Cakame dietatko s vyvojovymi vadami, ktore nie su zlucitelne so zivotom
Vazena pani Wahlgenis,
dnes mi odporucila obratit sa na vas kamaratka.
Pocas poslednych dni si prezivame s manzelom zrejme najtazsie chvile v zivote.
Dozvedeli sme sa, ze cakame dietatko, zrejme synceka, s vyvojovymi vadami, ktore nie su zlucitelne so zivotom.
Nejedna sa o ziadne pochybne testy z krvi.
Videla som to niekolkokrat za posledne dni na morfologickom ultrazvuku - ide o holoprozencefaliu, mikrocefaliu, defekt zadnej casti lebecnej jamy, defekt stredovej casti tvare, ktora sa nevyvinula, predna cast mozgu tiez nie.
Vysetrovali ma styria lekari na troch roznych pristrojoch a je to evidentne.
Vcera som podstupila amniocentezu kvoli zisteniu, ci je to izolovana vada alebo si nesieme poskodene geny a ci by bolo mozne dalsie tehotenstvo.
Som v 21.tt.
Jedneho zdraveho synceka uz mame, ma dva a pol roka.
Toto dietatko sme takisto chceli a s laskou pocali.
Samozrejme mi bola navrhnuta moznost ukoncit tehotenstvo z medicinskych dovodov.
Najprv som tuto moznost odmietala, nevediac si to ani predstavit.
Potom sme sa rozpravali s manzelom a on povedal, ze by nezvladol este styri mesiace sledovat, ako kope v brusku, ked aj tak nakoniec zomrie, otazky ludi, co to bude a podobne...
Priznam sa, ze toto si neviem predstavit ani ja.
Neviem, ci by som mala silu ho donosit do nejakeho terminu, ci uz porodu alebo kym by samo neodislo, tak ci tak by som ho musela totiz porodit, aj v pripade toho potratu do 24.tt.
Takisto neviem, ci mam pravo a silu rozhodnut, kedy sa ma jeho zivot skoncit... alebo ci mam pravo ho porodit a nechat ho zomierat a este sa na to aj pozerat.
Viem, ze rozlucka je dolezita, uvazovala som aj o vyziadani telicka a pochovani, ale neviem, ci sa dokazem nanho pozriet a vidiet to konca zivota pred ocami.
Uz teraz ma mataju obrazy z toho sona, velke ocka a medzi nimi nic...
Viem, ze tu musim byt silna pre svojho syna a nie uplakana troska, co ma kazdu chvilku slzy v ociach.
Prijala som to, ako to je, nevycitam nikomu, Bohu, osudu, pretoze viem, ze zivot sa nesklada len zo sladkych cukrikov ale obcas sa najde aj Cierny Peter.
Najviac mi trha srdce, ked sa nas syncek tuli k brusku a hovori "bábo" a ja uz akosi nemam sil sa usmievat a povedat mu, ze sa tesime, ked sa narodi.
Asi nedokazem hrat pred svetom este styri mesiace stastnu mamicku cakatelku.
A kazdemu na pockanie vysvetlovat, co sa deje, sa tiez neda, je to strasne zranujuce.
Rada by som nejako zistila, ak sa da, aky zmysel ma tato situacia v nasom zivote, co by potrebovala tato dusicka, ktorej nebude dopriaty "normalny" zivot...
Kamaratka mi povedala, ze vy to vidite a viete.
Necakam radu, co robit, skor nejaky iny vhlad do situacie, mozno nasmerovanie, co si o tom mysliet, preco sa to stalo po tej duchovnej stranke.
Je to nejako mozne?
Dakujem vopred sa Vasu odpoved.
Prajem dobru noc.
Lada 08.05.2014
Milá Lada,
píšete, že miminko, které čekáte, má vývojové vady neslučitelné se životem.
Jste s mužem z této situace znejistěni, připadáte si bezmocní, nevíte, co bude dál.
Vidíte jen tuto chvíli, jen aktuální ultrazvuk, těchto pár týdnů...
Nevíte, proč se to právě takto nyní děje.
Neznáte propojení mezi Vámi a touto duší do minulosti.
Nevíte, co tady bylo.
Nemůžete se proto na nikoho zlobit.
Nikdy neznáme celý příběh.
Přicházíme do tohoto života bez paměti, teprve postupně se nám mohou některé obrazy z minulosti odkrýt, je-li to pro nás, pro naši duši důležité.
Touto zkušeností, kterou právě procházíte, jste si projít měla.
Je tady obrovská náruč, touha po společném životě.
Všechno zpočátku vypadá jako ideální, úžasné, překrásné...
Ale najednou je zde obrovský propad.
Jediná vteřina a všechno je jinak.
Ta velká radost najednou mizí.
Vnímám zklamání, které najednou zaplňuje zcela neprodyšně celý Váš prostor, celý Váš svět.
Není to ale náhoda.
Vaše duše se potkaly už v minulosti, v minulém životě, byl tady muž a žena a před Vámi byla úžasná budoucnost.
Tehdy jste také byla těhotná...
Ale dala jste přednost kariéře, penězům.
Rozhodla jste se "tento problém" raději ukončit, vlastně Vám "o nic nešlo".
Přestože jste se do života vrátila, už nic nebylo jako dřív.
Vaše srdce vyhaslo, to obrovské zklamání duše nedokázala přeladit.
Nikdy už k Vám láska nepřišla.
To miminko se Vám tehdy moc potřebovalo narodit, ale Vy jste se rozhodla jinak.
Teď se tyto duše opět potkávají.
Vy se těšíte na miminko, ale najednou zjistíte, že to tak krásné nebude.
Přichází zklamání...
Ale rovnováha je vyrovnána.
Je to jedna - jedna.
Měla byste poděkovat za tuto zkušenost, do které jste teď vstoupila.
Potřebovala byste se přes svou minulosti posunout dál.
Ta duše z minulého života čeká na cokoliv od Vás... je naplněna očekáváním... ale času má dost.
Proto musela přijít taková lekce, abyste otevřela oči a přijala, že jsou kolem nás ještě jiné plány, kterým nemusíme rozumět.
Věřím, že ten krok sama k sobě dokážete udělat, abyste se opět mohla sama sobě podívat do očí.
Je to celé jako skládanka, která už brzy bude kompletní.
© Wahlgrenis
09.05.2014
Milá Laduško,
četla jsem příběh Váš a Vašeho děťátka na stránkách Wahl.
Snad se nezlobíte, že Vám píšu.
Přidávám fotografii obrázku, který jsem dnes kreslila.
Věděla jsem, že obrázek pro Vás přijde.
A dnes jsem musela koupit pastelky a namalovat ho.
Měla jsem úplně jiné plány, ale nakonec jsem seděla v kavárně, vůbec jsem nevnímala lidi a prostředí kolem sebe, vzala jsem ty pastelky, které na mě promluvily a kreslila jsem.
Nevím přesně, co obrázek říká, snad to bude vědět Wahl.
Fotografie obrázku není příliš kvalitní, fotila jsem při umělém osvětlení a s bleskem to není ono, světelnost není nic moc... tak se omlouvám.
Barvy jsou ve skutečnosti výraznější.
Z Vašich řádků přišlo něco, co mi spustilo proudy slz... smutných příběhů je spousta.
I jsem jich mnoho zažila z té druhé strany.
Často si je člověk k tělu ani nepustí, protože nesmí, je to neprofesionální.
Ale ten Váš...
Jako bych cítila smutek dušičky, děťátka, které na sebe bere velkou bolest a ví, že ublíží mamince, se kterou moc a moc chtělo být.
Ale musí to tak být, nejde to jinak.
Jeho malé něžné srdíčko, a tolik bolesti.
Laduško, řekněte mu, že ho milujete, že bude navždy s Vámi, že má nahoře svou hvězdu, ze které se bude na Váš dívat.
Lada je princezna se zlatou hvězdou na čele, z pohádek.
Vy budete mít jednu hvězdu na nebi.
Hanďa 13.05.2014
Wahl,
to jsou ty pastelky...
Hanďa 13.05.2014
