wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Jak jsem mohla otěhotnět? Proč se to stalo? DOMINIK


Otázka:
Mila Wahlgrenis,
nevim zda jsi dostala muj mailik - tak ti pro jistotu preposilam.
Budu ti vic nez vdecna kdyz si prosim najdes cas alespon na par slov.
Ja nevim co delat.
Nechapu jak se to mohlo stat a hlavne proc.
Necitim se na dite pripravena.
Zatim je moje tehotenstvi nechtene a je to smutne.
Mam si miminko nechat nebo ... ???
Nevim jestli to dite chci.
Ja kdyz byla v mamince - tak jsem pry taky byla nechtena.
Maminka mi rikala, ze me nechtela.
Mozna je to kvuli tomuhle, ze ja nechci.
Nedokazu ted zit sama se sebou.
Je mi hrozne.
Mam pocit, ze prochazim peklem.
Proc se toto muselo stat???
Ja to nechapu.
Prosim Te, moc te prosim pomoz mi.
Dekuju ti z celeho srdce!
Hromnice 12.8.2006

Mila Wahlgrenis,
Ty a tvoje stranky jsou jako oaza na pousti....
Vubec nechapu, jak se to mohlo stat, ale jsem tehotna...
V pondeli jsem si doma delala testy a oba mi vysly pozitivni.
Samozrejme jsem to vubec necekala a jsem tak trochu v soku.
Porad mam pocit jako by to byl sen.
Vubec jsem to neplanovala a hlavne jsem to nechtela.
Rikala jsem si az nekdy v budoucnu.
Momentalne se me zbavuji pocity uzkosti a strachu a paniky.
A ja vim, ze to neni dobre pro me i tu dusicku, co chce prijit.
A taky vim, ze ted hledim jen na sebe - ted momentalne to vnimam jako ja vec.
Coz taky neni spravne, ale zatim si nevim rady.
Jak je mozne, ze si me miminko vybralo uz ted?
Ja se nechci rouhat, ale vubec se necitim pripravena.
Mam ted v sobe veliky zmatek, ale samozrejme nechci te dusicce kazit cestu na svet.
To bych neudelala.
[ted co ti pisu-tak "nekdo" otevira garazove dvere a ja to nejsem....]
Proc si tato dusicka vybrala me?
Proc jsem otehotnela ja, ktera jsem zatim deti mit nechtela a ostatni kteri, po nich touzi, otehotnet nemuzou.
Jsem na to pripravena?
Dam tomu malemu tvoreckovi vse, co bude potrebovat?
Prosim te porad mi - jsem zoufala.
Bojim se tehotenstvi, porodu a pak, jestli se budu umet postarat o miminko se vsi laskou, pili a trpelivosti.
Nikdy v zivote jsem se tolik nebala jako ted.
Mam neuveritelny az panicky strach.
Prosim Te porad mi.
Dekuju ti hrozne moc z celeho srdce.
S laskou a uctou
Hromnice 10.8.2006
P.S. - Vim, ze jen ty mi dokazes vysvetlit, proc se tak stalo a k cemu to povede. Ja se hlavne chci prestat bat.
Zatim nevim jak na to

Odpověď:
Milá Hromnice,
trochu nechápu...
Jsi krásná mladá dívka, zdravá, zabezpečená...
Máš vedle sebe partnera, o kterého se můžeš opřít, nejsi sama.
Vlastně máš všechny ideální podmínky, které by sis mohla přát...
Co by za to kdo dal?
Máš pravdu, že někdo, komu se otěhotnění nedaří, Tvůj postoj chápat nemusí.
Ale Ty máš nyní svoji vlastní pravdu, kterou potřebuješ pochopit.
Píšeš, že jsi nebyla chtěné dítě.
Tohle je vždycky minus do života.
Nejlepší by bylo, kdyby se to to dítě nikdy nedozvědělo.
Jenže maminky - nevím proč - tohle svému dítěti v nějaké intimní chvilce vždycky svěří.
A všechno je ztracené...
Navždy ztracené.
Všechny zámky, které si do té chvíle človíček budoval, jsou rozbité a nikdy se už nedají postavit zpět.
Každý by měl přicházet na tento svět vítaný, s radostí a láskou, s fanfárami a otevřenou náručí...
Někdy to tak nejde, ale i tehdy to musí jít.
Všechno ostatní počká.
Přebíráš nyní tu štafetu, je to paradox, ale zažíváš stejné pocity, jako prožívala Tvoje maminka.
Nesmíš ale jít ve stejných kolejích, nesmíš opakovat stejné chyby.
Miminko, které si Tě vybralo, ví dobře, že právě nyní je ta nejvhodnější doba.
Budeš krásná maminka.
Zářící a šťasná.
Budeš lepší, než byla Tvoje maminka, to je nyní to hlavní.
Nesmíš připravit svému budoucímu miminku trauma ještě dřív, než se narodí.
Ono totiž dobře vnímá všechno, co si nyní myslíš.
Ví, tuší, že ho nechceš, cítí ty bodlinky, které směrem od Tebe k němu jdou.
Brání se, je silné, je odhodlané přijít na tento svět a představ si, jak už v tuto chvíli musí bojovat.
Jako by toho nebylo dost, až se narodí...
Znám z okolí hned několik lidí, kteří mají podobný osud.
Není to nic příjemného žít tady s pocitem, že jsi vlastně žít neměla, že jsi vlastně na obtíž...
Ale abys neřekla, že si tady vymýšlím a že je to všechno jinak, že jsi v pasti a že Ti neotvírám vrátka ven,
tak se ještě podívám do pláství...
Chtěla bys odpověď, že jsi nemocná a že neuneseš těhotenství ani miminko?
To tam asi nebude.
Stalo se něco, co se podle Tebe stát nemělo.
Sněhulák postavený v zimě se roztál, tos nečekala...
Zklamala ochrana?
Těžko říct, tohle už by se nyní zkoumat nemělo, zvítězil vyšší zájem.
Přichází někdo z minulosti, příběh bude pokračovat.
I když Ty to aztím vnímáš tragicky, jako zemětřesení, jako prales, jako nepřehledno.
Jak se v tom máš orientovat?
Kterou cestou se máš dát?
Ale poměrně brzy máš pochopit, že ta cesta není nikde ztracená, tys nezabloudila, jen jsi se na chvilku zastavila.
Potřebuješ jít dál.
Přichází k Tobě totiž důležitý člověk, člověk-poklad.
Zatím ho sice neznáš, ale velice brzy se spolu skamarádíte.
Naučíš ho mluvit, ukážeš mu všechny věci na světě, uvidíte spolu první berušku.
Všemu se bude ten malý drobeček divit a Ty budeš mít to štěstí, že budeš tou, kdo s ním půjde tím světem...
Teprve s ním pochopíš, jak může být život krásný.
Větší poklad než vlastní dítě v náručí nikdy mít nebudeš.
To je víc než nový dům nebo první výhra ve sportce.
Dítě, které leží v postýlce, dýchá a Ty víš, že se narodil Tobě.
Budeš ho milovat největší láskou, kterou umí dát jenom matka svému dítěti.
Tohle není trest, ale Tvůj obrovský přerod, ke kterému se právě chystáš.
Jednou ta chvíle přijít měla, a že nastala právě teď, to je dobře.
Přeci víš, že se všechno děje tak, jak má.
Budeš správná maminka.
Přestaneš si hrát s plyšáky a panenkami, protože budeš mít svého vlastního chlapečka.
Porodu se neboj.
Když je miminko už jednou uvnitř, ven se už dostane.
Podívej se kolem sebe, kolik žen už rodilo...
Všechny procházely podobnými stavy jako Ty.
Bude to dobré, neboj se.
Pohladila bych Tě, kdybys byla tady, ale i tam daleko Ti posílám spoustu lásky.
Jsem s Tebou, i když se to nezdá.
Zvládneš to, uvidíš.
Miminko se k Tobě těší, těš se na něho taky...
© Wahlgrenis 15.08.2006

Mila Wahlgrenis,
hrooooozne moooooc a z celeho srdce ti dekuju za odpoved!
Uplne jsi me rozbrecela!
Dekuju hrozne moc!
Ty jsi ten nejvetsi poklad na zemi!
Ja vim, ze se chovam, jak bych se chovat nemela...
Veci jsem resila ted hlavou a to je spatne...
Ty jsi mi promluvila do srdce...
Ani nevis jak moc jsem ti vdecna, ze jsi si na me udelala cas.
Dekuju ti za vsechno!
Ani nevis jak jsem stastna za to, ze jsi mi napsala...
Spadl mi kamen ze srdce...
Mela jsem pocit, ze vse je proti me...
Ty jsi mi pomohla si uvedomit, co je spravne a kudy jit...
Dekuju ti hrozne moc.
Dekuju za celeho srdce a posilam Tobe i vsem ostatnim lidickam lasku a pohodu do duse!
Jeste jednou ti tisickrat dekuju!
Asi vis jak mooooc tato odpoved pro me znamena....
S laskou a uctou
Hromnice 15.8.2006, 2:56

Mila Wahlgrenis,
jeste jednou ti musim mooooooc podekovat za tvuj mailik!
Od te doby co jsem si ho precetla se me zmocnil klid a mir.
Dekuju, ze jsi mi pomohla otevrit co bylo v mem srdci udupane a schovane.
Dekuju,ze jsi mi to pomohla pochopit srdcem.
Mela jsem pocit, ze se zboril svet, ale on se je zboril ten stary aby se mohl zacal stavet ten novy - vic opravdovy.
Ted uz to zacinam chapat.
Citila jsem, ze jen ty mi to muzes ukazat...
Vedela jsem, ze jen od Tebe to pochopim tak, jak mam!!!
Dekuji ze jsi si na me udelala cas!!!
Asi vis jak moc si toho vazim
Dekuju
S laskou a uctou
Hromnice
PS - vim, ze casem zjistim, ze to je ta nejlepsi vec ktera se kdy mohla stat...
To jen ja jsem se bala teto zmeny, ktera uz byla nevyhnutelna...
Uz jsem nikam nesla...
Ted zacinam mit pocit,ze zivot zacne mit uplne jiny rozmer a hodnoty...
Dekuju! 15.8.2006, 4:48

Milá Hromince,
Podívej se.
Byla jsem na konci 2. ročníku střední školy, když jsem přišla do jiného stavu….
Stejně jako ty, nechtěně (kdo by v mém věku taky vůbec něco takového plánoval ).
Docela hodně lidí mě přemlouvalo, abych to dala pryč včetně mého přítele a rodičů.
Ačkoliv jsem nevěděla, co mě čeká, jestli budu dobrou matkou či ne, o zabezpečení ani nemluvě,
postavila si hlavu a řekla, že ten malý človíček má právo na život i když se přihlásil tak brzy.
Porodila jsem krásnou holčičku ve svých 17 letech jako svobodná matka.
Školu dodělala, vzala si jejího otce a ačkoliv jsem si řekla hned po porodu, že už víckrát mít dítě nebudu,
za nedlouho jsem porodila další .
Bolesti pominou a člověk v tom kolotoči kolem miminka rychle zapomíná.
Dneska mám dvě nádherné mladé ženy (18 + 21).
Dívám se na ně a říkám si:
Udělala si to nejlepší rozhodnutí, jaké si v životě mohla vůbec kdy udělat.
Moje rada?
Nepřemýšlej nad tím, jestli zvládneš porod nebo ne…
v dnešní době medikamentů a utišujících injekcí je to hračka.
Ale TY ho zvládneš určitě.
Věř tomu, že ta chvilička nepříjemných bolestí stojí za to mít doma bytůstku, na které vidíš,
jak se vyvíjí a přemýšlí a kolikrát ti ukáže úplně jiný pohled na věc, než si ty připouštíš.
Neboj, určitě budeš dobrou matkou, jsi žena, příroda nás tím už vybavila (nebo alespoň drtivou většinu z nás), jdi do toho.
Poznáš úplně jinou dimenzi pocitů než si schopna poznat doposud.
Moc ti držím palce.
Ignesiva 15.8.2006
P.S.
Milá Wahl, tobě bych chtěla poděkovat.
Že si mi neodpověděla . Opět si to vystihla.
Zažila jsem si vnitřní krizi přesně tak, jak si předpověděla v horoskopu Beranům,
i když nešlo zrovna o případ žárlivosti, ale úplně stejně to proběhlo.
Ještě to doznívá a já se z toho všeho snažím už konečně vymanit a odrazit se ode dna.
Oprostit se od všech lidí, kteří stále po mě něco chtějí
a chovají se jako malé děti, když nedostanou hračku a mě tak táhnou zpět ke dnu.
Přeji Ti mnoho zdraví a věř tomu, že všechno, co pro nás děláš, je o něčem.... nenech se zviklat žádnými šťouraly.
Podívej, kolik lidí je tady doslova závislých na Tvých stránkách.
I já jsem mezi nimi.
Přeji hodně síly a energie.
A taky hlavně alespoň chvilku odpočinku.
A děkuji.
Mám tě ráda.
Pa Ignesiva

Mila Wahlgrenis,
promin,ze ti zase pisu o radu,ale ja nevim jak dal...
Uz par dnu mam silene deprese...
Je mi zle od zaludku, zlucniku a do toho mam hroznou depresi...
Nikdy mi tak v zivote nebylo...
Mela jsem driv slabe deprese cas od casu,ale tyhle deprese jsou obrovske a uz i boli fyzicky...
Nevim jestli je to hormonama v tehotenstvi,ale me je vazne hrozne a je mi na umreni...
Necitim se dobre psychicky a ani fyzicky...
Mam ted takovy pocit prazdnoty jako nikdy predtim...
Ten pocit,ze jsem tehotna ve mne nevyvolava zadne pozitivni pocity spise naopak...
Je mi z toho a ze sebe smutno...
Mluvila jsem tady o tom s moji gynekolozkou a chteji me dat na prasky-antidepresiva...
I muj manzel a vsichni kolem si mysli,ze bych na nich mela byt...
Ja jsem odmitla,ale zacinam mit pocit,ze to bez nich asi nepreziju...
Vsechno je cerne-coz jsem takova nikdy v mem zivote nebyla,
vzdycky jsem videla ve vsem spatnem neco pozitivniho,ale ted nevidim nic...
Pripadam si jak v cerne kouli bez moznosti dostat se ven...
Veci co me driv bavili a rada jsem je delavala me nebavi,...
Lidi mi lezou na nervy....
Do toho jsem ve stredu v noci skoncila na pohotovosti s deloznim krvacenim....
O dite jsem neprisla....
Ztravila jsem tam celou noc....
Pichli mi morfin a rekli mi to az potom...
Ten mi udelal v mem tele jeste dalsi paseku....
Mila Wahlgrenis mam pocit, ze jsem v patove situaci...
Ze nade mnou zaklapli mosty a ja ted uz nevidim zadne svetlo do budoucnosti....
Nevim proc tomu tak je a je mi ze sebe smutno,ale takto se ted citim i kdyz se snazim si to neprispoustet....
Ale je mi hrozne....
Porad brecim, je mi zle a citim se uplne na dne....
Jediny co mi jeste jde je spat... ostatni veci jakoby prestaly existovat....
Mila Wahlgrenis prosim porad mi co se to se mnou deje...
Ja mam pocit na umreni,ale to si uvedomuju ze to neni dobre.... je mi hrozne a bojuju ted sama se sebou....
Neni to prochazka ruzovou zahradou a ted uz chapu lidi co maji deprese a v nich si sahnou na zivot...
Ja vim,ze to nic neresi... ale oni to treba nevi a mysli si,ze jim to neco vyresi...
Ja je chapu...
Ja chapu tu jejich situaci....
Jeste ti musim rict,ze muj tata se leci na velmi silne deprese...
Ja se bala.ze bych to mohla "mit po nem"...
Driv jsem ho nechapala ale dnes uz ho chapu...
Je to hrozne kdyz mas pocit,ze zit boli...
Nikdy jsem to nemela...
Co se to se mnou deje a proc???
Prosim te z celeho srdce porad mi....
Ja nevim co delat...
Jestli ty prasky mam oparvdu zacit brat...???
Kdyz ale ja na chemii neverim,ale ted momentalne mam pocit,ze mi nic jineho nepomuze...
Jako bych citila,ze mam v tele nejakou chemickou nerovnovahu....
Mam pocit,ze se zblaznim a to bych velmi nerada....
K tomu vsemu mi silene chybi domov, rodina, stari dobri kamaradi, lesy a louky a vsechno co je doma....
Mila Wahlgrenis prosim pokud muzes pomoz mi.
Dekuju predem a posilam milou vzpominku na Tebe a celou rodnou vlast!!!!!
S laskou a uctou
Hromnice 20.8.2006

Milá Hromnice,
nyní je všechno jinak.
To víš.
Normálně se tomu totiž říká jiný stav.
Ale u Tebe to moc normálně nevypadá...
Někdy si miminko svoji cestu ale rozmyslí.
Bohužel to tak je...
Vypadá to, že není ve Tvém těle dušička miminka šťastná.
Cítí Tvé strachy, nemá to jednoduché.
Psala jsem to už minule, musí přijít do láskyplného stavu.
Bojí se.
Moc se bojí...
Potřebuješ k němu najít cestu, milovat ho.
Vím, tohle se asi nedá nařídit.
Zkus to ale nějak zpracovat.
Nakresli pro něho obrázek, to umíš.
Někam si ho pověs, aby se mu to líbilo.
Ukazuj mu ho.
Vymaluj tam všechnu svou lásku, použij barvičky, jaké budeš cítit.
Mělo by tam být všechno krásné z Tebe...
Miminko ještě neví, jak to s ním bude.
Všechno záleží na Tobě.
Zkus to.
Maminkou je žena poprvé jen jednou v životě.
Morfium je silné, neměla bys sis ho pouštět do těla.
Miminko potřebuje Tvoji lásku, to je jediná pomoc.
Když ji nedostane, odejde od Tebe..,
Zkus to prosím přežít.
W. 20.8.2006

Milá Wahlgrenis,
s láskou Tě zdravím.
Chtěla bych alespoň trochu pomoci Hromnici.
Milá Hromnice, prožila jsem si také těžké deprese.
To je opravdu stav, který člověk rozumem neovlivní,
má pocit, že ho oblkopuje jenom nicota, která ho požírá, na nic se netěší,
z ničeho neraduje, ví sice, že to světlo někde je, ale zdá se mu, že už ho sám nikdy neuvidí.
Zkoušela jsem se tenkrát z toho dostat sama, dělat si něčím radost, nějak si náladu zlepšit, ale nic nepomáhalo.
Manžel se mi tehdy také snažil pomoci,
dal mi například větší částku peněz (pro mně tedy větší), atˇ si něco koupím na sebe.
Vracela jsem se domu - ruce plné taštiček s oblečením jak z filmu Pretty women (ze sekáče a z tržnice),
ale náladu jsem měla, jak když jdu z pohřbu.
Co mi pomohlo
- přijmout ten stav, nezlobit se proto na sebe, dávat si malé úkoly
a za ně se chválit a když se mi chtělo ležet, prostě jsem ležela.
Postupně pomalu se to začlo zlepšovat.
Odbornou pomoc jsem vyhledala, až když jsem z toho byla už skoro venku.
Měla jsem slíbená na příští jaro antidepresiva, ale už jsem je nepotřebovala.
Předešla jsem tomu pobytem venku, trochu jsem cvičila, cíleně vyhledávala potraviny s přírodními antidepresivy.
Na ty se tedˇ, milá Hromnice zaměř.
Jsou to banány, ořechy, kakao a výrobky z něj (čokoláda), třeba i sklenička(!) piva, v Tvém případě bez alkoholu,
ale na to i jinak pozor - alkohol deprese jenom zhoršuje - myslím ještě ovesné vločky, sója a výrobky z ní a mnoho dalších.
Přeji Ti a Tvému dětˇátku hodně štěstí, zdraví a lásky.
Anna 21.8.2006

Mila Wahlgrenis,
z celeho srdce ti dekuju za odpoved.
Budu se snazit to zpracovat...
Je to sice tezke kdyz mi ted moje mysleni nejak vynechava...
Je to, jako bych byla zacarovana... [doufam,ze nejsem?]
Ale pokusim se to zpracovat a udelat co jsi mi poradila....
Ja vim,ze se miminko boji, protoze ja mam taky strach...
Prenasim to na nej a ono urcite ve me neni stastne...
Ja bych sama v sobe taky nebyla... a ani nejsem....
Vim, ze je to smutne....
Doktorka mi rika,ze mam jit na prasky.... ze mi to alespon trochu pomuze.....
zkusim to vydrzet bez nich....
Nedavno jsem citila, ze bych neco mela namalovat....
Pokusim se o to....
Dekuju hrozne moc za odpoved a za radu....
Jsi hodna!
Moc si toho vazim a dekuji.
S laskou a uctou
Hromnice
Take chci podekovat Anne za jeji prispevek!
Dekuju Anicko!!!!
Dekuji,ze jsi se se mnou podelila o sve stavy a jak jsi to vyresila....
Ja bych na prasky taky nechtela jit,ale obcas mam pocit,ze to bez nich nezvladnu.... :{
No,ale pokusim se....
Budu te videt jako priklad - dekuju.
Dekuju moc za ty rady o jidle...
Jedine, co nemuzu, je cokolada.....
(a vubec nepiju alkohol,ale je divne,ze jsem posledni dobou mela chut na pivo-asi tam budou nejake
vitaminy.... zkusim to nealkoholicke...)
Jeste jednou moc dekuju.
H. 21.8.2006

Mila Hromnice,
moc ti drzim palce!
Vydrz, promis.
Citim s tebou, i kdyz ty deprese si muzu jenom predstavovat, jak ti asi je....
Vydrz to....
Je to prechodny stav...vetsine novym maminkam je na zacatku spatne...fyzicky i psychicky
I mbe bylo, a psala jsem Wahlgrenis zoufale a zmatene dopisy...
Jsem ted uz v sedmem mesici tehotenstvi.
Tehotna jsem podruhe, tak jsem snad trosku veci chapala, ale poprve jsem mela taky deprese a strachy.
Nechapala jsem co se to se mnou deje, moje telo nebylo moje, chovalo se uplne jinak
a citila jsem se najednou jako cizinec ve vlatnim tele i mysli, dost jsem si pobrecela...
nicemu jsem nerozumela ... ani jsem nedokazala predstavit, ze budu matkou....
bylo to vsechno tak cizi, tak jine...
Trva to par tydnu, nez se clovek uklidni, ale prijde to, uvidis.
Nezoufej, prosim.
Ted te mozna napada, ze to takhle hrozny uz bude porad, ale neboj se!
Nebude.
Dozijes se dlouheho veku, ale jenom par mesicu z celeho zivota jsi tehotna, to neni vecnost, to se da vydrzet.
I kdyz je kazdy ten jednotlivy den tezky....
Az uvidis mimiska treba na utlazvuku, v osmi tydnech je to temer hotovy clovek!
Je to nadherny!
Bude na tebe mavat rucikama z briska.
Urcite je rad, ze je s tebou, ma te moc rad.
Trpelive ceka, ze ty ho taky budes milovat....
Zacal v tobe novy zivot, novy clovek, nova generace, tvoje generace.
Uz svym zpusobem nikdy neumres!
Porad tady telo z tveho tela bude chodit.
Za par let se podivas na to svoje dite, a uvidis nadhernou, zdravou a chytrou slecnu
nebo silneho, moudreho a sikovneho kluka, co te miluji bez podminek a omezeni
a snazi se vsemu se naucit a rozumet a byt jako ty...a ty budes mit slzy v ocich
Jaka je to velka laska.
I ty si je je zamilujes silnou laskou, laskou celeho tveho sdrce.
A budes rada, ze jsi to vsechno zvladla, a ze mas ten dar a moznost mit vubec deti.
Tvuj zivot bude o rad bohatsi a krasnejsi.
S detmi je take radost, a legrace nejen prace a starosti.
Nebude to porad divne a neurcite "jsem tehotna".
Brzo to bude velmi konkretni clovek, a TY jsi jeho ANDEL, abys mu do zacatku trosku pomohla.
Kdyz ted vybojujes jeho zivot, verim, ze nikdy nebudes litovat....
Ten clovek bude nadherny a muze te i spoustu veci naucit a pomoci ti.
Neboj se.
Drzim ti palce a budu na tebe myslet.
At jste vsichni zdravi!
Ahoj
Fialka 21.8.2006

Milá Hromničko,
já děkuji Tobě, mám radost, že už nejsi tak smutná.
Minule jsem ještě zapomněla na to největší, nejsilnější a nejkrásnější antidepresivum - SLUNCE.
Chodˇ hodně ven, i když zrovna nesvítí, jeho paprsky Tě budou i přez oblaka léčit.
A ještě je tu LÁSKA .... a Ty jsi ta štˇastná, máš ji komu dávat.
Přeji Ti, atˇ se Ti úsměv vrátí na tvář i do duše.
Milá Wahlgrenis, raduji se s Tebou
Anna 21.8.2006

Mila Fialko,
dekuji ti velice za tvuj email...
Dovedl me k slzam...
Dekuju...
Ja mam ale stale problem si to vse uvedomit, zpracovat a pojmout za sve...
Je to hrozne...
Misto toho abych byla stastna, tak jsem nestastna....
Snazim se...
Snazim se,ale musim priznat,ze mi to moc nejde...
Jako by vlastni rozum zradil a ja opravdu nerozumela sama sobe...
Snad to prejde...
Jeste jednou ti moc a z celeho srdce dekuji za tvuj mailik!
Mooooc si toho vazim!
Dekuju moc!
I ja vam preji hlavne zdravi a at jste stastni!
Citim, ze jsi skvela maminka!!!! :}
S laskou a pranim hezkeho dne
Jana 23.8.2006
PS - Mila Wahlgrenis, Tobe moc dekuji za vsechno co pro nas delas!
Ani nevis jak jsem ti vdecna!
Dekuji z celeho srdce!

Mila Wahlgrenis,
promin, ze ti opet pisu, ale neco me trapi na srdci i na jazyku...
Pokud budu mit toto dite neumim si predstavit, ze bych ho mela vychovavat tady v USA...
Ta predstava se mi naprosto prici...
Nechci, aby dite bylo rozmazlene,sobecke a povrchni jako vsichni tady okolo...
Stale se mi v hlave a srdci vybavuji [aniz bych chtela] karty,ktere jsme delaly spolu loni o prazdninach...
a ta cesta bludistem...
videla jsem se s uplne jinym muzem [a potom jsme na nej delaly i karty pokud si vzpominas] nez je muj manzel
a videla jsem se zit v Praze...
A ted citim jakoby me Praha volala...
Citim jako by mne domov volal zpatky...
Jakoby cela zeme volala-vrat se....
A do toho jsem tehotna...
Muj manzel odtud tezko nekdy odejde...
Neverim tomu...
Nevim, zda to bude schopny udelat pro me i pro to dite...
On se asi tady citi doma a ja mu to nemam za zle...
ale ja zjistuju, ze tady moje doma neni a nikdy nebude...
Citim, ze jsem tu na navsteve...
Citim, ze potrebuji zmenu...
Jako by mi to tady nic nedavalo, spis naopak...
Myslim si, ze i ty stavy depresi a nestesti mam predevsim proto, ze jsem tady...
Dnes jsem se videla s jednou ceskou holkou tady a muzu ti rict, ze se mi hned ulevilo si popovidat v cestine
a rict ji co me trapi....
Mam pocit, ze jsem v zacarovanem kruhu...
Nemuzes se prosim podivat do plastvi...
Byla bych ti moc vdecna...
Citim, ze se budou dit velke veci a velke zmeny...
Citim se hozena do viru osudu, kde ja absolutne nemam zadnou moc neco ovladat....
Jako bych letela do vesmiru a mela telo ve stavu bez tize....
Tak ted mam pocit, ze absolutne ale absolutne nezvladam svuj zivot....
Uz se tomu i prestavam branit....
Jako bych zacala citit, ze to, co se stane, se tak stat ma a ja to nezmenim...
To me to tehotenstvi na to melo nakopnout, abych zjistila co je vlastne podstatne?
Asi ano vid?
Chybi mi cela ceska kultura a zem... a to prislo az ted - co jsem tehotna...
vubec to nechapu jako spoustu dalsich veci a i to, ze jsem otehotnela...
Co se to jen deje???
Mam pocit, ze s manzelem nezustaneme spolu...
Neni to hrozne to rict??
Nikdy jsem nechtela byt rozvedena svobodna matka... a ted jako by se k tomu schylovalo...
Vubec to nechapu, ani nechapu, jak to vse citim, ale citim, ze potrebuju zmenu a musim odjet na cas domu....
Tady na me vse pada...
Jakoby ten padaci most mel navzdy spadnout, ale ja pod nim nechci a ani asi nemam skoncit...
Ale jak s tim souvisi moje tehotenstvi?
Chce snad ta dusicka, co by se mi mela narodit, do Cech a chce vyrustat tam?
Asi ne nadarmo si vybrala prave me, vid?
Mila Wahlgrenis, promin, ze ti opet pisu o radu, ale ja se jen snazim najit ten spravny konec toho klubka,
ktery to vse rozmota tak jak by to melo byt rozmotane....
Nechci udelat zadnou chybu...
Jednu uz jsem kdysi udelala - to ze jsem se pro muze vzdala domova...
A ted se mi to vratilo...
Taky mam pocit, jako bych to tady ani nebyla ja...
Jakoby ja jsem byla nekdo jiny...
Jakoby moje duse byla doma v Cechach a telo tady...
Proto mam problem se vyznat sama v sobe....
Mila Wahlgrenis, budu ti moc a z celeho srdce vdecna za jakekoliv slovicko, ktere mi vzdy od tebe dokaze ukazat tu spravnou cestu...
Nikdo jiny tady takovy neni...
Proto se na tebe opet obracim s prosbou o nasmerovani tim spravnym smerem...
Vim, ze ty jedina to dokazes...
Ja jsem ted jeste porad hodne zmatena a na dne, ale snazim se...
Snazim se to zpracovat....
Nevim zda to delam dobre...
Dekuji ti z celeho srdce za vsechno a posilam milou vpominku na Tebe a vrele podekovani za vsechno co pro nas vsechny delas!
Nevim co bychom si bez tebe pocali.
Vzdavam ti velkou uctu a diky za vsechno!
S laskou a uctou
Hromnice 24.8.2006

Mila Hromice,
samozrejme, ze si nepamatuji vsechny vyklady, ktere jsem kdy udelala, ale na Tebe si pamatuji moc dobre.
V souvislosti s Tvým mailem se mi vybavila posledni online konference o zdravi.

Konkrétně dotaz 76. otázka:
Dobrý den, milá Wahlgrenis, z položených otázek na téma zdraví vyplývá, že každý člověk (nebo alespoň jeho blízcí) se potýká se zdravotními problémy. Vím, že každý to má jinak, ale určitě existují nějaká doporučení vztahující se ke zdraví, které platí pro všechny. V časopisech a knihách se to hemží záplavou rad co jíst, jak se hýbat, kdy jít spát, jakou držet dietu, co do organismu doplňovat, jak se udržovat svěží a fit, jak meditovat. Tyto informace se rozcházejí a "osvědčené metody" platí jen pro pár jedinců. Z toho všeho mi došlo, že je důležité se snažit o harmonii těla a duše. Milá Wahl, mohla bys zde nastínit nějaké obecné desatero o zdraví a pro zdraví platné pro všechny, které by bylo v souladu s vesmírnými zákony? Děkuji, s pozdravem Aurelia

Odpověď:
Zkusme se na náš život podívat odjinud. I když na detailní probrání této otázky by bylo třeba mnohem víc času. Každý člověk je jako strom, zasazený do země.
1. Vláha (jíme jídlo, které nám chutná, které je z této země, pijeme nápoje, které mají přirozenou barvu, nejsou plné bublinek, nestáváme se nástrojem reklamy, žijeme bez každodenní konzumní spotřeby, nemusíme mít všechno, co se nabízí v televizi, je to jen na nás past.)
2. Kořeny (tradice, vazby, rodina, neměníme staré věci za nové jen proto, že to dělají druzí, vytváříme si vazbu k našim věcem, chováme se k nim jako k živým tvorům, myslíme na ně s láskou)
3. Vítr (uklonit se a zase vrátit, posloucháme názory druhých, necháme si je projít hlavou, neodmítáme je)
4. Zemětřesení (když dojde k otřesu, vždy se zase vracíme na své místo, neutíkáme od problému)
5. Nezavážíme půdu kolem stromu harampádím (reklama, cizí názory, agrese vůči druhým, světu i sobě, nedovolíme příjem cizích předmětů do těla - kovové součásti, implantáty apod., nepřijímáme žádné trvalé tetování, to je věčná rána do kůry stromu, která je tímto zásahem ohrožena a časem se dostaví problém)
6. Nepřesazujeme, nevytrháváme a zase nevracíme do země (každá věc má své místo, pěstujme v životě řád, ne chaos)
7. Nedovolme nájezdy kočovníků (cizí slova, cizí myšlenky, jednotící prvky, stylová jednota, nejíme jídla, která znějí cize)
8. Dýcháme čistý vzduch (nezamořujeme se cigaretami, alkoholem, drogami, jinak strom nutně umírá)
9. Jsme láskou (hladíme našimi větvemi celý svět, květy voní do dálky, listy s našimi myšlenkami odlétávají)
10. Každý den začínáme tím, jako by to byl náš den poslední. Užíváme si maximálně setkání s lidmi, neodejdeme od nedokončené věty, nedokončené myšlenky, nepolíbeného člověk, nelitujeme věty: mám tě rád/a.

Víš, milá Hromnice, to, že jsme se narodili v jistém místě na planetě, má pro nás velký význam.
Není možné se jen tak sbalit a začít něco budovat někde jinde.
Je to odklon od původního vyššího záměru.
Proto se většina lidí, kteří za svůj život někam vycestují, tolik touží vrátit se zpět.
Kořeny je volají domů...
Je to jako magnet.
Proti této síle se nic nezmůže a člověk trpí, když se snaží bránit.
Odstěhovala ses do Ameriky.
Je to zcela jiná země než naše republika.
Nejsou tam naše hory, které mám tak ráda, jsou tam sice hory, ale jiné...
Nejsou tam mírné kopečky s bílými ovečkami, jsou tam sice, ale jiné...
Nejsou tam Hradčany nad Vltavou, ty tam nejsou, ani podobné, to si dovolím tvrdit s jistotou...
Nejsou tam naše lesy, které tak krásně voní, s měkkým mechem a borovicemi a malými jahůdkami, když je jejich čas...
Není to místo, abys mohla říct: "Tady jsem doma..."
To je snad to nejsilnější pouto, jaké může být...
Také si představ, že bys nemohla svého chlapečka učit krásné české písničky...
Co bys mu zpívala za ukolébavky? Místo Halí belí... ??
Mně stačí, když vidím jakýkoli americký film, stačí mi jediný záběr na obličej jediného amerického herce...
A už to vím.
Jsou to jiné lidé...
Jiná mentalita, jiné zájmy, jiná kultura, jiný jazyk, jiný humor, žádný Cimrman, žádné české komedie..
Kdo v Americe pochopí, když řekneš - Stěrače stírají... ??
Dívali by se na Tebe jako na blázna.
Tady to ví absolutně každý.
Nebo hry na pískovišti, až bude malý trošku větší.
Nevím, jak to funguje v Americe, ale tady se kolem pískoviště slézají maminky (někdy i tatínkové)
a společně se probere mnohé - od krmení, plenek, doktorů, až přes usínání, homeopata nebo oblečky.
Jsou to normální věty, které si říkají normální lidi, normálně česky kolem písku, kde jsou jejich děti.
Tohle je normální.
A ne se tvářit na ostatní americké obličeje, jak jsi taky americká.
Ty totiž americká nejsi.
Ty jsi naše a měla bys být tady.
Miminko to dobře cítí.
Potřebuješ se sladit se svými kořeny, potřebuješ se přiblížit k domovu.
Potřebuješ si porozumět, najít se v tom nepřehledném (americkém) světě, potřebuješ pochopit svoji vlastní cenu.
Každý má svoji cenu.
Není to tak, že když si někdo dovolí na Tebe hledět pohledem zhůry, že nemáš svoji cenu.
To víš, že máš, jen on nemá právo se tak dívat.
Vždycky bys měla ve svém hodnotovém žebříčku být na první, té nejvyšší příčce.
Vážit si sama sebe a poslouchat ten vnitřní hlas.
Možná je to těžké, když ten hlas mluví v "američtině", viď???
Určitě bys mluvila moravským přízvukem, kdybys byla tady, myslím.
Je to vlastně maska, hodně složitá a komplikovaná maska, která se navlékla na Tvé krásné tělo.
Umlčela Tě, zamkla ústa, abys nemohla mluvit česky, abys nemohla dýchat česky, abys nemohla myslet česky.
Tohle je asi vůbec to nejsilnější - pochopit, že to nejsi Ty, když tohle všechno "česky" nemáš.
Na nejdůležitější pozici v plástvích je boží oko, myslím, že bys neměla mít strach, všechno dopadne dobře.
Hlavně žádné nervy, protože miminko zaznamená každý Tvůj negativní pocit.
Všechno bys měla dělat s láskou, vždyť si s miminkem můžeš "povídat", jestli by chtělo vyrůstat v naší republice.
Ono Ti to jistě potvrdí.
Začali jste s mužem budovat jistý projekt, vztah, partnerství, ale nemělo to pevné základy, to sama dobře víš.
Je tady cesta a to všechno, co jste začali, necháš za sebou v minulosti.
Jako by ani Tvůj muž neměl jít s Tebou...
Jsou tady menší potíže, roztržka, zemětřesení, oheň, ale dá se tím projít, na konci se jen lehce otřepeš.
Dokonce i moře by mělo zůstat za Tebou a vlastně všechno, co Tě trápí.
Víš, dobře, co to je.
Vypadá to, jako bys byla nyní pod obrovských duchovním tlakem, jako bys byla zastavena, abys konečně pochopila, že tudy cesta nevede.
Ale nebude to zastavení navěky.
Umíš nasednout do letadla, které končí na Ruzyni?
Jakmile se dotkneš půdy tohoto kontinentu, hned Ti bude lépe.
Je to, jako bys otočila list v knize.
Začne nový příběh, to minulé drama s bubákem v lese už tady není.
Bude to bílý, čistý list, který teprve potom začneš psát.
Dokonce to na mě působí i tak, že miminko se rozhodlo přijít právě v tuto chvíli, aby Tě k tomuto rozhodnutí přimělo...
Hrozně totiž nechce být v Americe.
Má se Ti změnit celý život, když si to nepokazíš.
W. 24.8.2006

Milá Hromničko,
právě jsem si přečetla celé povídání k tvému problému.
Možná to napíšu trochu tvrdě, ale první, co mne napadlo, bylo :"co ta holka blbne.
Vždyť ze všeho je jasné, že musí jít domů, jinak bude pořád nešťastná!
Srdce ji táhne domů a k tomu si přibralo napomoc miminko."
Ty to všechno podvědomě dobře víš, jen si to nechceš připustit.
Z toho pramení tvé deprese a tvůj přístup k těhotenství.
Víš, že na tomhle kontinentě dítě nechceš, ale ono k tobě přesto přišlo, aby ti připomnělo, že tam nechceš být ani ty.
Že patříš jinam.
Je to vlastně obrovský zázrak, jak ti všechno přichází na pomoc, abys mohla zbytek života žít šťastně.
I když to teď asi hodně bolí.
Ale ta bolest vyústí v něco, co bude stát za její zvládnutí.
Vím, že je pro tebe hrozně těžké udělat konečné rozhodnutí.
Vůbec ti to nezávidím.
Věř však, že je to jen otázka prvního kroku.
Jakmile se rozhodneš a ten krok uděláš, všechno už poběží ke konečnému vyřešení.
Ať se ti to líbí nebo ne, jsi už matka, která celým tělem a duší řídí svůj život pro blaho miminka.
Jen rozum ti je pořád na překážku.
Zkus ho na chvíli vypnout, poslechnout to, co v tobě teď přímo "hučí" a tvé deprese ustoupí.
Vyjasníš si, co je pro tebe to nejdůležitější v životě.
Pak budeš mít i rozhodování snazší.
Víš, možná bys měla rozhodování usnadněné, kdybys mohla přijet domů.
Tady by ti srdce řeklo, jestli se chceš vrátit a jestli je tam něco, kvůli čemu bys měla znovu na roky domov opustit.
Ještě bych měla, čistě praktickou, poznámku.
Myslím, že bys měla všechno rozhodnout dřív, než se mimi narodí.
Po porodu by totiž mohly nastat dost velké problémy s vyvezením dítěte a s tím, u koho vlastně bude žít.
Podobných dramat je každou chvíli plná televize.
Přeju ti hodně, hodně síly do toho, co tě čeká.
Věřím, že jí máš víc než dost.
Jen k ní zatím nějak nemůžeš najít cestu.
Ale je v tobě.
Jen ještě jednu maličkost.
Když jsem byla poprvé těhotná, vůbec jsem to nevnímala jinak, než že jsem neohrabaná a musím se omezovat.
Když mi ale ukázali mé miminko, věděla jsem, že není větší štěstí pro ženu, než tenhle okamžik.
Litovala jsem muže, kteří tohle nikdy nemohou zažít.
Je to zázrak.
Pocit, který se nedá popsat.
Moc jsem se pak na sebe zlobila, že jsem celé těhotenství tento zázrak neprožívala,
dokonce jsem ke svému dítěti přistupovala jen jako k tlustému břichu a ne k živé bytosti, která vnímá, cítí a miluje.
Dnes vím, že už nikdy nedostaneš další příležitost dítěti dát to, co jsi mu mělá dát, když v tobě rostlo.
To nikdy nedoženeš.
Zato druhé těhotenství jsem si už náležitě vychutnala a zázrak byl o to větší.
Buď silná, statečná a milující.
Pak nebude nic, co bys nezvládla.
Dáša 24.8.2006

Mila Wahlgrenis,
z celickeho meho srdicka ti dekuju za tvoji odpoved!
Kdyz licis nase louky, kopce a lesy zenou se mi slzy do oci...
Ja ty zmeny taky citim, ale zaroven se jich bojim....
Ale uz to neni tak strasne jako zpocatku, kdyz jsem zjistila, ze jsem tehotna....
Ja jen jeste porad necitim, ze to dite chci... to je hrozne, ale porad mi to jeste nedoslo...
Kdyz se koukam na zensky s detma, tak se mi zveda zaludek misto toho abych si rekla jake je to pekne...
Kdyz vidim tehotne zenske tak je mi z toho taky spatne...
Nevim jestli je to normalni a nebo jsem zcela nenormalni ja...
Ach jo...
Nevim proc to zatim necitim...
Vim, ze to neni dobre pro to male...
Ale ja jakobych mela blok a ten zatim nemuzu nijak prorazit...
Snad az priletim - pochopim vse jinak...
Opravdove....
Take si moc dobre uvedomuju, ze kdyz dite prijde na svet - muj manzel by me s nim odejit nenechal...
On to dite chtel uz asi 2 roky....
On si je vymodlil...
Mu na tom diteti zalezi vic nez na mne - coz me trochu zarazi... ale alespon vidim jakou roli tady hraju ja....
On ma dobre srdce, ale bohuzel zatim nenasel uctu ke mne...
A mas pravdu v tom, ze ja si musim zpatky uvedomit svoji hodnotu...
Svoji cenu, kterou ma kazdy...
V poslednich letech jsem se posunula nekam jinam....
Ach Wahlgrenis ani nevis jak jsem ti vdecna za tvoje radky!
Tolik davaji smysl a tolik je v nich pravdy!
Ja se ted bojim jakekoliv zmeny, ale zaroven citim, ze ty zmeny prijdou at budu chtit ci nebudu chtit....
Asi bych se mela vsemu prestat branit a jen pozorovat,vid?
Posledni dobou jsem nejstastnejsi kdyz si uvarim ceske jidlo a pustim si cesky film...
zkratka si to tady zaplnim alespon na chvili domovem....
Jen se porad bojim sama sebe co se tyce toho ditete - ze to porad necitim...
necitim byt mamou... bojim se toho a desim se toho....
ach jo...
uz aby mi to doslo, ze to neni zlo...
a ze mozna to bude pro mne to nejlepsi co se kdy mohlo stat - ale ja to zatim jeste porad nechapu...
momentalne to citim, ze to dite nechci a je mi z toho smutno....
je mi smutno sama ze sebe, ze tak vubec muzu uvazovat....
ale kdyz tak nad tim premyslim ono to muze byt i tim,ze ja jsem byla nechtene dite
a maminka uvazovala nad potratem a ted mi z podvedomi jde jen to co znam....
a delam podvedome vlastne to same co moje maminka....
vis, oni mi rikali u nas doma kdyz jsem byla mala, ze nejsem jejich - ze me asi v porodnici vymenili...
to si pamatuju do dneska...
proto asi ted zazivam takove stavy, ze necitim zadnou radost...
spis naopak smutek....
Ted moje vztahy s rodici jsou krasne - maminku mam rada nade vsechno a nikdy na ni nedam dopustit...
a tatinka taktez - i s tim, ze jsme se driv v puberte nesnesli...
proc ale mam pocit, ze to dite je proti me?
ja to tak nechci.....
Mam jednu znamou co byla tehotna a cele tehotenstvi nesnasela...
porad rikala, ze uz se nemuze dockat az to dite bude venku...
takova bych byt nechtela a vim, ze to vubec neni dobre pro to male....
ja jsem taky jako mala moc lasky a nehy nezazila a proto ji ted asi ani nemam pro to male...
moji sourozenci byli starsi a nechteli se mnou vubec byt...
nemeli me radi...
maminka pracovala takze se o me od pul roku starala babicka...
tatinek se mi venoval vzdycky po praci - jezdili jsme spolu na kola, na prochazky atd...
to on me vedl k prirode a k obycejnym vecem...
a babicka taky - ta byla takova ta prava ceska silna statecna a pravdomluvna zenska....
moc rada na ni vzpominam - ona mela velkou roli v mem detstvi....
obcas citim jeji dusi...
az me jednoho dne napadlo zda to nebude ona - co se mi chce narodit....
ono by to odpovidalo te obrovske touze po domove...
a jim ted jidla ktera ona varivala a mela rada....
je to zvlastni....
je to hodne zvlastni - jako by stala pri mne....
obcas me to probehne hlavou, ze to muze byt ona...
je to divne, ale ja citim i o neco silnejsi co se tyce vykonu...
jedu na kole a nejsem unavena...
to jsem driv nemela...
babicka vzdycky mela neuveritelnou vydrz...
pokud bych to tak citila spravne - pak bych asi i zacala citit, ze vse je vlastne v nejlepsim poradku....
ze ta duse stoji pri me... mam zkusit kyvadlo? kdybych vedela,ze
je to babicina duse-razem by se moje pochyby rozplynuly...
vcera jsem mela vizi - ze jsem drzela male dite na hrbitove kde je babicino telo pochovane
a to male [byla to holcicka] porad ukazovala na ten hrob...
na to jmeno...
az me z toho behal mraz po zadech....
je to mozne?
pak by vse vysvetlovalo tu silenou touhu po domove....
jako by se jeji duse chtela vratit tam odkud prisla....
a nebo to jsou jen moje predstavy??
ted uplne citim ty nase lesy, kam jsem s ni chodivala na prochazky....
uplne jsem tam...
vse to zelene a krasne a ta vune....
Wahlgrenis, kdyz to pisu - citim jako by to nekdo psal za me...
jakobych to ani nebyla ja....
jen mi prsty jedou po klavesnici....
zvlastni...
opravdu zvlastni....
Mila Wahlgrenis, uz te nebudu tim vsim co se mi honi v hlave a v srdicku zatezovat...
Moc si vazim tve pomoci a hrozne moc za ni dekuju.
Jsi ten nejkrasnejsi andel jakeho jsem kdy potkala.
Preji ti at ti nikdy nic a nikdo nezlomi kridla a at jsi jaka jsi na veky veku!
Dekuju z celeho srdce!
Mam te moc rada a moc si te vazim!!
S laskou a uctou
Hromnice 25.8.2006

Mila Daso,
dekuji za tvuj dopis!!!!
Nenapsala jsi to vubec tvrde - napsala si to pravdive...
Co ta holka blbne...
To je presne....
S tim porodem a narokem na dite mas naprostou pravdu...
Muj manzel chce dite uz 2 roky - jen ja jsem byla ta brzda... ted se to stalo necekane a neplanovane...
Samozrejme chci aby to detatko melo taky tatinka...
a zaroven chci abych mu dala co nejvice ze sveho domova...
Ja jsem udelala v nasem vztahu nejvice obeti - nejhlavnejsi byla ta, ze jsem se pro sveho muze [pro nic jineho] vzdala sveho domova...
Tolik jsem ho milovala...
Ted se vlasnte mu splnil sen o ktery tolik stal - mit dite...
Ja mam pocit, ze se opet neceho vzdavam kvuli nemu....
Myslim,ze je na case aby on ukazal ceho on je schopny vzdat se kvuli me... a kvuli diteti...
To vis,ze mi probehlo hlavou, ze vlastne muzu skoncit zpatky doma bez ditete...
ze on si ho soudama vysoudi tady protoze on je ten co pracuje a vydelava a bohuzel americke zakony neprihlizi na to kdo je matka....
kdo ma vic penez - ten jede...
snad se i on probudi a udela neco pro me... pro nas...
jedine co ho pry desi je-co budu delat v cechach co se penez tyce....
on dobre srdce ma, ale tahle zeme ho vychovala k materialismu jako skoro drtivou vetsinu tady....
on je uplne jinym clovekem u nas v cechach tez...
kdyz jsme jeli vloni na vanoce domu - jeli jsme tam na 4 tydny...
vsichni tady se na nej divali jak na blazna - co bude delat 4 tydny u mych rodicu....
i on z toho mel strach a porad mlel o tom, ze chce byt u nasich jen tyden atd...
me jeho slova hodne bolela u srdicka,ale jak uz jsme pak byli u nasich - tak vsechno bylo v pohode... chodili jsme po
navstevach po cele moji rodine a oni ho vsichni maji moc radi a on nerekl ani slovo o 4 tydnech u nasich-naopak...
pak mi v letadle rekl,ze nechape proc si lidi v americe mysleli,ze je to hrozne zustat 4 tydny u mych rodicu....
ja mu na to rekla,ze on si to taky neumel prestavit do te doby nez tam byl a pochopil,ze vse je v naprostem poradku....
oni bohuzel tady maji takove vztahy...
vsichni maji plno deti,ale moc se o ne nestaraji co se tyce citu a lasky....
my bydleli u me tchyne mesic a pul po svatbe nez jsme si poridili sve bydleni a ona z nas byla cela na nervy...
me to nevadilo, protoze ja jsem cele detsvti vyrustala s babickou a dedeckem u nas doma a musim rict,ze to bylo super....
moje maminka se pak zpetne starala o svoji maminku - o moji babicku kdyz onemocnela stareckou demenci a zustala s ni 5 let doma...
takze ja mam zaklad takovy a tady v Americe lidi maji zaklad - dite se narodi oni jim poridi chuvu i kdyz jsou doma...
aby se s nima nemuseli otravovat...
ale hlavni je, ze si jich porizuji hodne....
ja vzdycky rikam proc nemate jedno a poradne se mu nevenujete...
ona ta chuva tem detem nemuze nahradit tu materskou lasku....
deti vyrostou, je jim 18 let a rodice je vyhodi na vysokou - pryc od domova...
maximalne co pro ne udelaji je,ze jim na tu skolu daji pokud na ni sami maji...
ale uz je nechtej doma...
nikdy...
bez a postarej se o sebe sam....
a az rodice jsou stari a bezmocni - jdou do domovu [coz je tady uplne normalni-
nenormalni je, ze by rodice zustali s detmi] a deti za nima prijdou jednou za mesic, za pul roku, za rok...
takze je to tady silenej kolotoc a proto bych tady v zadnem pripade nechtela vychovavat me dite....
vidim to tady dnes a denne a je mi z toho spatne...
je to tady jak fabrika na deti,ale nikoho uz moc nezajima co ty deti....
vsichni maji deti, vsude jsou deti,ale ty deti nedostavaji lasku a cit ktere potrebuji-
namisto toho dostavaji vse materialni na co si vzpomenou....
ono ale bohuzel se to dostava i k nam....
deti uz taky radeji sedi u televize nez aby sli do lesa na prochazku....
zijeme v divne dobe...
vcera jsme byli na veceri s manzelovym 90 letym dedeckem a jeho 95 letou pritelkyni
a ptali jsme se jich zda to za nich bylo taky tak vsechno zvracene-a oni oba odpovedeli,ze ne...
ze lidi si vic vseho vazili a vazili si sami sebe navzajem......
takova ta krasna stara ucta k bliznimu....
nevim co se bude muset stat aby se to vratilo do tech starych koleji,ale uz by bylo na case...
nebo mi lidstvo totalne zblbneme na vecech a na nesmyslech....
Mila Daso, ani nevim jak jsem se tak mohla rozepsat, ale nejak mi to vse pise samo....
Jeste jednou ti chci moc podekovat za tvuj mailik!
Dekuju ti za tvoje slova,kterych si velice vazim!
A tez dekuju, ze jsi mi popsala jak jsi se citila v tom prvnim tehotenstvi-
jsem rada,ze se nemusim povazovat za blazna....
ja vim jak to neni dobre pro to male a doufam,ze uz to brzy pochopim jaky je to zazrak!!!!!!!!
doufam!!!!!
Jeste jednou z celeho srdce dekuji a preji tobe i tvym detem krasny den s usmevem a laskou!
Doufam,ze vas kazdy den bude prozaren laskou a usmevem....
Dokazu si te predstavit jak jsi skvela a citliva maminka!
Takova ta ceska maminka se vsim vsudy.
Dekuju...
S laskou
Hromnice 25.8.2006

Ahoj Hromničko,
trošku jsem přemýšlela o tom, proč nemůžeš najít vztah k tvému dítěti.
Napadá mne, že si moc dobře uvědomuješ, jak tě tlačí k rozhodnutí, kterého se bojíš.
Kdyby nebylo, měla bys klid a mnohem jednodušší život.
Jenže život není jen klidné proplouvání všedními dny.
Opravdový život, kterým zanecháš tady na Zemi svůj otisk, je plný zvratů, bolestí, radostí, pohybu a změn.
Život, který pokračuje v tvých dětech, kterým předáš hodně ze sebe.
Je proto asi důležité, CO dětem předáš.
Jestli z nich bude ustrašený uzlíček nervů nebo sebevědomý, statečný a láskyplný člověk.
To si většinou (když nosíme dítě pod srdcem) vůbec neuvědomujeme.
Nikdo nám to v té době totiž neříká.
Většina rad se točí kolem materiálního světa.
Snad proto je dnes také svět takový, jaký je.
Ženy se bojí těhotenství, porodů, dětí, jakoby to byla nějaká hrozná nemoc.
Nikdo jim neřekne, že je to požehnání, přímo posvátný úkol.....stvořit a vychovat nového úžasného člověka.
Někam se vytratilo tohle pradávné vědomí žen.
Vím, že i já jsem si tohle všechno uvědomila až spoustu let po tom, co se mi děti narodily
a dnes si jsem dobře vědoma chyb, které jsem udělala.
Přesto mám děti úžasné a mám z nich radost.
Mají srdce na pravém místě.
Přála bych všem maminkám, aby tuhle mateřskou hrdost mohly zažívat.
Ještě se vrátím k tvému manželovi.
Bohužel je asi dost běžné, že Američani si myslí o všem, co je za hranicemi jejich země, že je primitivní, zaostalé.
Také ty tam nemáš takovou hodnotu, jakou máš tady doma.
Jsi jako ten strom bez kořenů.
Jistě chápeš, jak to myslím.
V Čechách můžeš být hrdá na svou zem, své předky, posiluje tě pouto k tomu všemu, co tu je nádherné.
Tohle všechno tu už bylo několikrát krásně napsáno.
Já si ještě vzpomněla na jeden starý pořad v TV, kde byly mladé smíšené páry.
Většinou chlapec byl z jiné země.
Byli tam i dva Američané, kteří dřív netušili, jak vypadá život v Evropě.
Když to zjistili, tak došli k závěru, že své děti nechtějí vychovávat v jejich americké pokrytecké společnosti.
Rozhodli se mít děti tady u nás a vychovávat je v zemi, kde ještě zůstalo něco z původních hodnot.
Možná budeš mít štěstí a tvůj muž dojde časem k podobnému rozhodnutí.
Možná....
Jak tu už vyznělo z různých odpovědí, je to ale jeho život a nemusí být nutně i tvůj, pokud ty to budeš cítit jinak.
A nemusíš čekat, jestli se náhodou rozhodne podle tebe.
Každý je odpovědný především za sebe a svůj život.
A je hloupost svalovat vinu na někoho druhého.
To je jen alibizmus... říkat: Já bych, ale on to chtěl jinak...
Jsem opravdu zvědavá, jak se bude tvůj příběh odvíjet.
Doufám, že si z toho zamotaného klubka vytáhneš, pro tebe, ten správný konec :-).
Hodně štěstí, holčičko.
Dáša 25.8.2006

Mila Daso,
opet ti velice dekuju za tvuj mailik!
Mas naprostou pravdu v tom proc nemuzu najit cestu k tomu miminku -
jako bych ho brala momentalne jako prekazku...
Je to tezke,ale snad to brzy pochopim...
sama si ted uvedomuju, ze se snazim jit proti proudu...
muj rozum mi brani se nechat unest tim proudem...
rozum a strach z noveho a neznameho...
snad uz brzy najdu tu pravdu v srdci... snad... jsem tak zmatena a zamotana...
doufam, ze najdu ten spravny konec tohoto zamotaneho klubka...
zatim ten konec nevidim,ale snad to prijde... vim, ze musim byt trpeliva....
Dekuju ti hrozne moc za tvoje slova - moc si jich vazim a nachazim v nich velkou pomoc...
pomahaji mi otevrit oci....
Dekuju ti z celeho srdce!!!!!!!!!
Sand to vse dobre dopadne a pak uz budu psat jen pozitivni mailiky....
moc rada bych se vratila k tomu kdo jsem byla pred tim - pozitivni holka z Moravy.... :}
budu se snazit...
Jeste jednou moc dekuji a posilam hezky den k vam domu vam i vasim detem!
S laskou Hromnice 27.8.2006
P.S. - Kdykoliv zase napis kdyz budes mit pocit mi neco dalsiho sdelit...
Budu ti mooooc vdecna!
Jsem mooooc vdecna za uprimna a pravdiva slova.
Dekuju!

Mila Wahlgrenis,
v prvni rade te chci pozdravit a poprat krasny den s usmevem...
Da se rict,ze jsem sebe a tehotenstvi uz zpracovala... :}
Dnes jsem byla na ultrazvuku kvuli Downovu syndromu a kdyz jsem miminko videla - byla jsem nesmirne stastna....
Miminko se celou dobu usmivalo a porad skakalo...
Doufam, ze je ve me stastne...
Vypadalo...
Dokonce i oteviralo pusu...
Jsem teprve v 11 tydnu a je to neuveritelne jak miminko, ktere ma pouhych 5 centimetru, ma vse jako dospely clovek....
Uvedomila jsem si jaky je to dar...
Jak jsem miminko videla skakat a tocit se a mavat tak jsem se rozbrecela....
Je mi lito, ze jsem to nesla jinak na uplnem zacatku, ale uz ted vim, ze tomu malemu miminku vse vynahrazuju a vynahradim....
Miminko vypadalo velmi stastne....
Tak jsem mooooc rada!
A testy jsou v poradku....
Mila Wahlgrenis, timto jsem se s tebou a ostatnimi chtela podelit o radost z noveho zivota....
A moooooc dekuju za podporu kterou jsi mi dala kdyz jsem na tom byla nejhur....
Dekuju z celeho srdce a preji pohodove a slunickove dny.
Mam te mooooc rada a mooooc si te vazim!
pa a krasny den s usmevem
Hromnice 26.9.2006
PS: a jinak se mi uz asi tyden stava, ze vidim na hodinkach cas 4:44 - Informace z minulosti. Pohlazení
shùry, souznění s vyššími silami. Přijde ocenění, žádný strach.
Tak snad uz jsem na dobre ceste a vse dobre dopadne.... :}
PS-posilam fotku miminka z ultrazvuku... :}



Mila Wahlgrenis,
predem meho mailiku te chci srdecne pozdravit od mne i od miminka!
Dari se nam dobre a ja citim jak miminko je stastne a jsem mooooc stastna!
Pokorne jsem klekla na kolena a nebranim se nicemu... :}
Prijimam osud a vim,ze je to pro mne to nejlepsi co se mi ti nahore mohli poslat...
Jen velmi zridka mam tu a tam obavu, ale neucila jsem se nechavat obavy zitrkum a ziju pritomnosti...
Proste co prijde, prijde a vzdy to nejak zvladneme... :}
Neplanuju, neresim a jen ziju v souladu s prirodou a harmonii...
Ale proc ti pisu, je sen, ktery se mi dnes zdal...
Hned po probuzeni jsem vedela, ze ti mam napsat...
Nejprve se mi zdalo o me svagrove,ze bude mit taky miminko - vubec bych se tomu nedivila..
uz znam svoje sny..
Mela jsem velikou radost...
Ale pak se mi zdalo o velbloudech... stovky a stovky velbloudu - kazdy jiny a kazdy predstavoval neco jineho....
A v ten moment jsem se probudila a vedela,ze ti to mam napsat...
Nevim co to znamena - jako by tam byla nejaka sifra...
Mozna ty budes vedet...
Asi ano - kdyz jsem vedela, ze ti mam hned napsat...
Vim, ze toho moc nepopisuju, ale mozna, ze ty budes vedet vic...
A hlavne mi zustal ten pocit - co to je symbol velbloud?
Nebyl to negativni sen...
Byl to pozitivni a velmi barevny sen...
Zadni lidi, jen velbloudi...
Budu moooc rada, kdyz si najdes cas na odpoved a predem ti z celeho srdicka velice dekuju!!!!!!!
Posilam ti krasny den s usmevem a milou vzpominku na tebe a na vsechny ctenare tohoto webu!!!!!
S laskou a uctou
Hromnice 7.10.2006

Milá Hromnice,
jsem rada, ze vsechno probiha, jak ma, ze ses konecne dostala na stejnou vlnu s miminkem.
Tesim se, az bude na svete a od Tebe prijde fotografie.
Velbloub je moc hezky symbol.
Souvisi velice uzce s Afrikou a s tematem, ktere tady docela dost probirame.
Velblboud neni zvire z tohoto sveta, vsechno ma jinak...
Nepotrebuje dlouho prijimat tekutiny, protoze si je nosi s sebou.
Ma zvlastni zpusob chuze a vůbec je hodne divny.
Velbloudi provazeji karavany pousti, zastavuji se v oazach, kde si mohou konecne na chvilku odpocinout.
Hodne toho vydrzi.
Je to ale take dopravni prostredek, tedy charakterizuje Tvoji zivotni cestu.
Ale take Tvoji houzevnatost, cilevedomost, sporivost, pevne misto v zivote...
Navic je tady i to napojeni jinam, o kterem ostatne dobre vime.
Jsou to nejen Tve sny, ale i vize, ktere mas.
Vis dobre, o cem nyni pisu...
Jsi velice citliva a dokazes vnimat mnohem vic impulsu, to, co druhy clovek nezaregistruje.
Nejspis Tvoje miminko na tom bude podobne, mozna to tam bude jeste silnejsi.
Urcite se mas na co tesit...
W. 7.10.2006

Mila Wahlgrenis,
dekuju ti z celeho srdicka za tvoji odpoved!!!
Ted se mi tady kutaleji slzy stestim...
Dekuji, ze jsi mi pomohla dosadit tenhle kousek do teto zivotni mozaiky...
Uplne citim jak miminko jsem dostala darem a navzajem se obohacujeme...
A budeme po cely zivot...
Ja jsem najednou tak v klidu jako nikdy predtim a vim, ze s miminkem spolu zvladneme vsechno...
Je to jako by me miminko dobilo energii a ja ted citim, ze to spolu zvladneme kdekoliv a kdykoliv...
A jeste kdyz to slysim od tebe - tak se mi kutaleji slzy stestim po tvari...
Dekuju hroooozne moooooc!!!!!!!
Ja ty velbloudy citila jako obrovske stesti z jineho sveta...
Uplne zarili a vse bylo krasne...
Bylo to nepopsatelne stesti...
Takove to opravdove...
Jen jsem nechapala proc tam jsou a je jich tolik... [oni ani nebyli na zadne urcitem miste - bylo to jako by byli ve mne]
Ted uz to chapu...
Moje srdicko a dusicka to chape... :}
Dekuju moooc za vysvetleni...
Mila Wahlgrenis, dekuji velice za tvuj cas, za tva slova a za vysvetleni...
Moc si toho vazim a jsem moc stastna, ze me ti nahore dovedli az sem...
Ja vim, ze jsem se ze zacatku vzpirala, ale to byl ten muj rozum...
Od te doby co se ridim srdcem je vse v poradku... :}
S pokorou, laskou a uctou dekuji tem nahore a tobe za pomoc najit tuto klidnou a plnohodnoutnou cestu zivota!
S laskou a uctou
Hromnice 7.10.2006

Mila Wahlgrenis,
pisu ti s prosbou o uklidneni...
Byla jsem u lekarky na testech na geneticke vady ditete a pry mi jedny vysly,
ze jsem ve velkem riziku a ted musim jit v pondeli na amnio testy [coz je odber plodove vody]
kdy delaji kompletni geneticky rozbor....
Vcera jsem byla chvili vystrasena a vystresovana...
Ted uz jsem o neco klidnejsi,ale je to ve mne...
Muzes se mi prosim te podivat zda miminko bude v poradku??
Dnes jsem o nem dokonce mela sen - uz bylo na svete - byla to holcicka a byly jsme nerozlucna dvojka...
Velice jsme si rozumely a porad jsme byly spolu... :}
Doufam, ze tento sen mi mel ukazat, ze vse bude v poradku... :}
Predem ti dekuju z celeho srdce za odpoved a preji krasny a slunecny den do Prahy!!!!
S laskou a uctou
Hromnice 4.11.2006

Mila Hromnice,
vubec se nedivim tomuto vyvoji...
Je to varovani od miminka a je vlastne odplatou za Tvou nejistotu na pocatku tehotenstvi.
Jako by Ti chtelo vratit to, co si tenkrat muselo prozit.
Vis preci, ze plati neco za neco...
Porad je to stejna pisnicka, co das, to se Ti taky vrati.
Miminko vnimalo Tvoji nejistotu, strach, bohuzel i nenavist.
Ovsem chysta se na cestu s Tebou, potrebuje Te mit na sve strane.
Vsechno jsou to zivotni lekce, kterymi si mas projit.
Duchovni smer je jasny, budete mit mnoho spolecneho, to jsi napsala moc dobre.
Miminko se balo na pocatku tehotenstvi, ted ta dusicka chce, aby sis to zazila taky...
Vsechno by ale melo dopadnout dobre, neboj, bude v poradku.
W. 4.11.2006

Mila Wahlgrenis,
dekuju ti z celeho srdce za odpoved!!!!
Ja to take tak citim!!!!
Jen doufam,ze miminko bude v poradku a ja mu nijak neublizila...
Dnes jsem mela dalsi sen - videla jsem pred ocima ty vysledky a vse tam bylo v poradku
a opet jsem videla to pohlavi - holcicka...
Snad je to muj pravdivy sen...
Ano, mas pravdu prochazim si ted strachem a zkoplo me to opet dolu, ale tentokrat vim,
ze to musim zvladnout a verim ve stastny konec!!!!
Prislo to presne kdy jsem to nejmene cekala a kdy jsem uz byla naprosto vyrovnana a v pohode...
Presne jak rikas - neco za neco...
Tak to ted tady mam...
Modlim se za nas obe,ze to vse dobre dopadne...
Jeste jednou mooooc dekuju za odpoved a ze jsi si nasla cas - moc si toho vazim!!!!!!
Dekuju z celeho srdce a posilam krasny pozdrav tobe a vsem ostatnim!
Jeste jednou velice dekuju!!!!!!
S laskou a uctou
Hromnice 5.11.2006
PS - dam vedet vysledky... Nekdy pristi tyden...

Mila Wahlgrenis,
Predem mailiku te srdecne zdravim a posilam krasnou vzpominku na Tebe a nasi rodnou zemi!!!!
Vcera jsem podstoupila ten odber plodove vody a vysledky budou nejpozdeji ve ctvrtek...
Podle ultrazvuku to vypada na chlapecka - tak, jak jsi uz davno psala... :}
To asi ja vnitrne chtela holcicku... :} Vid?
Ale proc pisu uz ted je,ze jsme prave s manzelem objevili mrtve zvire primo na poslednim schodku pred dvermi do naseho domu...
Vypada to na lisku...
Je to zvlastni - je nasmerovana hlavou k domu, ale hlavu ji nevidime...
Pripada mi to jako by chtela, jeste nez umrela, pomoc...
Bohuzel jsme ji nasli uz mrtvou...
Neni to prosim te nejake spatne znameni?
Ja jsem ted ze vseho vylekana...
Predem ti z celeho srdce dekuju za odpoved!!!!
A preji krasny a slunickovy den do Prahy!!!!!
S laskou a uctou
Hromnice 8.11.2006

Mila Wahlgrenis,
tak ted nam tady to mrtve zvire vyzvedli a zjistili jsme, ze chudak nemelo hlavu ani ocas...
Tak to sem asi nekdo pohodil, ale i tak mi to vrta hlavou...
My tady zadne nepratele nemame...
Nevim proc by to nekdo delal...
A jak mohl chudakovi zvireti uriznout hlavu a ocas...
Ja jen doufam, ze nekdo nepraktikoval nejake woodo... ???
Co myslis?? Je to divne.... Beha mi mraz po zadech...
Predem dekuji z celeho srdce za odpoved a preji krasny den s usmevem!!!!
s laskou a uctou
Hromnice 8.11.2006

Mila Hromnice,
tvuj dopis je doopravdy jako z horroru.
Nedivim se, ze sjsi z toho trochu vydesena.
Chapu to jako varovani, to urcite, ale ne ve smyslu woodoo, jak napadlo Tebe.
Nekomu ve Vasem okoli nejspis vadite, je to jisty zpusob varovani.
Beze slov je receno, abyste si davali velky pozor...
Ke konci roku se vubec deji veci.
Snazte se o maximalni sladeni s prirodou, nikomu a nicemu v zadnem pripade neublizujte.
Vysilejte jenom lasku, nebudte zakerni a zli.
Vim, ze nyni cloveka napadaji spis jine reakce, obranne, takove, ktere se stavi proti vsemu a proti vsem.
Berte to mrtve zvire jako informaci, ktera byla urcena jenom pro Vaa, tedy jako tajnou informaci.
Vite o ni Vy a vi o ni jiste alespon jeden clovek, ktery Vam zvire polozil pred prah.
Prijmete toto varovani s pokorou a tise.
Nemluvte o tom s nikym, jen se pokuste naplnit tuto radu - sladte se s prirodou, uvidite brzy, jaka zmena nastane.
Kdyz se priroda brani, deji se veci, kterym clovek nemusi rozumet.
A tohle byla informace prave z teto kategorie.
Neboj...
W. 8.11.2006

Mila Wahlgrenis,
dekuji ti z celeho srdicka za odpoved!!!
Dekuju, ze jsi si nasla cas!!!!
Ano, mas pravdu, ze nas to velmi vydesilo...
Ze zacatku jsme nevedeli, ze to chudak zvira nema hlavu...
Ja ji nevidela a rikala to manzelovi, ale ten si myslel, ze ji ma zkroucenou pod telem...
Vubec nevim o nikom, kdo by to mohl udelat, ale my je znat nemusime, vid?
Mne je hrozne lito, ze je toho nekdo schopny takhle zvireti urezat hlavu i ocas...
Chudak zvire...
Hned za tim me napada, ze tento clovek bude schopny vseho...
Ani na to nechci myslet...
Modlim se a prosim o ochranu...
Stale mam mraz po zadech...
My jsme oba s manzelem lidi, ze by neublizili ani mouse -
kdyz mame najeky hmyz v dome - odchytime ho opatrne do sklenicky a pustime na svobodu...
Loni jsme venku nasli dokonce 4 vajicka, ze kterych se vylihli 4 krasni ptacci...
Byli vysoko a tak jsme pod ne dali plachtu, kdyby nahodou vypadli z hnizda...
Ani jeden nevypadl, prezili vsichni a za neuveritlenych 14 dni vyleteli vsichni z hnizda... :}
Obcas se nam vraci do krmitka... :}
Poslechneme s laskou, uctou a pokorou tvoje rady a pokusime se jeste vice sladit s prirodou!!!
Oba dva ji milujeme a obdivujeme vse zive...
Nikdy bychom nicemu zivemu neublizili...
Tim mam namysli i stromy a travu a kvetinky atd.
Snad uz se nic podobneho nebude opakovat...
Modlim se za ochranu!!!!
Jeste jednou ti z celeho srdicka dekuju za odpoved -
mooooooc si toho vazim a posilam krasnou vzpominku na Tebe do naseho rodneho domova!!!
S laskou a uctou
Hromnice 8.11.2006

Mila Wahlgrenis,
tak mi volali z ordinace vysledky toho testu a pry je vse v poradku!!!!!
A je to kluk... :}
Dekuju moooooc za oporu-mooooc si toho vazim!
Spadl mi kamen ze srdce a doufam, ze uz ted si to oba s miminkem budeme uzivat a radovat se jeden z druheho!
Jeste jednou mooooc dekuju za vse a posilam krasny slunickovy pozdrav do Prahy a cele nasi zemicky!
S laskou a uctou
Hromnice 8.11.2006, 20:44

Mila Hromnice zijici v USA, tak jako ja...
Posilam TI krasny VANOCNI POZDRAV i Tvemu miminku...
Cetla jsem tve povidani a vsechen strach a zmatek se mi vybavil v me mysli tak, jak bych ty radky psala ja svym srdcem.
Kdysi davno jsem prozivala stejne obdobi jako ty, vim naprosto dobre jak ses musela citit, kdyz ses dozvedela ze jsi tehotna.
Ja se tenkrat rozhodla dite si nenechat, nemel mi tenkrat kdo poradit, nebyl jeste internet tak dostupny,
neverila jsem v TO, v co verim dnes, muj posun trval...
ted uz to vim a chapu a hluboce lituji sveho rozhodnuti tenkrat..........
proto bych Ti rada napsala, ze jsi se rozhodla moc dobre pro sve detatko.
Je to nadherny zazrak... je to DAR.
Ja ziji v Chicago s mym manzelem, jsme oba CESI....
mame stejne koreny, tradice, vzpominky.....
vim presne, jak voni cesky les, jake to je projit se polem a natrhat si ze stromu jablka nebo tresne,
jak chutnaji prave jahody nebo cesky ranni teply chleb.....
take ja a muj muz zijeme myslime stale cesky........
tahne nas to domu a jeho jeste vic....
jsem to spise ja kdo ho zadrzuje.
Vim ze kdybych rekla zitra, dobre za par mesicu koupime letenky a jedeme......
bez ohledu na pomery u nas ohledne prace a bydleni, nevahal by ani minutu.....a byl by asi stastny clovek.
Je to obrovske rozhodnuti ucinit tento krok, nebat se niceho co prijde, jaka bude budoucnost....
TAM U NAS DOMA..........
Vim jak se citis, jak na tebe Amerika pusobi...
lide v ni a kolem tebe, prostredi, jina mentalita, zvyky.........
znam ten pocit prazdnoty, pustoty, prozivam to same a citim velkou bolest po domove,
po tech malickostech ktere ti tady nic nenahradi......
citim ze nas cas take uzraje, citim, ze to nebude dlouho trvat, mam z toho obavy, ale chci tomu nechat volny pruchod.
Touzime po diteti, ale stale se to nedari, mam v sobe takovou touhu a prozivam velky smutek,
jak by bylo krasne, kdyby ke mne miminko prislo,kdyby jsme uz nebyli sami dva....
citit ho v brisku a pak... kdybych ho mohla drzet v naruci a hladit,citit....
Nikdy v zivote bych si uz nenechala sve dite vzit a za sve davne rozhodnuti musim trpet,
asi je to trest ze ted nemohu otehotnet a mam zdravotni problemy, musim si trest vypit az do dna.
Nejak citim, ze kdyby jsme odjeli domu,tak bych otehotnela....
mozna to tak ma byt, mozna deti mohu mit, jen se nechcou narodit tady,,,,,,,,tak jako to TVE.........
Preji Vam mnoho mnoho lasky a nejnadhernejsi vzajemne chvile, ktere jsou jen ty vase.
A niceho se neboj.....
At je vase cesta stastna a najdes svuj pravy domov, at ti tve srdce ukaze a ty pochopis kde mas domov a kde chces zit..........
HODNE STESTI A LASKY VE TVEM HLEDANI PREJE
Marthena 26.12.2006

Mila Wahlgrenis,
jen te chci pozdravit a poprat krasny den s usmevem od nas obou - me a miminka... :}
Vesele si kope a ja se vzdycky usmeju kdyz ho ucitim... :}
Mam termin 10. dubna - coz je za 3 mesice...
Uz se tesim az se navzajem sobe podivame do oci a budu ho drzet v naruci....
I jsem uz nasla pro nej jmeno...
Nejak citim jmeno Dominik...
Uz k nemu tak i mluvim...
Doufam,ze je to vhodne jmeno...
Ted mi taky doslo,ze bude mit svatek v tydnu kdy jsem prisla na to,ze jsem tehotna....
Tak snad je to to spravne jmeno...
Jinak jsme v poradku a vse je jak ma byt... :}
Doufam,ze ty se mas krasne a slunicko ti sviti na cesticku kazdy den i kdyz je pod mrakem!!!!
Myslim na Tebe a posilam mnoho diku a lasky!!!!
s laskou a uctou
Hromnice 10.1.2007

Mila Wahlgrenis,
predem mailiku te chci srdecne pozdravit a poprat Ti i vsem ostatnim krasny den s usmevem.
Pisu, protoze jsem koncernovana tim co se deje ve svete s pocasim...
Nepripada mi to normalni...
A jestli nekomu ano - tak pak je to slepec slepy....
U vas rekordni teploty a hurikany, tady jsou mrazy a snih v mistech kde pestuji pomerance a nikdy neni zima...
My tu mame vykyvy teplot z 20 stupnu plus do nahlych minus 5....
Uz jsem nad tim premyslela pri poslednim uplnku...
Mela jsem velice divny pocit,ze se budou dit divne veci...
Uplne jsem citila tu silu prirody jak se nam chysta ukazat zac je toho loket...
A mela jsem husi kuzi po celem tele...
Chtela jsem ti to uz napsat tenkrat...
Asi jsem ti to poslala jen v myslenkach...
Kdyz si jen uvedomim jak lidstvo za poslednim 50 let devastuje prirodu =
tak je mi z toho smutno na srdicku a vubec se nedivim,ze nam to priroda vraci a ukazuje nam jak my se k ni chovame....
Mila Wahlgrenis to nikdy nebylo co je lidstvo na teto planete aby v takove rychlosti a kvantite tuto zemekouli lide nicili...
Lide zili v souladu s prirodou...
Dnes co nejdale od ni a radeji nikdo nic nechce videt a o nicem premyslet... vid?
Je docela smutne,ze si lide neuvedomuji co se denne na prirode napacha...
A pak se vsichni divi,ze nam kvetou stromy v Lednu a mrzne kde jsou pomerance...
Nevim jestli neni uz pozde neco zachranovat z nasi strany,
ale verim,ze si priroda s nami poradi a ukaze nam,ze my panem tvorstva nejsme
a nauci nas se opet vratit k pokore a ucte k zemi, slunci a vzduchu...
Jak jen lide mohou byt tak posetili a vse brat automaticky....
Myslim,ze nase lekce prichazi...
A asi uz bylo na case... nemyslis???
Doufejme,ze se svet spoji a sjednoti a uvedomi si,ze takhle to dal nejde...
Jsem optimista...
A pokud se tak nestane-tak nas priroda odtud vypudi...
Ona bez nas prezije ale my bez ni ne...
Dostaneme podle nasich zasluh...
Zakon akce reakce.... vid??
A to by si v tomhle novem stoleti techniky a nesmyslu mel kazdy uvedomit...
Ze jeste pred nekolika desitkami let lide sedeli doma u svicky a povidali si a zili v souladu s prirodou....
Kdezto my po prirode chceme vse,ale nic pro ni nedelame...
Lide ztratili uctu k prirode...
Vse se da koupit v obchode-tak uz nikdo nepremysli kolik prace a casu priroda venuje tomu
abychom mohli mit rajce, banan a dalsi veci, ktere nam priroda dava ZADARMO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
A je tak stedra!!!!
Jen clovek z toho vseho udela "busines"... [promin za ten anglicky vyraz ale myslim,ze vystihuje vse...]
Malo lidi chape ten proces zaseteho seminka a sklizeneho obili...
Nevim jestli nase deti to jeste uci ve skolach...
A melo by se to ucit vsude...
Ucta a pokora k prirode a ke vsemu kolem nas!!!!!!!!!!!!
Jak jen lide mohou brat vse tak sobecky automaticky...
Ja jsem vzdy rikala,ze sobectvi je nejhorsi vec na svete...
Modlim se za svet at to brzy pochopi a je jeste cas co se tady v minulem [sobeckem] stoleti napachalo napravit...
Snad tohle stoleti a nase deti prinese nove a pozitivni vibrace a navratime se zpet k maticce prirode...
Snad jeste neni pozde k pokani, k ucte a k padnuti na kolena...
Co myslis draha Wahlgrenis??
Mame jeste sanci??
S rychlosti jakou vse z prirody bereme a vubec nepremyslime nad zitrkem mam docela obavy...
Neni to az prilis ocividne co nam priroda posledni dny sdeluje??
Jak se nekdo muze tvarit,ze ho se to netyka??
Jak jen lide mohou byt tak slepi a sobecti...
Ale pri tom uplnku tenkrat jsem citila,ze priroda nas jeste nauci a srazi na kolena...
Ten uplnek mel neuveritelnou silu [az negativni]...
A na zaver se ti chci sverit,ze uz nekolikrat za posledni jsem mela vize o konci sveta...
A citila jsem tu bolest, plac a narky...
A videla jsem 12 andelu nad horicim svetem...]
Kdyz jen premyslim,ze dejme tomu na cloveka pripadne jeden odpadkovy pytel veci,ktere se nerozlozi, na tyden-tak se mi dela spatne...
CO tu bude za 100 let??
A to nemluvim o zplodinach z aut, letadel, tovaren atd.
[ps-ale musim uznat,ze tady {usa} se alespon snazi recyklovat papir a plasty-je to dane zakonem a lide to musi delat...
ale jak poctive to kazdy jedinec dela-to uz nikdo nevi...]
My recyklujeme vse co je mozne - i papirove kapesniky...
uz dochazim tak daleko,ale tam je prave ten zacatek...
Modlim se, ze se lide sjednoti a spoji a bude cas jeste planete a prirode dat co si zaslouzi!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
s laskou a uctou k Tobe a vsemu zivemu i nezivemu
Hromnice 19.1.2007

Mila Wahlgrenis,
predem te velice a srdecne zdravim od nas obou... :}
Jsme v poradku a v pohode!!!
Malej je v brisku moooc hodnej... :}
Musim s laskou rict jak priroda je vsemocna...
Uplne jsem se oddala jeji praci a tvorbe a nic neresim a jsem stastna a myslim, ze miminko tez...
Zivot se mi vice zpomalil a ukazuje mi kazdy den stale vice a vice zazraku...
Jsem za to vse velice vdecna!!!!!!!!!!
A dekuju z celeho srdce tobe za podrzeni v tech prvnich krusnych chvilich,
kdy jsem nevedela co sama se sebou protoze jsem se bala odevzdat vyssimu zajmu a prirode...
Clovek obcas moc resi hlavou misto srdcem...
A to byla jedna z lekci ktere me tehotenstvi naucilo a melo naucit...
Uz to hlavou neresim...
Neni treba - vse dopadne tak jak ma...
Jsem trpeliva a na nic si nestezuju... jen snad obcas na sobectvi lidi kolem nas
- viz pokacene japonske tresne v Brandyse nad Labem - to trha srdce jak lide mohou byt sobecti a necitlivi...
Je to velice smutne, ze si lide stale neuvedomuji, ze my jsme soucasti prirody a ne naopak!!!!!!
Dnes v noci jsem mela velice zivy sen...
Byla jsem s manzelem na vylete v indianske oblasti a najednou nas zacali indiani nasledovat a sli za nami -
prvni nase reakce byl strach a tak jsem se snazili schovat...
Vedle nas byla reka po niz priplul nacelnik, prisel ke mne a rekl -
tvoje dite uvnitr je muj znovuzrozeny syn... [vedel,ze jsem tehotna a ze to bude kluk]
A radi bychom vas meli u nas po dobu 11 tydnu a pripravili pro nej obrad...
Rekl i jmeno,ale ja si nemuzu na presne zneni nemuzu vzpomenout...
Zacinalo to na K a neco jako Kamutca...
Nebo tak nejak...
To ale neni tak podstatne [i kdyz bych to jmeno rada mela - tak snad se mi to jeste behem dne vrati], jako sila toho snu...
Byl to neuveritelne silny sen...
Az me z nej mrazi v zadech...
A chce se mi brecet...
Ty sama vis jak to myslim...
Nevim jestli si pamatujes na moje prvni mailiky Tobe, ale tam jsem prave psala, ze jsem sama sebe v hypnoze videla jako indiana...
A to tady u reky, kde zijeme...
Je mozne, ze se vraci duse z te doby??
Je to zvlastni...
Zauzlene ale jako bych vedela...
Vse ma svuj rad a cil a program a tak ja jen tise nasloucham a jdu tise po ceste ktera nam byla predurcena...
Jsem za tento sen velmi rada - jako by mi mel jen tise naznacit...
A ten pocit uvnitr je nadherny...
Chce se mi brecet...
Mila Wahlgrenis nevim zda mi k tomu mas co rict,ale ja tak nejak citila potrebu ti to napsat a podelit se o to s Tebou...
Uz jsem se ti chystala psat dlouhou dobu - jen stale neco vevnitr mi rikalo - jeste neni ten pravy cas...
A dnes rano jsem citila, ze ti musim napsat...
Chci ti mooooc podekovat za tvoje nadherne stranky kam chodim kazdicky den,
za vsechnu energii kterou do nich davas a za vsechnu tu lasku,nadeji a pravdu kterou davas nam - tvym vernym ctenarum...
Jsem velice stastna a vdecna,ze mi te osud predstavil a ze jsi!!!!!!!!!!
Dekuji z celeho srdce za vsechno a za vsechny lidicky,
kterym davas ten pravy smysl zivota bez pretvarky a false!!!!!!!
Dekuji vroucne!!!!
S laskou a uctou
Jasica (kdysi a jen chvíli Hromnice) 20.2.2007

Mila Jasico,
mam z tebe opravdu velkou radost.
Jsem moc rada, ze jsi pochopila svoji cestu, ze ses prestala branit zmenam, ktere se dely.
Tvuj sen je nadherny a vubec se nedivim, ze jsi plakala.
Je silny a pravdivy.
Nepochybuj, uvidis, jake miminko se Ti narodi.
Psala jsem Ti ostatne uz nekdy driv, ze to bude dite s vyssim poslanim.
A prave Ty mas byt jeho matkou.
Jsem rada, ze jsem se s Tebou mohla setkat.
Preji do dalsich tydnu tehotenstvi jen to nejlepsi.
Bude vsechno v poradku, vzdyt vis...
W. 22.2.2007

Mila Wahlgrenis,
dekuji ti z celeho srdicka za tva slova!!!!
Mam slzy v ocich...
Vsak ty vis...
Jeste ti musim rict jednu zvlastni vec z toho snu-
v momente kdy jsem se setkala s tim nacelnikem-
tak se mi vybavilo,ze mi o tomto setkani rekla vedma predem...
Takze v podstate ja o tom vedela,ale nevedela...
Je to krasne jak zivot pracuje za nas kdyz se mu odevzdame a pak je vse tak jak ma byt...
Uvedomila jsem si,ze neni nic lepsiho nez nechat se unaset touto rekou zivota...
A ne jit proti proudu...
Ja nemam pravo neco menit
- vim,ze mam jen s pokorou naslouchat a plnit to co mi bylo predurceno...
A tim vim a citim,ze je vse v poradku a nic a nikdo to nemuze ohrozit...
Jsem za tato poznani nesmirne vdecna!!!!!
Ty vis...
Jeste jednou ti moooc dekuju za tva slova, ktera jsou nade vse v tomto svete i mimo nej!!!!
Moooc te oba zdravime a posilame slunicko a lasku!!!!!
s laskou a uctou
Jasica a Dominicek :}

[ps - divala jsem se na internetu na indianska jmena a mam pocit,ze jsem je nasla-KACHADA
cesky se to rekne Kacada a znamena to bily muz...
Docela dava smysl...
Rada bych to jmeno vedela [pokud tomu ovsem tak ma byt] protoze bych je rada dala malemu jako jeho prostredni jmeno...
S tim pocitem jsem taky tak nejak vstala a rikala to manzelovi,ale nemohla a nemuzu si stoprocentne vzpomenout...
A tak pockam zda se to vrati a nebo ne...
A podle toho budeme vedet...]
A jeste posledni vec-tohle jsem mela v tvem horoskopu na dnesni den - PANNA 24. 8. - 23. 9.
Prožijete něco, co vám bude už důvěrně známé z minulosti.
Nebo snad ze snu? Máte o čem přemýšlet.
Vse to krasne zapada...
Mam usmev na dusi...
Jeste jednou mooooooooc dekuji za to,ze jsi a za otevirani oci a chapani te prave pravdy!!!!!!!!!!!!!!!!! s laskou
Jasica
Ted jsem otevrela domaci stranku yahoo a je tam fotka indiana a clanek o nem.....
Dnes je opravdu den s velikym D!!!!!! :}
Jeste ti musim rict,ze v tom snu kdy jsem se setkala s tim nacelnikem jsem byla velice stastna,ze jsem nasla svoji rodinu...
A muj manzel tam byl tez nikomu nevadilo,ze tam je...
Mel tam proste byt...
Je prekrasne jak vse funguje tak jak ma...
Obrovske diky za tyto dary!!!!!!!!
A jeste posledni vec ktera tez zapada do teto mozaiky -
vcera vecer pred spanim jsem cvicila jogu a cedecko, ktere jsem poslouchala a ktere jsem ziskala od me cvicitelky, se jmenuje Samanuv tanec...
Asi pred 3 tydny jsem se ji zeptala zda by mi ho mohla nahrat, ze bych je rada mela u porodu...
Dnes je tech kaminku v mozaice doplneno opravdu hodne... vid??
Hluboko v srdci citim tu pravou a opravdovou radost...
Sklanim se s pokorou a uctou nad temito dary!!!!!!
s laskou
Jasica 22.2.2007

Mila Wahlgrenis,
dekuju moooc za podporu a uklidneni pres Auapé...
Jsi moooc hodna!!!!
Bylo to presne jak jsi rikala - hadka s manzelem...
V nemocnici mi ty stahy zastavili injekcemi a ted musim brat prasky...
Nejsem zastancem chemie a je mi z ni zle, ale asi se nedalo nic jineho delat...
Nebo dalo??
K memu manzelstvi se ted nebudu ani vyjadrovat a necham to dojit tam kam ma...
Hlavne doufam, ze vse bude v poradku s malym...???
Ja jsem to citila, uz vcera, ze se deje neco co by nemelo...
Je mi to mooooc lito, ze tim chudak malej musi prochazet jeste v brisku,
ale zaroven mi diky tomu dochazi spousta veci a vidim veci tak jak jsou... [myslim tim moje manzelstvi]
Tak snad se to v dobrem vyresi...
Ja vim, ze se ted mam soustredit na maleho, pohodu a klid...
A to je ted nejdulezitejsi,vid??
Jeste ti musim rict co se mi zdalo za sen pred tim nez zacali ty stahy [ty zacaly uz ve stredu]
Byla jsem nekde na horach kde bylo hroooozne mooooc snehu a nemohla jsem ani poradne jit...
Byl to neprijemny sen a ja jsem rano vedela, ze to neni dobre a neco nebude dobre...
A tak to pak dopadlo...
Kdyz jsem dnes byla v nemocnici - tak jsem citila andelicky kolem sebe...
Jen ja, malej, andilci, doktor a sestra, kteri byli jak andele tez...
Tak jsem se citila v bezpeci a poradku...
Citila jsem, ze jsi tam se mnou tez - dekuju hrooooozne moooooooooooc!!!!!!!!!
Ted jsem u tchyne a odpocivam a rozjimam nad zivotem [v tom dobrem :} ]
Jeste jednou mooooc dekuju za podporu!!!!!!!!
Moooooc si toho od Tebe vazim!!!!!!!!!!!!!!!
To vnuknuti prislo uplne samo,ze ti mam napsat pres dceru Auapé...
Dekuju z celeho srdce za vsechno a preji krasny den s usmevem!!!!!
s laskou a uctou
Jasica 2.3.2007

Milá Jasico,
nebyla jsem na internetu, ale udělala jsem, co bylo možné...
Snad Auapé tlumočila všechno, malý bude v pořádku.
Měla bys byt hodně v klidu..
Myslim moc na Tebe.
Wahlgrenis 2.3.2007

Mila Wahlgrenis,
dekuju ti z celeho srdce za vsechno!!!!
Nesmirne si toho vazim!!!
Dekujeme oba dva!!!
Dekuju velice, ze sis nasla cas mi odepsat z tve cesty do Zlina!!!
Stahy ted nemam, i kdyz vcera odpoledne jsem je mela -
opet problem s manzelem - mu vubec nedochazi co se mohlo stat a ze ted musim byt v maximalnim klidu...
ja nevim jestli je tak hloupej, ale my jsme momentalne kazdy uplne nekde jinde...
porad je mu jakoby neco prednejsi nez my dva s malym.
Ja jsem se rozhodla ho neresit a ted se predevsim soustredit na sebe a maleho...
To je ted to nejdulezitejsi - nase zdravi!!!
Co bude dal v nasem manzelstvi se uvidi...
Jak malej par mesicu povyroste poletim domu a potom se vse uvidi...
Ja zustavam a zustanu pozitivni at se deje co se deje... :}
Je to zvlastni, ale ja citim, ze malej je muj ochrance...
Je to az neuveritelne...
Tise spolu komunikujeme a ja vim, ze mi sdeluje, ze spolu zvladneme projit pousti, bouri, zemetresenim, proste cimkoliv...
Citime to tak vzajemne...
Coz je nadherne...
Vlastne se vse deje tak jak ma...
Jeste ti musim napsat o mem kocourkovi a jak se peclive o me staral a stara od te doby co jsem prisla z nemocnice...
Tu noc se ani ode mne nehnul na krok a vsude za mnou chodil a stale chodi...
Spi se mnou a kdyz spim pres den gauci - on lezi vedle me...
On je slunicko...
Jsem mooooc rada, ze ho mam...
Takhle se zachoval vzdy kdyz vedel, ze neco neni v poradku...
Jinak z tech prasku mi neni nejak moc dobre...
Boli me z nich hlava a trese se mi cele telo...
Ja jsem na prasky velmi precitlivela, ale vim, ze je to pro dobro maleho - tak to musim prezit....
Pry je mam brat jeste 10 dnu nez se dostanu do 36. tydne a par dni - pak uz by to nemelo byt rizikove...
V pondeli jdu na kontrolu - tak uvidime jak vse vypada...
Nejradeji bych ty prasky nebrala, ale ted asi opravdu nemuzu riskovat...
Lekar mi ale rikal, ze i pres ty prasky stale muzu porodit...
Tak je to takovej bludnej kruh...
Ja vim, ze to ted zalezi jen a jen na mem dusevnim klidu a pohode a fyzickem nicnedelani a tak to take delam...
Snad to i muj manzel pochopi, ze si opravdu nemuzu dovolit jakykoliv nesmyslny stres z jeho strany...
Nic neni tak podstatne jako klid pro maleho....
A z me strany to tak zustane navzdy....
Muzu ti rict, ze jsem uz tak 2 mesice tusila, ze malej bude na svete driv nez je termin od lekaru, ale ne ze by chtel na svet tak brzy...
Ale to nebylo v podsate jeho rozhodnuti, vid??
Ja jsem si to privolala tim stresem od manzela...
Uz v utery rano jsem citila, ze se bude neco dit....
A taky se delo...
Jeste taky citim, ze tento uplnek ma nejak moooc energie a nektere jedince muze ovlivnovat velmi negativne -
hodne znamych kolem me ma problemy s agresivnim chovanim...
Nebo se dostavaji do nesmyslnych argumentu...
Doufam, ze tvoje akce ve Zline se vydarila a meli jste krasny vikend!!!???
Myslim na Tebe a posilam vrele diky za vsechno od nas obou!!!!
Velice si toho vazime!!!!
Dekujeme z celeho srdicka!!!!
s laskou a uctou
Jasica a Dominicek i kocourek se pridava :} 3.3.2007

Mila Wahlgrenis,
promin,ze ti opet pisu,ale dnes jsem opet mela silne stahy i pres ty prasky
a v hlave mi lita otazka - bude vse v poradku s malym??
Narodi se zdravoucky??
A narodi se v poradku i kdyz se narodi driv??
A narodi se normalni cestou??
Budeme mit nejake komplikace??
Ja bych chtela rodit bez injekci a chemie-zvladnu to??
[citim,ze asi ano a ze to nebude dlouhy porod. ze vlastne budeme s malym spolupracovat a budeme tym - doufam...]
A nebranime vlastne malemu prijit na svet tak jak chce on tim, ze beru ty prasky??
Pry by jeste musel do inkubatoru...
Jeste nema 2,5 kg....
Co myslis ty??
Budu ti moc vdecna za jakoukoliv odpoved...
Ja citim uz delsi dobu,ze chce na svet drive nez mu stanovili lekari...
Mam pocit, ze to muze byt kazdym dnem...
JInak musim rict, jak posledni dny citim obrovskou lasku mezi nami dvema...
Uplne citim jak ho bezmezne miluju a on me tez...
Je to nadherne.....
Moooc ti dekuju za tvoji pomoc a za vsechno!!!!!!!!
Jsi moooc hodna!!!
Dekuji z celeho srdce za nas za oba!!!!
Uz se tesim az ti maleho predstavim v Cechach... :}
Jeste jednou moooc za vsechno dekuji a preji krasny den s usmevem a slunickem v dusi!!!!
s laskou a uctou
Jasica a Dominicek 7.3.2007

Mila Jasico,
Dominicek se narodi v poradku.
Je nad Vami obrovska vyssi ochrana, neboj.
Jsou tady sice mensi komplikace, ale ty nejsou tak zasadni.
Nech vsechno na lekarich.
Miminko se narodi sice driv, ale v poradku bude.
(Moje holcicka se narodila s vahou 1,67 kg, na dvou kilech jsme opoustely porodnici...)
Jsem s Tebou...
W. 7.3.2007

Mila Wahlgrenis,
dekujeme z celeho srdicka za odpoved!!!!
Je tu 5 rano a ja vstavala ve 4 vzit si prasek a od te doby jsem nemohla usnout -
citila jsem, ze jsi mi napsala - tak jsem se sla kouknout...
Dekujeme velice za odpoved - jsi mooooc hodna!!!!!
Necham vse na lekarich a na tech nahore...
Kdyz jsem byla ten minuly tyden v nemocnici-citila jsem je tam s nami... [jak jsem psala posledne]
Jeste jednou mooooc dekuju za odpoved!!!
Jsem mnohem klidnejsi!!!!
s laskou a uctou
Jasica a Dominicek 7.3.2007

Ahoj Jasico,
nedá mi to, abych Ti nenapsala pár slov.
Neboj, já se stahy - a dost početnými, dlouhými a silnými, bojovala od 16. týdne...
Pořád jsem brala hořčík ve vysokých dávkách.
Nakonec to vše dopadlo tak, že jsem porodila přesně v den termínu a to byl ještě porod vyvolávaný...
Je to dráždivá děloha, jak tomu říkají lékaři.
A neboj, svoje druhé dítě - holčičku - jsem porodila v termínu 35 + 2 a měla 2,35kg a 48cm.
První den byla v inkubátoru, ale jen kvůli tomu, že si neudržela teplotu.
Pak už se mnou byla na pokoji a 5. den nás pustili domů - tuším s váhou cca 2,25kg...
Neboj, už jsi ve vysokém týdnu, tyhle děti se rodí v pořádku, jen je potřeba je častěji kojit, dohánějí totiž tu svou váhu.
Tak hodně zdraví Vám oběma
Pradlenka 8.3.2007

Jasica porodila dnes v noci chlapečka Dominika.
W. 17.3.2007

Drahá Wahlgrenis,
prosím předej vzkat Jasice a maličkému Diminikovi.
Tento příběh sleduji od samého začátku a teď mám velikánskou radost z toho, že to zvládli.
Maličkému držím všechny palečky a mamince přeji už jen samé radosti a prostě jen to nej...
Jasico, miluj svého synáčka, je to dar přivézt na svět nového človíčka,
ale to všechno ty už dnes víš.
Teď je maličkatý, ale nese si sebou svůj úděl pro nový věk.
Rozsvítí ti každý den; bude každým dnem dělat velké pokroky,
budeš mít radosti - z jeho prvního úsměvu, z první slabiky
a nejkrásnější dar, který má jen žena, kojení.
Když jsem jako babička byla u toho, když dcera kojila,
až teprve tehdy jsem si uvědomila, že to jsou ty nejnádhernější okamžiky v životě ženy.
Sama jako maminka jsem si to tak silně neuvědomovala.
S tím se nedá nic srovnávat.
Snad vám to okolnosti dovolí (:-)), Dominiček je opravdu maličký.
Nejraději bych vás oba objala, tak jsem toho plná.
Tak alespoň takhle na dálku posílám vroucí objetí s paprskem zářivého Sluníčka pro oba,
držte se a nechť vás Andílci provázejí.
Alajka 19.3.2007

Milá Wahlgrenis,
chtěla bych popřát Jasice a Dominičkovi moře lásky a štěstí.
Myslím, že jsi jí byla tak blízko, jak si lze jen představit,
a pomáhala jsi jí po celou dobu těhotenství a díky Tobě to oba takhle skvěle zvládli.
Moc jsem na ně myslela a sledovala pozorně jejich příběh.
Mám obrovskou radost, že oba teď čekají jen chvíle plné krásných a nezapomenutelných a neopakovatelných zážitků.
Milá Jasico a sladký Dominičku,
přeju vám krásný život a posílám vám moře lásky a sluníčka
Ze srdce a s úctou k novému životu
Marie 20.3.2007

Mila Wahlgrenis,
tak jsem konecne nasla klidnou chvilku ti napsat
a srdecne te a ostatni pozdravit od nas obou
a podekovat za vsechnu tu podporu a lasku...
Nesmirne si ji vazime!!!!!
Prave jsme se napapali a Dominicek lezi vedle me a spinka... :}
A usmiva se... :}
A tak ti muzeme spolu napsat... :}
Narodil se v patek 16.3. v 15:29 usa casu - 20:29 naseho casu...
Porod byl nejkrasnejsi zazitek meho zivota - hned bych si to zopakovala...
Vubec jsem se nebala - naopak - byla jsem uplne v klidu a Dominicek uzasne spolupracoval...
Vse probehlo v klidu a s usmevem na tvari... :}
Je to opravdu nejkrasnejsi zazitek,ktery jsem kdy mela...
To stesti se neda popsat... :}
Dekuju ti hrooozne mooooc za podporu a lasku, kterou jsme citili a citime!!!!
Posilame ji opetovne s uctou zpet!!!
Z nemocnice nas pustili v nedeli [tedy jde vse rychle] a jsme doma...
A uzivame si ty neuveritelne krasne okamziky.... :}
Prvni noc se mi zdalo [citila jsem], jak mi Dominicek rika o ruznych lidech, jaci jsou atd.
Jak on do nich vidi...
Ja se s tim probudila, ze on vidi do lidi...
Bylo to krasne jak jsme komunikovali ve snu......
Presne, jak jsi rikala...
Mam pocit, ze si toho mame hrooozne moooc co predat a ze on me bude ucit a vest....
Citim to na veky veku a jsem velice vdecna a stastna,ze to spolu muzeme v techto nasich zivotech prozivat...
Citim za okraje naseho chapani a to diky nemu...
Jsem nesmirne vdecna,ze se vse deje tak jak ma a ja mam otevrene srdce naslouchat...
Pro Dominicka udelam cokoliv na svete...
Citim, ze jsme v nasich srdcich byli a navzdy budeme...
Je to neuveritlne krasny pocit, ktery nikdo a nic nemuze ohrozit...
Mila Wahlgrenis,
hrooozne mooooc ti dekujeme za tvoji podporu pri mych tezkych zacatcich kdy muj rozum byl na vysi a ja resila jsem blbosti...
Dekuji ti z celeho srdce, ze jsi se mnou tim prosla a z te cesty vyvedla na tu spravnou...
Ted jsem tam kde mam byt a vse je v poradku a tak jak ma byt!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
A za to ti mooooc dekuju!!!!!!
Neumim to ani vyjadrit slovy co citim - vsak ty vis...
Mame se s Dominickem navzajem a na cely zivot [tady i po nem... ]
Je to to nejkrasnejsi co jsem kdy mohla citit...
[I muj manzel velice obmekcil sve srdce...]
Z celeho srdce chci take podekovat za me i Dominicka ALajce a Marii za jejich krasne dopisy!
Mooooc si jich vazime a dekujeme za lasku kterou nam v nich posilaji!!!
My ji posilame tez mooore lasky a stesti a slunicka
a vseho dobreho na jejich ceste zivotem!!!
Jeste jednou moooc dekujeme za podporu!!!!
Mejte se vsichni mooooc krasne, mejte se radi a zijte svymi srdci!!!!
To vam ze srdicka preji
Jasica a Dominicek
Zase napiseme jak se nam dari a posleme nejakou fotecku... :}
Wahlgrenis, jeste jednou ti z celeho srdce dekuju a zrovna mam v srdci obraz, jak jsme se setkaly na Morave...
Jsem hluboce vdecna, ze jsem mela tu moznost te cestou osudu poznat
a mooooc si vazim tvoji pomoci nejen pro me ale pro vsechny ostatni
kterym pomahas najit tu pravou cesticku v tomto uspechanem a rychlem svete...
Pro me uz se cas zastavil a neexistuje a neni podstatny...
A tak to asi ma byt - vid???
Mej se moooc krasne, opatruj se, at ti slunicko na cestu sviti kazdicky den
a my se ti opet ozveme jak se nam dari...
Jeste jednou srdecne dekuji tobe i ostatnim!!!!!!!
s laskou a uctou
Jasica + Dominicek 20.3.2007

English:
I was born last Friday March 16th 2007 at 3:29 pm
[almost a month earlier that was my due date but I doing great]!!!
I weight 5lbs and 13 ounces, and I"m 19.75 inches long... :}
I"m looking forward to meeting you!!!
Love Dominik
CZ:
Narodil jsem se minuly patek 16 brezna v 15:29 usa casu, 20:29 ceskeho casu.
[Narodil jsem se skoro o mesic drive nez byl muj termin,
ale jsem v poradku, zdravoucky a mam se k svetu!!! [hlavne v noci... :}]
Vazim 2,7 kg a merim 50 cm.
Uz se tesim az vas vsechny poznam!!!
pusu Dominicek 22.3.2007

Mila Wahlgrenis,
srdcem ti pisu kazdy den ale az ted jsem se fyzicky dostala k tomu ti napsat par radku...
Malej uz nabral na neuveritelnych 3,4 kg [v podstate ani ne za cele 3 tydny], ale mame trapeni s bolenim...
Hodne place a ja nevim jak mu pomoci...
Pravda je,ze jednou z mala veci ktera ho uklidni je kdyz si ho polozim na hrudnik...
Tak to delam porad... [nevim jestli je to bezpecne na spani??? nevis?? kazdej ti rika neco jineho...]
Nemas nejakou babskou i nebabskou radu na toto boleni??
A proc je vubec miminka mivaji??
Budu ti moc vdecna za jakekoliv slovo...
Predem z celeho srdicka dekuji!!!!
[jeste se te chci zeptat co si myslis o syndromu nahle smrti u novorozenat??
ja jsem o tom dnes cetla a docela me to vystrasilo...
uz jsem i v noci koukala na maleho zda dobre dycha...
ale to je take osud,vid??
ja se docela bojim - mam ceho??
dekuju mooooc za nejake slovicko k tomuto problemu...]
A jeste je tady jedna vec kterou ti musim napsat.
Od porodu citim energie kolem sebe [duse].
Nekdy dobre,ale obcas citim i ty ne dobre...
Do toho mi kamarad napsal mailem tohle:
zdalo se mi ze se srazil autobud s vlakem a bylo tam i hodne aut v sobe a my byli u toho.
a tys videla jak ty duse odchazeji... nektere byly jeste vyplasene a tys je uklidnovala, ze se nic nedeje at sou klidni.
bylo to zvlastni, ja videl jen jednoho psa co tam taky zahynul, ten prisel za mnou.
divne sny
a ja mu na to odepsala:
ja mam husi kuzi z tveho snu... v dobrem!!!!!!!!
posledni dobou mam pocit, ze za mnou chodi duse pro utechu a uklidneni... ja s nimi jeste ale nepracuju...
asi bych mela kdyz uz i tobe davaji znameni ve snu ze bych mela....
a on mi odepsal:
kdyz se jeste dostanu k tomu snu tak je to dost zajimavy, ze prosterednictvim me te zadaji o pomoc.
ja sem to sice nenapsal, ale v tom snu si je odmitala a oni se obraceli na me a nekteri me chytali za ruku
a me ty doteky byli neprijemne... a to sem se divil, ze je citim... a rikali at nam pomuze at nam pomuze!!!
a ja te poprosil o pomoc. to teda ale koukam ze nekdo vi ze sme spolu spojeni a vi na koho se maji obratit aby si jim pomohla
A ja mu na to odpovedela:
ja nemam slov.....
presne jak rikas - oni me prosi pres tebe.... to je mazec.... ale ja mam pocit,ze jeste neni ten cas... Nevim...
Musim se zeptat jedne pani co vi veci mezi nebem a zemi...
Tou pani jsem myslela Tebe!!!
Co si o tom myslis??
Prisel cas??
Kdyz ja to tak jeste porad necitim a mam docela strach s temito dusemi zacit komunikovat...
Co mi radis??
Dekuji z celeho srdce za odpoved!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Musim utikat se venovat malemu...
Mooooc te oba zdravime a prejeme krasne velikonoce!!!!!!!!
s laskou a uctou
Jasica + Dominicek 10.4.2007
PS: uz se tesime az priletime domu!!! Jak jen to bude mozne - letime!!!!
Doufam,ze se ve zdravi a v poradku sejdeme!!! Budeme se na Tebe tesit!!!

Mila Jasico,
bylo jasne uz v prvni chvili, kdyz jsi zjistila, ze jsi tehotna, ze to nebude jen tak.
Miminko Dominik Ti otevrel cestu jinam.
Nad Tebou je velke znameni, bozi oko, ktere by Te melo jeste posunout dal.
Je tady silne spojeni s Tvym ditetem, jako by to bez neho nefungovalo...
Zatim je to ale pro Tebe prilis silna informace, zatim se teprve postupne szivate.
Nerozumis tomu, co se kolem Tebe deje, at uz to jsou duse, ktere chteji pomoc, nebo boleni chlapecka.
Jasny je tady Tvuj strach, ktery nedokazes ovladnout, je silnejsi nez Ty.
Nemela bys nic zkouset, dokud tento strach nezmizi.
Zmizi ve chvili, az najdes ve svem zivote pevny bod, az si budes naprosto jista tim, co delas.
Kdyz se bojis, nemohla bys ani dobre komunikovat s dusemi z jemnohmnotneho sveta.
Ony se sice o Tebe pokouseji, ale dokud Ty nebudes srovnana, tak k nicemu dalsimu nedojde.
Byla to informace z budoucnosti, ktera dorazila pres Tveho kamarada.
Ty to totiz pochopis jasne, ale az casem.
Zatim jeste neni ta nejvhodnejsi doba.
Nemas to ani kombinovat nejak sama, nasilim.
Ono to pujde krasne samo, jako kdyz tece voda v rece, nemusis do toho vkladat zadnou svou silu.
Najednou bude vsechno zle a nepochopitelne minulosti a Ty budes dobre vedet, ze nastalo to, co jsi davno chtela.
Ovsem nemela bys nikdy komunikovat s bytostmi z jemnohmotneho sveta pred cizimi lidmi.
Nemela bys o tom prilis mluvit, protoze ne kazdy tomu rozumi a ne kazdy chape tento svet.
Urcite ale uz brzy dojde k posunu v hodnotach, ktere se Te dotykaji.
Vypada to, jako bys mela sundat masku i ruzove bryle a zustat opravdu jen takova, jaka ve skutecnosti jsi.
Tvuj kamarad je pro Tebe mostem jinam.
Verim, ze pres neho prijdou dalsi signaly, abys vedela, kdy je ta vhodna doba.
Sny jsou pro cloveka moc dulezite, kdyz se v nich umi orientovat.
Zatim tedy komunikaci sama nepokousej, ale take se prilis neuzavirej do sebe.
Nemela bys mit to viko na sobe prisroubovane prilis pevne...
Dominicek by mel vnimat Tvou lasku, mysli na neho, jak nejvic to je mozne.
Nesmi byt nyni pro Tebe na vedlejsi koleji, vynucuje si pozornost, i kdyz je tak malicky.
Je treba poslouchat vse, co naznacuje svymi omezenymi projevy.
Neni to jenom plac...
Chvili potrva, nez si na sebe zvyknete, nez pochopite rec toho druheho.
Nikdy se od neho nevzdaluj, maminky toho nikdy moc nenaspi.
Takovy je ale snad udel matek.
Je to poklad, nebude to trvat vecne a on se zklidni.
V posledni dobe se u nas zase zacaly pouzivat nejruznejsi tzv. indianske satky, do kterych si vazou matky sve dite.
Maji ho prakticky porad pri sobe, dychaji spolu, vedi o sobe.
Kontakt je mnohem intimnejsi, nez kdyz se miminko odlozi do postylky nebo venku do kocarku.
Prospiva to obema, jsou porad spolu.
V teto dobe jeste neni treba miminko od sebe odstrihovat.
Najdi mu tu nejvhodnejsi polohu, budte spolu, zpivejte si, budte v klidu, nebo se jen pohupujte...
Vsak na to prijdes sama, uvidis.
Taky doufam, ze se spolu sejdeme.
W. 10.4.2007

Mila Wahlgrenis,
predem te srdecne zdravime a posilame krasnou vzpominku na Tebe!!!
Srdcem ti pisu kazdicky den a uz tolikrat jsem se ti chystala napsat, ale vzdy to nejak nevyslo.
Az ted citim,ze je to ta vhodna doba.
Prave jsem si precetla pribeh Aji.
V prvni rade ji chci poprat mooore lasky a sily na zvladani jejiho osudu.
To, ze jeji malinky onemocnel, neni, jak i ty rikas, nahoda.
Nam se stalo predminuly tyden neco podobneho - v podstate to same -
zanet mozkovych blan, ale nastesti byl viroveho puvodu a tak nezanechal nasledky.
Aji, je mi to moc lito, cim jste museli a musis prochazet,
ale ver ze je to tu pro to, aby te to zmenilo k lepsimu a budete mit s malickym prekrasny vztah,
ktery budete chapat jen vy dva a oba dva vas bude naplnovat na maximum.
Ja tuto lekci pochopila hned.
Citila jsem to v nemocnci a bylo mi to vse jasne.
Malicky volal po harmonii, ktera nejak v mem manzelstvi chybela.
Uz jen ten fakt,ze jsme se na pohotovosti ocitli na vyroci nasi svatby, neni nahoda.
Dominicek mi jasne dal ten den najevo, ze mu neni dobre
a ja i pres reci druhych, ze mu nic neni vzala k lekari.
Odtud rovnou na pohotovost, vysetreni, kapacky, antibiotika atd.
A pak cekani dva dny na vysledky.
Nastesti to bylo viroveho puvodu a ja si uvedomila tu lekci, kterou nam timto Dominicek dava.
Muj manzel jeste trochu pokulhava,ale pro me od toho dne neni na svete nic podstatnejsi
a nikdy nebude nez muj syn a moje otevrena naruc pro nej.
Byli jsme v nemocnici 2 dny a 2 noci a pak prisly vysledky, ze je to viroveho puvodu a nebude mit zadne nasledky
a ze na viry neni lecba a tak jsme sli domu.
Domousek byl par dnu hodne unaveny, ale ja citila, jak se nas vztah zmenil.
A citim to kazdym dnem.
Citim, ze mi duveruje a ze vi, ze jsem na stejne vlne a udelam pro nej cokoliv.
On me obdaruje nejkrasnejsimi dary, jako jsou jeho prvni usmevy a koukani na me,
kdyz mu povidam a smeju se na nej.
Citim mezi nami pouto.
Nemoc a nemocnice byla zlomovy bod a od te doby citim, jak se vse meni.
Jak ja vnimam vse vzhuru nohama a jsem za to velice stastna.
Malinky nam dal lekci a ja ji pochopila.
Alespon doufam.
Kdyz jsme vcera byli na prochazce tak jsem si uvedomovala podstatu zivota
co se tyce duse a ne tela.
Malicky mi ukazuje tu nematerialni cestu plnou tech pravych zazraku a daru.
Citim, ze on je velky ucitel.
A ja se snazim naslouchat kazdicky den.
Mila Wahlgrenis, ty asi vis jak jsem ted vdecna osudu, ze mi ho seslal.
Dekuji s pokorou kazdicky den a kdyz si vzpomenu, co jsem to psala za blaboly na zacatku,
kdyz jsem zjistila, ze jsem tehotna - tak bych si nejradeji nafackovala.
Ale mam pocit, ze to tenkrat psal nekdo jiny - presne jak jsi napsala - hromnice.
Ani se v tom nepoznavam a nemuzu uverit tomu, ze jsem byla tak hloupa a sobecka.
Diky Bohu, Tobe a malemu mam moznost pochopit zivot z te opravdove stranky!!!
A za to vam vsem vrele diky!!!!
Jakobych se narodila i znovu ja a ta stara Jasica - hromnice odesla.
A jeste ti musim napsat par veci.
Kdyz jsme prisli z nemocnice tak se mi rozbil pocitac,
nabijecku na telefon jsem zapomnela v nemocnici a dokonce i domaci tel nejakou dobu nefungoval.
To silene sedel i tvuj horoskop - panna:
"Před vámi se otevírá mnoho nových možností. Nemoc je pryč.
Vám je sice lépe, ale moc jste zatím nepochopili.
Technika by neměla vládnout vašemu životu, pochopte, že jste mohem důležitější.
Jinak přijde menší krize. Nastavené zrcadlo může varovat.
Doma buďte hodnější, všichni si to zaslouží."
Ja vedela,ze to tak ma byt a ja se mam venovat jen a jen malemu.
On mi timhle ukazal,ze on a ja jsme na prvnim miste a ted je to jen a jen o nas.
O nicem ani o nikom jinem.
Muj manzel ted nedavno chytl nejakou chripku -
takze ted jsme opravdu jen my dva s malym a uzivame si to plnymi dousky.
CItim, jak si budujeme hluboky vztah zalozeny na lasce, duvere a ucte.
Neuveritelne, jak vse funguje tak, jak ma.
A ja ty zpravy a lekce z toho chapu a vidim, proc se tak vse deje.
Jsem za to nesmirne vdecna a jsem pripravena na vse.
Hlavne se modlim at je malinky zdravoucky a je mu s nami dobre a je stastne miminko.
Poslednich par dnu se mi tak jevi.
Jsme spolu 24 hodin denne a vse je tak, jak ma byt.
Kdyby den mel 100 hodin tak tech plnych 100 i klidne vice budu s nim.
Manzelova rodina ma nazory, ze bych je mela nechat hlidat a nebo najmout nekoho na hlidani,
abych mela svuj zivot zpet - a tak jsem jim vysvetlila, ze tohle je muj zivot
a ze chci byt 100 procentni maminkou a nepotrebuju zadne pani na hlidani a utikat od maleho.
Oni jsou tu trosku jini a skoro nikdo nema hluboke city a vztahy se svymi detmi.
A hlavne ze jich maji minimalne 2 a vice.
S kamaradkou tady rikame - jim zalezi na kvantite a ne na kvalite.
Docela smutne,
ale to jsou jejich osudy a srdce, ktere nejsou naplnena i kdyz tu moznost meli,
ale nevyuzili a nepochopili to...
Ale rekla bych, ze to takhle to zacina byt vsude na svete -
nekde mene nekde vice, ale ne kazdy pochopi, co pochopit ma... vid?
Jeste musim rict,ze i ty male zdravotni problemy
(maly traveni a ja prsa) se od te nemocnice zmirnili na minimum.
Dalsi lekce....
Mila Wahlgrenis,
to jsem ti jen chtela napsat jak se mame a co noveho zatimco malej na me spinkal
a dal mi tento cas a prostor ti napsat.
(z manzelovyho pocitace - muj je porad rozbitej a vubec mi to nevadi = ba prave naopak...)
Zrovna dnes ma Domousek presne 2 mesice.
Uz vyrostl na 4 kila 60 a zacina byt spokojene a stastne miminko.
Ja pro to udelam cokoliv na svete, aby byl stastny a spokojeny.
Abychom byli stastni a spokojeni pohromade!!!
A jeste musim rict jake mam sny -
treba posledni jsem mela o kamaradce z Mexika, ktera je nadherna nezna a citliva duse,
ze se s ni pritel rozesel - sen mi rekl zavolej ji -
tak jsem hned rano vytocila jeji cislo a ona to byla pravda...
Uz me to neprekvapuje - naopak - jsem za tyto sny velice vdecna.
Jsem pokorne vdecna, ze mohu byt takto citliva a naladena na vlny s lidmi,
kteri me nejakym zpusobem potrebuji.
Mozna posleze,az ztratim ten strach, o kterem jsme psaly posledne,
tak budu mozna schopna pomahat i tem mimo lidske tela, ale presne, jak jsi psala -
na nic nespecham a musi to prijit vse samo a prirozene a musim na to byt silna a pripravena.
Tzv. ve spravnou chvili na spravnem miste, vid?
Mila Wahlgrenis,
dekuju ti z celeho srdce za vsechny a vsechno, co pro nas delas,
a dekuji ze jsi pro nas vsechny strechou teto pyramidy lidskych osudu,
ktere se vzajemne na tvych strankach stretavaji.
Dekuji ze nic neni nahoda a ja mela tu moznost te poznat!!!
Dekuji z celeho srdce za vsechno a mooooc te s Dominickem zdravime
a posilame lasku a uctu k tobe!!!
Jsme moooooooc radi,ze jsi a ze te mame v nasich zivotech!!!
S laskou
Jasica a Dominicek 17.5.2007

Mila Wahlgrenis,
jen te chceme pozdravit a poslat milou vzpominku na Tebe!!!
Moooc na Tebe myslime a vzpominame!!
Srdcem ti piseme kazdicky den!!
Vsak ty vis... vid?
Je toho hrozne moooc co bych ti chtela napsat,ale nechci te nijak zatezovat a okradat o drahocenny cas..
Hlavne chci napsat ty pozitivni udalosti - Dominicek se uz na me usmiva kazdicky den...
povidame si - ja mu povidam a on povida zpet...
citim jak mi zacina duverovat...
je to nadherne...
citim jak se mezi nami vytvari pouto a kazdickym dnem se upevnuje...
az nemam slov popsat to co citim...
je to proste nepopsatelne a mooooc ti dekuju, ze jsi pri me stala, kdyz jsem mela to hromnicove obdobi...
doufam, ze uz me to nikdy nepotka...
Dekuju ti z celeho srdce!!!
Tady jsou nejake fotecky Domiska...
Ja jen doufam,ze je se mnou stastny a naplnuju jeho potreby!!!
Venuju se mu 24 hodin denne...
A musim rict,ze plakani se meni ve smich... :}
Coz je nadhera...
A v noci spinka jak velky kluk - 7 hodin v kuse... :}
On je zlaticko!!!! :}
Jeste jednou moooc dekuji za vsechno a prejeme ti i vsem tvym ctenarum krasny den s usmevem!!!!
s laskou Jana a Dominicek :} 19.6.2007





Mila Wahlgrenis,
predem mailiku te moooc moooc zdravim od nas obou a omlouvam se, ze te opet prosim o pomoc, ale ja jsem opravdu zoufala...
Posledni tydny trpim silenymi zavratemi, kdy mam strach abych neupustila maleho...
Mam strach co se to se mnou deje a vim, ze tady musim byt pro maleho...
Vecer to byva nejhorsi - vcera se mi tak hlava motala, ze jsem mela veliky strach, abych vubec dosla z koupelny do postele...
Do toho jsem zoufala a upadam do depresi a brecim a brecim...
Bojim se, aby mi nebylo nic vazneho a abych tady pro maleho byla...
Malinky je moje slunicko a zlaticko a je to dar nejvetsi....
Problem je ale ve mne...
Co delam spatne??
Co se to deje??
Jsem nejak vazne nemocna??
Dnes se mi v noci zdal hrozny sen - zdalo se mi, ze malej umrel...
Probudila jsem se cela ve stresu a ubrecena a divala se na nej, zda je na zivu...
[Mam ho u sebe v postylce...]
Vse bylo v poradku...
Vubec nechapu, proc jsem tak paranoidni a nebo mi ten sen mel neco naznacit??
Snad ne to, bych neprezila...
Obcas mam stavy, jako bych mela pocit si neco udelat ale vim, ze to nemuzu a nedokazu udelat...
Nevim, jestli jsi cetla muj sen o te divne energii, co do me v tom snu vstoupila, ale od te doby nejsem absolutne v pohode...
Fyzicky i psychicky... [v tom snu se mi zdalo, ze do me vstoupil clovek - energie - ne dobra - mozna neco nebo nekdo kdo byl v mem manzelovi] Pripadam si jak zakleta...
A bojim se...
Prosim te hrozne moooc o radu a pomoc, co mam delat...
Vse je to nejake zamotane a ja z toho sama nedokazu vymotat, i kdyz se snazim, jak muzu...
Vim, ze uz kvuli malemu to musim vyresit a dat se do poradku, abych tady pro nej mohla byt...
Promin, ze te tim zatezuju, ale jsi moje jedina nadeje na pomoc.
Dekuju ti z celeho srdce za odpoved!!!!
s laskou a uctou k tobe
Jasica a Dominicek 21.8.2007
PS: on je opravdu slunicko...





Mila Jasico,
dobre vis, ze nic se nedeje jen tak, nic neni nahoda.
Prvni jasna informace pro Tebe je: ozyva se minulost.
Tvuj zivot donedavna probihal ve stereotypech.
Pamatuju si dobre, jak jsi byla zaskocena tehotenstvim.
Ten mail prisel presne pred rokem.
Byla to pro Tebe informace ve smyslu signalu, sireny.
Mela jsi opustit zivot, ktery Te pomalu ubijel.
Ano, prisla rana, aby ses probudila.
Dominik se Ti do zivota objevil jako Tvuj pruvodce.
Jako radce.
Zpocatku jsi nechapala, co se deje, ale pochopila jsi spravne.
Dominik z Tebe a Tveho muze udelal najednou rodinu, to je velka zmena.
Ale jsou jeste dalsi moznosti, ktere jsi prilis nepochopila.
On je pro Tebe zvlastnim symbolem, ma Te omyt z tech nekonecnych problemu.
Mnoho odchazi, ale ne uplne vsechno.
Jeste zustava spousta veci nedoresenych.
Branis se, i kdyz okolni svet na Tebe dorazi, jsou to nekdy docela neprijemne konflikty.
Tim, ze je resis, musis je resit, zapominas na vyssi poslani, pro ktere jsi na tomto svete.
Nezijes v pravde, je treba sundat kostym a uklidit ho uz naveky.
Zapominas na kvetiny, ktere by kolem Tebe mely rust.
Nemaji prostor, nemaji Tvou pozornost, vsechno je to jinak.
Resite s muzem predevsim materialni veci.
Namlouvate si, ze je to radost, ale nekde v hloubi tusis, ze radost vypada jinak.
Je tady varovani...
Proto jsi nyni nasilne vtlacena do tmaveho tunelu, neprochazis se po proslunenych cestach.
Zaregistrovala jsi na vlastni kuzi, ze se neco deje.
Je to dobre, moc dobre.
Chapes to.
Neni to ale jeste definitivni konec, to ne, neboj se.
Jen je treba udelat zasadni rez, osvobodit se.
Proto jsi v takovych zvlastnich stavech, vnimas ohrozeni, vnimas zmeny.
Opravdu nic neni nahoda.
Je to lehce smer proti vode, jak take nekdy rikam.
Jsi citliva a nemuzes dlouhodobe existovat v problemech, ve stavu, ktery ti nevyhovuje.
Karma ma take sve hranice, clovek se muze osvobodit,
kdyz nastane ta spravna chvile, kdy je silnejsi nez tlaky z okoli.
Mas pocit, ze problem je, kdyz o techto vecech mluvis, ale stejny problem je, kdyz mlcis.
Vnimas kolem sebe neuprimne pohledy, fales, obcas se ti vytvori mozaika z podivnych kaminku.
Je to zvlastni.
Jsi jako ve spirale, jako ve viru, z ktereho neni uniku.
Ne nahodou mi prave ted prisel text, ktery je jako by urceny pro Tebe.
Je toho moc, co se v teto dobe deje.
Citlivejsi lide maji pocit, ze musi udelat zmeny ve svem zivote, ze je treba se zbavit vseho, co je nejak svira.
Je treba sundat masku, uz jsem zminila kostym, to je podobne.
Mela by ses vratit k sobe, do sveho nitra a zeptat se, kde delas chybu.
Je tam odpoved, ktera ceka, az ji pochopis.
Mozna to reseni nebude hned pro kazdeho pochopitelne a naprosto uzasne.
Budes se muset s mnoha skutecnostmi porovnat, ale mela bys hlavne zustat sama sebou.
Neco mozna skonci, ale neco jineho zase zacne, neboj.
Vis dobre, ze kazda nemoc je vykrikem duse, varovanim ve chvili, kdy se neco deje.
A ted se opravdu deje.
Jsou mista, kam chodis na navstevu, ale jiste dobre citis, ze pro Tebe nejsou dobra.
Vnimas fales, kamenne obliceje, strojene usmevy a jsi rada, kdyz se zase vracis tam, kam patris.
Navic se odtud vracis hodne vycerpana.
Tvoje cesta neni do pekel, je to cesta krasna, vsichni ochranci jsou s Tebou.
Nemusis mit strach, vsechno pujde.
Zalezi jen na Tvem rozhodnuti, nic neuspechas, vsechno se stejne odehraje tehdy, kdy se odehrat ma.
Budes mit silu, ze bys mohla pouhym cvrnknutim skalu zrusit.
Nezustanes sama.
Vis dobre, ze Ty jsi stredobodem sveho sveta, nesmis na sobe dovolit zadne nasili.
Uz brzy zacnes stoupat na vrchol, zapomenes na valky, kterymi jsi prochazela.
Uvidis, bude lip...
W. 21.8.2007

Nejmilejsi Wahlgrenis,
konecne jsem se fyzicky dostala k tomu ti odepsat a hroooozne mooooc podekovat za tvoji odpoved!!!!
Dekuji ti z celeho srdicka!!!!
Mooooc jsi mi pomohla zbavit se toho prehnaneho strachu ktery jsem posledni tydny prozivala.
Vroucne dekuji!!!
Je az neuveritelne jak vsechny informace z toho textu Duchovní probouzení a naprostý bunecný i energetický prerod lidské bytosti
na me sedi uplne do puntiku - vcetne i toho zubu...
Prozivam uplne vsechny popisovane projevy tohoto prerodu.
Uplne jsem se tam nasla a moc se mi ulevilo, ze vim, ze je to dobre a ze se to nedeje jen me ale i ostatnim bytostem.
Dokonce i malej se zakuckava a manzelovi se taky obcas mota hlava - tak jsme asi vsichni na jedne lodi a na dobre ceste... vid?
Dekuju z celeho srdce za poslani a zverejneni techto informaci.
Verim, ze spouste lidem se ulevilo a doufam, ze touto uzkou cestu prerodu projdeme vsichni ve zdravi.
Nejak jsem tak podvedome tusila, ze se neco deje globalne.
Citim ty tlaky a uvedomuji si kazdym dnem ,jak tuto planetu drancujeme a vedeme k zahube.
Proto je dulezity prevrat a prerod a vlastne priroda a Buh nas timto zpusobem donuti vice premyslet
a prestat byt sobeckymi lidmi na teto planete.
Je krasne, kdyz mozaika zapada do sebe a v podstate se deje to, co se ma dit, a zivot nam vraci zpet tak,
abychom se kazdy den ucili a neusnuli na vavrinech.
Vid?
Presne jak jsi psala, ze jsem se bala zmeny.
Jeste porad jakoby se ji bojim, ale uz nabiram odvahu.
Vim, ze mi to bude jeste chvili trvat, ale jak jsi psala, vse chce svuj cas...
Ale tim, jak mi je a co se vse deje - tim se vlastne tento proces spousti uplne sam, at uz ja sama chci a nebo nechci...
takze i kdybych nechtela to stare opustit, tak vlastne musim.
Mam z tohoto poznani radost.
Citim, ze jsem v tom zlomovem bode a hlavne se prestat bat a vykrocit.
S tvoji odpovedi jsem opet pochopila dalsi veci a ted vlastne necham cas a zivot pracovat tak jak ma a vest me tak, kam mam jit a dojit.
Dekuji za vsechny tyto dary kazdodenniho uceni a dekuji za vse -
za to dobre a jeste vice za to spatne, ktere nas uci [pokud umime naslouchat] dojit k tomu dobremu.
Mila Wahlgrenis je toho tolik, co mam na srdci, ale ty to vse vis.
Proste nektere veci se slovy nedaji popsat a daji se jen a jen citit.
Jeste jednou ti z celeho srdce dekuji a preji ti nadherny den plny radosti a lasky.
To same vsem tvym ctenarum.
At laska prostoupi touto planetou a my se poucime z nasich chyb a staneme se opet pokornymi obyvateli teto planety.
Doufam, ze jsme na dobre ceste.
[posledni dobou velice premyslim nad tim jak my lidstvo jsme materialne zalozeni -
jakoby to bez toho materialu uz ani neslo - je to smutne, ze clovek se opira o veci namisto o viru v sebe a druhe -
ale verim, ze nas zivot napravi na tu cestu kam mame jit]
[co se mi narodil malinky - veci jako by ztratily vahu a misto v mem zivote - naopak - mam pocit se jich zbavovat...
Driv to bylo naopak.
Jsem moooc rada, ze se vse deje tak, jak ma a jeste jednou ti velice a vroucne dekuji za tvoji odpoved,
ktera mi pomohla uvidet dalsi kousicek zivotni mozaiky.
Dekuji vroucne.
S laskou a uctou k tobe a ke vsemu na teto planete
Jasica a Domisek 24.8.2007

Mila Wahlgrenis,
predem mailiku te chci srdecne pozdravit a velice podekovat za vsechno co pro nas delas!!!
Tvoje stranky se pro mne staly kazdodennim chlebem!!!
Diky Bohu za ne!!!
Jen se s Tebou chci podelit o moje dalsi poznani...
Pred tydnem jsem prodelala 5 denni hroznou strevni chripku,
kdy jsem mela pocit, ze to jsou moje posledni hodiny...
Diky temto dnum jsem si uvedomila jak moc velky je dar zdravi a jak je dulezita pokora!!!
Citim, jako bych si tim musela projit, abych pochopila opet dalsi kousek mozaiky.
Jako bych se mela fyzicky i psychicky vycistit a znovu narodit.
Docela jsem se bala, aby to nechytil malej, ale ve skrytu duse jsem citila, ze jsou to informace pro me
a ze ja se potrebuji zmenit a napravit a ze on je v bezpeci a tyto informace nepotrebuje.
Manzel mi ukazal opravdovy kus soucitu a oba jsme zase pochopili o neco vic co se nas dvou tyce.
Ja citim, ze mam vic sklonit hlavu osudu, vic mlcet a vic naslouchat.
[coz ostatne souvisi i s tim,ze trpim posledni dobou zavratemi a pry je to zpusobeno nejakym problemem v uchu...
naslouchani - vid?]
Jsem rada,ze do sebe vse zapada a nemoci nam pomahaji najit ten opravdovy a pravy svet.
Jen doufam, ze uz nezklouznu nekam jinam.
Moc si preji jit po te prave a opravdove ceste.
Snad uz se mi to konecne podari.
Posledni dny dekuji za kazdy den a za kazdou minutu zivota a zacinam si uvedomovat tu pravou podstatu zivota...
Presne jak jsi psala predtim - je to diky malemu...
Ten mi ukazuje vsechny ty dary a uci me byt lepsim clovekem!!!
Citim, ze musim byt vice a vice pokorna - pokory neni nikdy dost... vid?
Jsem moooc rada, ze jsi a ze nam rozumis a my se s tebou muzeme delit o nase zivotni poznatky!
Dekuji z celeho srdce za sebe ale i za vsechny ostatni!!
Dekuju ti s laskou za vsechny tvoje dary co nam davas a posilam krasny den s usmevem s laskou a pohodou v dusi i na tvari!!!
To same vsem tvym ctenarum ale i tem ostatnim obyvatelum teto planety i mimo ji!!!!
S laskou a uctou
Jasica 25.9.2007
PS: Dnes vecer, kdyz jsem byla na prochazce s malym, jsem koukala na mesic
a poprve po dlouhe dobe jsem citila velice pozitivni vibrace...
Mel nadhernou cistou barvu a energii...
Jako by rikal jeste stale mate sanci na teto planete a vse bude opet v poradku...
A ja v srdci a dusi dekovala za nas vsechny...
Za vsechny dary ktere mame a mnohdy je ani nevnimame a neuvedomujeme si to, ze zivot je obrovsky dar a zazrak!
Jsem moc rada, ze si to muzu uvedomit a opravdu to tak citit.
A za to dekuji tem nahore kteri me vedou
a obcas i musi nastavit nohu ve forme nemoci, aby si clovek mohl uvedomit vsechny ty dary zivota skryte v malickostech dne...

Mila Wahlgrenis,
ze srdicka ti prejeme vse nej nej nej k Tvym narozeninam -
predevsim hodne zdravicka, lasky, stesticka a v dusi slunicka a at se ti vse dari!
Mame te moooc radi a dekujeme ti za vsechno!!
Jsi nasim kazdodennim chlebem!
Dekujeme velice!
A tez ti prejeme stastny cely Novy rok a mooooc se tesime, ze te v nem uvidime!!
[Planujeme priletet na cele leto a budeme moooc radi kdyz te budeme moci videt!!!]
Moooc na Tebe myslime a posilame spoustu lasky!
Dekujeme za vse!
S laskou
Jasica + Domisek [na fotecce usmev pro tebe od domiska :} ] 31.21.2007



Milá Wahlgrenis,
chtěla jsem Ti moc poděkovat za to, že každé ráno, kdy si otevřu Tvoje stránky
a jdu se zahloubat do Tvých aktualit a odpovědí na asistentce,
že mě pohladí ještě krásný úsměv a pohled nádherných očí maličkatého, pohodového jezulátka Dominička.
Přeju Jasice, ať mají i nadále tak krásný, úzký vztah, jak o něm čtu v jejich dopisech pro Tebe.
Posílám Ti moc a moc lásky a sluníčka
Heřmánek 8.1.2008

Mila wahlgrenis, promin,ze ti opet pisu, ale zkusila jsem tvoji mapku.
Kdyz jsem se ptala na sebe tak tam vyslo muz, kvetina, dum, u maleho vyslo darek a kotva.
Jsem mooooc rada jak to krasne sedi - hlavne mi to nezne otevira oci...
A jeste u manzela se mi ukazalo srdce, darek, lod a ctyrlistek, tak snad to vse bude fungovat...
Tesime se na videnou s tebou!!! a to moooc!!!
A jeste jednou diky mooooc za vsechno!!! jsi jedinecna!!!!!
Nemoci jsou vlastne kamaradi... vid?
Clovek ma moznost prijit na hodne veci.
Posilam ti par fotek, jsou tady od nas - je tady farma a krasni kone.
Chodime tam s domiskem na prochazky.
K tem fotkam z te farmy - jsou tam vlevo 2 konicci, kteri se narodili stejne jako domisek.
Byli hribatka, kdyz jsem domiska brala po narozeni na prochazky.
Ten snih na tech fotkach ze vcera je zazrak, vzdy vydrzi jen par dnu.
Ta reka je Potomac, kazde rocni obdobi je nadherne, az bude jaro muzu ti to nafotit s listim,
jsou tam jen listnate stromy, je tu nadherne.
U reky to miluju, porad citim indiany, tahne me tam srdce.
Pamatujes se na ten muj sen?? O tech indianech?
Jak se mi zdalo o tom nacelnikovi, ze dominicek je jeho znovuzrozeny syn...
Tenkrat mi chteli poskytnout azyl 11 tydnu, ja to tehdy nechapala tech 11 tydnu, ale zpatky jsem to pochopila.
Rodila jsem driv a pak sestinedeli, ono to do sebe zapadlo.
K te rece jsme vzali uz hodne lidi, ale jen jeden mi neco rekl o indianech.
Byl to kamaradky, Cesky, tatinek, ted tu je na navsteve a citil to taky, to bylo mile.
Mam tady jen a jen ceske a slovenske kamaradky.
Ale vsechny jsou hodne a fajn, jsme tady 4 cesky ktere jsme meli nase prcky v rozmezi 6 tydnu
Deti nas spojuji a spojily, to je nadherne, oni jsou takovi nasi pruvodci a andilci.
V indianskem muzeu ve Washingtonu jsem cetla, ze indiani povazuji svoje deti za ucitele.
Presne tak to citim, Domiska uz jsem tam parkrat vzala.
Jsem mooooc rada,ze jsi a ze jsi nam tak pomohla a pomahas kazdym dnem.
Mam opravdovou obycejnou krasnou lidskou radost, dekuju z celeho srdce...
Budu rada kdyz se za nami nekdy podivas, teda pokud by jsi tedy chtela...
Nechtela by jsi??
Cetla jsi to o tom letadle nad londynem?? Ten pilot musel byt andel, vid? Mrazilo me v zadech.
Jdeme volat babicce a dedeckovi domu, volame jim kazdy den.
Mame te moooc radi.
Jasica a Dominik 19.1.2008



























Mila Wahl,
musim ti napsat co se stalo a poprosit o pomoc.
Nas Dominicek dnes mooooc skarede spadl - strasna rana...
Bylo to z vysky...
Jsem z toho uplne spatna a na nervy...
Je uvnitr v poradku?
Manzel nechtel jet do nemocnice - ja ano.
Nakonec jsme nejeli..
Domisek reaguje normalne a pripada mi, ze je v poradku, ale clovek nikdy nevi...
Na hlave ma bouli...
Mila wahlgrenis, ja snad ani nepujdu spat, jak se bojim, aby byl v poradku...
Co se to proboha deje??
[vubec mel dnes hodne nehod - nevim, jestli je to tim uplnkem,ale porad se nekde bouchal
a ve ve vane uklouzl - chytla jsem ho...]
Uz fakt nevim co se to deje...
Promin,ze te otravuju,ale moooc se bojim.
Je to vsechno nejak spatne posledni dobou - s manzelem se furt hadame...
Dnes mi rekl, ze jsem prima jak sip a ze se mnou neni zadna sranda...
Pry bych mela zacit pit...
Ach jo...
Tak ja jsem ta spatna co nedela zadne neresti...
Ja uz vubec nic nechapu...
Rekla jsem mu na to, ze jsme spolu nikdy nemeli byt...
Mam pocit, ze jsme kazdej uplne nekde jinde a odnasi to Domisek, kterej nam to ukazuje tema nehodama...
Vid? Co delat?
Ja uz fakt nevim a pripadam si posledni dobou vic nez na dne...
Nadavky z manzelovi strany jsou na dennim poradku a ja uz se branim tak, ze uz taky kricim...
Strasne.
Uplne strasne.
Jsem fakt z toho vseho na dne a hlavne se ted bojim o Dominicka.
Je v poradku?
Bojim se jak nikdy pred tim.
Promin, ze te tim zatezuju.
Hrooozne moooc dekuju za odpoved!!!
Modlim se ze bude v poradku!!!!
Jasica 22.3.2008

Mila Jasico,
vis dobre, ze nic neni nahoda.
A taky jiste vis, ze kazda nemoc - tedy i zraneni maleho Dominika - je jen vykrik duse.
Neco se deje jinak, nez by se dit melo.
V jeho pripade, kdybychom to meli prelozit do lidske reci, tak je to hlavne vyraznejsi potreba lasky.
Vnima, ze se mezi Tebou a manzelem neco podivneho deje.
Jsou to informace z duchovniho sveta, ktere by rad mel jinak.
Prichazel do tohoto sveta za uzasne podpory, veril, ze prichazi do laskyplneho prostredi.
Těšil se a věřil...
Bohužel misto toho prisly bourky a zemetreseni a lijaky a krize a pozary a sucha...
On tohle opravdu nechtel, mel docela jiny plan.
Nema bohuzel silu, aby si sam ridil to, v cem je.
Musi proto dat vedet svemu okoli, ze je tady.
Potrebuje lasku Vas obou, ale i Vasi lasku vzajemnou...
I kdyz se treba to, co popisujes, nedeje pred nim, presto Vase energie vnima.
Ty se nedaji schovat.
V poradku bude, to se nebojte...
Jako by chtel mezi Vas vstoupit a s mocnou carodejnou hulkou udelat kouzlo.
Preje si lasku Vas obou.
A pokud to tak nebude, rad se naveze do role obeti, abyste kolem nebo museli porad behat.
On neni jen hracka, on je uz ted obrovska osobnost, moc sikovna osobnost, co chce, toho take dosahne.
W. 29.3.2008

Mila nase Wahlgrenis,
Jen te chceme pozdravit a podelit se s tebou, ze Domisek uz oslavuje 2 roky...
Dekujeme oba dva za vsechnu podporu a lasku a na oplatku posilame par fotecek Dominka.





Je to hokejista kazdym coulem a moooc stastny kluk.
Porad se smeje.
I kdyz je nemocny...
Mooooc te zdravime a posilame velikou pusu tobe i vsem ostatnim!!!
Mame te moc radi a moc nam chybis!!!
Pa Jasica a Domisek smisek 17.3.2009























© Wahlgrenis 10.09.2009

Mila Wahlgrenis,
kdyz ti to pisu pres slzy ani nevidim...
Dnes jsem se dozvedela, ze tatinek je od vcerejska [presne tohle datum 7.12. zemrela jeho maminka pred 6 lety] v nemocnici s krvacenim do mozku.
Nemuzu tomu uverit.
On byl posledni dobou tak cily a vesely clovek.
Tak se tesil na Vanoce a na Domiska, az ho zase uvidi, a takova rana prisla z minuty na minutu.
Lezi na jednotce intenzivni pece a vubec se nevi, co bude dal.
Prosim te porad mi - muzu mu nejak pomoct?
Snazim se mu posilat lasku, ale do toho se mi to strida s placem.
Nejvic me boli a mrzi, ze si nemohl s Domiskem vic hrat.
On ho tak miloval.
Je mi opravdu strasne.
Nejhorsi na tom je to, ze jsem to citila, ze se bude neco dit.
A hlavne vcera, kdyz se mu to stalo, jsem najednou citila, ze tata leti za mnou.
A pak jsem se sama v sobe ptala jak?
Vzdyt je tam maminka, o kterou se stara.
Maminka mela presne pred 6 lety to same - krvaceni do mozku s trvalym ochrnutim leve strany tela.
Tatinek se o ni staral.
A to velmi peclive.
Moje sestra mi rikala, ze jeho posledni slova byla, ze udela bramborovy salat pro nas vsechny a kapra.
Pres slzy opravdu nevidim.
Bude jeste nekdy schopny to udelat?
Tolik mi na nem zalezi!!!!
Nejhorsi je, ze muj manzel cely vikend spechal delat sve zajmy, ja jsem s Domiskem nemela minutu klidu a casu nasim zavolat.
A tolik jsem to citila, ze musim jim zavolat.
Chtela jsem tatovi rict, ze pro ne mame s Domiskem prekvapeni na Vanoce a ze se jim to urcite bude libit.
Chtela jsem jim poslat vytvarne vyrobky Domiska ze skolky...
Tatinek by mel velikou radost...
A ted vubec nevim, zda to jeste nekdy uvidi!
Kdyz jsem citila, ze leti za mnou, tak jsem ho opravdu u sebe citila!
Je to muj nejmilejsi tatinek na svete, at uz jsme meli nejake neshody nebo nemeli.
On byl posledni dobou fantastickej.
Uklizel, pral, varil a staral se o maminku, az jsme vsichni koukali.
Staral se o dum, zahradku, maminku a vse kolem ni.
A ted je sam nemocny a vubec nikdo nevi, co bude dal...
Mila Wahlgrenis, dostane se z toho?
Bude jeste nekdy v poradku?
Tolik je mi lito, ze jsem celych 6 let zila jinde a nebyla s nimi.
Ty roky nam uz nikdo nikdy nevrati...
Je mi velice smutno na dusi...
Snazim se mu posilat lasku a mir.
Miluju ho.
Dekuju za jakoukoliv odpoved a preji ti krasny den.
Tvoje Jasica 09.12.2009


Mila Jasico,
prestoze jsi daleko, az za oceanem, vnimam, jak se trapis.
Prostredi, kde uz jsi pres sest let, Ti neni priznive nakloneno, to vis dobre.
Domov mas jen jeden, vis, kam patris, kde je Ti dobre, kde se Ti svobodne dycha...
Vis, jake pohledy a na co se Ti libi...
Vis, s kym se Ti hezky povida a jakou reci...
Svou cestu sis ale vybrala sama, tady je tezke cokoliv rikat, musis se rozhodnout sama.
Neni to vubec jednoduche, mluvily jsme o tom u mnohokrat.
Ale nesmis si nic vycitat.
Vsechno se deje tak, jak se dit ma.
Jsi daleko.
Jinde, nez je Tva puvodni rodina, problemy samozrejme prichazeji, aby Te na neco upozornily.
Byla jsi tady nedavno kvuli zdravotnimu stavu maminky.
Ted se komplikuje stav tatinka.
Nediv se, potrebuji Te.
Cekas mozna nejake zasadni sdeleni, ale to ted k Tobe neprijde.
Uz jsme toho spolu probraly hodne.
Byly to tisice slov v pisemne i ustni podobe.
Ty vis dobre, jak to vsechno je.
Vis, kde se stala chyba, vis, co bys mela udelat.
Ale jednoduche to neni.
Jsi porad jako v pasti, na tom se v teto chvili nic nemeni.
Tatinkuv stav je vazny, to nemusim zduraznovat.
Ano, mela bys byl u neho, meli byste spolu mluvit.
On jeste potrebuje nejaky cas na pochopeni.
Vzpomen si, co se delo, kdyz jste spolu byli naposledy.
Jsou to zivotni lekce, kterymi prochazis, nejsou jednoduche, ale jsou nutne.
Neni mozne se pred nimi nikam schovat a pockat si, az bude po nich.
Ne, vsechno se musi v primem prenose prozit, bez generalky, hned, a take bez napovedy.
Vsechno je zatim hodne zive.
Vypada to neresitelne, ale v pravou chvili se sesype i to posledni zrnicko v presypacich hodinach vsechno bude najednou jinak.
Prestoze ted resis tatinka, je to porad Tvuj pribeh.
Tyka se predevsim Tebe.
To, co se deje, je pro Tebe velkym vykricnikem.
Nemela bys uz ztracet cas...
Wahlgrenis 11.12.2000


Mila Wahlgrenis,
Dekuju ti za odpoved..
Letime domu..
Tatinkuv stav je kriticky - prodelal mozkovou prihodu a na to jeste infarkt a epilepticke zachvaty..
Je v umelem spanku...
Pochopila jsem jednu vec, ze se nemuzu modlit za to, co si preju ja, ale za to, co si preje on..
To mi doslo..
Letim domu, v utery vecer budu u neho.
Doufam, ze ho jeste stihnu..
Pises, ze pribeh je o mne - to si ted ani neuvedomuju..
Jakoby ted na mne nezalezelo..
Ma situace je stejne neresitelna, ale jak pises - rodina vola o pomoc a ja zustavam doma tak dlouho, jak me budou potrebovat..
Take vim, ze toto je bod, od ktereho uz nikdy nic nebude jako predtim..
Vubec nic..
Je to lavina, ktera s sebou ma vzit vse, co je nepodstatne...
Nic neni ted dulezite natolik jako zdravi meho tatinka, ale jen Buh vi, zda mu muze byt navraceno, anebo je uz pozde..
Bolest v srdci nemuzu ani popsat..
Ale vim, ze mu tou bolesti nic nepridam..
Snazim se byt silna a statecna pro nej..
A posilat mu lasku a pohlazeni, ktete mu tolik chybelo..
Domiskovi vzdycky rikal - ja te mam tak rad..
Pojd za mnou Ty muj kloucku..
Porad nemuzu uverit tomu, co se deje..
Ale vim, ze je to pro nas vsechny ta nejvetsi lekce..
Jeste jednou mooooc dekuju za tvoji odpoved.
Moc a moc si ji vazim!!!!
Mam te moooc rada!!
S laskou a uctou.
Jasica 11.12.2009

Mila Wahl,
posilam pro radost foto maleho hokejisty.



Domisek mi dela velikanskou radost!
Je tady v CR uplne skvelej!!!

Jasica 08.02.2010

Ahoj mila Wahlgrenis,
dekujeme mooooc za prani k 3. narozeninam pro Domiska!! Jsi zlaticko!!
Musim rict, ze mu pobyt v CR velice prospel. Zacal mluvit cesky a chce mluvit cesky! Chce se divat na pohadky v cestine atd. Chystame se doletet v Srpnu a moooc se tesime!!
A co ty? Jak se mas, slunicko nase???
Jinak ti musim rict, jak mooc jsem rada, ze Domiska mam! Je to zlaticko!
Je tak vyspely a duchovne vyzraly!! Jsem za to velice velice rada! Uz chapu, proc jsem ho mela mit a jsem za to velice stastna a dekuju, ze jsi mi to umoznila a pomohla se ho nevzdat! Uz jsem se vnitrne zklidnila a uz neresim, ze neco melo byt jinak!
Je to presne tak jak to ma byt a jsem strasne rada,ze Domiska mam!
Naplnujeme se vzajemne laskou a nic nam nechybi!!
Je to moje slunicko!
Porad je na me nalepeny... i ve spanku )
Ozvi se prosim, jak se vede tobe! Doufam,ze dobre! Moooc se tesim na zpravicku od tebe!
Pa a velikou pusu od nas obou!!!!
Jasica a Domisek 19.03.2010

Mila Wahl,
Moooc te s Domiskem
Zdravime a posilame mnoho lasky!!!
Posledni dny jsme ji nabiti a nic pro nas neni dulezitejsi nez laska!!
Ja jsem se uklidnila a uz nic a nikoho neresim..
Mam hodne vize a sny a vse mi prichazi tak, jak ma. Ti nahore si me zastavili, abych konecne zacala 100% naslouchat a poslouchat.. Jsem za to velice stastna. V nedeli jsem meditovala v budhistivkem templu a citila jsem, jak mi roste v brise bily krasny Lotus! Byla to nadhera a citim ho stale v sobe..
Uz jsem pochopila, ze jsem na dobre ceste. A vse je tak, jak ma byt. Domisek je stastne dite a mame prekrasny vztah! Konecne jsme se k tomu dopracovali :)
Nic neni v zivote zadarmo a ja jsem stastna, ze vse bylo, jak bylo, protoze nam s Domiskem to prineslo prenadherny a hluboky vztah vybudovany na duvere!!
Dekuju ti za vse!!
Diky tobe ho mam!!!!!!
Proste vse melo takhle byt a ja se usmirila s zivotem a jeho okolnostmi..
Moooc se tesime opet navi a posilame mnoho lasky.. :))
Pa a pusu
Jasica a Domíšek 21.04.2010

Mila Wahlgrenis,
moooc te zdravim a jak vis a asi citis na tebe moooc a moooc myslim!
Vubec na domov a na Prahu !
Me srdce me tak strasne tahne zpet, ze to je az neuveritelne.
Vcera mi rekl DOmisek ze chce jet domu. A ja mu rikam - kam domu? A on rika k Babi a Dedovi. :)) I to dite ma domov v srdci tam!
Ale jak na to a jak dal, abychom se tam opravdu dostali??
Pomalu se mi rozpada zdravi. Mam problemy s kyclem [coz mam od narozeni], ale ted se to velice ozyva a pry musim na operaci. Nikam nejdu... Vsak vis. Uvidime, jak to bude nutne.
Ale citim z toho kycle, ze je to tim, ze nejdu smerem a cestou, kterou bych mela. To manzelstvi je proste uplne vedle. A ja jsem tady taky uplne vedle.
Kdyz jsi mi rekla pred 5 lety, kdyz jsem te poprve potkala, ze musim sundat ruzove bryle - nechapala jsem to. Dnes uz to vim a uz jsem je sundala...
Ale jak dal, to jeste nevidim, ale citim to na domov!
Ten mam v srdci jen a jen jeden!
Vsak vis, vid?
Jinak ti musim popsat jeden sen - zdalo se mi, ze jsem u rodicu a ze uz jsou doma v domecku [coz byla na fyzicke urovni pravda, ale ja o tom v realu nevedela], maji tam duse lidi, kteri tam skodi a nejsou to dobre duse. Uplne jsem videla, jak se do nich snazi vskocit a delat neplechu...
V tom jsi tam byla ty a ja a ja ti rikam - muzes jim prosim pomoct ty duse odvest? A ty jsi mi na to odpovedela: ne, to uz je ted tvoje prace... Docela jsem byla zaskocena, ale vis, jak jsme se o tom bavily.
Tatinka pronasleduje nekdo - to jsem ti povidala... Tak nevim, zda muzu a mam nejak ja zasahnout? Nebo ci ten sen mi mel rict..?
Ale asi to vse ma ukazat cas, vid?
Ja vim, ze se jednoho dne vratim na sto procent. Ale mozna to je ten osud, co ted asi neovlivnim, vid?
A jak se mas ty nase mila zlata Wahlgrenis? Jak jde zivot tobe? Jak se mas v te nasi krasne zemi?
Moooc na tebe s Domiskem vzpominame a posilame velikou pusu!
PS: Domisek si hraje s tou hrackou, co jsi mu tenkrat dala... Vcelka maja... :))
A obcas zpiva i cesky :))
Je pysnej byt na to cech... :)
A ja jsem za to straaaaaaasne rada!!!
Tatinek si nas privolal a to nam hrozne pomohlo!!!!
Vsak vis!
Pa nase zlata Wahlgrenis a opatruj se a kdyz ti vyjde chvilicka, napis prosim radku jak se mas ty!
S laskou a uctou
Tvoje Jasica a Domisek 13.05.2010

Ahoj Wahl,
posilam mooooooooooooooooc pozdravu!!!
Domiskovi se venuju cele dny a noci a neni s nikym jinym. Uzivame si to :) (Az na jeho otce.) Žiju pro Domiska a opravdu doufám, ze je stastnej!! Nechci mu pokazit detstvi... Domisek je tak dospely a vyzraly.. Uzasny :)))





Je tak chytrej a vyzralej!!! :))
Proste uuuuuzasna Duse!!!
A co Ty? Jak se mas Ty? Jak se ti Dari??
Mooooc na tebe myslim a posilame s Domiskem pusu a krasnyyyy pozdrav!!!!!
Jasica 16.06.2010

Ahoj Mila Wahlgrenis,
zase pisu, jak postupuji dal po ceste zivotem...
Ctu krasne knizky o Atlantisu, Andelech a Vecne pravde na zemi i po ni... Vse mi zapada do sebe...
Dnes jsem si vzala do ruky denicek, kde jsem nasla zapisky z predlonskeho podzimu kdyz jsem se sem vratila z toho leta doma v CR. Nevim, zda jsem ti to nekdy psala... Jsou tam krasne veci.
V denicku mam zapsane vize - jak jsem byla na svatebni hostine, kam prisel muz v cernem plasti a bodl mi nuz do bricha... po te jsem zenichovi zemrela v naruci...
Ten muz byl v plasti a v klobouku, do obliceje jsem mu nevidela...
Ale pred 14 dni mi doslo, ze to nebyl nikdo znamy... pochopila jsem, ze musel byt najaty... protoze v te vizi jsem toho muze, co me zabil, neznala...
Mozna to i souvisi s tim stinem, co se tahne v mem zivote... videla jsem ho jiz nekolikrat a zrejme je to i to, co se ma cele konecne vyresit a doresit... nemyslis?
Proto je tu neustaly boj... asi bojuje nase podvedomi a ostatni duse...
A take o jeho nadrazenosti ke mne... jako bych ja nic nebyla.... jen stin... a ta jeho neustala nenavist a vytky na mou stranu... dostal me sice fyzicky... ale srdce mu nepatri...
a o to vse tady jde...
Asi to ma pochopit, ale bojim se, ze to nepochopi...
Uvidime...
Ma cesta do CR je zatim v ohrozeni...
Wahl, a co ty? Jak se mas?
Jsem moooc vdecna za to,ze davas ty krasne fotky domova na FB . Vsak vis, jak memu srdci chybi... Mam pocit, ze mi jednoho dne vykrvaci...
Ale malej nastesti je milacek a vcera po probuzeni mi rika - mami, miluju te (sice anglicky) ale to se pocita :)
Budu moooc rada, kdyz se ozves...
Jestli ti to cas a energie dovoli.
Moooc na tebe myslim a preji ti krasny den do CR!!!!!!!!
Pa a velikanskou pusu
Jasica a Domisek :) 07.07.2010

Mila Wahlgrenis,
srdce mam roztristene...
Dnes mi malej v anglickem jazyce rekl moc osklivou nadavku...
Jsem naprosto zdrcena... Ale naprosto...
Nejradej bych uz ani neexistovala...
Slysi to tady kolem a bude to jeste horsi...
Jsem naprosto devastovana....
A je mi ze vseho zle...
Promin, ze ti to pisu... ale vis, jak jsem ho nechtela atd.
Vypiplala jsem ho a stale piplam a venuju se mu tisic hodin denne...
A k cemu to je!?? K nicemu...
Uz nemam chut jit dal.... a v podstate uz ani nejdu...
Jasica 09.07.2010

Milá Waglgrenis,
Musím se s tebou o neco podělit...
Včera se mi zastavily hodinky na 3:29 odpoledne.. To je čas kdy se Domisek narodil... Věděla jsem ze je to varováni...
V podvecer jsem s nim byla v bazénu. Plave si s kruhem a miluje vodu.
Trosku se odrazil a zaboril se hlavou pod vodu... Hned jsem ho chytla a vytáhla.. Nenadychl se pod vodou a pry videl tu modrou barvu... Nevím jak by to dopadlo kdyby tam byl s někým jiným..
Proto si ho hlidam jak oko v hlave..
A především s tim prastenym bazénem nikomu nevěřím...
Dekuju tem nahoře za upozorněni, ze se něco bude dít.
Jen jsem se chtěla podělit..
Pa a krásný den!
S láskou
Jasica 18.07.2010

Wahl,
Dominikova fotografie ze skolky. Vypada na ni jako Andel, vid?



Jasica 01.10.2010

Milá Wahl,
Domisek, to je hokejista...
Tady jsou ti treneri z nej hotovi!
Pry ze jestli takhle bude trenovat a neopusti to - tak ma zarucenene NHL!
Predstav si, on tim zije od roku!
Ja milovala hokej od mala! Muj tata hraval!
A jeste mazec, ze on ze nejen se neboji, ale on je v lize, kde hraji 5 a 6 lety kluci. On je 3 a pullety, nejmensi a vyrovna se jim bez problemu :))
Mazec!
Jeden trener o nem rekl: "Divate se na neuveritelne talentovaneho kluka!!!" :))
Tak uz vim, proc jsem ho mela mit!
Priletim do CR snad v Lednu!
Musime se videt! Mooooc se tesim
Posilam moc pozdravu
Jasica 12.12.2010

Milá Wahlgrenis,
tak zítra večer letím!
Ozvu se po příletu...
Jasica 29.06.2011




© Wahlgrenis 01.07.2011

Wahl,
Domíšek hraje a zpívá u toho.
Pamatujes??
To jsi mu dala Ty!!!


Jasica 12.03.2012

Mila Jasico,
prekrasne...
Je tam slyset, jak si k tomu Dominik zpiva a tak Ty tam jsi u neho.
Uzasne, zive...
Moc dekuju.
Doufam, ze se mate dobre.
© Wahlgrenis 12.03.2012

Wahl,
on je zlaticko!
Byli jsme oba velmi nemocni.
Horecky, zanety atd.
Je to tady z toho prostredi.
Jednoho krasneho dne to snad skonci...
Jinak Dominik je zlaticko!
Hrozne chytrej a milujici..
Chceme doletet oba v lete.
Uz se na tebe moooooc tesim!
Velikou pusu od nas obou!!
Jasica a Domca 13.03.2012

Dobrý den,
ráda bych vyjádřila své city, které se ozvaly po vyslechnutí si záznamu, který poslala Jasica.
Moc Vám děkuji za sdílení.
Záznam toho, jak Dominiček hraje, brouká a zpívá, do toho ho maminka Jasica chválí, mě neskutečně rozněžnil.
S partnerem chystáme svatbu a jednou snad i budeme mít děti.
Kouzelný zpěv Dominička je jako popostrčení všech nejistých budoucích rodičů.
Poslouchala jsem jej včera několikrát a nemůžu se nabažit.
Těším se na náš vlastní broukavý poklad.
Mějte krásný den, zde i za velkou louží.
Petrunka 13.03.2012

Wahl,
posilam nekolik fotek.

Tohle jsme MY:


Domisek


Hraje od 2 let.


Miluje houpacku.


Od nas pro Tebe:


Uz mu bude 5, v patek v 15:29.




Domisek se zrovna vzbudil a rika mi:
"Maminko, ja mel ten nejkrasnejsi sen!!
Zdalo se mi o holcicce a ta malovala duhu.
Ja ji chci MIT tady u sebe."
Ja bych tak chtela holcicku!!
Velikou pusu
Jasica a Domca 14.03.2012

Mila Jasico,
dekuji za aktualni fotografie Dominika.
Tech pet let uteklo...
Vzpominam si na Tvet prvni maily, ktere jsi mi posilala, kdyz jsi otehotnela.
Vzpominam si na otazku - Jak je to mozne?
Vzpominam si i na Tve pochybnosti - Nechat nebo dat pryc...
Pamatuji Ti, že jsem Ti odpovidala v srpnu 2006 z arealu letniho kina ve Hvozdne , kde mel koncert Jiri Brezik.
Pripojeni meho notebooku na internet jsem tehdy mela pres telefon, navic jsem potrebovala elektrinu, zapojila jsem se u zvukare.
Slova, ktera jsem Ti tehdy psala, prichazela ke mne odjinud.
Nebylo mozne o nich pochybovat, jen jsem je zapsala a jedinym kliknutim do Ameriky odeslala.
Ten den jsem poprve slysela pisnicku Monolog se slovy, ktera promlouvaje skrz srdce.
Co jsme to, bože, vlastně za lidi?
Jasico, jsem rada, ze jsi pochopila, zamer, ktery s Tebou byl v okamziku poceti.
Dominik se hlasil do tohoto sveta.
Vim, ze uz si tyto myslenky nechces pripoustet.
To je moc dobre.
Jsi jina...
Vis, jaky dar jsi dostala.
Pochopila jsi svou roli matky, pochopila jsi, ze pred ni se neutika.
Preji Vam tam daleko... az za velkou louzi... vsechno nejlepsi k 5. narozeninam...
© Wahlgrenis 14.03.2012

Domisek slavi 5. narozeniny!


Jasica 16.03.2012

Wahlgrenis,
tatinek je na tom velmi velmi vazne..
Snazim se pri nem stat s laskou, ale samozrejme obcas propuknu v plac..
Domisek mi rekl: Mami, on muze sem prijit jako andel...
Jasica 24.11.2012

Ahoj Wahlgrenis,
jsem v CR.
Zemrel mi tainek, v pondeli mel pohreb.
Jasica 07.12.2012

Ahoj mila Wahlgrenis,
chci se vratit domu!
Za maminkou...
Vubec nevim, co tu delam..
Nic tu nedela smysl...
Vubec nic..
Ani uz to, ze tu mam syna..
Jasica 10.01.2014

Ahojky moje mila Wahl,
tak budu konecne uz rozvedena.
Emoce se mi motaji, ale predevsim kvuli tomu, ze DOMA je doma v CR...
Srdicko mi place kazdy den za domovem..
Doufam, ze ty se mas dobre!!
Vzpominam na to kouzelne leto s Tebou a Malym a ...!
To bylo moje nejkrasnejsi obdobi zivota!!!
Jasica 28.01.2014

Ahojky mila Wahlgrenis!
Jak se mas?
Budu v Praze 16.7. i s Domiskem.
A odletat budeme 5.8.
Maminka je spatna, vse se borti.
Rozvadim se konecne.
A doufam, ze najdu dobreho noveho muze...
Uz jsem unavena z vecnych boju.
Domisek je ale zlatej


Jasica 10.07.2014


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.