wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

O novorozencích, kteří se narodili matkám závislým na drogách


Milá Wahl,
před několika dny jsem v televizi viděla reportáž o novorozencích, které se narodili matkám závislým na drogách. Tyto děti mají abstinenční příznaky hned od narození, bývají nemocné, mívají poruchy soustředění, učení, jsou více plačtivé a hlavně, že s touto "diagnózou" je ani nikdo nechce adoptovat, je to prý velký risk. Byla jsem z reportáže smutná i rozhněvaná zároveň.
Wahl, jak je možné, že takové matky, které o své děti ani nestojí, nechtějí je, hned po narození je někam odloží, mají děti?
Tady se mi opět naskýtá otázka, jak je to se zdravotním stavem matky v době otěhotnění a těhotenství vůbec, jak je možné, že feťačky otěhotní a donosí dítě? Snažím se se svým potratem vyrovnat, ale když pak vidím a slyším tohle, nechápu. Vždyť já žiji zdravě, na miminko jsme se těšili, moc si ho přejeme , dá se říct, že jsem zdravá a vidíte... Tady se opět potvrzuje to pravidlo, že děti na tento svět přicházejí podle zcela jiných vzorců, že pokud osud nepřeje a nemá to tak být, nezmůžeme vůbec nic.
Přijde mi to nespravedlivé.
Spoustu slunečných dnů.
Dobruška 14.10.2010

Milá Wahl..
nevím zda vůbec psát, váhám sdělit své pocity z jejího psaní..... přesto, neporadím pani Dobrušce nic, je mi smutno z jejího psaní.
Tolik zloby a závisti... a nenávisti vnímám z písmenek...
Rozumím její zlobě, ale právě možná v tom je ten její problém.
Nevnímám žádnou pokoru a úctu k životu... "feťačky" ... odsuzování bez znalostí skutečností .....
Včera jsi napsala krásné moudro:
"Nikdy se nemůžeme tvářit, že jsme pány situace, že je nám všechno jasné. Ten plán je totiž jinde, my jsme pouze jeho součástí, ... "
Ano, nejsme lepší a horší /dle starých vzorců/ ... nikdo není nadčlověk a nikomu není dáno soudit...
Vím, že když je člověk naplněn smutkem a zoufalstvím, nemůže být šťasten.
Je mi líto paní Dobrušky, že má v sobě tolik bolesti a věřím, že i ona pochopí, že nenávist nám zaslepuje vidění... a není nám dobrým rádcem.
Krásný den milá Wahl.....
A paní Dobrušce přeji hodně lásky do srdíčka a důvěru v sebe sama .....
S láskou
Rosé 14.10.2010

Wahgrenis,
reaguji na příspěvek paní Rosé:

Milá paní Rosé,
přečetla jsem si Váš příspěvek a také bych mohla říct, že je plný zloby a nenávisti, ale neučiním tak.
Do jisté míry chápu Vaši reakci, ale neznáte mne, také tedy nemůžete soudit.
Možná to tak z mého "článku" vyznělo, ale já drogově závislé neodsuzuji, je mi jich spíše velmi líto.
Lituji ty ženy, které podlehly, lituji ty děti, které se jim narodí, i když, asi to tak mělo a má být.
Sama znám dva případy z mého okolí, kdy dotyční podlehly drogám, bylo to ze zoufalství, neštěstí, smutku?
Moje dobrá kamarádka umřela, když se upila k smrti (alkohol je také droga), to bylo velice smutné.
Nadějná, chytrá, vzdělaná, mladá žena.
Je smutné, když se díváte na někoho blízkého, jak se dobrovolně ničí a nemůžete mu pomoct.
Tak tedy opakuji ještě jednou, není ve mně nenávist vůči těmto lidem, ale lítost a samozřejmě i lítost nad dětmi, které se takovým matkám narodí, podle mého názoru je to ubližování na obou stranách.
To je celé.
Přeji Vám pěkný den.
Dobruška 14.10.2010

Milá Dobruško,
pokusím se odpovědět na Vaši otázku. Těhotenství přichází do života ženy drogově závislé jako alarm, aby se pokusila vrátit tam, odkud vzešla. Je to pro ni šance zažít mateřské city, prožít maximální něhu, být zase zpátky ženou. Samozřejmě neotěhotní každá žena, která užívá drogy, ale ta, která tuhle šanci dostat má.
Všechno je řízeno odjinud, nemůžeme posuzovat, ptát se, proč to tak není u Vás.
Každá tahle žena si prožívá svůj příběh, nevíme, z jaké je rodiny, jaká byla její matka, otec, jestli měla sourozence, co si karmického přináší s sebou. Dítě je pro ni velká naděje.
To, že ve většině případů nepochopí a zůstávají i nadále na drogách, je smutné. Ale je to jen jejich příběh, nesmíme do něho vstupovat z pozice, že nám je jasné, co by měly dělat.
Každý si jde po své cestě...
© Wahlgrenis 14.10.2010

Milá Wahlgrenis,
přikládám Vám odkaz na článek , možná by si ho mohla přečíst i paní Rosé, která se do mě tak "pustila", když jsem vyjádřila svůj názor...
Přijde mi až zvláštní náhoda, že se ten článek objevil právě teď.
Znovu opakuji, že žádná nenávist ve mně není, ale lítost nad těmi dětmi, těmi, kdo je adoptuje, ti si zaslouží můj velký obdiv a v konečné fázi je mi nejvíc líto právě těch drogově závislých matek, které se ochudí o tu možnost, být se svým dítětem, dát mu lásku, věnovat se mu.
Jinak souhlasím s Vámi, že je těhotenství pro drogově závislé asi poslední šance, jak se "probrat", vrátit zpátky do normálního života.
S láskou
Dobruška 18.10.2010

Milá paní Dobruško,
úpřimně Vám děkuji za Vaši reakci.
Byla bych naopak ráda, kdybyste mi sdělila to, co údajně nesdělíte.. jak píšete ve větě: ....přečetla jsem si Váš příspěvek a také bych mohla říct, že je plný zloby a nenávistií .....
Pokud mi pojmenujete, kde cítíte mou nenávist a mou zlobu vůči Vám, můžeme vykomunikovat, nebráním se tomu. Možná nedůvěřujete, ale skutečně jsem za Vaši reakci vděčna....
Váš komentář mi dovolil si uvědomit, že povídám vždy tak, jak cítím a není to vždy zřejmě možné.
Máte za sebou příběh a já nebrala ohled na to, že Váš komentář byl psán pod tímto smutným prožitkem.
Omlouvám se Vám, je jistě velké nedorozumnění, jestli se domníváte, že jsem se do Vás "pustila" ...vzala jste možná moc osobně.
Chtěla jsem "bránit" lidi, kteří nejsou nadějní... nejsou krásní... ale mohou mít srdce na dlani a jen nevědí a hledají...
My ostatní s něma "opovrhujeme", nazýváme "hanlivě"... a to mě startuje :-) ...
Takže Vám přeji krásné rozřešení Vaší životní situace a opravdu s láskou a úctou k Vám, přeji jen to dobré.
Rosé 19.10.2010

Milá Rosé,
děkuji Vám za Vaši reakci, cením si toho, co jste mi napsala, cením si toho, že umíte přiznat i své chyby, přehmaty, neboť nikdo z nás není dokonalý, neomylný.
Máte pravdu, že jsem si Vaše slova vzala příliš osobně, já už bohužel taková jsem a navíc jsem cítila velkou potřebu dát najevo a projevit svůj názor, že nejsem taková, jakou jste mě nařkla, tedy plná zloby, závisti a nenávisti.
Pokud jsem použila výraz "feťačky", dobře, za ten se omlouvám, ale když to zjednoduším, je to pro mě normální slovo, stejně jako cikán nebo lesba, homosexuál, což někteří mohou vnímat jako hanění.
Uznávám.
Nemyslela jsem to ale nijak zle, i když to tak mohlo vyznít.
Ano, mám za sebou pro mě velmi bolestný osobní zážitek, věřte, že je to pro mě velmi těžké ještě i teď, na takovou věc se snad ani zapomenout nedá.
Já si děti moc přeji a když se tohle stane ženě, zvlášť při prvním těhotenství, pořádně to s ní zamává.
Ale kdo si to neprožil na vlastní kůži, nepochopí.
Nejsem zdaleka jediná, kdo tohle zažil a kdo sdílí podobné názory jako já a nelze o těchto lidech říct, že jsou nenávistní.
Mám velmi dobrou kamarádku, která dokonce dělá street workerku, tedy těmto lidem pomáhá, ale její názory jsou možná ještě "drsnější" než Vám připadaly ty moje.
Já také nejsem dokonalá, ale myslím si, že každý si zaslouží šanci, podat pomocnou ruku, ale ne to dělat donekonečna a někomu, kdo o to vlastně ani nestojí, Vaší pomocí pohrdá a zahazuje každou novou šanci, kterou dostane.
Takže nezatracuji tyto lidi - drogově závislé, jen se na to musíte dívat z vícero pohledů.
Jak k tomu potom přijdou jiní lidé, kteří jsou třeba těžce nemocní a zdaleka nedostanou tolik šancí, jako právě tito?
A jak k tomu přijdou ty malé děti, které už přijdou na tento svět takto hendikepovaní.
Vím, Wahlgrenis by mi napsala, že to tak má být, že každý máme svůj osud, nic není náhoda, neznáme jejich karmu atd.
Každý si máme prožít to své, každý máme svou cestu, nikdo nemá právo soudit, to jste mi také pěkně zdůraznila.
Souhlasím.
Nezlobím se na Vás a opakuji, velmi si cením toho, že jste napsala a celou věc jsme si takto vyříkaly.
I když Vás osobně neznám a nikdy jsem Vás neviděla, mrzela mě Vaše reakce, kterou jste mě vlastně taky dá se říct odsoudila a nyní jsem velmi ráda, že jsme si to celé vysvětlily.
Přeji Vám hodně štěstí v životě.
S úctou
Dobruška 19.10.2010

Paní Dobruško,
i já Vám děkuji, že jste mi věnovala čas a sdělila své pocity a vstřícnost.
Jsou to vše neuvěřitelně uvěřitelné spojitosti..... o kterých tady milá Wahl neúnavně píše.
A její věty jsou skutečně z mého pohledu zásadní.
Jejich pochopením se člověk může dostat na své životní cestě dál...
Držím Vám úpřimně pěstičky, aby se Vám podařilo dočkat se vytouženého miminka a odkryla se Vám Vaše životní cesta.....
Přeji Vám hodně lásky, důvěry v sebe samé a hodně sil na zvládání životních zkoušek.
S úctou
Rosé 19.10.2010

Drahá Rosé,
moc Vám děkuji za Vaši upřímnou odpověď, cením si toho.
Každá taková podobná reakce od lidí, jako jste Vy, mě nabíjí pozitivní energií, dodává optimismus a moc mi pomáhá překonat tu těžkou dobu, kdy čekáme na naši dušičku, až se vrátí zpátky.
I když se mnohdy cítím velmi sama, vím, že sama nejsem.
Citlivých, přejících a vyrovnaných lidí není nikdy dost.
Nejdražší Wahl moc děkuji za tyto stránky a za její přístup ke všem, kteří její podporu potřebují.
S láskou

Dobruška 20.10.2010


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.