WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Dostala jsem se do minulého života?


Otázka:
Ahoj Wahlgrenis,
před spaním jsem zkoušela poprosit svého duchovního průvodce,
aby mi ukázal, co jsem byla v minulém životě.
Chtěla jsem si ujasnit některé věci, hlavně jestli jsem zemřela při autonehodě.
Mám strach při řízení auta.
Po určité chvíli se mi začala objevovat postava muže,
nedokážu říct století, ale řekla bych, že to nebylo naše ani minulé století.
Byla jsem v nějaké věznici, asi ve Francii, měla jsem dlouhé vlnité vlasy
a pracovala tam jako dozorce.
Úplně zřetelně jsem cítila tu "moc", kterou jsem tam měla, až mi z toho šel mráz po zádech.
Cítila jsem strach, který tam byl všude.
To mě přivádí k myšlence, proč v současném životě velice často přicházím do styku
s autoritativními lidmi, kteří buď mají moc nebo jsou velmi silní a sebevědomí,
a já se vůči nim cítím hrozně bezcenně a slabě.
Asi se tak cítili i Ti lidé tenkrát v té věznici, kde jsem si dle mého názoru zatížila karmu.
Je to možné?
Zdraví
Katka

Odpověď:
Milá Katko,
samozřejmě to možné je.
Ideální je, když se necháváš někým vést na této cestě do minulosti své duše.
Jsi pod ochranou, takže se v klidu můžeš vrátit zpět.

Já si také dobře pamatuji, když jsem zkoušela projít do minulých životů.
Je to už hodně dávno a byla jsem nezkušená. Nevěděla jsem, co by se mohlo stát.
Odpočítávala jsem si v uvolněném stavu postupně roky a desetiletí a staletí dozadu,
chtěla jsem najít nějaký zlom, ani nevím, co konkrétně jsem hledala...
Prošla jsem až někdy do 15. století, když najednou se začaly dít podivné věci.
Krajina kolem mě se najednou hodně změnila,
jako by pevná půda pod nohama znejistěla, změnila se v bažiny a močály,
všude kolem stoupala pára a mně začínalo být jasné,
že jsem se dostala do míst, kde už nemám co dělat.
Zpět jsem se dostala poměrně dobře, rychle a myslela jsem si, že i v pořádku,
ale následující dny a měsíce mě přesvědčily o opaku.
Byl to totiž hrozně nerozumný krok a já si tím narušila psychiku.
Jak?
Třeba mi dlouho trvalo, než jsem vůbec pochopila, k čemu mám klíče.
Ne od čeho, ale k čemu. Nechápala jsem, proč je mám v kabelce.
Anebo jsem měla problém při přecházení přes silnici.
Nemohla jsem si uvědomit, co znamená zelený panáček na semaforu na druhé straně.
Vůbec hodně mých reakcí se tímto zážitkem zpomalilo.
Sice postupem doby - asi tak do šesti měsíců - se to všechno zase srovnalo,
ale od té doby vím, že do minulosti by se nemělo jen tak chodit.
Berte to, prosím, jako varování, ne jako návod!!!

To, že jsi, Katko, zvládla cestu časem a prostorem, je obdivuhodné.
Dokonce i Tvé závěry, jak se nyní díváš na své postavení v životě.
Jsou skutečně věci, které si musíme protrpět, nikdy se člověk ničemu nevyhne...
Myslím, že jsi už hodně daleko na své duchovní cestě.
Přeji Ti hodně štěstí, ale do minulosti skutečně opatrně.
© Wahlgrenis 23.04.2004


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.