WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Byla jsem Zorkou Babkovou?


Otázka:
Milá Wal,
obracím se na Tebe s žádostí o radu,
protože sama nejsem schopná objektivně vidět určitou situaci, kterou Ti popíši,
proto potřebuji znát názor někoho, kdo se v této oblasti vyzná a přitom dokáže být objektivní a patřičně citlivý.
Ještě když jsem chodila na střední školu, půjčila jsem si v knihovně něco ke čtení, abych si zkrátila dlouhou chvíli.
Můj zrak padl na knížku o Zorce Babkové, vlastně to bylo skoro jako "blesk z čistého nebe".
Dřív jsem nikdy předtím o této dívce neslyšela a ta knížka, kterou jsem právě držela v ruce, byl její deník.
Přečetla jsem ji během jednoho večera.
Abych Ti objasnila její osud, byla to mladší sestra Lídy Baarové
(ale moc se o ní neví, dokonce někdo ani netuší, že Lída nějakou sestru měla),
která byla velmi citlivá, ale zároveň nadaná herečka.
Trpěla ale velkými depresemi (prý měla anorexii a skoro nic nejedla), dokonce se několikrát léčila,
její citové vztahy provázel jeden neúspěch za druhým - její největší láska, také spisovatel, byl už ženatý.
Divadlo pro ni znamenalo všechno a když jí zakázali hrát, psychicky se z toho zhroutila
a nakonec spáchala sebevraždu (jako velmi mladá - neměla víc než 25 let).
Její příběh mnou citově dost zacloumal a když jsem se kdysi ptala kyvadla jen tak, jestli jsem byla Zorkou, odpovědělo mi, že ano.
Na druhou stranu si ale nejsem jistá, jestli jsem tu odpověď spíš nějak nemohla ovlivnit,
protože jsem hodně citlivý člověk, který má tendence brát na sebe trápení druhých - v tomto případě to Zorčino.
Navíc je mi dost divné, že bych se narodila až 38 let po tom, co Zorka zemřela (1945).
Sice jsem stejně senzitivní jako Zorka, také jsem měla období, kdy jsem dost propadala pesimismu
ale to bylo proto, že jsem si uvědomovala, že je v podstatě všechno pomíjivé a život mi připadal jako sen
a moc jsem tomu nechápala - dnes už je to díky meditacím lepší
a ve snech mě prohánějí spíš Číňané a o Zorce se mi nikdy nezdálo...
Tak nevím, třeba mi poradíš, co to vlastně znamená, jestli to tedy vůbec něco znamená.
Měj se moc krásně a předem moc děkuji za Tvoji radu.
Chamona 22.2.2006

Ahoj milá Wal,
víš, jak jsem Ti asi před týdnem psala svoji otázku ohledně minulého života,
tak jsem Ti jen chtěla napsat, že mi na tu otázku vůbec odpovídat nemusíš, pokud nechceš.
Nějak jsem tak pochopila (i díky Tobě), že to nejdůležitější, co prožíváme, je tady a teď.
Takže si užívám slunečních paprsků, které právě teď "nakukují" do mého pokojíku,
vnímám příjemnou harmonii a jsem ráda, že jsem schopná si uvědomit, že jsem součástí toho všeho.
A taky je mi jasné, že existuje spousta těch, kteří Tvoji pomoc potřebují víc než já.
Přeji Ti, ať se máš moc krásně a budu se těšit na další pěkné lidské příběhy, které se objeví na Tvých stránkách.
Ahoj
Chamona 27.2.2006

Milá Wal,
nejprve Tě moc a moc zdravím.
Vím, že jsem Ti psala, že minulost není zase až tak důležitá,
ale přesto mi to nedalo a já jsem zase "otravovala" svoje kyvadlo,
hledám totiž klíč ke svým problémům a tohle vidím jako tu nejoptimálnější cestu.
Kyvadlo mi opět potvrdilo, že jsem v minulosti byla tou Zorkou, takže jsem to vzala jako fakt
- alespoň by se tím vysvětlovalo, proč mám problémy s přibíráním (Zorka trpěla anorexií).
A taky nemám zrovna nejoptimálnější vztahy k mužům,
sice mám mezi nimi hodně přátel, ale když si chci někoho blíž připustit k tělu, tak to prostě nedokážu
(asi mám v sobě nějaký blok),
to je taky důvod, proč ve svých skoro 23 letech mám s muži minimum zkušeností.
Jenže mám takový pocit, že tohle není záležitost toho minulého života (nebo pokud ano, tak jen částečně),
ale že je ten problém ukryt někde mnohem hlouběji.
Tak jsem se ptala na svoje další životy, ale kyvadlo tentokrát mlčelo,
proto nevím, jestli jej nějak neblokuji svým podvědomím,
protože raději nechci vědět, co se v minulosti stalo (tak nějak cítím, že to nebylo nic příjemného),
anebo to nemám vědět.
Dosud jsem taky nenašla odpověď na to, proč jsem jako malá trpěla ošklivým ekzémem
a i nyní mám s kůží pořád nějaké problémy (když to není alergie, tak akné).
A také nevím, proč ke svému malému čtyřletému bratránkovi mám velmi úzký vztah,
mám tendence ho ochraňovat, kyvadlo mi odpovědělo, že je to někdo důležitý z mé minulosti,
ale na to, kdo, jsem nepřišla...
Když mi poradíš, budu Ti moc vděčná, pokud ne, budu moc ráda i za to, že si můj příběh přečteš.
Měj se krásně, dobrá vílo.
Ahoj
Chamona 1.3.2006

Odpověď:
Milá Chamono,
to, co se mi objevuje v plástvích, naprosto koresponduje s Tvým příběhem.
Kniha, která se Ti dostala do rukou, Ti má nastavit zrcadlo, abys konečně prohlédla...
Prožíváš komplikované vztahy s muži, ale ten největší byl v minulosti.
Všechno odpovídá tomu, že jsi skutečně byla Zorkou Babkovou.
Určitě tam byl nenaplněný slib manželství, věřila jsi lásce na celý život a když nebyla možná, rozhodla ses pro odchod.
Ale definitivní, z tohoto života.
Což nikdy není cesta vpřed, ale naopak.
Bratranec, ke kterému máš nyní tak silné citové pouto, je také napojen na Tvou minulost.
Zajímavé je, že on by měl být ženou Tvé velké lásky, nyní si máte vše odpustit, spřátelit se.
Museli jste se ještě potkat, aby se mezi Vámi vyjasnilo.
Ptáš se na časovou návaznost jejího a Tvého života, tohle nemá pevné pravidlo.
Nikdo se nerodí v pravidelných intervalech.
Závisí to na mnoha okolnostech.
Vypadá to, že bys v tomto životě měla prožívat vztahy s muži složitěji, než je běžné.
Ty sis tehdy svého života nevážila, svévolně jsi odešla, proto nyní budeš muset trochu trpět.
Vychází tady slovo OBĚŤ, tomu rozumíš - nebude to jednoduché, ale po určité době by mělo dojít k nápravě.
Vidím to jako usmíření vyšších sil a potkáš člověka, pro něhož budeš poklad.
Bude to opět ten muž z Tvé minulosti.
Sama tomu nebudeš chtít ani uvěřit, tak to bude krásné.
Neptej se, kdy to bude...
Oba potom spolu najedete na tu správnou vlnu a dál už není třeba nic dodávat.
Jistá část Tvého života je odplatou za minulý skutek, další část bude odměnou, žes to dokázala.
© Wahlgrenis 04.03.2006

Milá Wal, moc mě potěšilo, že jsi mi odpověděla.
Protože nevím, jak bych Ti měla poděkovat, posílám Ti jako výraz díků básničku pro radost.
Tvoje rady jsou jako kapka rosy,
které sebou štěstí nosí,
jsou jako paprsek sluníčka,
co potěší všechna smutná srdíčka.
Jsou jako sněženky vykukující z trávy,
jsou pro nás mnohdy víc než poklad pravý.
Jsou jako duhová záře,
co vykouzlí úsměv na všechny tváře.
Jsou jako něžný vánek - co slzy smutku odvane,
díky nim všechno naše trápení přestane.
Ještě jednou moc díky.
Chamona 04.03.2006


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.