Malý má 16 měsíců a stále mixujeme
Zdravím Vás Wahl,
dlouho jsme se neslyšely, že?
Jak se Vám daří?
Mně fajn, i když jsem na padnutí,
malý dá opravdu zabrat, je to živé stříbro.
Ale proč Vám píši...
Chtěla jsem se zeptat, zdali něco necítíte nebo tak něco.
Malý má dnes 16 měsíců a stále nejíme kousky, stále mixujeme.
On chce všechno vyzkoušet, ale jen do toho kousne, hned to vyplivne.
A také má bludy jako hrom.
Musí mít stále čisté ruce, nesmí být na jeho stolečku žádný drobek, ani flíček od kaše, jinak přestává jíst a natáhne ho, no hrůza.
Stále si říkám, že v 18 letech snad už kousky jíst bude.
Byla jsem nedávno na homeo, abychom to nějak odblokovali ty kousky, tak uvidíme, a vy?
Necítíte něco, co by to mohlo být?
Děkuji a pěkný večer přeji.
Silvie 06.11.2016
Milá Silvie,
potřebovala byste se dostat k zásadní informace.
Chlapeček není hračka, reaguje na všechno kolem Vás jako hotová osobnost.
Vím, co jste si prožila, než se narodil.
Teď tady je...
Vy jste dostala živou hračku, zkoumáte nejrůznější důvody, co a jak funguje.
Ale on si sám řekne, jak mu to vyhovuje.
Zatím je stále v centru Vaší pozornosti.
Z Vašich slov vnímám, jak moc je v centru Vaší pozornosti.
On se nestal součástí Vašeho života, ale stal se Vaším životem.
Měla byste se od něho lehce odpoutat, dívat se na něho jako na člověka, ne jako na miminko, které se bez Vás neobejde.
Zatím mu to vyhovuje, protože všechno funguje podle toho, jak on to chce.
Mixování berte třeba jako hru mezi Vámi dvěma.
On zkouší, jak dlouho to vydržíte.
Ale jakmile by nebyla jiná možnost (například by Vašeho chlapečka hlídala teta bez mixéru), pak by se nepral a snědl by to, co by bylo.
Vy s ním nejste tým, ale vnímám mezi Vámi mocenský boj.
Vy jste ta dospělá, chytrá, ta, která ví, a on je to malé dítě.
Potřebovala byste s ním dojít k jiné komunikaci.
© Wahlgrenis
07.11.2016
Hmmm, no a k jake jine komunikaci?
Osobne si myslim, ze nas ma omotane kolem prstu a on je ten sef.
Ale asi mate pravdu, moc vse resim.
Asi to mam tak trochu v povaze...
Ale dekuji, zkusim to zmenit, i kdyz momentalne nevim jak.
Mam v sobe tu hroznou uzkost.
Dekuji za odpoved.
Silvie 07.11.2016
Milá Silvie,
po několika dnech se opět dostávám k Vašemu dotazu.
Zajímalo Vás, jaká je ta komunikace, kterou byste měla směrem k synovi změnit.
To, co se nyní děje a co Vy se stále snažíte nějak řešit, je pouhopouhá "lekce".
Nebo také úděl, který Vás nemine.
Je jedno, jak tomu budeme říkat.
Podstatné je, že komunikace mezi Vámi se potřebuje dostat do vyšší roviny.
Zatím si s Vámi dělá, co chce, a naprosto mu to tak vyhovuje, protože Vy ani v nejmenším nezaváháte a plníte mu všechno, co mu na očích vidíte.
Vnímám mezi Vám nerovnováhu.
On si Vás ve svém věku batolete vycvičil jedinečně.
Vy teď jste jako v cirkuse - on je krotitel divé zvěře, Vy jste tím jeho lvem.
Ano, lev udělá všechno, co mu krotitel nakáže.
Sama píšete, že Vás zastavuje ta úzkost.
Ovšem krotitel žádnou úzkost ani strach neřeší.
On je nad věcí.
Ví, že cokoliv si umane, to bude.
Kousat se mu nechce.
Prostě jen tak.
Nechce se mu.
Nic jiného na tom není.
Pokud dosud jedl jenom to, co bylo namixované, ví, jak je to snadné a jednoduché.
Uvědomujme si například příjemnou chuť dětské jablečné přesnídávky.
Je to chutné a miloučké, žádná práce, žádná námaha, jen tu dobrotu spolknete.
Je velký rozdíl v tom, když najednou máte v ruce celé jablko a musíte kousat.
To už je práce, to si rozmyslíte, když ovšem víte, že přesnídávka na Vás čeká, jen stačí zakňučet, případně ukázat ručičkou na místo, kde bývá.
Tenhle chlapeček není vůbec hloupý.
A jako správný krotitel také pochopil, co mu je oním bičem a jaké povely fungují.
Zkuste to s ním lstí - můžete mu například ukázat, že mixér nefunguje (stačí, když nebude elektrická šňůra v zástrčce) a že není možné jeho dobrůtku namixovat.
Ovšem pokud už neví, že se dá všechno rozmixované koupit v obchodě naproti...
Vy byste měla svůj strach, že Vám zemře hlady, propustit.
Jste spolu vytvořili po narození chlapečka rodinu, teď jste tým.
Nemáte mu sloužit.
Vaše role jsou k sobě v poměru vzájemném, spolupracujícím, v žádném případě z něho nesmíte mít strach.
© Wahlgrenis
21.11.2016
Wahl dekuji, jste moc hodna, ze jste si vzpomnela.
Tak se mnou mate pravdu.
Ano, mela jsem narocne obdobi, nez jsem otehotnela, pak tehotenstvi i porod nebyl prochazkou ruzovym sadem.
Ale co se tyce tech kousku, nevim no, mam z neho spis pocit, ze ma z toho strach, jako z jidla a mozna se ho i stiti.
Nevim, to byste musela videt.
Jasne, je to o energiich a o atmosfere, ale zrovna v tom jidle bude nekde hlubsi problem a je uz jedno, jestli ve mne nebo v nem.
Jinak ochocene nas ma pekne, to je pravda.
Vzdyt i kdyz ho placnem po zadku, tak se nam smeje.
Neni to dite, ktere zacne plakat, proste ma z nas svandu a neposloucha.
Ano, a ja mu chci dat vsechno.
Mam pocit, abych mu nejak neublizila, aby nemel chudacek nizke sebevedomi...
No nova doba a temata nevychovy uz me prestavaj´ bavit.
Jsem dost vycerpana a unavena.
Silvie 22.11.2016
Wahl,
preji vam krasne vanoce a stastny novy rok.
Maly pomalicku mi zacina jist kousky, ale nic velkeho, ale i to beru jako uspech.
Myslim na vas a dekuji.
Silvie 22.12.2016
