WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Bára byla příliš blízko smrti


Kontaktoval měl mladý muž, Viktor, s prosbou. V poslední době ho děsily podivné sny v souvislosti s jeho známou.
Je to o hodně let mladší Bára ze Žižkova. Poznali se asi před dvěma lety, ale jejich přátelství neskončilo dobře.
Od té doby se nevídali, ale on pořád cítil zvláštní magnetismus, kdykoli si na ni vzpomněl.
Během posledních snů se mu zdálo číslo jejího mobilního telefonu.
Když tam volal, číslo údajně neexistuje.
Dostal strach.
Ptal se, co s ní je.
Jestli je vůbec v pořádku.
Žije?
Její životní příběh se zauzlil v 17. století, žila někdy v letech 1610 až 1655, ve Francii, zřejmě v Paříži.
Byla ženou.
Krizový okamžik spadá do let 1632 až 1633.
Tehdy došlo ke střetu s ženou, která ji silně nenáviděla.
Myslela si totiž, že s ní je jí nevěrný její přítel.
Hrozně žárlila.
Chtěla mít toho muže jen pro sebe.
Ten muž sice o "naší Báře" věděl, líbila se mu, ale neodvážil by se ji ani oslovit, natož něco jiného.
Žila totiž v jiném světě, byla bohatá, urozená, krásná.
Působila dojmem nedotknutelnosti.
Ta žárlivá žena se chtěla vdávat, ale pořád si nebyla jistá, jestli její přítel je jen její.
Chtěla mít jasno, proto se rozhodla tajuplné krásky zbavit.
Milenci by odpustila všechno, jen kdyby byl jen s ní.
Vzala tedy spravedlnost do svých rukou, rozhodla se Báru otrávit.
Ale její záměr nevyšel.
Při přípravě nápoje byla vyrušena, Bára se o tom dozvěděla a nápoj vylila.
Takže ho nemohl vypít ani nikdo jiný.
Ta žena ale nepřestávala žárlit.
Byla to už chorobná žárlivost, která nezná mezí.
Nakonec se Bára domluvila s oním mužem, že to musí nějak vyřešit.
Spojili se a odcestovali, aby na ně už žena nemohla.
(V tuto chvíli jsem zjistila, že oním mužem byl Viktor, který mě vyhledal.)

Muž se do Báry zamiloval, ale jaksi až ve druhém plánu.
Pořád tam byla bariéra.
Ona patřila jinam. Bylo v ní něco tajemného.
On byl pro ni jistotou, zázemím, bezpečím, které potřebovala.
Ona pro něho byla spíše nepříjemnost.
Časem totiž zjistil, že je falešná, že příliš miluje muže a volnost a víno.
Bavily ji dlouhé noci s hudbou, mizela s cizími pány a zase se vracela.
Připadalo jí to naprosto normální, ale tomu muži (Viktorovi) ne.
Samozřejmě.
Brzy zjistil, že za ni platí jen útratu.
To, jaký opravdu je, ji příliš nezajímalo.
Stala se pro něho obrovskou zátěží, koulí na noze.
Nevěděl, co dělat.
Na odpor neměl sílu.
Nechtěl ji, ale současně ho pořád něčím přitahovala.
Měl pocit, že si s ním stále jen hraje, že ho nebere vážně.
Zemřela mu v náručí.
Před časem se potkali opět v tomto životě.
Bára se nyní pohybuje na hraně života a smrti.
Viktor by pro ni měl něco udělat.
Bude to pro něho nepříjemné, ona dokáže být hodně zlá.
Nemá jasno v životě, neví, co může, co ne, neví, jak má jednat, neví, s kým se má stýkat.
Chybí jí řád v životě.
Byla totiž velmi blízko smrti, proto si teď neváží života.
Měla by dostat zprávu od muže, který ji velmi miluje.
Měla by pochopit nový rozměr života - věrnost.
Sice teď asi ani netuší, co to je, protože je plná zmatků.
Je neuspořádaná.
Nerozumí si.
Ráda by pochopila, o čem ten život je, ale má velký problém.
Nedostane se výš a je pravděpodobné, že i karma ji zradí.
Bude si muset život zopakovat ještě jednou na stejné úrovni.
Nepracuje na sobě.
Viktor by ji mohl vytáhnout z bahna, ale na to ona kašle.
Neprosí se vůbec o nic.
Nezná radosti a žádná pozitiva.
Poznala ty nejhorší tipy a řadí se mezi ně.
Neví, že svět je jiný a čeká na ni.
Je sama.
Strašně sama.
Ale jinak to neumí.
Ještě ten večer, kdy jsem se s Viktorem sešla, napsala Bára po neuvěřitelně dlouhé době Viktorovi SMS...
Je šance, že najde správný směr svého života.
© Wahlgrenis 21.03.2004


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.