Jsem ve 40. tt a miminko je neustále hlavičkou nahoře
Dobrý den,
ráda navštěvuji Vaše stránky, kde se vždy dozvím něco zajímavého a k zamyšlení. Nyní se nacházím v jedné zvláštní životní situaci a ráda bych znala Váš názor.
Jsem ve 40. týdnu těhotenství, což znamená, že v pátek 16.4. mám oficiální termín porodu a miminko je neustále hlavičkou nahoře. Jsem zastáncem přirozeného porodu, ovšem tato skutečnost to poněkud komplikuje.
V době, kdy jsem přemýšlela, zda prcka nějakým způsobem nutit se přetočit (svítění baterkou, moxování atd.), jsem se rozhodla, že to nechám zcela na něm, že snad ví, co je pro nás pro oba to nejlepší. Já jsem si dala za úkol jen důvěřovat a přijmout veškeré možné scénáře porodu. Myslím si, že se mi to do určité míry povedlo, ale to nemění nic na tom, že stále v hloubi duše doufám, že porodím přirozeně. Nezáleží mi, jestli hlavičkou či zadečkem napřed, ale přirozeně.
Císařský řez ve mně chtě nechtě vyvolává neustále určitý pocit zklamání. Zklamání z toho, že by nevyšlo něco, co si přeji. Zároveň dávám miminku volnost, jak jen umím a jen mu opakuji, že jestli je to možné a pro nás pro oba bezpečné, že bych byla ráda, kdyby se otočil. Je těžké vylíčit vše, co se ve mně odehrává... Možná se Vám bude zdát, že si někdy protiřečím, ale to je jen důsledek mých vnitřních dialogů a někdy rozporuplných pocitů. Jednoduše snažím se být nesobecká a dát miminku svobodu volby, ale na druhou stranu porod se týká i mě a je snad špatné, když si něco přeji? Samozřejmě jsem zkoušela se na miminko napojovat a stále se snažím a ptám se, jaký má k dané poloze důvod, ale obávám se, že už nejsem schopná přijímat informace objektivně.
Proto se obracím na Vás s prosbou, jestli byste se na našeho koblížka nemohla napojit a zeptat se, co ho k tomu vede? Jestli pro něj můžu ještě něco udělat? Jak si on sám představuje porod? Při vlastních meditacích si nejsem jistá, zda odpovědi neovlivňuji svou myslí, a proto se obracím na někoho neutrálního, kdo by mohl přijmout nezkreslenou odpověď, tedy na Vás.
Předem mockrát děkuji za jakoukoli odpověď!
Přeji krásný, i bez sluníčka slunečný den!
S láskou...
Zuzka 14.04.2010
Milá Zuzko,
děkuji za důvěru. Miminko se může narodit už skutečně každou chvíli... Nechtějte se do procesu jeho narození nijak násilně vkládat. Nechte to, co se bude dít. Je to to nejlepší. Miminko nepřesvědčujte, že se má otáčet. Už teď stejně na nějaké akrobatické kousky ve Vašem bříšku místo nemá.
Odevzdejte tyto procesy někam nahoru, požádejte si o podporu, všichni jsou stejně s Vámi, nebojte se.
Fixovat se na přirozený porod je sice na jednu stranu hezké, ale vidím, že si uvědomujete komplikace, ke kterým by mohlo dojít. Nechte všechno na zdravotnickém personálu, nedělejte nic o své vůli.
Mluvila jsem s několika maminkami, které chtěly za každou cenu rodit v domácím prostředí - ano, je to jiný případ než ten Váš... - nepřipouštěly si žádné komplikace, ale ty pak přišly. Porod se může změnit ve vteřině. Nikdy předem nevíte, co se stane. Proto jsem pro porod rozhodně pod lékařským dohledem a ve Vašem případě bych nechala rozhodnutí na konkrétní situaci.
Konec pánevní je jistější porodit císařským řezem. Miminko není v bříšku samotné, není to jen gumová panenka. Je to živý človíček, navíc tady je ještě důležitá pupeční šňůra, která může mnohé zkomplikovat. Nebojte se, miminko bude v pořádku, ale nechte ho, ať si k Vám přijde za spolupráce s lékaři.
Je to v pořádku i tak, nechtějte za každou cenu rodit přirozeně, sama.
Každopádně k Vám přichází velice vyzrálá duše, mnohé Vás má naučit. Jeho příchod bude bezproblémový, krásně se sžijete.
Těšte se na své miminko.
© Wahlgrenis
14.04.2010
Milá Wahl,
mockrát Vám děkuji za Vaši krásnou a bleskurychlou odpověď! Moc jste mě potěšila!
V podstatě jde o to, abych se opravdu zcela otevřela všem možným situacím a nesnažila se mít kontrolu nad něčím, co kontrolovat vlastně ani nejde..
Pokusím se o to!
Ještě jednou děkuji a přeji pěkný den!
Zuzka 15.04.2010
Mila Wahlgrenis,
kdyz jsem ted docetla prispevek Zuzky, uplne jsem se vzila do situace pred 3 roky , kdy cekala miminko moje dcera. Strasne moc si prala rodit prirozene, nechtela cisarsky rez. Take zkousela miminko premlouvat, ale nic nepomohlo. Nakonec odrodila prirozenou cestou, nozickami napred. Vse probehlo v poradku a dnes ma krasnou triletou holcicku. Moc mi tenkrat pomohly Vase stranky, protoze jsem pochopila, ze vse je tak, jak ma byt.
A pani Zuzce preji krasne a zdrave miminko a at se niceho neboji.
S laskou
Milena 15.04.2010
