míry, skoro stejné míry v 6 týdnech, teď i ve 2 měsících
No těch podobností je tu povícero.
Jistě přijdou i další.
Včera jsem např. mrkla na seznam nových prvňáčků na škole, v jedné třídě jsou dvojčata - křestní jména Martin a Ondřej, to jsem se jen usmívala.
Jsme obě moc zvědavé, jak to bude všechno pokračovat.
Já jsem před nějakou dobou chtěla zjišťovat, co bude mít tedy Ondra za poslání, ale nebylo mi to dovoleno zjišťovat, jen se o něj mám starat jako o miminko z masa a kostí, vychovávat ho, tohle nechat být.
Tak se to toho nehrabu.
No, Ondra se vzbudil, tak půjdeme papat.
Měj se moc hezky,
Ahoj
Pradlenka 03.09.2010
Ahoj Wahl,
chci Ti je popřát v roce 2011 moře zdraví, štěstí, spokojenosti.
Cokoli bych dál napsala, jen bych se opakovala - sama dobře víš, jak moc se změnil můj život, když jsem Tě poznala...
Děkuju
Pradlenka 31.12.2010
Ahoj Wahl,
tak Anežka má dneska 4. narozeniny...
Pamatuješ, jak před dvěma lety na Anežčiny narozeniny zemřel děda (Anežky praděda)?
A dneska ráno ve 4 hodiny zemřel můj táta...
Z ničeho nic.
Prý plicní embolie.
Oživovali ho asi půl hodiny, ale nepodařilo se jim to.
Mám se zbláznit teď, nebo až za chvíli?
Pane Bože, co se to děje?
Já už ničemu nerozumím...
Táta tu ještě včera byl, vozil Ondráška venku, seděl tu na sedačce, pil kafe...
Dneska už Ondráška nepovozí, ani Kubovi nevysvětlí procenta...
Pradlenka 09.02.2011
Ahoj Wahl,
ještě jsem Ti to nepsala, protože ani nemám čas....
Před týdnem jsem se bláznila...
To by bylo na delší popisování...
A máme psa...
Je to curly coated retriever.
Fenka.
Je úžasná.
Její start do života nebyl jednoduchý - nechtěné štěně...
Zažila i hrozné chování lidí.
Je to rasa v Čechách vzácná - což jsem tedy netušila, já se v psech nevyznám.
Na netu se o této rase píše:
Kudrnatý retriever může vypadat rezervovaně, je to však neohrožený, přátelský, sebejistý a nezávislý, inteligentní, stálý a spolehlivý pes.
Prý se opravdu rychle učí, což musím potvrdit.
No a teď mi řekni, je to Anton?
Já si na to v první chvíli vůbec nevzpomněla, ale pak mi to došlo.
Nehne se ode mě, dokonce se mnou i vaří...
Tak hezkou neděli
Pradlenka 04.03.2012
Milá Pradlenko,
když jsem před několika okamžiky četla Tvůj mail, první, co mě v tu chvíli napadlo, bylo jediné slovo: Konečně!
Ano, vnímala jsem energie Antona naprosto čitelně.
Když jsem se nyní chystala k odpovědi, věděla jsem, že napsat jen toto jedno slovo by bylo málo.
Dovol mi tedy, abych napsala to, co ke mně nyní přichází:
Ptáme se na pejska, který se dostal do Vaší rodiny...
Je za tím příběh:
Muž, který nemohl žít - tíha stereotypních činností byla na něho příliš.
Neohlížel se, co řeknou ostatní, neptal se nikoho na nic, měl jasný plán.
Oheň... jako jediná cesta, jak ukončit svůj podivný život...
Až potom ale pochopil, že tato cesta nebyla v pořádku.
Snažil se dlouho najít možnost, jak se k Tobě opět přiblížit.
Přišla "pomoc shora" - najednou se nad ním otevírají ochranná křídla.
Splnil svůj úkol, miminko mělo nakročeno do Tvého života.
On zůstával pořád na blízku, nevzdaloval se.
Ale nyní už nastala chvíli, kdy i jemu se otevírají dveře k Tobě.
Muž, bývalý milenec (z minulého života), který nezvládl svou osudovou roli.
Konečně se může přiblížit tak, že naplno zažije Tvou lásku.
A nikomu to nebude vadit.
Je nad tím obrovský potlesk shora.
Pouto, silný magnetismus... naplnění...
Pradlenko, věci se dějí, jak se dít mají.
Buď na tohoto pejska moc hodná, zaslouží si to.
Trápení, kterými si prošel, už stačila.
© Wahlgrenis
05.03.2012
Ahoj Wahl,
tak já nevím, ale zdá se, že pes byl poslední hřebíček do rakve mého manželství.
Manžel se úplně zasekl, ač se chvíli zdálo, že se zvyká na novou situaci.
On se k němu, tedy spíše k ní, chová úplně strašně.
Kope do ní, nadává jí do blbých líných psů, psů na ho*no a tak dále.
Za začátku s ní chodil ráno a někdy pozdě večer, když já jsem uspávala miminko.
Teď už nedělá nic.
I ráno s ní musím chodit já... místo kojení.
On se psem nekomunikuje, řekne jen dělej nebo mazej... no a pes nic.
Takže pak křičel na mě, ať jí okamžitě dopravím ke dveřím nebo že se na všechno vykašle.
Takže já s miminkem v náručí jsem musela běžet na chodbu se psem.
No a pak pes zjistil, že s ním půjde muž a byl konec, začal utíkat dovnitř a strachy se vyčůral v obýváku...
Teď nevím, co mám dělat.
Děti mají psa rádi, ale po ránu je angažovat do venčení... oni jdou rádi přes den, ale ráno nevím, to bych jim asi znechutila... a když budu chodit já, tak zase budu trápit miminko.
Já věděla od začátku, že je sobec, ale je to časem jen horší.
Já se chci hlavně zbavit téhle koule... je už moc těžká...
Děkuju, že jsi mě vyslechla....
Hezký den,
Pradlenka 17.03.2012
