wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Syn zemřel poslední prázdninový den KRISTIÁN ROBIN


Milá Wahlgrenis,
... píšeš něco za něco, ale pořád mi vrtá hlavou, co vlastně "dostáváš",
z čeho žiješ, co Ti lidé za Tvé myšlenky, rady, za Tvou energii vracejí?
Nějak si to neumím představit, napověz mi, prosím. Na Tvoje stránky jsem se dostal náhodou při cestě za poznáním "Indigových dětí" a od té doby jsem na internetu ještě nikde jinde nebyl ;o) ..
je tu tolik moudra, lásky a porozumění, že už netřeba hledat jinde.
Našel jsem zde spoustu odpovědí na spoustu otázek, které se mi honí hlavou od předposledního dne prázdnin, kdy mi pod rukama na silnici skonal osmiletý synek Vojtínek.
Už v tom hrůzném okamžiku mi bylo naprosto jasné, že jeho poslání tady končí a právě teď postupuje do vyššího levelu.
Na Tvých stránkách se dovídám mezi řádky, že je možné, že se vrátí jako někdo jiný,
pokud si ještě máme co říct, taky se učím, že vychovávat se musí rodiče a děti navzájem, že to není jednosměrný proces, hledám tu i řešení pro svého druhého synka (10), který se chová jako typické Indigové dítko, ostatní děti ve škole mu to dávají patřičně "sežrat", myslím, že prožívá velmi těžké období a že až tuhle zkoušku "složí", tak bude šťastný a dokonalý jak v očích svého okolí, tak v očích svých.
Vojtínkova duše se mi zpočátku často, pak méně vracela v podobě zvláštní, nezaměnitelné vůně, kterou jsem cítil při jejím odchodu z jeho těla.
Teď už se asi 14 dní nevrací, asi ví, že už jsem vnitřně smířen a moje žena měla před nedávnem (asi těch 14 dní) sen, kdy sama stála v jakési jámě a on na ni koukal shora a se svým typickým klidem s rukama složenýma pod hlavou odpověděl:
... ne, neumřel jsem ...
Mám touhu si s ním povídat, vím, že jsou "frekvence", na kterých se to dá, ale nejde mi to ...
buď nejsem toho hoden nebo on má jiné, důležitější věci na starosti.
Díky, že jsem se mohl vypovídat, i to mi pomůže ...
a kdyby Tě snad napadla nějaká forma, jakou bych mohl vyrovnat energetický dluh, který k Tobě cítím, když je mi dovoleno si v Tvých stránkách číst, dej prosím vědět, rád ho splatím.
Přeju hodně štěstí.
Radomil 02.11.2005

Milý Radomile,
díky za krásný dopis.
Ptáš se na věci, které Ti asi připadají důležité...
Co za to mám? Nebo co z toho mám?
Je pravda, že dávám... Dávám ze sebe a dávám skoro denně.
Neumím si představit způsob, jak to udělat jinak.
Jsou to energie, které skrz mě promlouvají, já jsem "jen" ten kanál.
Obrovskou výhodu vidím v tom, že nejsem pod žádným tlakem, nejsem úplatná, sama si vybírám, komu odpovím.
Nejsem součástí žádné skupiny, církve nebo sekty, nemusím dodržovat žádná jimi stanovená pravidla.
Ten řád jsem si stanovila sama a dokážu si jej obhájit, kdyby bylo potřeba.
Zatím se mi docela daří být celkem v anonymitě, mám svůj svět.
Odmítám žádosti o rozhovor od časopisů, nechci být na těch barevných stránkách, nechci být součástí...
Vlastně vůbec nechci být ničeho součástí.
Jsem svá.
Dělám věci, které mě baví, nemám ráda násilí na nikom a už vůbec ne na sobě.
Mám se ráda, proto si nechci ubližovat.
Možná i tohle je hodně. Snad se tomu říká svoboda?
(Kdo se se mnou ale kontaktovat chce, má možnost napsat.)
Dostala jsem dar, s kterým nakládám tak, jak si myslím, že je to dobré.
Zaplatila jsem myslím už dostatečně velkou daň a denně si to připomínám, dobře vím, co to je a proč to je...
Komunikaci s chlapečkem si nemůžeš vynutit.
Následuje až poté, co on dá o sobě vědět. On je ten, který začíná.
Nyní je například tady u mě... Ale to by se asi těžko vysvětlovalo.
Od prázdnin není ještě tak dlouhá doba, aby byl už definitivně jinde.
Každopádně jsi pochopil dobře, že splnil svůj úkol v tomto životě.
Není třeba nijak smutnit.
Wahlgrenis 02.11.2005


Pro Radomila:
Je škoda, že dnes lidé když mají dát, tak se nejdříve zeptají, co za to dostanou.
A když ta protihodnota není dostatečně zajímavá...
Kolikrát ale když přijdeme se srdcem na dlani a nic za to nečekáme, dostaneme stokrát víc...
Copak jsi nikdy nezažil mít dobrý pocit z toho jenom tak dát a vychutnat si to celým srdcem, i samotné dávání přece může přinést pocit uspokojení.
Myslím, že chápu, co Wahl dostává zpátky...
Siria 02.11.2005


Milá Wahlgrenis,
moc děkuji za Tebe a Tvé stránky.
Stránky objevil včera můj muž a nemohl z nich spustit oči, nahlédla jsem a hltám.
Ráda bych Ti poděkovala za všechno, co děláš, doufám, že nás to někoho nakopne kupředu.
Můj sen se mi zdál asi před 10 dny.
Byla jsem v díře z písku, jako vybagrované do válce a koukala mi polovina těla ven, těsně vedle díry ležel ležérně náš syn (zemřel při tragické nehodě 30.8.2005, bylo mu 8 let a u nehody byl můj muž a starší syn, já ne), začali jsme si povídat, ptala jsem se, jak se má a on, že dobře.
Povídám Vojtíšku, Tys nám umřel a on se usmál a povídal, že neumřel.
Ještě jsem si chtěla zeptat, ale odběhl, že spěchá.
Probudil mne můj muž, protože jsem plakala ve spaní.
Myslíš, že je možné, že si odskočil vyřídit něco důležitého a je možné, aby se nám vrátil, nebo se přišel se mnou rozloučit?
Já mám takový pocit, že to nebylo definitivní.
Díky, až bude čas přeju sílu a sluníčko do duše
Dlouhovláska 03.11.2005


Milá Dlouhovlásko,
Váš syn, jak to tak vypadá, by se Vám ještě v tomto životě měl narodit, jako holčička.
Nyní je na jednu stranu daleko, tedy i pro Vás na jakoukoli komunikaci nedostupný,
ale současně je hrozně blízko, skoro na dosah ruky, celou svou duší Vás miluje.
Nehoda, při které zemřel, byla prakticky nevyhnutelná, jistou roli zde hrál alkohol.
V tu chvíli bylo jasné, že je konec, jako by mělo něco velkého skončit.
On byl jednoznačně obětí. Miloval krásno.
Nyní je výš, užívá si to, ale současně má několik úkolů, které by měl vyřešit.
Závist a nenávist má ještě zpracovat, ty ho hodně blokovaly.
Čas není, až bude mít přijít, přijde.
Nyní mám pocit, že je ochráncem svého staršího bratra.
Myslím, že sen byl jasným vyjádřením jeho touhy vrátit se k Vám.
Jeho život byl přerušen zcela násilně, nečekaně.
Měli byste se pokusit vysílat k němu obrovskou láku z nitra Vašich srdcí.
Zázraky se dějí každý den.
Jen si to musíme připustit.
Moc bych Vám přála, aby duše Vašeho syna opět byla tam, kde být má.
Komunikace s ním bude možná později, příhodnou dobou bude čas kolem Vánoc.
Tehdy byste se mohli přijmout od něho důležitou zprávu.
Wahlgrenis 03.11.2005


Milá Wahlgrenis,
moc děkuji za odpověď.
Včera jsme s manželem psali oba.
Mám to štěstí, že mám syna a muže, kteří mě milují a já je.
Moc děkuji za obě odpovědi.
Po tom snu jsem začala znovu vyučovat orientální tance,
protože bez té holčičí energie bych nemohla existovat, začala jsem se smát (opravdově)...
Kluci jsou bezva, oba se moc snaží.
Díky za všechny, kterým napíšete, za Vaše stránky..... za Vaše schopnosti, lásku k lidem.........a vůbec
Letos jsme měli 2. ročník štrůdlování, sešlo se nás v domečku 21 lidiček všech věkových kategorií a vyznání...
bylo to super, jste srdečně zvána na příští ročník, samozřejmě jak bude chuť.
Díky, kdybych zase mohla udělat něco já, dejte vědět...
Dlouhovláska 03.11.2005


Milá Wahlgrenis,
moc vás zdravím a děkuji vám za vaše stránky, na které si někdy chodím číst příběhy a vaše rady.
Je to poučné a člověk vidí, že jsou na tom jiní opravdu o moc hůře.
Právě teď jsem si četla příběh rodičů, kteří přišli v poslední prázdninový den o chlapečka.
Obdivuji, jak krásně se se vším dokáží vyrovnávat, i když to pro ně je určitě strašně bolestivé.
Mám kamarádku, už starší paní, která před čtrnácti lety přišla o svou dceru.
Mám pocit, že ji to vzalo téměř všechny síly do dalšího života a bojuje s tím dodnes.
Možná by jí pomohlo počíst si na vašich stránkách.
Ale je hodně lidí, kteří na věci mezi nebem a zemí nevěří.
Sama se s tím také moc nechlubím.
Věřím na ně, ale bohužel na svém duchovním růstu nijak nepracuji, spíš si jen náhodně někde něco přečtu.
V současné době mám času dost.
Chodím do zaměstnání, mám dva už dospělé syny, jsem vdaná.
Mám pocit, že jsem uvázla na mrtvém bodě.
Z manželství bych chtěla pryč (takové to italské manželství, které stálo všechny zúčastněné hodně sil), manžel nechce svolit.
Zrovna teď přišel a chtěl mi koukat do textu.
Několik kamarádek, které mám, mi drží palce, ať vytrvám a nevzdávám to, ale není to vůbec jednoduché.
Vím, že spoustu chyb jsem nadělala také já, to nemůžu zapřít.
Na konci prázdnin jsem se seznámila s mladším mužem, který je rozvedený a po měsíci jsme se začali scházet.
Bylo to na můj podnět.
Měsíc se scházíme a je nám spolu moc hezky.
Je milý a příjemný. Zdá se, že jsme se zamilovali.
Někdy mám pocit, že jsem si ho opravdu vymodlila, když jsem brečela do polštáře...
Nechci o něho přijít, ale tíží mě, že nemám vyřešenou situaci doma,
takže navenek to může vypadat jako románek, což opravdu nechci.
Manžel se rozvést nechce, prý bych opustila děti, všechno rozbila, on by to nepřežil.
Zatím jsem tedy řekla, že zůstanu, dokud mladší syn neodmaturuje.
Vím, že problémy ve vztazích neřešíte, také byste asi mohla dělat dvacet čtyři hodin jen to.
Nějak se vám potřebuju aspoň svěřit, protože mě to všechno trápí, i přes to, že vím, že hodně hodně lidiček je na tom opravdu stokrát hůř.
Stačí, když přijde nějaká nemoc.
Pokud mi napíšete třeba jen větičku, budu moc ráda.
Sama si moc přeju, aby nám ten nový vztah vydržel a všechno se co nejlépe vyřešilo.
Ale asi ještě nenazrál správný čas.
Kéž bych se dočkala.
Milá Wahl, ještě bych se ráda zeptala, co myslíte růžovými brýlemi a maskou.
Ty růžové brýle jsou jasné, ale ta maska ne.
Tak se nezlobte, že vás obtěžuji. Mějte se moc krásně, ať se vám všechno daří podle vašich přání a díky, že jste.
Že se rozdáváte pro druhé.
Moc vás pozdravuje
Leontýnka 05.11.2005


Milá Leontýnko,
s Tvým příběhem Ti neporadím.
Nezlob se na mě.
To bych pak opravdu nemusela dělat už nic jiného.
Ale k těm růžovým brýlím a masce Ti napíšu.
Růžové brýle jsou, když si namlouváš svět kolem sebe jinak, než ve skutečnosti doopravdy je.
A maska znamená, že si vytvoříš mezi svým nitrem a okolním světem jakousi izolaci, skrz kterou dovnitř nikoho nepustíš.
Ta maska pak brání přirozeným kontaktům, jsi za ní schovaná jako třeba želva ve svém krunýři.
Jsi-li v masce, nejsi to vlastně Ty, ale někdo jiný.
Ty jsi ukrytá uvnitř, v bezpečí.
Wahlgrenis 07.11.2005


Milá Wahlgrenis,
moc vás pozdravuji a děkuji za vaši odpověď.
Jste moc hodná, že jste se ozvala.
Byla jsem moc zvědavá, co píšete, ale nešel zrovna internet.
Posílala jsem vám odpověď, ale nedařilo se.
Tak se omlouvám, kdyby vám náhodou přišla několikrát za sebou.
Se svým příběhem se budu snažit prát dál.
Jenom vás, pokud můžu, moc prosím, občas si vzpomeňte.
Bude mně stačit pokud vyšlete trošku pozitivní energie nebo si vzpomenete.
Pokud ne, nic se neděje.
Šetřete silami a energií pro potřebnější.
Mějte se moc krásně a ještě jednou děkuji.
S pozdravem a přáním všeho nejlepšího vás zdraví
Leontýnka 07.11.2005


Milá Wahl,
tak jsem po včerejším setkání v Ústí n. Orl. nemohla celou noc spát.
Informace mnou zmítaly celou noc.
Chtěla jsem Ti moc poděkovat za všechno, co pro nás lidičky děláš.
Určitě jsme se neviděly naposledy, už se těším na příští setkání.
Jinak moc pozdravuj Drahomi.
Mějte se sluníčkově..
Už jsem mluvila s dušičkou naší holčičky a jméno Amálka se jí líbí víc...
ani snad nemůžu vypovědět, jak začínám být zase opravdu šťastná...
Tvoje Dlouhovláska 09.02.2006


Dlouhovláska a Radomil :o)
Milí moji...:o)
...Jste tak úžasní bytůstky... věřte, že jsem s vámi.
Posílám Vám oběma hodně síly a trpělivosti a moudra na Vaší životní cestě - jsem moc potěšená, že jsem Vás oba mohla poznat - jste velmi silní a příjemní lidé a hlavně plni opravdové lásky, která se zrcadlí a šíří svou krásu dál a dál...hodně štěstí....
Vám všem čtyřem
Drahomi :o) 10.02.2006


Milá Wahl,
tak se mi v sobotu zdálo zase o Vojtínkovi.
Byl asi jako 6tiletý chlapeček, povídali jsme si a když jsem ho hladila, stávalo se z něho miminko a říkal, že ho můžu pusinkovat, protože ho zase mám.
Wahl, doufám, že už je blízko, nemůžeme se dočkat...
Byl to pěkný sen, myslím, že není co dodat??
Pá a užívej si jaro!!!
Už brzy (12.5.) pořádám orientální večer v KD v Kolíně, budou tam moje tanečnice z okresu Kolín pozvané kamarádky.
Nevím, jestli není na Tebe moc asi tak 300 ženušek a děvčátek (kluků tam bude málo, je to víceméně holčičí večer), ale ráda bych Tě pozvala, kdyby sesˇ"nudila".
Účelem je zkusit si zatančit před publikem, které ví, zač je toho loket.
Byl i vloni a byla tam úžasná atmosféra holčičí soudržnosti.... takže kdybys chtěla přijet, budu ráda.
Pá a měj se sluníčkově............
Tvoje Dlouhovláska 10.05.2006


Milá Dlouhovlásko,
děkuji za pozvání, ale dobře víš, že se nenudím...
K orientálním tancům mám poměrně blízko, ale v pátek v Kolíně určitě nebudu.
Doufám i tak, že to bude krásný večer a přeju všem zúčastněným tu nejkrásnější pohodu.
K tomu snu skutečně není co dodat.
Wahlgrenis 12.05.2006


Milá Wahl, naše sluníčko
to Ti musím napsat.
Včera jsem měla narozeniny.
Pozvali jsme, jak už to tak bývá, rodiče a příbuzné v sobotu na oběd.
Všechno probíhalo dobře, popovídali jsme, pojedli a tak.
Jen ten můj milovaný muž mi nepopřál, já tedy vím, že přeje téměř vždycky až opravdu v den D.
V neděli jsme posnídali a muž odjel, že si musí něco zařídit.
Odjel v 8,30 a vrátil se před 14.00 hodinou.
Telefon vybitý (po té nehodě v Vojtínkem mám prostě trochu strach).
No a teď proč Ti vlastně píšu, otevřel dveře s rukou plnou lučních kopretin (vůbec jsem nevěděla, že už rostou) a dal mi takový malý modrý sáček.
A v něm byl drak.
Takový padáček, na pouštění ve větru.
Šli jsme spolu na pole a pouštěli toho draka......a víš co?
Měl v očích ty jiskřičky štěstí a já taky.
Včera jsem šla pouštět draka s naším Ondrou a měl tam ty jiskřičky taky....
Tak už je nám líp, musela jsem Ti napsat
Klidně neodpovídej, já vím, že z nás máš radost
Užívej si jara, kytiček a stromů, lidí.....
Tvoje Dlouhovláska 23.05.2006


Drahá Wahlgrenis,
pro Tebe do ouška.
Kyvadlo odpovídá kladně na mou otázku ohledně těhotenství i o dušičce.
Moc se těším, úplně mi běhá mráz po zádech.
pá a posílám moc sluníčka a radosti do duše
Tvoje Dlouhovláska 25.05.2006


Milá Wahlgrenis, tak Tě moc zdravím a posílám spoustu sluníčka.
Včera, 10.7.2006 jsem zjistila, že jsem těhotná, ten den by Vojtíšek oslavil 9 narozeniny, a má svátek Amálka.
Tak myslím že není co dodat.
Posílám všem maminkám čekatelkám, i těm, které už dětičky mají spoustu sluníčka, štěstíčka a pohody.

Dlouhovláska 11.07.2006


Milá Dlouhovlásko,
moc gratuluju, i když to možná bude znít jako fráze.
Jenže já vím, jak to vnímáš.
Buď na sebe opatrná, zvlášť v těch hrozných vedrech.
Dělej si jen to dobré, co Tebe těší, mysli na dny příští, raduj se...
Myslím na Tebe.
Tvoje Amálka bude úžasná holčička....
Wahlgrenis 11.07.2006


Milá Wahlgranis ...
byli jsme s Ondrou přes svátky a víkend (pět dní) na statku v jižních Čechách,
Dlouhovláska nám to dala oběma k narozkám jako dárek - pobyt s výrobou bubnů, indiánskou saunou a rituály ... úžasný zážitky ... každou chvíli jsem na Tebe myslel, vzpomínal, byli tam lidi, kteří by Ti rozuměli, takoví ti "znělí", jak tomu někdo říká ... hned první noc, kolem půlnoci, když jsme spali venku na trávě, pod hvězdami jsem zažil první pořádný úlet do vesmíru, najednou jsem byl napůl cesty k těm hvězdám, všechno bylo velký, zřetelný, jasný a přitom klid, ticho, láska ...
když jsem se z toho probral (a tomu ještě nepředcházel žádný rituál, začínalo se večeří, krátké seznámení a šlo se spát), bylo to tak intenzivní, napadlo mě, že mi někdo chce něco naznačit ... a těšil jsem se domů, s pocitem, že přijde radostná zpráva ... když jsem Dlouhovlásku viděl u vrátek, bylo mi jasný, že je to jasný :o)
Prostě jsem to poznal ...
Takže když mi včera dala malinký oranžový botičky jako pro panenku, tak jsem to překvapení musel předstírat ;o) ... ale slzy štěstí byly pravý ;o)
Atmosféru té báječné akce jsem vnímal asi takhle...
Hodně štěstí a díky za všechno, co pro nás děláš a že tu pro nás jsi ...
Radomil od Dlouhovlásky 12.07.2006


Milá Wahlgrenis,
tak moc zdravím, posílám spoustu sluníčka do duše.
Máme se prímově, Amálku jsem viděla minulý týden na ultrazvuku, je moc pěkná a šikovná.
Okamžitě ukázala panu doktorovi páteř, aby ji moc netrápil pozorováním, za 2 minutky jsem byla venku z ordinace.
Začínáme spolu 14. týden a už se moc těšíme......
Pozdravuj Drahomi a všechny hodný lidičky, pá
Dlouhovláska 12.09.2006


Milá Wahlgrenis,
tak miminko je moc zdravé a prímové.
Jen mi včera paní doktorka řekla, že to vypadá na chlapečka.
Moc ho milujeme a těšíme se.
Kyvadlo říká, že to bude chlapeček a já pořád vyhlížela tu Amálku.
Snad se na mě nezlobí, že jsme říkali Amálko, i když jistý to bude až v březnu, jestli Amálka, nebo Amálek )).
Tak to asi tak má být, nic není náhoda, viď.
Jen teď hodně myslím na Vojtínka, těšila jsem se, že ho znovu pochovám....
Posílám moc sluníčka a štěstíčka pro všechny lidičky a maminky i čekající a doufající.
Je to úžasný pocit, když můžete dát život děťátku...
Dlouhovláska )))) 25.10.2006


Nejmilejší Wahlgrenis,
se slzami v očích jsem dočetla příběh Radomila a Dlouhovlásky.
Tolik lásky, čistoty a upřímnosti, které z jejich slov proudí...
Jsou to velmi vyjímeční lidičkové, je obrovsky moc, že takoví lidé jsou.
Je to pro nás a Matičku Zemi veliký dar.
Ze srdíčka vám všem přeji jen to dobré a mnoho štěstí ... tady jsou opravdu všechna slova málo.
Děkuji.
Posílám ze srdíčka lásku.
Děkuji, že jste.
Marianna 03.11.2006


Milá Wahlgrenis,
dohodli jsme se s naším chlapečkem i s Dlouhovláskou, že radost, když se rozdělí mezi všechny, tak z ní nic neubude.
Tak Ti pro radost posíláme obrázek,
který Ondra nakreslil pro svou maminku na návštěvě u naší společné kamarádky Vanilky na starém dřevěném stole ve starobylé chalupě, dříve sloužící jako hospůdka v jedné maličké jihočeské vesničce u rybníka.



Strávili jsme tam krásný víkend s báječnými lidmi a zažili spoustu pěkných chvil.
Přejeme hodně štěstí.
Radomil, Dlouhovláska, Ondrajda a miminko v bříšku ;o) 13.12.2006


Milá Wahlgrenis,
moc zdravíme,
posíláme sluníčko, štěstíčko a zdravíčko.
Máme se prímově, už se nemůžeme dočkat našeho miminka.
Termím máme kolem 12.03.2007.
Kyvadlo si se mnou už zase povídá, vypadá to na Amálku )
Dám potom vědět.

Dlouhovláska, Radomil a Ondrajda 10.01.2007


Milá Wahlgrenis,
s radostí oznamujeme, že se nám 15.3.2007 v 6,43 minut narodil syn Kristián.
Vážil 4,20 kg a měří 52 cm.
Je to úžasný miminko.
Všechno se seběhlo jak mělo, od příjezdu do porodnice se za 40 minut vyklubal.
Je moc spokojený a krásný.
Dělá nám jen radost.
Moc zdravíme všechny maminky a dobré dušičky.
Pozdrav prosím vyřiď i Drahomi ))



Tak už jsme zase čtyři )
Dlouhovláska s rodinkou 21.03.2007


Milá Dlouhovlásko,
děkuji za úžasnou zprávu a samozřejmě moc gratuluji, Tobě, Radomilovi i Ondrovi.
Všechno je, jak má být...
Možná jste malou chvíli nevěřili, ale konečně máš svůj poklad zase u sebe.
Pohlaví skutečně není důležité, je jedno, jestli máte chlapečka Kristiána nebo holčičku Amálku.
Buďte šťastní, užívejte si každou společnou vteřinu.
Mějte se krásně.
Věřím, že se ještě někdy potkáme.
Posílám na dálku pohlazení...
Wahlgrenis 21.03.2007


Milá Wahlgrenis,
moc zdravíme a posíláme sluníčko do duše:-)))
Dlouhovláska a kluci 10.06.2007




...tečou mi RADOSTNÉ slzy, při pohledu na Dlouhovlásku s Kristiankem.....
je tam tak nesmírná síla Božské lásky....
Ze srdce přeju vše nádherné....
Drahomi 11.06.2007


Milá Wahlgrenis, moc zdravím a posílám spoustu sluníčka a zdravíčka.
Máme se všichni moc dobře, Kristiánek roste jako ze smetany, je to usměvavý človíček, plný štěstí a radosti ze života.
To samé se bohužel nedá říci o našem Ondráškovi.
Pro něho jako by se zastavil život, neustále něco zapomíná.
Ve škole nedává pozor, zapomíná úkoly, sešity, všechno jde jakoby mimo něho.
Od září začal jezdit na Waldorfskou školu do P., kterou si sám vybral, moc se mu tam líbí a má i kamarády.
Vypadalo to všechno konečně dobře, ale dnes přinesl dopis od pana učitele, že se máme dostavit do školy, že neustále neplní školní povinnosti a jejich rozsah se začíná zvětšovat.
Kdykoliv se ho zeptáme, zda má nějaký úkol nebo referát, cokoli udělat na další den, odpoví, že ne, že je všechno dobrý.
Vybral si kroužek kytary, chodí s Jirkou (taťkou) bubnovat, chtěl by tancovat, začíná od pondělí chodit na kurz tance.
Doma nám pomáhá, hraje si s Kristiánkem, povídá, je celkem ochotný vzhledem k pubertálnímu věku (12 let), ale ve škole je to takhle.
Byli jsme několikrát v poradně, na kineziologii, je v pořádku, jen je trochu pomalejší, jenže učitelé mu nemůžou říkat, jestli si už zapsal úkoly, nebo ne.
Vždycky slibuje, že bude dávat větší pozor, že se bude snažit, ale dopadne to stejně a odpověď zní: "Já za to ale nemůžu".
Neustále mu vysvětlujeme, že za to opravdu může, že On je ten, který ovládá tělo, hlavu a končetiny, ten, který se usmívá, nebo mračí.....
Ondra byl vždycky jiný, ale s Vojtínkem to zvládali dobře, měl svého ochránce.
Teď má Kristiánka, ale ten je ještě malý.......
Milá Wahlgrenis, trošičku volám o pomoc i všechny, koho by něco napadlo, prosím o radu.
Ač nemáme rádi trestání dětí, už padla i nějaká ta na zadek, protože prostě domluvy nepomáhají a neradi bychom v tom pokračovali, je náš a milujeme ho.
Potřebujeme v něm ten smysl zodpovědnosti za svoje činy vypěstovat, ale nějak se to nedaří.
Moc děkuju a posílám sluníčko do dušiček,
zdravím i Drahomi
Tvoje Dlouhovláska (myslím na Tebe každý den, ale to asi nemusím psát:-)) pá 05.10.2007


Milá Dlouhovlásko,
Váš syn Ondra to nemá jednoduché.
I když je to už nějaká doba, to, co se stalo s Vojtínkem, byl pro Ondru výrazný šok.
Někdo hodně blízký, který s ním vyrůstal, najednou není.
Přestože to nyní vypadá, jako by se nic nedělo, dům je zase plný dětí..., on ví, že něco je jinak.
Jako by si nebyl jistý budoucností, jako by měl strach, že se zase něco, čemu třeba uvěří, ztratí, zmizí, nebude...
Vojtínek byl jeho nerozlučná část, tahle dětská hlavička nechápe, že se už nikdy neobjeví, nevykoukne za rohem.
Jeho svět je hrozně jiný od všech dětí v jeho věku.
Měl by na všechno mít víc času, větší volnost, nesmí být zamykán do stereotypů.
Waldorfská škola je škola jiná, to je pravda, ale stejně asi učitel chce mít každého vjisté krabičce.
Váš Ondra to ale potřebuje mít jinak.
Má dát větší prostor umění - to ostatně píšeš, tanec dokáže kouzla.
Měl by malovat, zpívat, vyjadřovat se jinak než jeho vrstevníci.
Je toho v něm mnoho, co by chtěl vyplakat, ale za pláč se stydí.
Proto může malovat černou barvou, proto může zpívat neskutečně smutné tóny, musí to z něho ven... ale jinak, tak, jak to on vnímá, ne, jak to nadiriguje jeho učitel.
Je mi líto, že nepochopil jeho duši.
Ondra by neměl chodit do školy kvůli povinnostem, měl by si víc hrát, žít s radostí, to moc potřebuje.
Zatím mu život moc té krásy nedal, tak si to bere všude, kde to jen trochu jde.
Učitelé ve Waldorfské škole by měli vědět, jak takové dítě zaujmout.
Je to těžké, nesmíte ho nutit, aby se zařazoval, když vnitřně pláče.
On nechápe smysl každodenních úkolů, vždyť on to všechno dobře ví i bez toho.
Jeho by bavila škola, kde by dostal vlastní prostor.
Jeho životní role je bohatší než písmenka v sešitech, které tam má napsat.
Tohle se bude učitelům těžko překládat, ale věřím, že Ty i Radomil rozumíte.
Wahlgrenis 10.10.2007


Milá Wahlgrenis,
z celého srdce děkuji.
Tohle je Náš Ondra, jakobys mi četla myšlenky:-))
Ondrášek hodně hraje na kytaru, flétnu, bubnuje s taťkou.
Je opravdu naprosto jiný než všechny děti v jeho věku a kolem dokola.
Děkuji za Tvá slova, za přízeň, kterou nám věnuješ a mnoha kolem, máme Tě moc rádi a děkujeme:-)))
Tvoje Dlouhovláska a kluci 11.10.2007
P.S.: S panem učitelem jsem mluvila, říkal, že to chvíli potrvá, než si Ondra zvykne na jejich styl výuky a vzdělávání, že to běžně trvá tak půl roku.
Ondra že je šikovný student a určitě to zvládne.
Vypadá to na dobré cestě, jsou tam rozumní lidé, tak to musíme zvládnout.
Ondráška i Kristiánka moc milujeme a nevidíme rádi, když se trápí, to sama znáš, jako každá milující maminka a tatínek.
Děkujeme a přejeme krásné dny plné sluníčka a štěstíčka a lásky:-))))


ahojíček Wahlgrenis :o)
....přečetla jsem dopis od dlouhovlásky....
chápu ji plně, protože jsem prožívala podobné věci se starším synkem,
po čas svého dětství a dospívání miloval černou barvu....
vím, že byl smutný a že ho něco tížilo...
a přesto je i není v naší moci pomoci.....
ještě tenkrát jsem se tím nezaobírala až do hloubky, neznamená to, že mi to bylo jedno....
tížilo mě to, ale dnes s ohlédnutím, musím říci,že se nám vše podařilo, bez větších následků zvládnout....
jak píšeš, je zapotřebí obrovského prostoru pro tyto bytosti,
ale chca nechca si ten prostor dítka musí pomaloučku vydobývat sama,
pouze s s pomocí našeho rodičovského pochopení a bezmezné lásky a trpělivosti
a to takové, i když si okolí myslí, že je ten náš chlapec nevychovaný, drzí, jiný...
přesto musíme jít dál cestou naší vlastní víry.
Není to jednoduché pro dítě ani pro rodiče, však když vytrváme sklidíme úžasné ovoce.
Náš syn je jiný,
vím, že nese nové pohledy dospělákům,
ale také chápu dospěláky, učitelé, že není pro ně jednoduché přijímat "silné řeči" od puberťáka.
Vše má své hranice, je na nás na rodičích, jaké budou....
Nesmíme povolit přespříliš jen ze soucitu k našemu dítku, ale ani je nenechat udusit mnohdy nevyzrálými dospěláky....
Dlouhovlásku a její rodinku moc zdravím a objímám a přeju sílu a moudrost na jejich cestě....
věřím a cítím, že oni jsou ti moudří, kterým byl dán možná nelehký úkol, který pomůže světu....
ale zvládnou ho s nadhledem....
mějte se všichni krásně!!! :o)
Drahomi :o) 11.10.2007


Milá Wahlgrenis,
posíláme sluníčka a štěstíčko. Máme se prímově:-)



Kristiánek nám dělá jen radost a Ondrášek taky.
Moc zdravíme všechny hodné lidičky.
Milá Wahl, z trošičku jiného soudku.
Mám s kamarádkou v plánu založit školku s alternativní výukou (všechno co se nám líbí z waldorfské pedagogiky, montessori a jiných).
Hodně nás lidi zrazují a v K. se nějak rozšiřují již stávající školky, ale já mám pocit dobrý a myslím, že to vyjde tak, jak si přejeme.
Mám totiž neustále pocit, že paní učitelky ve školkách si zdaleka ani neuvědomují, jak ovlivňují a vychovávají naše děti, ne všechny, ale dle mých zkušeností, větší část.
Rády bychom to změnily, úmysly máme dobré a chtěla jsem poprosit o to, jestli máme požehnání vyšších sil, děkuji a přeji krásné nastávající jaro a dny plné radosti.
Dlouhovláska s rodinou:-) 16.03.2008


Milá Dlouhovlásko,
všechno, co vzniká z takových záměrů, které máte Vy s kamarádkou, má neskutečný smysl.
Děti jsou ve Vašem projektu prioritní, to všichni rodiče brzy pochopí.
Bohužel také mám zkušenosti spíše opačné.
Ale nijak moc veřejně se o tom nemluví.
Znám spoustu rodičů nebo maminek, které mají zatím doma své dítě, ale prožívají strach z toho dát je do kolektivu.
Ze školky si totiž děti přinášejí všechno to, co nechceme.
Učí se být zlé, sobecké a arogantní.
Myslí jen na sebe, rodiče je nepoznávají.
Přesně to, co vládne dnešnímu světu.
Vítězí síla, ne láska...
Protože jsem si sama podobnou fází, jakou teď řešíte Vy, sama prošla, musím s Vámi jen souhlasit.
Nejednalo se sice o projekt školky, ale záměr byl hodně podobný...
Rodiče, kteří se o Vás dozvědí, budou před Vaší bránou stát ve frontě, aby sem své dítě dostali.
Něco se děje...
Všichni se tomu bráníme, nechceme už další násilí na sobě.
A přitom je pořád kolem nás.
Podvědomě chceme změnu, ale nevíme jak do toho.
Právě to, do čeho se pouštíte, je návod, který by měl každý pochopit a vzít za svůj.
Jen tím, že začneme sami dělat to, co je správné a od toho hrozného a násilného se distancujeme, tím dochází k té změně.
Nepřijde nikdo, kdo za nás začne zvonit klíči na náměstích, to už tady jednou bylo.
Základ je v nás - musíme odmítat všechno to špatné, co nás omotává a zavírá nám oči a uši.
Nasmíme mluvit, vidět, nesmíme mít názor... víme, že jdeme špatnou cestou, že ubližujeme na každém kroku, každému a všude, nic se neděje ve smyslu člověka.
Vítězí peníze, peníze a zase peníze.
Když se ale nad tím zamyslíme - jsou to jen papírky s nulami nebo lesklá kolečka. Nic víc.
Pro běžný život ale smysl nemají.
Nechali jsme se jimi příliš spoutat.
Nesmíme už déle být stádem, které je jen unášeno v té stepi bez života...
Musíme říkat to, co se má říkat.
Musíme dělat, co se má dělat.
Ne jen přihlížet, když je ubližováno našim parkům...
Ono je toho moc, jistě víš, co mám na mysli, nechci teď všechno popisovat.
Jednou ale do toho přeplněného poháru dokápne ta poslední kapka...
Vaše školka má před sebou jasné zelené světlo!
Ničeho se nebojte a jděte do toho.
Wahlgrenis 16.03.2008


Drahá Wahlgrenis,
děkuji ze srdce za odpověď a povzbuzení:-)
Dlouhovlaska 17.03.2008


ahoj Wahlgrenis,
tak jsem se včera byla podívat na jednu školu, 8 km od našeho města K., kde by mohla být ta naše školka.
Vystoupila jsem z auta, zastavila se a uslyšela zpěváčky, šumění nedalekého lesa, prostě pohádka.
Už jsem viděla ty malé skřítečky a víly v lese, jak si pobíhají a zkoumají mraveniště...........
Vypadá to dobře, ministerstvo školství samozřejmě nedovoluje instituce, která se jmenuje mateřská školka, aby měly delší pracovní dobu, než ostatní.
To se dá asi nějak vyřešit, trochu přemýšlím o dostupnosti, není to pod nosem, ale zase věřím, že rodičům by se líbilo, aby jejich děti nedýchaly smog, byly v krásné přírodě, i když by to znamenalo vstávat o 15 minut dříve a dojet z města na venkov:-))))
Zatím zdravím a posílám trochu toho klidu a zpěvu ze včerejška
Dlouhovláska 29.03.2008


Drahá Wahlgrenis,
moc zdravíme a posíláme sluníčko:-)
Procházím příběhy lidí na Tvých stránkách a každý den za Tebe děkuji.
Moc nám všem pomáháš.
Kristiánek roste jako z vody, krásně mluví, je to moc líbezný klouček.
Ondráškovi se taky daří dobře a nám s Radomilem taky:-)
Mám už tak dva měsíce sny o miminku, nevíme z ultrazvuku, jaké mimi se narodí, ale vždycky mi řeknou, že máme holčičku.:-)
Před asi těmi dvěma měsíci mi větší kluci Ondra a Radomil povídali, že by ještě chtěli miminko, aby měl Kristiánek parťáka nebo parťačku:-)
Já mám tedy pocit, že bychom to miminko k nám měli pustit, jen mi bude 35 a nevím, jestli už nejsem moc velká....
Vím, že děti se rodí daleko starším maminkám a moc jim to přeju, jen bych chtěla, aby bylo děťátko zdravé a šťastné:-)
Já se cítím výborně, tančím, co můžu, prostě bychom to měli zvládnout.
Dokonce je výhled i na tu naši školku, ale to zvládneme i s pokládkem, vždyť je to pro děti:-)
Tak moc zdravím a posílám trochu toho štěstí od nás.
Dlouhovláska 06.05.2009
Radomil 02.11.2005

Drahá Wahlgrenis,
oznamujeme, že se nám 20.4.2010 ve 12:21 narodil chlapeček Robin.
Je to sluníčko po Kristiánkovi¨:-)))))
Moooc zdravíme
Dlouhovláska 26.08.2010

Milá Dlouhovlásko,
děkuji za úžasnou zprávu a samozřejmě moc gratuluji.
Častokrát jsem si na Vás vzpomněla, tušila jsem, že Vaše miminko už bude nejspíš na světě... Je to jiné, když je Vás o jednoho víc, je to jiné, když najednou do rodiny přibude další človíček.
Zatím je ještě malý, ale naprosto bez jakýchkoliv pochyb očekává, že dostane všechno, co si bude přát.
Jste tady pro něho - stejně jako pro Ondru a Kristiánka, už se nic nedá vrátit. Budoucnost se rodí právě v tuto chvíli.
Robin si vybral tu nejlepší rodinu, jakou mohl. Už teď jistě zažívá pocity absolutního štěstí. Užívejte si je navzájem.
Objímám Vás na dálku...
Vím, že u Vás bydlí láska.
© Wahlgrenis 26.08.2010

Milá Wahl,
moc zdravím a posílám aktuální foto našich synků:-)))
Jen Kristiánek je ve skutečnosti o polovinu hubenější, nějak se rozplácl:-)))))


Dlouhovláska 05.02.2011

Drahá Wahlgrenis,
moc zdravíme.
Tak si představ, že se nám má 1. 11. 2011 narodit naše další miminko.
Tak nějak nám vklouzlo do života.
Máme se dobře.
Ondra dokončil první ročník waldorfské školy v Příbrami, obor umělecký truhlář, řezbář.
Muž pracuje na sebe, docela se mu daří, velmi rád dělá hlavně se dřevem.
Kristiánek je sluníčko naší rodiny a Robinek už týden chodí po dvou a je to roztomilý chlapeček.
Moc si s Kristiánkem rozumí.
Tak moc zdravím a posílám sluníčko
Dlouhovláska 31.07.2011


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.