WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Nedokážu se smířit se smrtí svého otce


Dobrý večer Wahl,
nějakou náhodou jsem se dostala na Vaše stránky.
Vzhledem k tomu, že mne velice zajímají "věci mezi nebem a zemí", začetla jsem se do vašich stránek a některé příběhy, které jsou zde publikovány mne dohnaly až k slzám.
Hned po shlédnutí jsem se rozhodla vám napsat.
Je mi jasné, že takových to dopisů dostáváte spoustu, ale nemůžu to nezkusit.
V roce 2008 přesněji 9. dubna mi zemřel otec a já se s tím nedokážu do dnešní doby smířit.
Vím, že to chce čas, ale mám pocit, že ani čas mi nepomůže.
Mému otci bylo 70 let a již několik let byl hodně nemocný.
Několikrát byl hospitalizován v nemocnici, ale vždy si vybojoval další čas.
Postupem doby jsem si přestala připouštět, že by mne můj otec mohl opustit.
Je mi 33 let a i přesto jsem takhle přemýšlela.
Můj otec byl pro mne velkým vzorem a měla a mám ho ráda nade vše.
Vše bylo asi umocněno tím, že od nás odešla mamka, manželka, jelikož neunesla podnikání, které otec začal.
Bydleli jsme s otcem spolu a dřeli od rána do večera.
Odešla jsem ze zaměstnání, kdy jsem učila na základní škole.
Všechno jen kvůli svýmu tátovi, který chtěl pomoct v podnikání.
Neměl už tolik sil, měl nemocné cévy a srdce, ale toužil abych pokračovala v tom co začal.
Byla jsem už od malička jeho holčička, a tak to pro mne bylo samozřejmostí.
Zpočátku všechno šlo celkem dobře, ovšem postupem času se začaly kupit problémy, onemocněl můj bratr, který pracoval s náma a skoro vždy mi házel klacky pod nohy.
Věděla jsem, že to nevypadá na dlouho, ale chtěla jsem vše doplatit a skončit.
Místo toho však vše skončilo jednoho dne, kdy nám sebrali auta.
Díky podnikání jsme s bratrem přišli o byty.
Není den, abych si to nevyčítala, byla to má chyba, že jsem podnikání neukončila včas.
Dluhy jsem vzala na sebe a tak každý den když vstávám, tak se modlím, aby nepřišli exekutoři a nesebrali mi vybavení, které mám.
Nejsem si jista, zda otec ještě tyhle věci registroval, sehnala jsem náhradní bydlení pro nás.
V té době jsem dokonce otěhotněla.
Narodil se mi syn.
Tak moc jsem si přála, aby můj táta se toho dožil.
Měl by určitě velkou radost.
Ted si ještě dodělávám vysokou školu, tak jsem se s tátou těšila, že bude u toho až budu mít titul bc.
Přál si to moc a moc a najednou tu jsem sama a nevím, co si mám počít sama ze sebou, bez táty.
Byla bych štastná, kdybyste se s mým otcem mohla spojit a zeptat se ho, jak se má a jestli jsem ho moc nezklamala.
Ráda bych slyšela cokoliv od něj.
Myslíte, že to že se můj syn narodil také 9, má to nějakou souvislost?
Předem Vám děkuji za Váš čas.
Markis 12.01.2009

Milá Markis,
děti si vybírají své rodiče podle jistých karmických vzorců.
Nebyla to náhoda, že jste se právě Vy narodila právě Vašemu otci.
Bývají to příběhy z minulých životů, které jsou nedokončené tak, jak by být měly.
Ve Vašem případě jste s Vaším otcem už dříve žila v partnerském vztahu.
Milovali jste se, jeden bez druhého jste nechtěli být.
Bylo mezi Vámi silné citové pouto, všechno bylo nádherné, úžasné, nekonečné.
Ale z pracovních důvodů, snad obchodních, musel Váš partner odcestovat.
Byla to plavba po moři, banální výprava, kterých bylo do té doby mnoho.
Ovšem už se nevrátil.
Vy jste na něho čekala, vůbec jste nepředpokládala, že by se nemusel vrátit.
Byla to ale neuvěřitelná rána, nikdy jste informaci o jeho smrti nepřijala.
Se žádným jiným mužem jste už své kroky nespojila, zůstala jste mu věrná.
Proto jste v tomto životě zase byli spolu.
Narodila jste se jako jeho dítě.
To je cesta bezvýhradné lásky, byla jste si jista, že se užijete déle, že Vás nic nerozdělí.
Vnímáte jistě souvislost s minulostí.
Jeho přítomnost byla pro Vás nejvíc ze všeho.
On k Vám také podvědomě tušil silné pouto.
Vy jste si prakticky znovu prošla stejnou situací - stejně tragickou ztrátou blízkého člověka.
Prožitek byl stejný jako tehdy v minulosti.
Opět jste se měla zažít ztrátu, která je nenahraditelná.
Nikdy Vám ale nikdo nepatří, to je to, co byste měla pochopit.
Každý člověk má svou vlastní cestu, jen občas se spojí své kroky s někým jiným.
To je pro Vás důležitá informace, tohle byste měla vědět.
To, že Váš tatínek zemřel, je v pořádku.
Smrt nepředstavuje konec, ale pouhou změnu, změnu existence.
Všechny jeho dny byly naplněny, o ničem nepřemýšlejte.
Jeho cesta vede dál.
Ale je pravděpodobné, že se ním ještě v tomto životě můžete potkat.
Mohl by se Vám narodit jako Vaše další miminko.
© Wahlgrenis 12.01.2009

Milá Wahl,
děkuji Vám za rychlou odpověd ohledně smrti mého otce.
Chtěla jsem se vás zeptat, zda byste nemohla nakouknout do mé budoucnosti
a podívat se, jak se můj další život bude ubírat.
Díky podnikání mám v současné době dluhy, které jsou pro mně téměř astronomické.
Vůbec nevím co s tím, mám čtyřměsíčního syna a dělám si obrovské starosti o naší budoucnost.
V případě, že ty peníze nevyhraju nebo nezdědím je, nejsem schopná zaplatit.
K tomu mám partnera, který sice celou situaci zná, ale využívá ji ve svůj prospěch.
Jsem na něm finančně zcela závislá.
Exekucí mi sebrali i část mateřský, takže kdybych byla sama, tak nevím...
Ano, vím, že za všechno si můžu sama, ale takhle žít nedokážu.
Připadám si jak prašivá, když jdu po ulici, tak mi někdy připadá, že to mám snad psaný na čele.
Ted si dodělávám školu.
To vše jednak kvůli svému otci a jednak abych mohla mít lepší plat a splácet.
Ale v momentě, kdy se nechám zaměstnat, mi seberou téměř všechny prostředky a nechají mi jen životní minimum.
Je to hrozný, mám to v hlavě, nosím to sebou všude a nedokážu se s tím srovnat.
Sháněla jsem vaši knihu horoskopů na 2009, ale bohužel nikde ji nemohu sehnat.
Kdybyste mi mohla poradit kde, byla bych moc ráda.
Děkuji moc
Markis 22.01.2009


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.