Malý synek ukazoval ke stropu a říkal: "Paní, paní!"
Milá Wahlgrenis,
opět Vám píšu a prosím o radu.
Píši ohledně mého synka, má 21 měsíců..
Spíme v ložnici, kde před 2,5 lety zemřel můj synáček na SIDS.
24.12.08 a 30.12.08 se Kubíček v noci probudil hrozným pláčem, ukazoval na strop a řval "tam, tam" a pořád do kola.
Utišovala jsem ho jak jsem jen mohla, šlo to těžce, trvalo to asi 10 minut.
Před čtyřmi dny, když jsem ho uspávala (spinká se mnou na posteli),
hladila jsem ho, pusinkovala.., se najednou posadil a začal ukazovat na dveře a pořád dokola povídal paní, paní.
Včera to udělal zas, ale to ukazoval do stropu a říkal "paní, paní".
Wahlgrenis, vůbec nevím jak si to mám vysvětlit, trápí mě to.
Vůbec nevím, prosím poraď.
Moc děkuji za jakoukoli odpověď.
Jalina 26.1.2009
Milá Jalino,
to, co popisujete, je u malých dětí zcela běžné.
Jsou totiž mnohem vnímavější na energie, které jsou všude kolem nás, ale jako dospělí je již nevnímáme.
Vy máte jistě obavy, aby se takto neprojevovala dušička Vašeho prvního syna, který zde zemřel.
Ne, tohle je duše ženy, která v těchto místech zemřela už před delší dobou.
Vypadá to na ženu, která měla problémy s alkoholem, nikdo ji nechápal.
Všichni se k ní otočili zády, ona skončila úplně sama, neměla sílu s nikým mluvit, nechtěla se ničeho doprošovat.
Spáchala tady sebevraždu, ale její duše je pořád zde.
Neodpoutala se od tohoto místa, neodešla za světlem.
Přesto její přítomnost v těchto místech má svůj smysl.
Vy nejspíš máte její příběh pochopit a pomoci jí odejít z tohoto světa.
Ona má v sobě velké trápení, její srdce pláče, potřebuje se někomu svěřit.
Jakmile odejde tam, kde má být, celý Váš prostor se jakoby znovu nadechne.
Jistě i Vy začnete vnímat mnohem víc lásky...
© Wahlgrenis
26.01.2009
