wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Domácí bramborový chléb




Milá Zuzko, milý Laco,
musím se ještě jednou vrátit k tomu procesu, který jste mi nastartovali na akci v Bratislavě s receptem na domácí bramborový chléb.
Začaly se mi dít věci.
Další věci...
Je toho hodně, proto se pokusím o stručné shrnutí.
Pochopila jsem hodně.
Už před časem jsem udělala obrat - když jsem směrem k televizi řekla: děkuji, nechci.
Ty nekonečné seriály o tom, jak žijeme nebo jak bychom měli žít, dramatické zprávy se smrtí v přímém přenosu, soutěže tři proti třem, gigastar, všechny ty reality show, které si hrají na život a životem nejsou, pak ty přehlídky načančaných krásek, tisíckrát opakované filmy...
Tohle není život, to nechci.
A ono to jde i bez toho, což se mnoha lidem může zdát neuvěřitelné...
To, že mi nechybí o půl osmé zprávy, případně ráno ty snídaně...
Prostě nechybí.
Ty žabí obličeje a bezduchá sdělení, třeba o tom, jaké bude počasí.
To přeci vidím venku...
Opravdu - děkuji, nechci.
Když jsem se ponořila do procesu výroby domácího chleba, teprve mi došlo to, jaký problém jsem měla při nákupech.
Ty okamžiky, kdy jsem se nemohla rozhodnout, co vlastně chci - jaký chléb, jaké rohlíky nebo housky...
Nic ke mně totiž nemluvilo, všechno to bylo nez informace, bez náboje, bez lásky, ta tam chyběla.
Většina zboží do obchodů přichází bez lásky.
Teď nemám na mysli ty úžasné rodinné pekárny... tam je to jinak.
Ale jejich výrobky v mém obchodě nenajdu.
Když jsem se ponořila do procesu výroby domácího chleba, stala jsem se jeho součástí.
Rodil se totiž opravdu boží dar...
A rodil ve spolupráci se mnou, moje ruce v tom hrály svou roli, moje srdce taky...
To jsem si uvědomila až teď.
To, jak se rukama dotýkám těsta, jak s ním mluvím a snažím se ho přimět ke spolupráci, tohle všechno je proces oboustranný.
Jak já k němu, tak on ke mně...
A protože já k němu "jo", tak on ke mně taky "jo".
Uff...
Když jsem se ponořila do procesu výroby domácího chleba, zjistila jsem, že všechno je najednou jinak.
Můj vlastnoručně vyrobený chléb se stal mou součástí.
Chutná mi, moc mi chutná.
Dokonce mi vyladil všechny další chuti, takže mi chutná obecně...
Vstoupila na scénu jakási důstojnost, vážnost, jako bych si najednou uvědomila sama sebe, jako bych už nechtěla být jako dřív.
Když už jsem se ponořila do procesu výroby domácího chleba, vím, co teď nastane.
Říkám - děkuji, nechci, všem těm chlebům a bagetám a houskám a rohlíkům, ani ty ostatní názvy neznám...
Moje cesta vede jinudy.
Já potřebuji jíst jinak, s láskou, potřebuji vnímat ten konečný prvek, který mi tady v mém obchodě chybí.
Můj chléb je vynikající.
Navíc se dojídá do posledního drobečku.
Uvědomila jsem si, jak snadné bylo vyhodit čtvrtku i půlku chleba, to mě nikdy nebolelo.
Teď je to jinak.
Můj chléb je jiný, je to dar, který ke mně přišel, nejspíš si musel počkat až na tuto chvíli.
Ale opravdu přišel ve správný čas.
Nechci si už ubližovat tím, že bych jedla něco, co nechci.
A je nám toho nabízeno hodně, toho, co nechci.
Uff...
Mám obrovskou radost, že jsem pochopila další dílek v mé životní mozaice.
Pochopila jsem, proč jsem nikdy nechodila ráda nakupovat, tam totiž na mě NIC pozitivního nečekalo.
Ano, vím to jasně, tohle jsou velice čitelné informace.
Nejde o cenu ani o složení, ale o vnitřní náboj, lásku, která by tam měla být vepsána.
Rozumím, takhle už to opravdu nechci.
Jsem jinde.
Možná se to bude někomu zdát divné a třeba i časově náročné, je to možné.
Ano, nějakou chvíli to zabere, to uznávám, ale chápu, co mi vadí v obchodech, chápu, co už nemůžu koupit.
Protože ke mně dorazil můj "boží dar".
Moc Vám, Zuzko a Laco, děkuji.
Vám to možná ani nedošlo, jak moc mi změníte život...
Děkuji.
Možná se budu někomu zdát blázen, ale to mi nevadí...
Tohle je totiž úžasné.
Wahlgrenis 08.11.2009


Milá Wahlgrenis,
to, jak popisuješ chuť domácího chleba a tu práci okolo - no musím si vzpomenout na svou babičku, kterou jsem jako dítě pozorovala při práci - těsto na chleba nebo na koláče, než přikryla utěrkou, přežehnala, chleba před rozkrojením nožem na spodní straně také přežehnala křížkem s tím, že je to "boží dar".
Chléb se musel ukládat spodní stranou, ne ledabyle položit obráceně - to by byl hřích.
A ty chvíle, když babička dělala domácí nudle - rozválené pláty se potom sušily na utěrce na zastlaných peřinách.
Ach jo, kdo dnes dělá domácí nudle?
Taky pamatuju stloukání másla v máselnici.
Ale to nejdůležitější - ona si při té práci zpívala.
Další moudrá žena v mém životě - manželova maminka - měla podle dětí vždy lepší koláče a bábovky než já, i když měla stejný recept.
Ona byla natolik moudrá, že to zdůvodnila troubou, ale dnes už vím své...
Taky si zpívala při vaření a vůbec i jakékoliv práci.
Když doprala prádlo, pračce poděkovala, stejně tak troubě po upečení.
Pro mne to bývávalo úsměvné, ale dnes děkuji třeba pračce a troubě taky.
A věřím, že to jednou bude má dcera nebo snacha dělat taky tak.
A jestli někomu připadám jako blázen?
To už dnes není můj problém.
Pohodový nedělní podvečer
Lída 08.11.2009


Děkuji, Lído.
Pokud to chceš vědět, tak já si taky zpívám... a tančím u toho...
Wahlgrenis 08.11.2009


Milá Wahl,
přesně takovýhle já měla pocit, když jsem dětem vařila, když byly malibnký - podle jedný "alternativní" kuchařky, řepovou polévku - krém - ozdobený sedmikráskama...byla zam vyfocená v kameninový misce....s dřevěnou ručně vydlabanou lžičkou...ten obrázek zářil energií a pohodou...
Bylo tam víc takovýchhle jídel, kdy nešlo primárně o to zahnat hlad, ale...o cosi víc, co je mnohem důležitější...
Maminka vaří s láskou pro své děti...vaří si vlastně všichni společně..táva vydlabe misly a lžičky, starší děti už mohou samy...a...většinou mají farmu - statek - hospodářství - ráno se dojí...dopoledne peče chléb...prádlo se suší na suníčko . pere se v mydlinkách a ejhle... prádlo je stejně bílé . ne - ještě "jinak" bělejší...než z těch všech moderních pracích prášků...
Život se nějak zpomalí....a nabyde...o radost...vzájemnost.....sdílení...složitě se o tom píše...ty víš...
Tuleň 09.11.2009


Drahá Wahlgrenis,
tak jsem si přečetla Vaše příspěvky a ohlasy na chléb a jídlo.
Od léta to mám také tak, projdu obchodem a skoro nic nenakoupím.
Přestože mám hlad, nevidím a necítím nic, o co by si mé tělo řeklo.
Strava mi přijde dosti umělá, chemická, jak pro roboty než pro lidi.
Takže poslední dobou u nás máme dost prázdnou lednici ....... a pokud se chceme kvalitně najíst, musím vařit.
Koupila jsem si i před časem domácí pekárnu na chléb, pořídila i doporučované směsi.
Popravdě, pekárna je zatím zastrčená hluboko ve skříni, chlebíky ze směsi mne též neoslovily.
Po delším hledání jsem objevila chléb kváskový, který trochu splnuje mé představy mých vzpomínek na chléb z mého mládí a to je chléb sušický.
Takový kulatý bochníček, kupodivu i vydrží a děcka ho mají rádi do školy k svačině, konečně jsme přešli z těch rohlíků, které aná ráno bohužel nejsou křupavé.
I když místy se nějaké dají sehnat.
Hypermarkety jsem opustila, tam zavítávám snad jen jednou za půl roku.
Nejraději mám ty bývalé sámošky z "totáče" a bývalé obchody zeleniny z "totáče".
Tam totiž najdu to pravé české kysané zelí, které má nějakou chut.
Nebo ta moravská jablíčka či broskve a ne ty podtržená kdo ví odkud dovezená, pro med si jezdím ke včelaři, nekupuji v marketech tu směs afrických medů, nebo jsem i v jednom obchůdečku objevila takové ty kvasnice, co bývávaly v tom hnědém papíře vážená.
Z čeho jsem měla velkou radost, že jsem objevila i místní mouku z mlýnů a ne zase dovozenou z tramtárie.
Nějak se mi s ní peče lépe, a co, že je dražší o 3 Kč.
Ráda to dám, když je kvalitní.
A tak bych mohla pokračovat.
Takže dneska jsem měla od rána pouze chléb s domácím zeleninovým tvarohem a kručí mi hlady, a pokud se chci najíst, musím za chvíli uvařit domácí zelnačku.
Ale zase vím, že všem bude moc chutnat.
Posledně domácí linecký koláč s jablíčky byl za 1 den snězen.
Všem chutnal.
A jak pak šel hezky, od ruky jsem tak klepla máslo a k tomu vajíčka a mouku a ručičkou pěkně zpracovala a pak ručičkou pěkně rozmačkala na plech a nastrouhala jablíčka a vanilkový cukr, žádný vanilínový.
Na zimu jsem vyráběla domácí bezinkový likér a bezinkovou štávu.
A Lído, ty domácí flíčky, ač je mi 34 let čas od času dělávám a suším na sluníčku nebo u krbu ........... :-)
Oni jsou strašně lehké a levné, jen trochu pracnější .....
Vzhledem k tomu, že nechodím do práce, mám na toto kuchtění Díky Bohu čas.
A jsem za to nesmírně vděčná, že mohu plnit svoji úlohu ženy, manželky a mámy.
S láskou Arieska 10.11.2009
P. S.: Jinak bych byla vděčná za recept na ten skvělý chléb ........


Dobrý den milá Wahlgrenis,
posílám srdečný pozdrav.
Už jsem Vám jednou psala a dostalo se mi odpovědi, děkuji moc.
Sleduji Vaše stránky a po semináři v Bratislavě tam je velké téma chleba.
Minulý týden jsem byla u mé maminky a ona mi dala brožůrku z roku cca 1950 – průmyslová výroba chleba.
Ví totiž, že ráda vařím – o jídlo se zajímám hodně dlouho – ale spíše z pohledu jin jang makrobiotiky – jeden čas jsem tím rodinu dost obtěžovala dvě děti a manžela.
Ale teď jsou samostatní a manžel se rozhodl, že si bude jídlo připravovat sám (respektuji jeho rozhodnutí, které je pro mé okolí nepochopitelné), ale každý jsme tu sám za sebe a je to jeho rozhodnutí, zhoršily se mu všechny krevní testy oproti předchozím letům, kdy jsme se stravovali dohromady(třeba vůně chleba?! udělá své).
Tak si experimentuji sama – momentálně se prokousávám tématy půst a vitariánství.
Hodně mě to oslovuje, ale člověk musí startovat postupně.
Když mají přijet děti (syn ženatý 32 a dcera s přítelem 26 – vyvařuji jako o život a ráda – ale potraviny hledám spíše na tržnici, co nejčerstvější.
Samozřejmě peču nejlépe kynuté koláče, bábovky apod.
Letos jsem spotřebovala hrušky na povidla a sušení a ostatní ovoce jsem zpracovala na džemy jen se špetkou soli a trochou datlí.
Zatím jsou všechny dobré.
Milá Wahl,
chleba bych pekla ráda i jsem ho již péci zkoušela, ale jen s kvasnicemi.
Vymoženosti jako pekárna chleba, fritéza a mikrovlnka (tu jsme měli, ale používala se jednou cca za tři měsíce a tak jsem ji darovala potřebnějším) šly mimo nás.
Můj pomocník je jen sporák.
Vím, že toto jsou stránky o duchovnu, ale mám pocit, že potrava materiální je také důležitá.
Zase budu mluvit o sobě, ale pocházím z vesnice, kde se spotřebovávalo to co se momentálně urodilo, zbytek se sušil a zavařoval na zimu.
Když jsem odešla v patnácti na střední školu a internát, měla jsem problémy se stravovat.
K jídlu jsem tak před třiceti lety přistupovala docela macešsky – rychle navařit, případně na tři dny a ohřívat.
Jednou se u nás zastavil můj tatínek a vynadal mi – to dáváš těm dětem ohřívané?
Už tu není, a já si posléze uvědomila jeho poselství žij tady a teď.
Stejně se mi každou chvíli vybavují slova mé babičky, jednoduché pravdy v lidových říkadlech – je tam vše:
Jak se do lesa volá, tak se z lesa  ozývá.
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Strach má velké oči.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Nic se nejí tak horké, jak se upeče.
Nahoře huj – vespodu fuj.
Dobrého po málu.
Mluviti stříbro - mlčeti zlato.
Přej bude Ti přáno.
Dej bude Ti dáno.
Nejlepší věci na světě dostaneš úplně zadarmo.
Chodím kolem mé prosby jako okolo horké kaše – prosím o ten tajemný recept na chleba.
Děkuji předem a těším se do Lanškrouna
Marie 10.11.2009


Ahojky Wahlgrenis,
posielam pár slov o tom, ako som akciu v Bratislave vnímala ja.
Možno si takto všetci čo tam boli pripomenú, ten úžasný víkend :-)
posielam objatie a ešte raz ďakujem
Ivica
 
Akcia Bratislava

Škôlka v Devínskej ma očarila, už keď som do nej vkročila
Sedeli sme vedmo v kruhu, energia kolovala vo vzduchu
O životné príbehy sme sa podelili,
navzájom sa na tej ceste povzbudili
Keď sme sa učili ako dušičky odprevádzať,
jedna sa chladivým vánkom začala ohlásať
A tak sme v priamom prenose videli, ako si to dušička za svetlom namieri :-)
Wahlgrenis nam neustále nové podnety dávala, zo všetkého sa radovala
Z čašníka v reštike i pustenej muzike :-)
Keď „holky z naši školky“ počula, hneď spontánne popred reštiku tančila
Gaštany, farby, strava, urina, o tom všetkom sa debata rozvila
Výklad od Wahl mi síce vyrazil dych, ale malo to tak byť
Nové informácie prijímam, za dňa už nesnívam
Na cestu som sa vydala, čarovné veci do života prijala
Ornamenty sme si nakreslili, cestu životom oživili
a prvý „pracovný“ deň ukončili...
Druhý den bol opäť úžasný
Ked Semanhiell vkročila, ďalšia vlna lásky nás „zložila“
Priniesla nebeské obrázky, do ktorých zašifrovala egyptské odkazy
Obrázky rozdala a tie posolstvá lásky ďalej odovzdala
Z tibetskej misy voda fontánkuje a moje srdce sa raduje
Laco s Katkou diktujú, ako domáci chlebík pripravujú
A ja len oči otváram akých úžasných ľudí vôkol mám
 
Ďakujem Wahlgrenis, Janka, Dadika, Alexandra, Mirka, Lydka s Eli, Danka, Marta, Moraváčka Dagmar, Marta, Katka s partiou, Božidara s rodinou, Semanhiel.. a ostatní, že som tam mohla s Vami byť 
Ivica 10.11.2009


Ano, vnímám všechny Vaše pocity...
Domácí bramborový chléb je úžasný.
Ale nemám na něho autorská práva, aby se zde mohl recept jen tak objevit.
Když nám ho na akci Laco diktovat - řekl mimo jiné, že to je chléb, který pekla už jeho babička.
Takže je to poklad, rodinné stříbro...
Některé věci v životě mít můžeme, některé ale ne.
S tím se člověk musí smířit.
Wahlgrenis 11.11.2009


Milá Wahlgrenis,
takto jsem to nějak tušila, ale to vůbec nevadí.
Mám práškový kvásek a tak půjdu metodou pokusů a pokusů – jinak se k úspěchu nedojde a možná v Lanškrouně uvidíme ...
zda-li mé pokusy budou moci na světlo boží.
Pěkný den, srdečně zdraví
Marie 11.11.2009


"Některé věci v životě mít můžeme, některé ale ne.
S tím se člověk musí smířit."
Krásne si to napísala!
Všetkých Vás pozdravujem, aj Elenku, s ktorou som sa nerozlúčila.
Často sa k Vám v myšlienkach vraciam.
S láskou Mirka 11.11.2009


Slniečko Wahlgrenis :-)
ked sme si precitali prvy prispevok o tom, ze si upiekla chleba a k comu Ta to doviedlo, usmievali sme sa ako blazni so slzami v ociach.
Aj sme chceli reagovat, ale akosi nebolo co k tomu dodat, usmev a radost sme Ti poslali inak.
K tomu, co pises, ze Ti chlieb vyladil chute, je to presne tak, ten chlieb je chutny sam osebe, ak das nan poctive maslo (nie margarin) je to pochutka.
Ak by mal niekto potrebu dat nan syr alebo sunku, zisti, ze uz to nie je ono.
Pamatas sa na jednoduche jedla nasho detstva, ked kazda potravina mala chut?
Ked si povedala nazov jedla, vsetci vedeli o akej kombinacii chuti hovoris?
Viem, o com hovoris, ides do obchodu, kupis ovocie, ale vona a chut tam nie je.
A tak sa vraciame k tomu, co sme mali ako deti: jablka, domace hrusky, slivky.
Dokonca aj figy, ktore sa urodia u nas maju inu chut ako kupovane (aj ked si sa tomu na stretnuti cudovala) :-)
Tesime sa a nech Tebe aj ostatnym, ktori budu pripravovat chlieb podla receptu Lackovej starej mamy padne na uzitok a na zdravie.
Musela som sa smiat Tvojmu spievaniu a tancovaniu, lebo dnes, ked Lacko pripravoval chlieb, tak mu vyhraval Spiritual kvintet a spieval :-)
Pre ukazku pripajam foto rohlikov a chleba - vsetko upecene z 2 kg muky.
Chlieb vydrzi cerstvy cely tyzden, po vychladnuti ho zabalime do utierky a dame do dreveneho chlebnika.







A dostavam sa k jadru veci, Tvoja stranocka je Tvoj dennik a pokial sa rozhodnes mat v svojom denniku aj recept na domaci chlieb, Lacko s tym suhlasi.
Podla toho, co pises, stal sa Tvojou sucastou a sucastou Tvojho zivota.
Myslime, ze dobre veci treba sirit, vypracovanie cesta je vlastne meditacia a tak nech vo viacerych rodinach zavonia domaci chlieb.
Z nasho stretnutia v Bratislave ma najviac zaujala cesta zivota a napriek tomu, ze uz odvtedy uplynuli 3 tyzdne, stale doplnam ciarky a useky do svojej cesty.
Nie nasilu, ale rozpravam sa alebo nieco citam a zrazu ma napadne prihoda z detstva, na ktoru som si 30 rokov nespomenula.
Skladam mozaiku, ktora sa plni, som vdacna za vsetko prezite.
Clovek zvladne vela.
Velmi sa mi pacil 30 minutovy filmik O mužovi, ktory sadil stromy.
Ak ho nepoznas a budes mat chut, pozri si ho na: http://video.google.com/videoplay?docid=3951088333019987494#
Kvet zivota sme uz objednali a teraz v novembri vychadza aj druhy diel.
Prajeme Ti vela vela lasky
Zuzana a pripaja sa aj Laco 15.11.2009


Drahá Wahl,
tak práve som si dopiekla svoj prvý Lackov chlieb.
Tebe to nemusím popisovať, ty už to vieš - no nádhera!
To, čo vzniklo z tohto receptu, je zázračné.
Ja, ktorá doteraz nevedela upiecť nič z kysnutého cesta som teraz upiekla takú rozprávku - nie chlieb, ale delikatesu !
Tak fajn.
Do mäsového oddelenia už nechodievam.
Práve som prestala chodiť do pekárenského.
Čas nákupu sa skracuje jedna radosť !
Je toho však oveľa viac.
Prvé výročie môjho prvého kontaktu s Tebou sa len blíži - Kunratice 11/2008, no za všetky zmeny v mojom živote Ti patrí srdečná vďaka.
Ďakujem za Tvoje semináre, za nových priateľov, za krásne posedenia v čajovni, za nejedenie mäsa, za nové recepty, za nové skúšky i za žitie v zázrakoch.
Milý Lacko, milá Zuzka,
babička Vám tu zanechala tiež jeden z tých zázrakov.
Myslela som na ńu a ďakovala jej počas celej doby prípravy a pečenia chleba.
Áno, príprava je dlhá, preto som si na ňu vyčlenila dnešnú nedeľu, ale krásna a zábavná, pristupovala som ku každému slovu, ktoré ste nám nadiktovali s pokorou a láskou.
Veľmi pekne Vám ďakujem, za ochotu podeliť sa s nami o tento zázrak.
Nakupovať chleby už nebudem, to ste vy ale už vedeli.
Ďakujem aj Semanhiell, lebo pri poslednom kysnutí som k nádobám položila ruženín, ktorý mi podarovala.
Táto nedeľa bola výnimočná.
Ďakujem.
S láskou.
Danka 15.11.2009


Milá Zuzko,
děkuji.
Při čtení Tvých řádků mě napadlo, že musím doplnit další dílek mozaiky.
Muž, který sázel stromy...
Tahle útloučká knížka ke mně doputovala letos v létě.
Psala jsem tady už mockrát, že nečtu, po informacích nepátrám, ale nějak ke mně samy ve správnou chvíli přicházejí.
Takhle nějak přišla i tato knížka.
Když jsem po ní včera večer sáhla, abych si ji znovu přečetla, vypadl z ní lísteček, věnování:
"Wahl, jsi jako muž, který sázel stromy... Žiješ nejen pro sebe... A za to Ti děkuju. Soňa 17.7.2009"
Já děkuju, Soničko.
Knížka je nádherná, čte se jedním dechem, je to tak živé a skutečné, ten člověk, o kterého jde, si na nic nehraje.
Jen sází stromy...
Zaujaly mě i nádherné ilustrace, ale ta na str. 43 mi něco připomněla:





Nic není náhoda...
Ale to už vím.
Knížku vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 2009, jako svou 888. publikaci.
Wahlgrenis 16.11.2009


Draha Wahl,
nepisala som dlho, lebo nam nejak odisiel internet, tyzden bez netu..sranda, ale da sa bez neho zit, len ma mrzelo, ze som nemohla oznamit novinku o svojom zazitku s pecenim chlebika od Zuzky a Lacka...
No poviem Vam, bola to uzasna zalezitost.
Vsetko som si vychutnavaka, vecer som si pripravila kvasok a celu noc sa tesila, ako ho pekne rano supnem do muky s ostatnymi ingredienciami.....
takze rano som vstavala, akoby boli Vianoce....a na chlebik som sa tak tesila ako na vianocnu veceru... miesila som cesto, spievala som si pri tom..kontrolovala ako kysne...kyslo krasne a tesila som saaaaaaaaa..ako si na tom chlebiku pochutim....
opisovanie celej tej mojej ceremonie by bolo zdlhave, takze chlebik sa podaril a bol uzasny...fantasticky...
Robila som len z polovicnej davky, ale vysli mi dva male bochniky chleba a 3 rozky...
No Zuzka, Lacko, jasne, chlebik je uzasny a vobec sa necudujem, ze ho peciete kazdy vikend...
Ta chut je nezamenitelna..ohromna, vona mi pripominala detstvo...bol to pre mna super pondelok....
Takze chlebik je uzasny a ja musim Zuzke a Lackovi podakovat za ten recept, ktory mal taky uspech a priviedol nas az sem....
Dakujeeem....
Odteraz si budeme pochutnavat na domacom chlebiku a tesit sa ako nam vsetkym chuti.....
Majte sa vsetci krasne, prajem pekny den.....
S laskou Dadika 16.11.2009


Slniecko Wahlgrenis,
chcem sa s Tebou podelit o noveho clena nasej domacnosti.
Dnes sme si spravili vylet do Nitry, do Cajovne dobrych ludi a tam som si vybrala tibetsku misu.
Bola prva, ktoru som zobrala do ruky a stacilo k nej prilozit palicku a uz hrala :-) a hrala dlho.
Odlozila som si ju so slovami, ze tato je moja a skusala som aj ostatne, ale co dodat, tato bola moja :-)
Pre pripadnych zaujemcov o tibetske misy, pripajam adresu, kde sa da zakupit tibetska misa na Slovensku www.e-tea.sk



V predchadzajucom maily som zabudla dodat, ze Lackovu misu som po navrate z akcie vylestila a ako vidis na obrazku, uz aj moja je vylestena.
Mam obrovsku radost :-)
Tvoj zazitok z chlebika si citam dookola a nemam co dodat, k slovam "Vstoupila na scénu jakási důstojnost, vážnost, jako bych si najednou uvědomila sama sebe, jako bych už nechtěla být jako dřív."
"Mám obrovskou radost, že jsem pochopila další dílek v mé životní mozaice."
Vies, ze ani nevieme, ako sme na stretnuti k teme domaceho chleba prisli?
Malo to tak byt.
Ak pouzijem Tvoje slova, dejou se veci.
Kedze si clovek, ktory len dava a dava, preto sme radi, ze Ta oslovil recept na domaci chlieb, pretoze cas straveny pri jeho vyrobe venujes len sebe.
S laskou Zuzana a pripaja sa Laco 17.11.2009

Milá Zuzko, milý Laco,
tak jsem zkusila taky rohlíky, poprvé...



Jsou úžasné.
Možná na pohled nevypadají tak lákavě jako ty Vaše, ale chuť je vynikající.
Ten jeden poloviční ... to už jsem to nemohla vydržet... musela jsem si kousnout.
Byl to pokus, rozhodla jsem se na poslední chvíli.
Z obchodů mi rohlíky nikdy nechutnaly, teda chutnaly, když jsem byla malá...
Teď už dlouho jsem žádné pocity neměla, ale o tom jsem už psala...
Takže ještě jednou děkuji.
Tady jsou slova opravdu málo.
Wahlgrenis 19.11.2009


Slniečko Wahl,
tesim sa s Tebou.
Necuduj sa, na akcii, ktoru spoluorganizovala Bozidara si dostala Bozi dar - chlieb.
Tesim sa, ze Ti chuti, tesim sa, ze si nevydrzala a ukousla si.
Len zbieraj energiu, potrebujes ju.
Mam Ta velmi rada.
S laskou Zuzana 21.11.2009


Milá Wahlgrenis,
četla jsem článek "Nemoc zvaná nízký tlak" a tak jsem se dostala k článku o pečení chleba.
Pochopila jsem, proč můj manžel nikdy nechce jíst nikde "venku" i za cenu, že bude hladovět třeba další hodinu, než něco připravím.
Minulé Vánoce jsem dostala pekárnu a ze začátku jsme i dost pekli, hlavně z namíchaných směsí, ale teď už skoro vůbec. 
Když jsem četla, jak jsi připravovala Lacův chléb, skoro jsem nedýchala a moc si přála najít recept.
Už jsem se viděla při obřadu jak peču "překvapení" pro rodinu, ale vzápětí jsem se vyrovnala s tím, že "některé věci mít nemůžeme".
Potom jsem ale viděla fotky chleba a rohlíků, "slintala" u počítače a zase ty představy...
Dočetla jsem se, že Lacko souhlasí s otištěním receptu, tak ve mně svitla další naděje.
Chtěla bych Tě o recept moc poprosit, ale pokud to tak být nemá, nic se neděje.
S láskou Vanilka 30.11.2009


Ahoj Wahl,
ozývam sa Ti po dlhšej dobe - po akcii v Bratislave.
Riešila som tam problém s kontaktovaním od dušičky - mysliac si, že ide o zosnulú mamku.
Dosť som premýšľala o tom, čo som v Bratislave videla a počula a rozhodla som sa, že na kontakty odpoviem a zistím o čo ide.
Skúsila som kyvadlo, aj tvoju písmenkovú mapu......
Síce mi fungovalo oboje, ale je to pre mňa ťažké správne sa pýtať tak, aby som dostala jasnú odpoveď ano-nie, a tiež písmenká odpovedajú viaceré naraz - aspoň mne sa tak zdá.
Ale som tomu rada, pretože ma to priviedlo k automatickému písaniu.
A tu začína prekvapenie:
Nekontaktovala ma mŕtva matka, ale osem dušičiek z roku 1328, ktorím je tu už dlho a chcú odísť.......
Nabrala som aj odvahu a pokúsila sa ich odviesť - ale toto som nezvládla.
Zostali.
Presviedčala som ich, aby odišli za Tebou - nechceli.
Potom odo mňa žiadali, aby som priviedla kňaza - po niekoľkodňovom váhaní som urobila aj to.
Dom posvätil a štyri dušičky odišli.
Ale štyri zostali.
A teraz som bezradná...... čo ďalej?
Píšu mi, že žiadajú odpustenie, že ich duše trpia - ale odmietajú prezradiť za čo.....
Ja sa snažím odpustiť, ale akosi sa mi nedarí......neviem za čo odpustiť....a navyše sa im nepáči, že tí prví štyria odišli.....???
Wahl, čo s tým?
Môžeš mi poradiť alebo pomôcť?
Kňaza už volať nebudem, urobil čo vedel.......čiastočne to pomohlo.
Ako je to s tým odpustením, keď neviem komu, prečo a ako?
Vysloviť niečo ako generálny pardon nefunguje.....malo by to ísť zo srdca, ale mňa toto nejako obchádza.
Ďalej sa síce posúvam, ale veľmi pomaly..........neviem, či niekedy celkom pochopím a budem vedieť pomôcť - sebe aj iným.
Ďakujem, že som Ťa mohla spoznať.
Zistenie, že nie som "cvok" a že existujú aj iní ľudia, čo majú podobné zážitky, je veľmi upokojujúce.
Ešte raz VĎAKA Tebe aj ostatním na akcii v Bratislave.
S láskou,
Marta 1.12.2009


Milá Marto,
nemusíš se trápit, že od Tebe neodešly všechny dušičky najednou.
Tyhle zbývající si mají ještě něco prožít v této realitě.
Nejsi tady od toho, abys urovnávala všechno, dávala všechno "na své místo".
Tyhle duše prožívají svůj příběh.
Nenásilně.
Až bude správný čas, dají Ti možná vědět.
Pak už tomu budeš zcela určitě rozumět.
Anebo taky nedají...
Víš, že všechno se děje ve správnou chvíli tak, jak se dít má.
Nepochybuj o ničem.
Wahlgrenis 1.12.2009


Milá Wahl,
musim napisat, ze chlebik som uz piekal styri krat a vzdy si odlozim do mraznicky a potom vytahujem.
Neviem sa ho dojest, no je proste skvely...
Tak este raz krasny vecer...
Dadika 01.12.2009
© Wahlgrenis 08.11.2009

Mila Wahlgrenis,
pri Tebe som sa prvykrat stretla s "propagaciou" jedla nasich starych materi, vyberanim potravin podla toho, ako nas "oslovuju", s pripravou jedla k Tebe prislo nieco vzacne, je to na Tvojich strankach poznat. Nedavno sa ku mne dostala prepisana prednaska Roya Littlesuna, ktory propaguje to iste.
Prednasky boli zavrsene tancom, Roy na zeme nakrelil kvet zivota a tancoval sa tanec srdca ...
http://www.youtube.com/watch?v=g3k_1Pq2uXw&feature=related
Ak by odkaz nefungoval, na youtube.com zadaj do vyhladavania "Roy LittleSun"s One heart dance".



Ja som sa toho nezucastnila priamo, ale nadsene mi o tom rozpravala moja ezokamoska, citatelka Drunvala .
Může to znít banálně, ale vše začíná u přijímání potravy.
Přijímání potravy je nejposvátnější obřad, kdy skrze jídlo dochází k propojení "Stvořitele mimo nás" se "Stvořitelem v nás".
Způsobem výživy můžeme obnovit přímé a úplné spojení s veškerým Stvořením.
A vzhledem k tomu, že Stvoření a Stvořitel jsou Jedno, můžeme způsobem stravování, tedy skrze Krev, dosáhnout toho nejužšího vztahu se Stvořitelem - s Bohem - a s námi samými. Tato schopnost a přirozenost nám byla vždy vlastní, avšak v minulosti nám byla postupně "vzata" - přišli jsme o ni - často násilím, neboť jsou zde síly, které mají potřebu ovládat ostatní. V současnosti to již není Stvořitel, kterému dovolujeme, aby nás ovlivňoval, ale "jídlo a léky" konglomerátů a nadnárodních korporací potravinářského a farmaceutického průmyslu. Neslavná inkvizice ještě neskončila, stále pokračuje - pouze změnila tvář.
Nenechme se ovládat.
Nyní je čas opětovně probudit přirozený proces Alchymie - tedy Vědění ne pouze o tom, Co jíme, ale také hlavně Jak jíme... a jak to, co jíme, Vědomě Pěstovat.
Pokud chceme napravit náš vztah ke Stvoření tak, abychom přinesli na Zemi Mír, musíme být schopni naplnit naši Krev Vědomím.
Abychom změnili současné "naočkované" nastavení, musíme začít u sebe. Je potřeba znát proces, jak změnit kvalitu naší krve.
Jedná se o jednoduché, praktické změny v našem životě, které zásadním způsobem pozitivně ovlivní kvalitu našeho života
- z kuchyně opět vybudovat chrám tvoření, alchymickou laboratoř a centrum vlády
- elektrický sporák vyměnit za plynový (nejlépe pak za klasický oheň)
- vyhoďte vše, co do kuchyně nepatří (vše, co neslouží k vaření) - mikrovlnky z kola ven
- nakupovat potraviny je potřeba začít mimo řetězce supermarketů neboť 90 % potravin nemá původní Paměť - nejlépe nakupovat přímo od zemědělců, v obchodech s biopotravinami nebo ve zdravých výživách
- zeleninu a ovoce je dobré jíst v období jejich přirozeného růstu - v sezóně - a hlavně: vypěstované v oblasti, kde žijeme
- nekupujme ovoce a zeleninu vypěstované na vodních substrátech, které nepoznaly, co je to země
Vzhledem k tomu, že naši realitu tvoříme sami, je to velká výzva pro nás všechny, neboť nikdo "zvenčí" za nás tento návrat k přirozenosti neudělá.
S laskou
Zuzana 22.12.2009

Milá Zuzko,
moc dobře vím, o čem píšeš. Tento proces jsem pochopila naprosto absolutně, pronikl mi nejhlouběji, jak jen to jde. Jen si přečti má první slova, která jsem na Vaši adresu a na adresu toho "božího daru" napsala. To je úplně totéž..
Možná se mi budeš smát, ale zrovna v tuto chvíli, kdy mi dorazil Tvůj mail, jsem dávala do trouby péct chleba. Přikládám fotku, to je ještě před konečnou dopékací fází. (Škoda, že nemám na foťáku nastavený čas. Ale to je jedno. Čas není, nepotřebujeme ho...)



Opravdu chápu, o čem to celé je. Vracím se k sobě, to je ta nejsprávnější cesta.
Před chvílí jsem byla v jednom hypermarketu, ne nepohltila mě ta předvánoční horečka, jen mi bylo líto všech těch lidí... Dívala jsem se na ně, jak vozili přeplněné vozíky s jídlem, zkoumala jsem, o čem přemýšlejí. Mají to jinak. A já Vám nikdy nepřestanu děkovat za tento proces, který jste mi nastartovali. Vím, že všechno se děje ve správnou chvíli. Mělo to být pravě v Bratislavě a právě z Vašich úst. Děkuju... moc děkuju...
© Wahlgrenis 22.12.2009

Dobrý večer, Wahlgrenis!
Nechci Vás zdržovat, tak opravdu přímo a kratučko... Je možné získat recept od Zuzky a Laca na domácí bramborový chléb, prosím? Četla jsem příspěvek hned, jak byl uveřejněný... ale až teď jsem se odhodlala k tomuhle kroku - poprosit o recept.
Děkuji Vám mockrát!
Anveno 22.12.2009

Milá Wahlgrenis,
četla jsem si dnes články o domácím chlebu. Jak psáváte Vy - vše do sebe nádherně zapadá. Už se ničemu nedivím... Poslední dobou cítím, že procházím změnou a zamýšlím se, jestli jdu tou správnou cestou. Vím, že pochyby nejsou na místě, když budu poslouchat srdce a tělo. To také dělám. Nebylo snadné se k tomu dopracovat. Ale jde to. Pomalu, ale jistě.
Vše, co jsem si přečetla o nákupech, hyper-super-mega marketech, televizi, mikrovlnce atd. atd.... přesně tak to cítím. Nelituju času a poctivě vařím dětem a manželovi, nechápu maminky chodící s kastrůlky do vývařoven. V lednici toho moc nemáme a přesto je vždy co jíst. Dokonce jsem si vzpomněla na dobu, bylo mi tak 13 let a moc ráda jsem pekla, pomáhala mamince. Mé výtvory chutnaly i návštěvám a já byla blažená a říkala jsem: musí se to péct s láskou.
Teď jsem si to u Vás přečetla a vzpomínka mi vytanula. Jsem ráda, že se začínají opět vynořovat lidé, kteří mi prodají domácí vajíčka, med, mléko, cítím, že tudy vede cesta.
Děkuju Vám za vše a můžu-li být tak smělá a prosit za recept... Ještě jednou dík.
Zuzana 22.12.2009

Milá Wahl,
srdečně tě zdravím a chci ti popřát hodně štěstí, lásky a zdraví v Novém roce.
Četla jsem příspěvek "Domácí chleba" - nádhera. Krásně jsi to popsala, celý jsem to přečetla jedním dechem, je to nádhera a je to opravdu tak, jak tam všichni píšete, i já to tak cítím. Jídlo má být opravdu o lásce, o daru, o prožitku a ne jen bezmyšlenkovité naplnění žaludku, ba přímo se nesmyslně přejídat. Kvalitní živá potravina je opravdu dar od Boha a s ním i propojení.
Psala jsi mi,že už jsem kus cesty ušla a teď cítím, že máš pravdu, hlavně cítím, že jsem si díky tomu článku uvědomila víc a pohnula se zase kousek dopředu, děkuji ti.
Hlavně teď přes svátky jsem si uvědomila, jak jsem jiná, jak jsem se vyklonila od ostatních lidí, myslím v rodině, přátelé... jak už nebažím po cukroví, po přejídání, po alkoholu...
Stačí mi "obyčejná" voda z posvěceného pramene, kam si jezdím s přítelem, domácí upečený chléb s máslem. Trochu mě to děsí, jak se izoluji od ostatních a přestávám jim rozumět, ale na druhou stranu za to děkuji, děkuji tobě...
A jsem ráda, že taková jsem, že cítím, vnímám, že se raduji, ale jinak. Vím, že vrátit se už nechci, že chci jít dál.....
Mílá Wahl, ze srdce Vám přeji jen to nejlepší... lásku... a děkuji za vše.
Hanka 31.12.2009

Milá Wahl,
chleba jsem zase upekla předevčírem - měla jsem přes Vánoce ještě vánočky. Chleba každému chutná, každý si ho váží. Nejlepší je jen s máslem a nejvíc mě na tom baví koukat, jak kyne a plácat to těsto.. Pak koukat do trouby, jak se vybarvuje... Jednoduché, prosté, boží...
Vánočky jsem taky dělala sama, ten kupovanej fujtabl bych nejedla... Recept opět po babičce, příprava dlouhá a složitá, práce skoro na celý den (složité, když mi Adámek visí na noze), ale ta radost, když je vyndám z trouby - a pak poprvé nakrojím. Na Štedrý den ke kávě místo oběda... to je pro mě domácí vánočka.
Máš pravdu, rituály se mají do života vracet...
Mám Tě moc ráda Wahl, přeju Ti vše krásné...
Hanka 06.01.2010

Dobrý večer milá Wahlgrenis,
pročítám Vaše stránky každý den a často se přistihnu, že se dívám na fotky domácího bramborového chleba. Vypadá tak strašně chutně, určitě je skvělý, lahůdka, která se vryje každému kdo jej ochutná do srdce.Udělá se s láskou a je výborný.
Při pohledu na ty fotky mám hlad a myslím na to, že opravdu ty rohlíky a chleba dnešní doby mi nechutnají. Že nemají žádnou chuť...
Mějte se krásně
Lucka 07.01.2010

Milá Wahlgrenis,
přeji krásný projasněný den. Už jsem opět trochu "dorostla" a nastal čas, kdy bych Tě chtěla požádat o recept na ten úžasný chléb. Dřív jsem váhala, protože kynuté těsto v mém podání nedopadlo příliš výstavně, ale teď se jen těším a neřeším Opravdu se těším na ten rituál a hlavně na to, že ho budu péct s dětmi a ony uvidí,
jak se chléb rodí...
Je pravda, že starší syn ve Waldorfské školce pekl chléb s paní učitelkou, od zrníčka, které si namlely až po krajíc s máslem ke svačince... Ale já po tom zázraku toužím taky, jako malá holka...
Mockrát děkuji a těším se na viděnou v Kunraticích .
Marcela 07.01.2010

Ahoj drahá Wahlgrenis,
už dlhšiu dobu sledujem Vašu debatu o vlastnoručne upečenom chlebíku na Tvojich stránkach... a neuveriteľne ma tá predstava oslovila, ale nikde som sa nedočítala recept, aj keď niekde som zachytila súhlas so zverejnením toho receptu, ale asi to nie je len tak...
tak to cítim, je to len pre tých, ktorí skutočne majú záujem... hm... neviem prečo, ale predstava, že si napečiem svoj chleba... a bude plný mňa a lásky... ma napĺňa a teším sa na to neskutočne...
Tak Ťa chcem poprosiť o zaslanie toho receptu, ak by si bola taká láskavá a o podelila si sa oň aj so mnou...
Ďakujem a prajem krásne dni...
Ivana z BB :) 07.01.2010

Milá Wahl,
hledala jsem na tvých stránkách odpověď, jak poprosit o ochranu před negativními energiemi. Syn (2008) má horečku a já mám pocit, že jsme to zavinili s jeho tátou, ale tohle ti povídat nemusím... ty víš. Má bolení bříška, vedlo mě to k receptu na domácí chleba a moc prosím, abych nám ho mohla upéct... Nejen kvůli bříšku malého... děkuju.
Děkuju za všechno.
Katkafle 08.01.2010

Pěkně zdravím, Wahlgrenis,
s oblibou sleduji článek Domácí bramborový chleba a též tuším, že jeho recepis není jenom jednoduchým klikem na odkaz... Také tímto prosím o jeho recepis, neb pečení mi není cizí a je tak krásně zlaťavoučce křupavý už na obrázku. Děkuji za sdílení a přeji krásný čas.
Lie 08.01.2010

Mila Wahl,
neda mi to Ti nenapisat, kedze som dnes opat na Tvojich strankach citala o tom vybornom domacom chlebiku... Uz dlho som Ti chcela z toho dovodu napisat.. vies, ja som vasnivou kucharkou a pekarkou, je to sucast mna, milujem svoju kuchynku - svatynku a tam vlastnymi rukami vyrabat "umelecke diela", co mne samotnej robi obrovsku radost (je to oddych, meditacia, tvorenie niecoho...) a na druhej strane ma potesi, ked vidim, citim reakcie ludi okolo mna, ze tie mnou "vlozene energie" sa mi istym sposobom vratia v ich rozsvietenych a spokojnych tvarickach...
Zvyknem piect doma rodinke zemlicky a chlebik, ale ten sa vobec nepodoba tomu od Lacka a Zuzky... Ten ich mi velmi pripomina DOMOV, z viacerych dovodov ... tak rada by som Ta poprosila o jeho recept, z celej mojej dusicky... pokial to len bude mozne, mila Wahl, velmi ale velmi by som si to vazila.... Dakujem za pochopenie, snad vies, snad to citis...
S laskou,
severka 09.01.2010

Dobrý den Milá Wahlgrenis
zrovna peču svůj první bramborový chléb. Krásně to voní a už se nemůžu dočkat, až bude hotový a já ho budu moci vyzkoušet, vychutnat.
Děkuji Vám za Vaše stránky.
Mějte se krásně.
Lucka 09.01.2010

Ahoj Wahl,
bramborový chleba jsme už několikrát pekli, je moc dobrý... S přípravou se s Pájou střídáme. Něco dělám já, něco on.
Jenom mě rozesmálo a tak trochu jsem na to koukala, že těsto na kynutí přikryl časopisem. Když jsem se ho ptala, proč, že to přikrývám utěrkou, tak mi řekl, že aby ten chleba byl chytřejší a aby se nenudil. Tak jsem to tam nechala. I když jsem to předělávat ani nechtěla. No vykynul opravdu rychle. A byl výborný.
Ája 09.01.2010

Ahoj Wahl,
dneska jsem poprvé pekla domácí chleba a trošku jsem měla obavu, jak to dopadne. Vypadá nádherně a už se těším, až vychladne, a budu ho moci i ochutnat.



Neměla jsem oválné pekáče, tak jsem ho dala do dvou klasických dortových forem, větší a menší. Shodou okolností jsem si dělala pořádek ve svojí kuchařce a zjistila jsem, že tento recept tam mám zapsaný už přes 20 let.
Kolik takových pokladů nám leží nepovšimnuto v šuplících!
Přeji všem krásný zbytek neděle.
Zdraví
Síria 10.01.2010

Ahoj Wahl,
jo je suprový, musím příště trošku ubrat soli, i když jsem jí tam dala fakt malou hrstku. Ale to člověk musí vychytat... Vůbec jsem netušila, jaký bude výsledek, fakt mě to mile překvapilo. Pořád jsem řešila, v čem to upéci a pak jsem si řekla, proč by musel být oválný, klidně může být i kulatý.
Když jsem prošla tím "procesem" pečení, tak si teď najednou nedokážu představit jít si chleba koupit někam do marketu. Asi budu péci brzy znovu, protože půlka velkého už je pryč.
Síria 10.01.2010

Mila Wahl,
nemohla som sa dockat pecenia a konecne v piatok nastala ta "spravna doba", kedy som zacala s pripravami, ako to stoji v receptiku... No a v sobotu rano som vyskocila z postele a bezala radostne pokracovat v zapocatej praci. A tak som vlastne stravila sobotu i s mojim sedemrocnym synom - v kuchyni, pri peceni...
Totiz, ked uz som sa pustila do chlebika, tak som si vravela, ze kym bude kysnut, stihneme napiect i frgalky s tvarohom a povidlami. Preosievali sme spolocne muku (podarilo sa mi zohnat muku, taku "domacu", z bio-farmy, je namleta specialnym sposobom a tym je i tmavsia a krasne voni), miesili cesto a chodili sa divat ako rastie a rastie... v jednu chvilku sme si spomenuli na stary dobry film este s panom Werichoch "Sol nad zlato", lebo kedze nemam taku velku nadobu, tak to chlebikove cesto najprv opatrne nadvihlo utierku, potom bol z toho roztomily hribik a nakoniec uz to i zacalo pretekat cez okraje... chichi, skoda, ze som to neodfotila, ale nas syncek mal z toho velky zazitok a nie len on.



Cela akcia dopadla nadherne, upiekli sme 3 chlebiky a k tomu i zopar rohlickov.. a je to velka mnamka, MNAM MNAM, tazko opisatelna, lebo je to i vec velmi subjektivna (to ma opat napada jedna pasaz z filmu Mesto anjelov, ked "anjel" prosi Meg Ryanovu, aby mu opisala, ako chuti hruska... Na tuto repliku si v poslednej dobe casto spomeniem, ked si uvedomim, aka je doba, ze sa vsetci niekam ponahlame, i to jedlo nahadzeme akosi v rychlosti do bruch, aniz by sme sa zastavili a uvedomili si, co jeme a ako to naozaj chuti!!! a precitili ten okamih, a uvedomili si tie rozne chute.. Je to predsa vzacny dar, ktory my ludia, by sme si mali vazit... ale to bolo len taka mala poznamocka mimochodom)
Vies, i tym ze zijeme v zahranici, niektore vone a chute su nam vzacnejsie.... Dakujem za ten zazitok!
Tak to bola nasa vonava sobota, plna vzacnych okamihov, krasne Ti bolo sledovat i to nase male chlapatko, ako chcel pomahat, ucit sa, ako s radostou a nadsenim miesil a hnietol cesto a formoval rohlicky s tymi svojimi drobnymi ruckami... velmi bedlivo sledoval cely ten proces... bola to radost...
Vonave pozdravy posiela
severka 17.01.2010

Dobrý den Milá Wahlgrenis,
moc Vám děkuji za recept na Domácí bramborový chléb. Byl úžasný! Dětem strašně chutnaly rohlíky. Byly hned pryč. Manžel také uznal, že je chléb moc dobrý. Lepší než v obchodě. Jedli jsme ho 5 dní.
Nejraději jsem ho jedla se sýrem. Je to opravdu lahůdka! Už se těším, až ho zase upeču, na tu vůni a chuť. Na tu radost při hnětání těsta, na dívání se, když těsto kyne a potom na tu vůni a skvělou chuť...
Ještě jednou děkuji že se můžu vrátit do svého dětství.
Mějte se krásně
Lucka 18.01.2010

Vážení paní Wahlgrenis,
už velmi dlouhou dobu čtu na vašich stránkách, moc se mě líbí, jsou velmi poučené a uklidňující. Poslední dobou tam jsou velice často prosby o recept na bramborový chléb, a já pořád hledám, denně otevírám počítač, a vytoužený bramborový chléb nemohu najít.
Jak čtu jednotlivé dopisy o tom chlebu, jak je úžasný a chutný, tak se mě sbíhají sliny...
Anelim 18.01.2010

Objevila jsem ošatky na chléb. Jsou to zvláštní formy, v kterých má těsto kynout. Tvary jsou různé, oválné, trojúhelníkové i kulaté. Hned jsem si jednu koupila. Tím chci jen naznačit, že mi tento proces pečení domácího chleba skutečně vstoupil do života...


© Wahlgrenis 20.01.2010

Vážená paní Wahlgrenis,
dnes jsem se pustila do pečení bramborového chleba, dopadl nad očekávání velmi dobře, udělala jsem i 19 rohlíků a dva bochníky chleba, rohlíky byly chuťově velice chutné, připomínaly dalamánky, a chleba bude jistě taky vynikající, ale zatím je teplý. Posílám dva obrázky.





Za všechno moc děkuji.
Anelim 20.01.2010

Dobré ráno milá Wahlgrenis,
posílám srdečné pozdravy ze zasněžené Moravy. Stala jsem se závislou na Vašich stránkách a sleduji každou novinku. Některé věci, co mě v životě potkaly, si uvědomuji v jiném a ostřejším světle, mnohé bych konala jinak, ale život jde a člověk se nějak vyvíjí a vše poznané na cestě je obrovská zkušenost a díky za ni. Každá Vaše reakce je vždy přesná, cítím to stejně, ale slova bych tak pěkně neposkládala.
Snažím se o pečení klasické kváskového žitno pšeničného chleba. Zatím moje pokusy dopadly různě (vždy jsem tedy chleba snědla - je to Boží dárek – Mísím, mísím Boží dárek, až .......), ale ještě to není pořád, jak bych chtěla, je to dlouhý proces a lidé, co doma pekli, už zde nejsou, a tak si hledám cestu. První týden v únoru bude u nás vnuk a chtěla bych s ním péci, jednak zázvorové sušenky, ty už jsme spolu vytvářeli na Vánoce.
Podle fotek je bramborový chléb úžasný a dají se z něj tvarovat krásné rohlíčky. Chtěla bych s naším letos desetiletým vnoučkem kloučkem péci. Také mě zaujala ošatka – kde se dá koupit?
Moc se omlouvám za troufalost a předem děkuji, posílám hodně sluníčka – prý svítilo v lednu jen tři hodiny celkem, ale podle mě to není zase tak docela pravda, já to odhaduji na víc, alespoň zde, možná jinde – ale pokud máme sluníčko v duši tak je krásně na světě pořád. Těším se na osobní setkání v Lanškrouně .
Opatrujte se
Marie 21.01.2010

Milá Marie,
ošatku na kynutí chleba jsem koupila v obchodě s košíkářským zbožím (košíky, nůše, prostírání, rohože apod.). Ale dívala jsem se na internet, i "tudy" se dá objednat. Já ale věřím spíš tomu, co mi mohu na vlastní oči prohlédnout, na co si mohu sáhnout. Má ošatka byla také o něco dražší než při nákupu přes internet...
Ale způsob, pro který se rozhodnete, už záleží na Vás.
© Wahlgrenis 21.01.2010

Wahlgrenis,
ošatkou na chléb jste mi připomněla moje dětství. Není mi tolik, abych pamatovala přímo praktické používání ošatek na chléb, ale zažila jsem je jako běžnou součást půdních prostor. Když jsem se jako malé dítě ptala, na co to je, bylo mi zodpovězeno, že ošatka na chléb. Na naší půdě na chatě se dalo najít i mnoho dalších věcí, které se používaly nejen v kuchyni v dobách minulých, ale i věci na mlácení obilí, pytle na obilí, zavařovací sklenice, které se dneska vůbec nepoužívají, spoustu věcí, které jsem nedokázala sama svým dětským rozumem nikam zařadit, protože se už nepoužívaly. Na půdě devadesátileté babičky mého manžela jsou tyto věci také. Kdybyste měla zájem, mohla bych vám ošatky dát, byly mi už několikrát nabízeny, ale já je nepotřebuji.
Anieska 21.01.2010

Tak jsem právě dopekla první bochánek, který měl tu čest, že kynul v nové ošatce. Je to úplně něco jiného. Aspoň na pohled...
Posuďte sami:


© Wahlgrenis 28.01.2010

Dobrý večer, Wahlgrenis!
ještě jednou bych Vám chtěla moc poděkovat za recept na domácí bramborový chléb! Děkuji!
Byl to doslova obřad! Já, která se v kuchyni necítí celkem "doma", jsem si přípravu a pečení vychutnala neskutečným způsobem. Při mísení těsta jsem si zpívala... podvědomě to byly písně, které mě naučili rodiče u večerních táborových ohýnků na zahradě, když jsem ještě bydlela s nimi na východě Slovenska. Celá příprava byl opravdu proces, v myšlenkách jsem se přenášela téměr celým dětstvím... Krása!!! A když se rohlíčky a chleba pekly, s napětím, velkým očekáváním a obrovskou radostí jsem sledovala, jak dary narůstají, růžovějí, voní... Smála jsem se a tleskala radostí, jako malé dítě. Můj 5-letý syn jen nechápavě přihlížel a tak trošku se divil, jak se to jeho maminka chová. U pečení jsem si uvědomila, jak málo mě vidí smát se...
Nebylo to jen obyčejné pečení chleba... A výsledek byl výborný, nádherný, voňavý, můj. A chutnal celé rodině. Akorát, že vydržel jen tak krátce... dělala jsem jen z poloviční dávky a rychle byl fuč...





Snad se mi podaří stylem pokus-omyl dospět k receptu, kde bude míň bílé mouky, chtěla bych vyzkoušet také celozrnou, žitnou nebo špaldovou mouku. Už teď se těším.
S radostí v duši
Anveno 29.01.2010

Krásný den milá Wahlgrenis,
Váš chleba je nádherný!!! O ošatce na chléb už přemýšlím také dlouho, ale nějak pořád technicky nemůžu vymyslet, jak ho vykynutý přendat na plech, aby mi zase nespadnul, protože v ošatce se to přeci nedá péct...
Od listopadu už jsem kupovaný chléb nekoupila.
Když zadělávám těsto, tak mouku namíchám na půl s celozrnnou špaldovou moukou jemně mletou. Zrovna včera jsem pekla chléb do půl druhé ráno, ale ráno jsem si ho dala v práci k snídani. Byl výborný!
Děkuji.
Hanka 29.01.2010

Milá Hanko,
já jsem o nějakých technických problémech vůbec dopředu neuvažovala. Když těsto v ošatce nádherně vykynulo, úplně jednoduše jsem ho přendala do větší kulaté mísy z varného skla. Vnitřek byl vymazaný a vysypaný, jako kdyby to byl plech... Žádný problém nenastal. Tvar držel. To, co bylo v ošatce dole, je vrchní část hotového chleba, to je ostatně i vidět na fotografii.
Hezký den...
© Wahlgrenis 29.01.2010

Milá Wahl,
děkuji za odpověď. Podívám se po ošatce na chleba a nějaké varné kulaté míse a pustím se do toho!
Děkuji.
Hanka 29.01.2010

Milá Wahlgrenis,
skoro denně čtu na Tvých stránkách ohlasy na domácí bramborový chléb. Vždy, když se podívám na zobrazené fotky chlebíka a rohlíků, hned se mi sbíhají sliny při představě teplého krajíce.. s máslem a pažitkou..
Nedávno jsem se rozhodla, že už teď začnu s jarní očistnou kúrou těla a taky, že se pokusím si pomalu zvykat na stravu "bez masa" . V poslední době je větší část mého jídelníčku právě tvořena z těstovin, celozrného popř. tmavého pečiva + zelenina.
Jenže kupované pečivo, jak si jednou sama psala, to není ono a s domácím chlebem se nedá srovnat.
Mockrát Ti děkuji a přeji hezký den,
Erika 29.01.2010

Milá Wahlgrenis,
při čtení článků o pečení bramborového chleba jsem zatoužila si ho sama upéci.
Bydlím na venkově, kde jsem zašla do obchodu a k mému překvapení, mimo jiné, v regále čekalo poslední balení potřebné mouky. Měla jsem velkou radost - je mně souzeno se pustit do práce.
Večer, při přípravě kvásku, jsem vzala do ruky lžičku cukru...
- V tom okamžiku jsem si vzpomněla na své dětství, kdy jsem se s babičkou, která lezla po kolenou po poli, protrhávala /jednotila/ řepu, vozila na jejich zádech. Na konec řádku nebylo vidět. Později jsme řepu házeli na hromady a třetí setkání nastalo při sekání chrástu od bulvy.
Ráno jsem se nemohla dočkat další přípravy. Prosívám mouku.........
- Vidím před očima lán žlutého obilí, klasy zářící sluncem se vlní pod jasnou modrou oblohou. Jako děti jsme chodily na pole stavět ze snopů panáky, potom rodina obilí vymlátila, odvezla do stodol a do zrní jsme se zahrabávaly až po krk.
Strouhám vařené brambory.........
- Jistě si mnoho z nás vzpomene na povinné školní bramborové brigády, opékání na poli v ohni, pod širým nebem.
Často jsem od babičky slýchala: "Chléb je boží dar", při krájení udělala tři křížky, krajíc nám posolila a jak nám chutnal.
Byly jsme na poli, viděly jsme růst řepu, obilí....... a svojí dětskou činností, jsme se dotýkaly, "spoluvyrůstaly"s dary přírody. Po celou dobu přípravy a pečení, jsem mnoho vzpomínek přenesla do přítomnosti, prohlédla staré odložené mísy a pekáče po rodičích.
Nechci nyní jen nostalgicky vzpomínat, ale uvědomuji si, že mé dvě vnučky nepocítí takovou úctu k Božímu daru.
Pečení bramborového chleba je naprosto úžasný proces. Vnímám obavu, nedočkavost i zvědavost.
Je to cesta, prožití nádherných vnitřních pocitů, kdy podvědomí moudře promlouvá. Díky propojení touhy, lásky a mazlení se s těstem, je vše v harmonii v jednotě, i já jsem součástí chlebíčku.
Pečení bramborového chleba je činnost, při které /když se zadaří/ vykoukne z pečící trouby BOŽÍ DAR. Zadařilo se, dva krásné, vonící bochníky chleba a 18 křehkých rohlíčků. Prožila jsem krásnou sobotu, pochutnáváme si, je nám skvěle a určitě to není naposledy.
Drahá Wahlgrenis, mnohokrát děkuji, mnoho lásky přeje
Milkena 01.02.2010

Milá Wahlgrenis,
posledních pár dní je pro mě zvláštním obdobím, na dnešek připadá keltský svátek imbolc, v jeho předvečer slavím svoje vlastní životní jubileum. Letos jsem ukončila další dekádu, uff.
Už v sobotu 30/1 jsem cítila, že něco "bude muset" být jinak. Bylo... v neděli jsem se probudila s tím, že budu péct chlebíček. Cítila jsem, že to nemá být jen tak, byla v tom procesu zaklíčovaná velká symbolika. Proces splynutí, početí, plodnosti, hojnosti, radosti ze života, zrození. Začátek něčeho nového.
Děkuju mojí "zrcadlové" Lence za asistenci a podporu přes skype... Hodně jsme toho při "pečení" probraly, hodně jsem se naučila, přicházely symboly a poselství shora, byla to nádhera.
Chlebík jsem dopekla něco před půlnocí. No, nebyl zrovna dokonalý, připálila jsem mu vršek, pak jsem ho chtěla otestovat poklepem, jestli už je, a praskla jsem ho, nakonec mi i po upečení zůstal uvnitř trochu mokrý. Je málo slaný, trochu chutná u kůrčičky po uhlí... ale je můj! Jsem na něj i tak pyšná.
Vím, že se zlepším. To půjde. Vím, že nemůžu mít všechno hned. Pochopila jsem, co mám příště zkusit jinak.
Uvědomila jsem si, že vím, co jím.
Hodlám v tom pokračovat. Vracím se ke kořenům, kořínkům. Napadala mě při pečení spousta věcí, viděla jsem obrazy... stále to ještě neumím pojmenovat. Jen že to bylo povznášející.
díky moc, za inspiraci, drahá Wahlgrenis.
PS: když jsem se začetla do úryvku Vaší pohádky , ovanula mě vůně skořice. Bude to krásná pohádka.
Mějte se nádherně,
s láskou Blanka
© Wahlgrenis 01.02.2010

Zdravím Tě, Wahlgrenis,
omlouvám se, že obtěžuji, ale potřebovala bych upřesnění ohledně přípravy chleba. Recept mám se semináře v Ostravě , ale asi jsem si nepoznamenala úplně všechno, protože tam nemám nic o přípravě kvásku přes noc. Mám napsáno, že suroviny na kvásek ohřát a nechat 2 hodiny a poté přelít do lavoru. A tak v tom lavoru nechat přes noc??
A ještě jeden dotaz ohledně mouky. Opravdu je někde ještě k mání mouka s označením T 650? Já se všude dívám, všude ptám a vždy je jen hladká 00 :-(
Moc děkuji!!
Kofi 01.02.2010

Milá Kofi,
v tom původním receptu od Laca se kvásek skutečně připravuje přes noc. V Ostravě jsem Vám ale diktovala už svou verzi. Stačí kvásek nechat vzejít přibližně dvě hodiny, stačí to... Je to tak v pořádku. Ale pokud budeš chtít péct chleba podle původní receptura, pak je to přes noc a teprve ráno se zadělává těsto.
Mouku dvounulku jsem také ještě nikde nepotkala, údajně tu T650 mají v Glóbusu. Ale tam já nepřijdu, tak to jen tlumočím. Dvounulka mi maximálně vyhovuje.
© Wahlgrenis 01.02.2010

Milá Wahlgrenis,
tak jsem včera v noci dopekla svůj první chléb dle receptu, který jsi nám nadiktovala. Dlouho jsem na pečení myslela, ale recept jsem psala tak rychle, že jsem to po sobě stěží přečetla, a bála jsem se, abych na něco nezapomněla a nezkazila si tak radost z prvního bochníku.
Rozluštit recept mě vlastně donutila až Blanka. Psala mi, že jí zrovna kyne bramborový chléb, ale že nikde nenašla recept, tak si jeden stáhla z internetu. Původně jsem si myslela, že je to stejný recept. Chlebíček se jí trošku připálil a praskl a mě to donutilo srovnat její recept s tím , který jsi nám dala ty.
Včera mi to nedalo a večer jsem začala péct svůj první bramborový chléb.
Je úžasný, krásný, výborný...
Byla jsem už unavená na to, abych pekla rohlíky, tak jsem z druhé části udělala maličké bochánky. Upekly se rychle a byly též výborné.
Všichni, kdo tento chléb pečete, víte, jaký je to pocit. Recept pošlu Blance a jsem si jistá, že s tímto receptem se jí to povede na jedničku.
I když ... během pečení jejího chlebíku nám přicházely tak krásné vzkazy shora, že toho určitě nelituje ani tak. Vlastně mě až tohle přinutilo vyhledat tvůj recept, takže všechno má smysl. Jedna věc mě ale zarazila. Při pečení mi jaksi "nevoněl". Hrozně mi vadí "vůně" sádla, kterým jsem vymazala plech. Na pečení vždy používám máslo nebo tuky na rostlinné bázi a krásně to voní. Příště prostě vymažu plech něčím jiným. Děkuji za tento recept a krásný den všem !
Lenka 02.02.2010

Krásný den Wahl,
jen k tomu receptu jak píše Lenka. Taky mně zarazilo, že tam je sádlo.
Přece být vegetariánem a používat sádlo? To mi taky moc nesedí.
Mějte se krásně
Renda 02.02.2010

Milá Wahlgrenis,
pečení chlebíčku bylo poprvé, focení mobilním telefonem také poprvé. Až dnes se mně podařilo Vám zaslat trochu nekvalitní snímky výrobků.





Ještě jednou děkuji.
Milkena 03.02.2010

Krásný den paní Wahlgrenis i vy všichni, kteří jste na stejné vlně s ní nebo jen tady hledáte odpovědi na vaše otázky.
Velmi mne zaujalo psaní o výrobě domácího chleba a také všechny reakce kolem. Nerada bych svým psaním rozproudila debatu podobnou té, která se odehrála kolem stravy vegetariánské a stravy obsahující i maso. Bylo mi tehdy ze čtení příspěvků velmi smutno a myslela jsem na naši milou hostitelku na webu, paní Wahlgrenis, jak teprve jí asi musí být.
Nalaďme se - nejen při pečení - na to, abychom si vzpomněli na všechny lidičky kolem nás (ruce plné práce a hlava krásně otevřená všem myšlenkám), kteří nemají to štěstí, jako my a nemají třeba zdraví, aby mohli mísit těsto, nebo na ty, kteří ztratili práci a pak i třeba bydlení, kdy žijí někde v podnájmu a mají tam ve společné kuchyňce v lepším případě dvoukolák a trouba, to už je pro ně nadstandard. I ten kupovaný chléb a pečivo jsou božím darem a ten, který si můžeme upéci sami, je "dar darů".
Možná vás mé psaní přivede k tomu, abyste se zamysleli nad tím, že jsou mezi námi lidé, kteří dělají třeba v pekárně a připravují chléb pro jiné už v době, kdy my ještě spíme a navíc – S LÁSKOU. Myslím na různé profese, tedy na všechny, a jak je to úžasné, když jsou dělány právě s láskou. Žijeme v době, kdy kastujeme lidi podle dosaženého vzdělání, pracovních pozic, majetkových statků a jiných pomíjivých kritérií. Zastavme se, třeba při pečení domácího chleba, a zkusme změnit své myšlení.
Buďme vděční a poděkujme i za chléb koupený, uvědomme si ten bonus navíc, kterého se nemusí dostávat z různých důvodů jiným, že si chléb pro nás a naše blízké můžeme upéci sami doma. Važme si všech profesí a děkujme v nelehké době, že máme práci, kterou máme a že ji můžeme vykonávat ve zdraví a s láskou, ať děláme zahradníčka, kominíčka, policajta, lékaře nebo třeba kosmonauta.
S přáním pevného zdraví a nalezení štěstí při jakékoli činnosti vám všem.
ivanilka 03.02.2010

Milá Wahlgrenis,
Chleba už jsem pekla a byl moc dobrý, akorát musím příště ubrat sůl.
Přeji krásný den.
Simona 03.02.2010

Ahoj Wahl,
všetci ste už ten chlebík piekli,...iba ja stále nie. Ale som ho jedla, vo SNE som si ho vychutnávala.
Neviem kto mi ho upiekol a ponúkol, ale dostala som informáciu, že je v ňom menej soli.
Chutil úžasne, živo si to viem vybaviť.
Keď som bola malá, moja starká ho pekávala každú sobotu...veľký peceň na veľkom plechu.
A často ho pekávala na požiadnie aj iným. To znamená, že fakt bol super.
Maj sa krásne.
Mia 03.02.2010

Milá Wahl,
posílám obrázek chleba. Vykynuté těsto jsem dala tentokrát do formy ve tvaru srdce.



Byl zatím nejlepší...
Ája 11.02.2010

Milá Wahlgrenis,
zdravím a pro zajímavost posílám odkaz na článek o českém chlebu...
Je to doslova alarmující...

Konec českého chleba
Nevoní, je skoro bez chuti, drolí se a rychle plesniví. Takový je chléb, který dnes koupíte ve většině obchodů. Pekaři během posledních dvaceti let hromadně opustili tradiční způsob jeho výroby a z klasického českého chleba se stal ohrožený druh.

Vlahá střída českého chleba vonící po žitném kvásku a zvonivá kaštanová kůrka bývala pro mnoho emigrantů jednou z nejhmatatelnějších podob stesku po domově. Dnes touto nostalgií za zvonivými bochníky trpí většina těch, kteří z vlasti nikdy neodešli. Z Česka totiž tradiční kváskový chléb za posledních dvacet let téměř zmizel.

Pecny, které se dnes prodávají v českých obchodech, jsou spíše parodií na něj. I když na první pohled vypadají podobně, nemají charakteristickou chuť ani vůni. Se zavázanýma očima byste chleba po čichu ani nehádali. Navíc jsou po dvou třech dnech buď nepoživatelně tvrdé, nebo na nich začne bujet plíseň. A takový chleba tvoří většinu z padesáti kilogramů, které průměrný Čech každý rok sní.

Kdo za to může? Nejvíc ze všeho pekaři sami. Snaží se ušetřit prostor, čas i pracovní síly. A tak se prostě na způsob, jakým se chleba dělal po staletí, vykašlali. Když nakouknete za dveře skladu průměrné české pekárny, uvidíte nejprve pytle. Ovšem nikoliv s moukou. Jsou to žoky předpřipravených směsí. A ty jsou hlavní odpovědí na otázku, proč už chléb není, co býval.

Čas je klíč

Ještě před dvaceti lety se drtivá většina chleba u nás vyráběla z přírodního kvásku, mouky a vody. Kvásek se připravuje jednoduše: žitná mouka a voda se smísí a nechají se na teplém místě vzejít. Ve směsi se namnoží kvasinky a další bakterie, díky nimž těsto později vykyne. Do kvásku se postupně přidává další mouka a voda, dokud jej není dostatek.

Právě kvásek býval nejstřeženějším pokladem každé pekárny. Aby se nemusel vyrábět stále znovu, při každém pečení se část dávala stranou a z ní se kvásek později znovu množil. To je ale pouze začátek. Kvásek se nejprve spojí s moukou, těsto je třeba důkladně propracovat, následuje kynutí, potom dělení na bochníky a další kynutí. Pak teprve putuje chleba do pece.

Není to úplně krátký proces - i když je hotový základ kvásku, zabere výroba bochníků dobrých šest hodin. Jenže příprava tradičního českého chleba se bez tohoto postupu neobejde. Čas je totiž při jeho přípravě neviditelnou, ale velmi důležitou ingrediencí. "Chuť a vůně chleba vznikají díky času. Když uberete z výroby chleba čas, ubíráte i všechny jeho kvality," říká Josef Příhoda, který se na pražské Vysoké škole chemicko-technologické věnuje problematice výroby chleba většinu svého života.

"Tradiční chleba vykyne jenom tehdy, když neošidíte dobu, během níž vzchází kvásek, hněte se těsto a posléze kyne. Dnes pekaři nahrazují čas enzymy a dalšími přídavnými látkami," vysvětluje Příhoda, jaká změna se masově odehrála v tuzemských pekárnách.

Zatímco výroba chleba z přírodního kvasu trvá šest hodin, v případě pecnu připraveného z různých předmíchaných směsí je proces o polovinu kratší. "Dřív drželi vězně o chlebu a o vodě dlouhé měsíce. Na tomhle by moc dlouho nepřežili," říká k nutriční hodnotě urychlených chlebů Vladimír Doležal z České zemědělské univerzity. "Nejenže chleba méně voní a ztratil chuť, ale je v něm také méně vitaminů a dalších látek, které se zrychleným procesem přípravy chleba ničí. Éčka a enzymy nikoho nenakrmí," dodává Doležal.

Zrychlená výroba přitom není pro pekárny výrazně levnější než kvásková. Průmyslové směsi jsou poměrně drahé. Pekárny za ně platí to, co by jinak musely investovat do zařízení na udržování a množení přírodního kvasu a také do platů zkušených profesionálů. "V některých pekárnách, kde vsadili na zrychlené pečení, stačí, když zaměstnanci umí směs zamíchat. A to zvládne každý," říká docent Příhoda.

Jako mléko z vody

Pekárny zkrátka raději volí metodu, která je pro ně méně náročná: na čas, na prostor i na zaměstnance. A chlebů z přírodního kvásku je tak na trhu čím dál méně. Vyrábějí je už jenom někteří malí pekaři a potom ještě několik těch skutečně velkých, třeba v Praze Michelské pekárny nebo na severu Čech ústecká pekárna Inpeko. Ostatní velké podniky, jako jsou například United Bakeries (sdružující pekárny Odkolek a Delta) a konkurenční Penam, které společně drží skoro osmdesát procent trhu s chlebem, už na tuto metodu rezignovaly. "Díky novým metodám jsme operativnější. Můžeme výrobu přerušit a pak zase nastartovat podle aktuální poptávky," vysvětluje Václav Hroneš, technolog United Bakeries, proč jeho zaměstnavatel opustil tradiční postup výroby chleba, který dříve používal.

Kouzlu snadné přípravy z předchystaných směsí propadla ještě dřív než United Bakeries nebo Penam většina pekáren střední velikosti. Na každém okrese je jich hned několik. Látky, které jim zrychlenou výrobu chleba umožňují, nazývají výrobci pozoruhodným eufemismem "zlepšující přípravky". Díky nim napůl instantní chleba vypadá co nejvíc jako klasický kváskový. Když se přidá kyselina ascorbová, těsto víc nakyne, když se přidá kyselina citronová, získá střída typickou nakyslou chuť. Stačí přimíchat propinát sodný a chleba bude pomaleji chytat plíseň, pražený ječmen dodá zase střídě tmavší barvu. Je to podobné, jako kdyby někdo v laboratorních křivulích vyrobil z vody chemickými přídavky mléko. Tekutinu by obarvil na bílo, přidal "aroma připomínající mléko" a něčím zahustil.

Tradiční kváskový chléb a ten z předmíchaných směsí mají často společnou jenom vodu. I mouku totiž výrobci dokážou rozličně "obohatit" a upravit. Nemluvě o tom, že díky "zlepšujícím přípravkům" mohou pekaři používat mouku nižší kvality, než po jaké by museli sáhnout v případě kváskového chleba. Někteří výrobci například výslovně inzerují, že daný přípravek je "vhodný pro zpracování málo kvalitní žitné mouky".

Mrtvý kvas

A co tomu říkají pekaři? Připadá jim to v pořádku. Ostatně členem Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů jsou nejen pekárny různé velikosti, ale také firmy, které předmíchané směsi plné enzymů, stabilizátorů, emulgátorů a dalších aditiv vyrábějí. "Jejich výrobky používá většina našich členů," argumentuje předseda Jaroslav Dřízal, proč firmy jako Zeelandia nebo Backaldrin profesní sdružení pekařů přijalo do svých řad.

A má pravdu. Zástupce druhé ze jmenovaných firem, Jiří Horský, se mi hned na začátku našeho setkání chlubí tím, že ze sto osmi pekáren ve Středočeském kraji a Praze patří pětasedmdesát mezi jeho odběratele. Většina těch ostatních bere od konkurenční Zeelandie.

Řekla jsem panu Horskému, že si chceme s kamarádkou otevřít pekárnu a pátrám po tom, co nám může jeho firma nabídnout. Nejčastější slovní spojení, které během hovoru používá, je "termicky a chemicky upravený". O tom, která konkrétní éčka a enzymy do směsí přidávají, se mu moc mluvit nechce. Výrobní tajemství. Trvanlivost jeho produktů ale mluví za vše. "Ten tekutý kvas, co vám budeme dodávat, vydrží dva roky," chválí hmotu, kterou jeho společnost prodává po kanystrech i sedmisetkilogramových kontejnerech.

Klasický žitný kvásek, pokud jej neobnovujete, vydrží "naživu" nějakých čtrnáct dní. Pak v něm kvasinky a další živé kultury prostě zajdou. Jak tedy může "kvas" od Backaldrinu vydržet tak dlouho? "Průmyslový kvas, ať už sušený, nebo odpařený do hustší konzistence, je prakticky mrtvý, nejsou v něm žádné kvasinky. Ten chleba nezkypří, a tak aby těsto vykynulo, musí se do něj přidávat ještě droždí," říká docent Příhoda z VŠCHT. Do těsta se umrtvený kvas hlavně přidává, aby mu dodal typickou navinulou chuť. Do tradičního českého chleba se žádné droždí nepřidávalo, vykynul jenom díky kvásku. Jenže z umrtveného kvasu nic nevzejde.

Část pekařů, kteří začali podnikat až v devadesátých letech, už ani netuší, že něco jako přírodní kvásek existuje. "Vy si myslíte, že vám kvásek vzejde jenom z žitné mouky a vody? Do toho se musí dát ještě droždí," tvrdil mi nedávno přesvědčeně Josef Suk, majitel populární Cvrčovické pekárny. Jenže droždí se dřív přidávalo nejvýše do kvasu, který dobře nevzešel, aby se kynutí "nakoplo".

Třídenní luxus

I když Cvrčovická pekárna nedodržuje tradiční postup, jaký používaly generace tuzemských pekařů, patří její chleba k tomu nejlepšímu, co se dá ve středních Čechách koupit. Dobrý chleba totiž nedělá jenom kvásek, ale i kvalitní mouka a také to, jestli se těsto nechá dost dlouho kynout a zda se dodrží všechny ostatní procedury.

Ve Cvrčovicích navíc nešetří na podílu žitné mouky v těstě. Ta dodává střídě vláčnost a hutnost, řada pekařů ji ale přidává méně už proto, že pro stroje není tak snadné její zpracování - těsto z ní je lepivější.

Chléb od Josefa Suka má díky žitu příjemné nakyslé aroma a vydrží chutný déle než většina konkurenčních výrobků. Delší má ostatně i oficiální dobu trvanlivosti. U většiny bochníků, které jsou běžně k dostání, výrobci uvádějí jako datum spotřeby pouhý jeden den od vyrobení. "U našeho chleba garantujeme tři dny," říká Suk hrdě s tím, že ve skutečnosti vydrží i déle.

Je trochu zvláštní žít v době, kdy je třídenní chleba nadstandardem. Ještě před dvaceti lety norma stanovovala, že každý chléb, který jde do prodeje, musí vydržet čtyři dny. "A chleby, které pekly doma naše babičky, vydržely klidně dva týdny," dodává Vladimír Doležal z České zemědělské univerzity

"Každý chleba je dobrý, když je čerstvý. Ale jde taky o to, aby byl k jídlu ještě druhý nebo třetí den. A to už je dnes řada chlebů plesnivá, anebo úplně ztvrdlá," říká docent Příhoda z VŠCHT. Jeho slova potvrdil i jednoduchý test, který jsme provedli v redakci. Z šestadvaceti chlebů od různých výrobců jich do tří dnů osm více či méně zplesnivělo, další ztvrdly (viz Plíseň za tři dny).

Kde se stala chyba? Něco může mít na svědomí zkrácený čas ve výrobě, za hodně mohou ingredience. A zčásti třeba i to, že se někteří pekaři poměrně svérázně snaží vyjít vstříc zákazníkům a chleba nedopékají. "Hodně lidí vybírá chleba tak, že ho ohmatají a vyberou ten měkký, protože to je pro ně synonymum čerstvého. No, a když necháte chleba místo padesáti minut péct pětačtyřicet, tak je měkčí na omak. A právě tohle někteří pekaři dělají," vysvětluje používané postupy Jaroslav Dřízal z pekařského svazu.

Předsunuté hlídky

Pekaři s pytli předmíchaných směsí a pecny, co plesnivějí za tři dny, ale nepředstavují jediné záporné hrdiny tohoto příběhu. Dalšími jsou supermarkety. Tlačí pekárny k co nejnižším cenám, vybírají od nich různé poplatky a smlouvami nutí pekaře k dost nevšednímu počínání.

Důkazem toho, že to pekaři nemají ve vztahu k supermarketovým řetězcům jednoduché, jsou auta naplněná chlebem, která mají některé pekárny rozestavěna v různých částech města. Jejich řidiči čekají na telefonát, kam se mají vydat. "Šéfové podepsali, že hodinu od telefonické objednávky bude nová várka chleba u dveří prodejny. A když je město zacpané, tak by se to nemuselo stihnout. Proto tyhle předsunuté hlídky," vysvětlil mi pod příslibem anonymity zaměstnanec velké pražské pekárny. Pokud chléb přijede do supermarketu se zpožděním, obchod jej často pošle zpět do pekárny. Stejnou praxi popisují i lidé z dalších tuzemských pekáren.

Právě i kvůli striktním smlouvám se supermarkety je pro pekaře pohodlnější pracovat s umrtvenými kvásky. U přírodního kvásku je třeba mít objednávku s dostatečným předstihem, aby se kvas stihl namnožit, což trvá tři hodiny.

Kromě náklaďáků číhajících na vybraných místech velkých měst je běžnou součástí vztahu mezi supermarketem a pekárnami fenomén zvaný vratky. Chleba, který se v obchodech neprodá, pekárny odebírají zpátky, supermarkety za něj neplatí. "Bývá to až desetina toho, co vyrobí," přibližuje situaci docent Příhoda. Řetězce obvykle popírají, že by do něčeho podobného pekaře nutily, Tesco nedávno dokonce tvrdilo, že praxi vratek už zcela opustilo. Stačí se ale zeptat přímo v prodejnách, zda by neměli tvrdý chléb pro králíky. "Bohužel, nemůžeme vám nic dát, všechno se vozí zpátky do pekárny," slyšela jsem stejnou odpověď v Bille, Albertu i Tescu.

Tuto praxi zavádějí hlavně supermarkety, nebrání se jí ale ani v menších obchodech. "Neprodané si Odkolek odváží zpátky do pekárny a Cvrčovický se většinou prodá," vysvětlila mi starší dáma ve stánku v Nových Butovicích, proč nemá žádný tvrdý chleba pro mé imaginární ušáky.

Pecen ze zbytků

A co se s tunami neprodaného chleba děje? Oficiálně se mohou prodat na zkrmení. Jenže není neobvyklé, že pekárny přidávají zbytky do nového chleba. "Donedávna jsem dělala ve velké pekárně, kde to bylo běžné. Z podnikových prodejen se svezlo, co se neprodalo, pecny se rozmočily ve vodě a přidaly se do těsta na nový chleba," potvrdila Víkendu plzeňská pekařka, která chtěla zůstat v anonymitě.

Podle zákona se sice starý chléb do nového přidat může, ale jenom takový, který neopustil pekárnu. O ostře sledovanou záležitost ale v tomto případě nejde. "Inspekce si s tím moc hlavu nedělá," komentuje situaci technolog Příhoda.

Do nového chleba se dá podle Vladimíra Doležala z České zemědělské univerzity přidat klidně desetina toho starého. Což je pro výrobce značná úspora surovin: v mnohatunových objemech produkce znamená desetina těsta každý den několik uspořených metráků mouky.

Zákon horní hranici toho, kolik starého chleba do těsta může přijít, neurčuje. Pro výrobce je přirozeně stanovená tím, že kdyby zbytků přidali moc, chleba se bude rozpadat. "To vidíte i na tom, kde je zbytků deset procent. Už druhý den je chleba takový nedobrý, drolivý," popisuje plzeňská pekařka. "Pekaři se snaží ušetřit, kde to jde," vysvětluje docent Příhoda z VŠCHT, proč se něco takového vůbec děje.

Sami pekaři říkají, že jim nic jiného nezbývá. Pokud nepřistoupí na systém vratků, nikdo od nich chleba nekoupí. Jenže tak to není. Tato ohlávka, do které řada pekařů strká hlavu, je dobrovolná. "Naše pekárna na vratky nehraje a do supermarketu dodává. Ale je fakt, že kvůli tomu od nás neberou tolik, co od ostatních," připouští Josef Suk z Cvrčovické pekárny.

Smlouvu, kterou mu nabízel jeden z řetězců, kvůli vratkům před časem nepodepsal sušický pekař Karel Rendl. "Vratky jsou pro mě zkrátka sprosté slovo. Těžko bych motivoval lidi u nás v pekárně k dobré práci, kdyby se každý večer museli dívat na neprodané pecny," řekl mi před časem.

Bude hůř?

Za posledních dvacet let začal být poctivě udělaný chleba z přírodního kvásku skutečně ohroženým druhem. A situace se dál zhoršuje. Z téměř devíti set tun chleba, které se u nás ročně vyrobí, o skutečný kvásek většina ani nezavadí.

V Michelské pekárně si kvásek, jako v jedné z mála, stále ještě pěstují. Potkala jsem se tam se Zdeňkem Harantem, který má jeho přípravu na starost. "Za dobu, co tu pracuju, jsme o kvásek přišli jenom jednou. A povedlo se to zrovna mně. Dal jsem všechen do těsta a zapomněl trochu nechat bokem, abychom z něj mohli později namnožit nový. Jeli jsme tehdy ke konkurenci a přivezli ho od nich," smál se při vzpomínce na jediný velký kiks, který se mu za třicet let v Michli povedl. Dnes už by se pro dávku kvasu musel vypravit nejspíš až do Ústí nad Labem, kde se tradiční metody zadělávání chleba také ještě nevzdali.

"Velkou roli hraje to, kdo pekárny vede. Záleží na tom, jestli je to spíš ekonom, nebo srdcař," říká k tomu Jaroslav Dřízal z pekařského svazu. Jenže srdcařů postupně ubývá a spolu s nimi i pekařů, jako je pan Harant, kteří dokážou léta obnovovat kvásek a chystat z něj těsto tradičním způsobem.

O tom, že česká pekařina prochází nebývalým úpadkem, není pochyb. "Ještě pořád by to mohlo být horší," řekl mi na rozloučenou docent Příhoda a vzpomínal na americké chleby vyhnané do objemu bromičnanem draselným: "Připomínají molitan a trhají se tak, že na ně stěží namažete byť i řídkou marmeládu."

O tom, že "horší" to může být i jiným způsobem, jsem se přesvědčila ve firemním časopisu United Bakeries, pekařského gigantu, který sdružuje pekárny Delta a Odkolek. Díky dalším technologickým kejklím se firmě před nedávnem podařilo převést část výrobního procesu až do supermarketů. Chleba se předpeče v pekárně Delta, rozveze se do obchodů řetězce COOP a tam jej na místě několik minut dopékají.

"Marketing má mnoho podob a útočí na všechny smysly. I na čich. Čerstvá vůně pečiva se jako marketingový tah používá stále častěji, jsou známé i příklady, kdy vůni z pekárny vyhánějí vzduchotechnikou před obchod, aby zákazníky motivovali ke vstupu dovnitř," chválí si inovaci magazín United Bakeries. V celém textu, kde se básní o tom, jak vůně dopékaného chleba přitáhne zákazníky, se ale ani jednou nevyskytuje slovo "chuť". Není divu, té totiž tato novinka rozhodně neprospěje. Nemluvě o tom, jak bude dopékaný chleba vypadat, vonět a chutnat po dvou nebo třech dnech.

"Zkoušeli jsme to taky, ale nebyla to žádná velká sláva. Vždyť si vezměte, že bochník upečete skoro do konce, pak zchladne a pak ho znovu čeká vysoká teplota," vysvětlil mi technolog jedné z dalších velkých pekáren s tím, že výsledek, pokud jde o chuť a trvanlivost, za moc nestál, a tak tento druh experimentů nechala jeho firma u ledu. Tohle ale vadí jenom v podnicích, kterým šéfují srdcaři. V těch ostatních jsou chuť, vůně a trvanlivost něčím, co musí ustoupit co nejefektivnější výrobě.

Od kvásku k chemii
Způsob přípravy chleba výrobci na obalu uvádět nemusejí a většinou ani neuvádějí. V některých případech je v kolonce složení napsáno "kvas", nemusí to však znamenat, že je přírodní.

Chléb z přírodního kvásku
Přírodní kvas vzniká smísením malého množství žitné mouky a vody. Když kvásek vzejde, přidá se do něj další žitná mouka a voda a proces se opakuje tak dlouho, dokud není kvásku potřebné množství. Potom se smísí s moukou v těsto, kvásku by v něm mělo být zhruba šedesát procent. Ochutí se solí, případně kmínem a dá se vykynout. Ze vzešlého těsta se tvoří pecny, ty se nechají ještě znovu kynout v ošatkách či formách. Teprve potom se chleba peče. V případě, že je hotový základ kvásku, celý proces trvá zkušenému pekaři nejméně šest hodin.

Polokvasový chléb
Místo přírodního kvásku jsou k nakynutí těsta použity tzv. startovací kultury, které obsahují bakterie kyseliny mléčné. Kromě nich se do těsta přidává ještě droždí, aby těsto vzešlo. Samy startovací kultury k vykynutí nestačí. Výroba chleba v tomto případě trvá asi čtyři hodiny.

Chléb z umrtveného kvasu
Místo přírodního kvásku se do těsta přidává kvas umrtvený. Uměle zastaveny jsou v něm některé kvasné procesy, které bývají pro přírodní kvásek přirozené. Díky tomu může průmyslový kvas vydržet k použití dlouhé měsíce. Neupravený přírodní kvas bez omlazování "umře" po čtrnácti dnech.

Aby chleba z umrtveného kvasu vůbec vzešel, musí se do těsta přidat droždí. Kvas v tomto případě zajišťuje jenom typickou nakyslou chuť. Chleba se dokyseluje také kyselinou citronovou či octovou.
Pecen může být v tomto případě od smísení ingrediencí hotový za tři hodiny.

Plíseň za tři dny

Klasický český kváskový chléb býval k jídlu ještě po čtrnácti dnech. I když trochu oschlý. Bilance toho, co se dá koupit v tuzemských obchodech dnes, je ve srovnání s ním tristní.

Stačí jednoduchý spotřebitelský test. Koupili jsme 26 chlebů a uskladnili je při nižší pokojové teplotě v obalu, v němž je prodejce nabízel. Za tři dny jich zplesnivělo osm.

Podoba plísně se pohybovala od něžných bílých náznaků až po zelené chumáče, které prorostly kůrkou i střídou. Z dalších odstínů jsme zaznamenali také plíseň černou, která se vyznačovala soustředěnou konzistencí a tvořila malé ostrůvky, dále pak žlutou: ta se naopak rozlézala v neurčitých kolech po krajíci.

Proč bylo plesnivých chlebů tolik? Nejčastější příčinou se zdálo být, že pekaři pecny nedopekli. To dělají proto, aby byl chleba na omak měkčí a lidé po něm sáhli s pocitem, že je čerstvý. Jenže nedopečené těsto je ideálním základem pro rychlý vznik plísně. Část plísňového porostu měl na svědomí jistě i obal. Zejména v případě některých balených chlebů bylo jasné, že je někdo do igelitu uzavřel předčasně - na vnitřním obalu se srážela vlhkost, a ta je pro plísně také živnou půdou.

Potravinářská inspekce takové případy neřeší. Čtyřiadvacet hodin, což je záruční doba u většiny chlebů, bochníky obvykle vydrží bez kazu. Nicméně ještě před dvaceti lety existovala norma, která v případě chleba nařizovala čtyřdenní garanční lhůtu.

Chlebové zákony

Být za starých časů nepoctivým pekařem se nemuselo vyplatit. V 16. století nechali pražští konšelé na jednom z městských brodů postavit zařízení sestávající z proutěného koše a výkyvné šibenice. Pekaře uzavřeného v koši exekutor máčel ve Vltavě, přihlížející po něm házeli odpadky. Byly prý zdokumentovány případy, kdy dotyčný provinilec raději odřízl lano koše nožem a utonul v řece, než aby takovou potupu snášel.

Pozdější soudci i zákonodárci bývali k pekařům shovívavější. Za první republiky třeba existovaly předpisy na určování ceny chleba, po druhé světové válce přišly normy. Ty mimo jiné stanovily, že konzumní chléb má mít trvanlivost čtyři dny.

V současnosti délku trvanlivosti stanovuje výrobce sám na základě zkoušek, které provede. Zejména v případě nebaleného chleba je to nejčastěji pouhých 24 hodin od upečení.

Některá omezení ovšem platí i dnes. Pokud chce výrobce své zboží označit některým z názvů uvedených níže, musí respektovat omezení daná vyhláškou ministerstva zemědělství. I když v některých případech zní označení podobně, rozdíl mezi chlebem může být značný. Třeba u celozrnného a vícezrnného.

Chléb pšeničný musí obsahovat 90 % pšeničné mouky.
Chléb žitný musí obsahovat 90 % žitné mouky.
Chléb pšenično-žitný musí obsahovat 50 % pšeničné mouky a nejméně 10 % žitné.
Chléb žitno-pšeničný musí obsahovat 50 % žitné mouky a nejméně 10 % pšeničné.
Chléb celozrnný musí obsahovat 80 % celozrnných muk.
Chléb vícezrnný kromě pšenice a žita obsahuje nejméně 5 % jiných obilovin nebo olejnin či luštěnin.

Chemie do těsta

Výrobci chleba si po staletí vystačili s moukou, vodou, solí a kmínem. Dnes je naopak kumšt najít bochník, který by nic jiného neobsahoval. Seznamy přídavných látek v běžném chlebu bývají i několikařádkové.
E170 Uhličitany vápenaté se používají jako zpevňující a protispékavá látka. V těstu brání tomu, aby hrudkovalo.
E260 Kyselina octová v chlebu zabraňuje růstu bakterií a kvasinek, dodává taky nakyslé aroma, které chléb ztratil, protože už není z přírodního kvasu.
E263 Octan vápenatý je látka zpevňující a zahušťující chleba.
E282 Propionan vápenatý je konzervant, který zabraňuje nitkování chleba.
E 330 Kyselina citronová se do chleba přidává kvůli schopnosti regulovat jeho kyselost. Také zabraňuje růstu bakterií, kvasinek a plísní.
E 412 Guma guar je vláknina, která se používá jako zahušťovadlo. Chleba je pak vláčnější.
E450 Difosforečnany podporují vytváření plynů a zvětšují tak opticky objem bochníku.
E 516 Síran vápenatý upravuje kyselost chleba a má kypřicí a protispékavé vlastnosti.
Amyláza je enzym, který podporuje zrání a kynutí a zvětšuje objem bochníku. Zároveň zpomaluje tvrdnutí střídy a dává kůrce lepší barvu.
Proteáza je enzym, díky němuž se těsto snáz zpracovává a méně zatěžuje stroje v pekárně.
Lipáza se nazývá enzym, který chleba zachovává déle měkký.
Oxidáza je enzym, který činí těsto na chleba elastičtějším a přitom pevnějším.
Sojová mouka dá chlebové střídě bělejší barvu a zpevňuje strukturu těsta.
Pražený ječmen dá střídě tmavší barvu.
Zdroj: http://hn.ihned.cz/c1-43505500-konec-ceskeho-chleba
Sandrina 20.05.2010

Krásný den,Wahlgrenis,
právě mě u Vás na stránkách oslovilo téma domácí chléb.
Měla jsem hroznou radost, oslovilo mě to a já nedočkavě četla a četla, z obrázků se usmívají nádherné chleby, na které se mi sbíhají sliny.
Normálně totiž pečivo nejím, prostě mi nechutná.
Objevila jsem sice lámankový chléb, který je dobrý, ale...
Prostě to není ono.
Já si chci chleba - svůj chleba - pěkně pohladit rukama, dát do něho svoji energii a dobré pomyšlení, zazpívat mu, aby chutnal, aby zasytil a aby potěšil.
Moc ráda bych ho pekla spolu s mým synem Matějem, aby věděl, jak se to dělá, jak ten zázrak vzniká...
Pečeme spolu často a rádi, zpíváme jak o život a je nám krásně - jen kdyby mi Matýsek tolik neujídal těsto.
Wahl, mohu i já poprosit o recept na bramborový chléb?
Vždy ho budeme péct s pokorou a láskou.
Děkuji moc za všechno moudro a info na Vašich stránkách, které si mě samy našly a ze kterých se pořád dovídám a učím nové věci - a také jsem si od Hopley sehnala orgonity , na které nedám dopustit.
Ale to by bylo na dlouho...
Moc se těším na odpověď.
Lenka 06.07.2010

Domácí bramborový chléb na akci v Krkonoších :
































































© Wahlgrenis 18.07.2010

Ahojky Wahlgrenis,
moc jsme se na pečení chleba těšili, Matýsek pomáhal moc rád, těsto při kynutí chodil hladit a dal mu i pusinku.
Provoněli jsme chlebem celý dům.





Když jsem vyndávala rohlíčky z trouby, srdce se nad nimi smálo,já jsem měla takovou radost a hrdost (asi jako v porodnici, když jsem držela svoje miminko).
Netrpělivě jsme čekali, až dobrůtky vychladnou...
Jedním slovem - vynikající.
Moc ráda sleduji tu radost, ten úžas v dětských očích, jak žasnou, jaký zázrak je pečení chleba, že do těsta přidají vlastně i kousek ze sebe.
A hlavně tam přidáváme DOBRÉ POMYŠLENÍ (a nejen tam), pak všechno chutná ještě trochu líp.
Wahl, moc děkuji, vlastně jste jedním mailem poslala radost nám všem a my ji rozdáváme dál, s láskou a moc rádi.
Krásné, pohodové dny s úsměvem a sluncem v duši.
Lenka a Matýsek 28.07.2010

Ahojky Wahl.,
víš, jak jsme se bavily o chlebě...
Ty když dáš chleba do utěrky, tak pak ho dáš co dřevěného chlebníku?
Neztvrdne a zůstane třeba týden dobrý?
Já chlebník nemám, tak jsem ho dala do utěrky a do igelitáku a on tam zplesnivěl po 4 dnech.
Ten igelit bude asi problém...
Jenže když ho dám jen do utěrky, tak mi v ní ztvrdne.
Co myslíš, je důležitý ten dřevěný chlebník?
Marie 21.08.2010

Milá Marie,
s chlebem se má zacházet opatrně... Od prvního okamžiku, kdy se rozhodneš - ještě v myšlenkách - přivést ho do svého domova, až k poslednímu drobečku si zaslouží trochu jiný přístup. To není normální chléb, který si koupíš v obchodě.
Mně se na skladování osvědčila utěrka, do které balím ještě teplý bochník. Pak ho ukládám do speciální dřevěné schránky na chléb. Následuje fáze konzumace. Opravdu mi chutná...
Doporučila bych Ti péct z kila mouky, z poloviny těsta udělat malý bochník a z druhé poloviny rohlíky. Pokud je i tato dávka pro Tebe příliš velká, mohla bys část upečeného chleba také umístit do mrazáku.

© Wahlgrenis 22.08.2010

Važená paní Wahlgrenis!
Vaše stránky navštěvuji několik měsíců, ale zaregistrovala jsem se teprve minulý týden.
Z velkého množství příspěvků mě mimo jiné zaujal ten o pečení chleba, včetně pěkných fotografií z krkonošské akce .
Doufám, že i mně se při pečení zadaří.
Wahl, musite být velice vyjímečná bytost.
Z řady příspěvků přímo vyzařuje spousta obdivu a lásky k Vám.
Ondy 07.09.2010

Milá Wahlgrenis,
můj první chléb byl trochu tmavší - ze žitné a z části i celozrnné mouky.
Krásně držel tvar a voněl ještě po týdnu...


Ježi 25.09.2010

Wahl...
vždyť Ty si z toho udělala téměř báj :-)))) hihihi skoro veršíky...
Já věty spojovala, ať nevypadá, že zase píšu báseň.... bo fakt jsem seriozně s láskou chtěla děkovat .. ne jen létat :-)
Víš co by bylo úžasné, kdyby si na můj verš složila hudbu, ale to by muselo být asi naopak, já mít Tvou skladbu a ta by rozezněla slova...
Promiň asi z létání, se mi takové myšlenky prohání ....
Chápeš to??
Rosé 25.11.2010

Moje drahá Wahl,
tak to Ti musím napísať.
Včera já pekla chlebík....
Jasně, že jsem chleba pekávala, i ručně.
Tento jsem nedělala ještě přesně podle receptu, až včera, včetně toho kvásku.....
A pak to přišlo :-)
Nádhera...
Úžas...
Ta síla a pokora zároveň se mísila s písní Jiřího Březíka... Co je to štěstí.....
Já kypěla, těsto též...
Kuchyňka se změnila v pekáreň....
Na otázku Co je to štěstí....? Znám odpověď.
Upéct Lacové chleby... myslím toho LACA, co má ZUZKU a přitom je Tvoj...
hihihi... (Jasně. Ona mi ho hlídá... Pozn. W.)
Nádhera, děkuji Tobě, děkuji Zuzce a Lacovi, děkuji jejich babičce ...
Jistě mi dojdou rýmy na chlebík, pak budou věnované Zuzce a Lacovi.
Moji milí.....
tolik jste mne naučili,
dokonce i chleba pécti,
a protože chleba je boží dar,
musela jsem jej velkou část porozdávat dál...
to je pro mne ten drahokam.. slyšíš Áj ??
Od radosti ne od chlubení.
Ruce mne opravdu bolí krásně,
hlava dnes nechrlí básně,
Stojím v údivu a úžasu,
že upečením chleba cítím boží krásu.
Laco až přijde ke mne rým,
i Tvé babičce se odměním...
Děkuji...
Chlebovou energii krásnou posílám ve Slovenský kraj...
Rosé 26.11.2010

Wahl...
vždyť Ty si z toho udělala téměř báj :-)))) hihihi skoro veršíky...
Já věty spojovala, ať nevypadá, že zase píšu báseň....
bo fakt jsem seriozně s láskou chtěla děkovat ...
ne jen létat :-)
Víš, co by bylo úžasné, kdyby si na můj verš složila hudbu, ale to by muselo být asi naopak, já mít Tvou skladbu a ta by rozezněla slova...
Promiň, asi z létání, se mi takové myšlenky prohání...
Chápeš to ??
Rosé 26.11.2010

Wahl,
posílám nádhernou reklamu na mouku, na chléb...
Vidím v ní ten boží dar, o kterém píšeš.
Pavlínka 07.12.2010

Drahá Wahlgrenis,
dakujeme za chlebovu krasu, vzdy potesi, ked sa dozvieme, ako chlebik zapadol do vasich zivotov, co Vam priniesol ... ach, je to uzasne.
Pozdravujeme a objimame.
Zuzana a Laco 16.12.2010

Moji milí,
až dneska jsem čítala Vaš komentář k hudbě a ke chlebíkové kráse.
Přidávám se nebo pripájám..:-)
Ďakujem velmi pekne..
Chlebík peču pravidelně :-))
Ruce boskávám, za tento Váš dar ..
Zuzi a milý Laco, vzpomínám, a hned úsměv na Tváři mám
Děkuji že jste, děkuji znovu a zas za Váš chlebík a přeji vše dobré
v dalším roce a pro sebe si přeji,
abychom sa opět stretli ..
za nedobrú slovenštinu se omlouvám,
ale já to tak mám :-))))
Děkuji čili ďakujem ..
S láskou na Vás vzpomínám
Rosé 31.12.2010

Vážená Wahlgrenis,
nechci marnit Váš drahocený čas,jen pro dokreslení situace - věřím, že náhody neexistují a to že jsem našla vaše stránky zrovna v období, kdy se intenzivně zabývám myšlenkou, že přejdu na vegetariánství, mi přijde jako pomoc "shůry".
Chtěla bych Vás moc poprosit o recept na bramborový chléb, který mi přijde jako skutečný Boží dar, a proto bych byla nesmírně poctěna, kdybych ho mohla s láskou péci pro svoji rodinu.
Předem Vám nastokrát děkuji a přeji Vám mnoho sil ve Vaší zuslužné činnosti.
S pozdravem
Renata 04.01.2011

Dobrý den Wahlgrenis,
ráda čtu příběhy na Vašem webu, jsou inspirující.
Hodně se mi líbí hlavně Vaše zážitky všedních i nevšedních dní (třeba Horovo oko , pletení svetru , cesta za mlékem ...).
To mě vždycky pohladí po duši.
Teď uvažuju, že si začnu sama péct chleba.
Děkuji.
S láskou a úctou
Dana 26.01.2011

Dobrý den,
dnes jsem se náhodou ocitla na Vašich stránkách a velmi mne zaujaly.
Téměř celé jsem je přečetla.
Mám však na Vás prosbu.
Již dva roky trpím alergií - právě na chemické přísady v potravinách. Takže si doma peču a vařím. Když jsem se dočetla o bramborovém chlebu, pochopila jsem, že by mohl být pro mě.
Děkuji moc a přeji hezký den
Jitka 21.02.2011

Milá Wahlgrenis,
chci boží dar dát mé babičce k narozeninám.
Celý příběh ti pošlu, jak dopadlo pečení i proč tento boží dar.
Odvedu syna do školy a mám čas na ten boží dar.
Z celého srdce Děkuji
Andrea 03.06.2011

Milá Wahlgrenis
Delší dobu jsem přemýšlela, co mám koupit své babičce k jejím 86. narozeninám.
Prvně jsem j9 doma udělala 6D fotografii, přesto uvnitř jsem cítila, že ještě něco chybí.
Po brouzdání na tvých stránkách a čtení příspěvku - jak zharmonizovat tělo .
Mně myš sjela na odkaz, od Petrušky a o tom jak jsi pekla chleba , klikla na odkaz a našla nádherné fotografie...
Jen jsem to prohlídla a odešla.
Až dnes, sedím, koukám a mám husí kůži při čtení...
Hned hledám tvůj emailu, našla v něm recept na chléb, od tebe...
Víš, uvnitř jsem se rozplakala...
Já mohu vrátit babičce vzpomínku na mé dětství, kdy ona nám pekla domácí chléb.
Při psaní těchto slov se celá klepu vzrušením.
Také myšlenka, že ti napíši... o tom, jak budu péct dárek z dětství pro mou babičku nejen pro ni, na oslavě bude naše rodina a ten nádherný okamžik nad božím zázrakem … to spojení jako tenkrát.
Když se otevřely vchodové dveře a babička stála s voňavou taškou, a najednou na stůl položila ten zázrak.
Tenkrát jsem nic netušila, co domácí chléb znamená, co vyzařuje, přesto tam byl ten nádherný pocit spojitosti s babičkou, její vůně chleba ve vlasech...
Dnes vím, jaký je to pro mne dar, upéct ho mé rodince a babičce.
Nemohu se dočkat nadšením.
Už, mám napsaný nákup a večer začnu dělat kvásek, uvnitř nádherné nadšení, pokora a souznění, radost...
Je druhý den hodina před polednem.
Za sebou mám krásné chvíle naplněné myšlenkami, úžasem...
Včera jsem si nakoupila a připravila vše na pečení (vše znamená, vyčištění troubu, vymyla dřevěný chlebník a vše v kuchyni, i když denně uklízím, brala jsem to nyní jako posvátný rituál...
Uvnitř mne to jen zpívalo a zpívá.
Včera odpoledne jsem byla na školní oslavě.
Po návratu z oslavy a nákupu jsem si nachystala kvásek.
Jenže ráno po probuzení se mi nezdál tak nádherný jak večer, kdy byl nádherně vykynutý.
Byla z něho hmota plavající v nějaké vodě.
Hned pak jsem ti napsala, Wahlgrenis, zda to tak má být.
Přesto mne napadlo udělat kvásek nový, vždyť večer byl tolik nádherný.
Takže ráno následovalo po té, co jsem syna zavedla do školy, opět kvásek udělat, mezitím uvařit brambory a vše jsem si nachystala.
Jenže bych to asi nebyla já, že se něco stane během přípravy.
Jak jsem vše nachystala, přesela mouku do jediné mísy.
Já myslela, jak ji mám velkou..
Omyl!
Ale zjistila jsem, že nemám v čem zpracovat vše na těsto.
Zašla jsem do špajzu a našla schovaný hrnec, ve kterém vařím kečup a hořčici.
Můj problém vyřešen, zlatý český ručičky (že by můj mozek :o)
Po nakynutí kvásku a vychladnutí nastrouhání brambor, jsem začala pracovat na těstě.
První okamžik zajímavý, jak se vše lepilo...
Později už byl nádherný pocit toto těsto zpracovávat, tolik energie, krásy.
Uvnitř mne nadšení toho malého děcka, které vytváří něco velkolepého.
Nyní píši s nadšením o božím daru a těším se na zítřek, kdy ho dám mé babičce.
Nakukuji pod utěrku do hrnce a vidím, jak těsto nádherně kyne, jak se vlastně rodí něco úžasného.
Netušila jsem, jak může těsto nakynout, nádhera, jak dýchá...
Voní celá kuchyň a já si ho předávám do ohnivzdorných mís na vykynutí.
Těsto je vykynuté, tak s ním do trouby, vše peču na 3 plechách, takže to střídám a mašlovačkou pomazávám vodou.
První vyndávám hotové rohlíky...
Manžel ještě nešel do práce, nakukuje k troubě, že to tu nádherně voní.
Já jsem ráda, že mu mohu dát do práce na svačinu domácí rohlíky.
Ochutnávám a nemohu uvěřit té chuti, jak se tu psalo - jako dalamánek, jen ze světlé mouky, přesto ta chuť super.
V troubě mám tři bochníky, dva menší a jeden velký pro babičku, vše je nádherně nakynuté a propečené.
Vše jsem ti zdokumentovala na těchto stránkách .





A jak píšeš v jednom z příspěvku - Následuje fáze konzumace.
Opravdu mi chutná ...
Já bych dodala ta nezaměnitelná chuť, vůně.
Děkuji ti, Wahlgrenis, dnešní den stál, za to...
Andrea 04.06.2011

Milá Wahlgrenis,
dárek pro babičku měl v sobotu velký úspěch.
Všechny překvapila chuť božího daru.
Také koukali, že jsem chleba upekla já, ta, která neupeče kynuté buchty...
Ale už vím, že i ty upeču.
Co jim nejvíce chutnalo, to že je chlebík uvnitř mokrý (já jim hned neřekla, že je to chleba bramborový) potom si to spojili, že je to tím.
To, že jsem upekla chleby tři, jsou dnes pryč ... s rodinkou jsme sami snědli ten menší a včera, jsme u rodičů udělali takovou akci "Z"...
Vyčistili jsme zadní část zahrady od klestí, černého bezu a souší, z kterého vykoukly nádherné stromy ořechu a švestky, nyní tam majestátně stojí...
Vše nám trvalo přes pět hodin a odměnou pro nás bylo, že jsme si ze zaschlých stromů, souší a haluzí udělali táborák, opekli špekáčky a k nim měli nádherně vonící domácí chléb ...
Bylo to něco nádherného - jíst tento boží dar v přírodě.
Děkuji za nádherný okamžik
S božím darem
Andrea 06.06.2011

Milá Wahlgrenis,
ještě jednou Vám moc děkuji za recept na domácí bramborový chléb.
Už se nemohu dočkat, až si ho upeču.
Těším se na jeho vůni, chuť.
Už teď se mi sbíhají sliny…
S láskou
Sidonie 18.08.2011

Milá Wahlgrenis,
jsou to právě 3 roky, co jsem se zúčastnila Vašeho semináře v Mladé Boleslavi .
Od té doby uplynulo již hodně vody a nastalo mnoho změn.
Jdu cestou lásky, světla, transformace a poznání.
Odklon člověka od přírody je v současné době stále aktuální téma.
A tak se z ryze technického života postupně navracím k darům Matky Země a s pokorou a láskou je přijímám pro své tělo.
Již 2 roky používám k barvení hlavy přírodní henu, s přítelem si děláme domácí víno z vlastních vinných hroznů, na zimu si nakládáme zelí, na zahrádce pěstujeme brambory a zeleninu.
Velice mě oslovil domácí bramborový chléb na Vašich stránkách.
Byla bych velice ráda, kdybyste mi zaslala recept na jeho přípravu.
Byl by to další dar pro můj současný život.
Přeji Vám, ať Vás na Vaší cestě provází láska, štěstí, radost a světlo.
Děkuji, že jsem Vás mohla poznat.
Krásné dny
Irena 19.08.2011

Dobrý večer Wahl,
děkuji za recept na domácí bramborový chléb, který jste nám nadiktovala na akci v Břeclavi.
Zkoušela jsem péct chleba.
Byl z toho nádherný bochník a byl výborný!!!!!!
Má životní premiéra!
Takže moc děkuji a zase někdy nashledanou
Hana 30.08.2011

Milá Wahl,
v kuchyni mi kyne kvásek, zítra budu péct kváskový chleba .
Kvásek má tři fáze, těsto bude hotové k pečení zítra večer.
Naučila jsem se, že lze chleba i péct na vodní lázni.
Nevěřila jsem, dokud jsem to neviděla na vlastní oči ( a neochutnala) - chlebové těsto se dá do mističek vymazaných olejem a vysypaných sezamovými semínky.
Mističky se vloží do vodní lázně, hrnec se přikryje poklicí a podle velikosti misek se vaří 30-45 minut.
Je to moc dobré.
Kváskový chléb vydrží dlouho kyprý a čerstvý, jen se musí dát jen do utěrky a ne do igelitu.
Nevěděla jsem, že kvásek je jedinečný, nejsou dva stejné.
Ale je to logické, i do něho se vkládají energie člověka, tvůrce chleba, proto nemohou mít dva lidé stejný kvásek.
Prý se dříve kvásek předával jako rodinné stříbro, díže na chleba se neumývala, zůstalo tam přilepené těsto, které se pak zadělalo vlažnou vodou a opět vykynulo.
Nikdy jsem vaření neměla ráda, bylo to pro mě jen povinností, ale vařit takováto jídla mě těší.
Libella 09.10.2011

Dobrý den Wahl.
Četla jsem o Tvém úžasném Poprvé .
Dovol, abych Ti poděkovala za jedno mé dnešní Poprvé.
Už před časem jsem od Tebe dostala recept na bramborový chléb od Laca.
Až dnes jsem se dostala k tomu chléb poprvé upéct.
Zážitek je to nepopsatelný.
Ještě stále trvá.
Pekla jsem ho večer.
Hned po tom jsem si řekla, že Ti musím nutně poděkovat a že by se hodilo poslat fotku, jak se chlebík vydařil.
Ale když jsem ho vytáhla z trouby a posléze i dvě skupinky rohlíčků, říkali všichni, že se fotit nechtějí.
Nemohla jsem než jim vyhovět.
Nicméně jsem Ti nechtěla poslat jen samotná slova.
Tak jsem Ti chlebíček nakreslila.











Má v sobě životní energii a nese ho na křídlech motýl, který symbolizuje tvořivost a transformaci.
Do receptu od Laca jsem si na konec za větičkou "Dobrou chuť!" připsala:
Jsi krásný chlebíčku!!
A tvé rohlíčky také!
Každý rohlíček, který vyšel z trouby dostal ode mě pusu, ještě teď mám trochu popálené rty.
A když jsem jedla patku chleba se smetanovou pomazánkou ze sójových bobů, proletěla se má duše v sedmém nebi - bez nadsázky!
Děkuji Wahl za ten recept.
Limurhin 15.09.2012

Milá Wahlgrenis,
peču chleba!!!!
Jen žitná mouka napůl s pšeničnou, voda, kmín a sůl.
Kvásek se mi po dvou letech pokusů konečně podařil a čím je starší, tím je chleba lepší.
Zatím jen v chlebových formách, ale další fáze bude na ošatky a do trouby na plech.
Možná to bude taky chvíli trvat, ale co jde rychle???
To je pro lidi taky divné, protože jsou přeci pekárny, tam to nasypeš a zapneš a nic víc.
Poctivý chleba zaděláš ráno, odpoledne mísíš a večer pečeš.
Je to krásný proces.
Jak na kvásek, má krásně popsané Klára z webu conovéhonakopci.
Podle toho jsem postupovala.
Mám z toho opravdu radost.
Marie 12.11.2012


© Wahlgrenis 13.10.2013

Milá Wahl,
při čtení "vlákna" Domácí bramborový chléb (přečetla jsem ho opravdu celé) jsem si říkala, že bych ráda poprvé zkusila vyrobit vlastníma rukama opravdový chléb.
Podle reakcí ostatních je to opravdu jedinečný zážitek.
Proto bych byla ráda, kdybys mi mohla poslat recept na tento chléb.
Ráda bych si o víkendu prošla celým procesem výroby, ráda bych jej vnímala.
Děkuji.
Iva 07.11.2013

První chléb v kachlových kamnech.
Postupně si zvykám na nový život ve starém domě, který pamatuje (minimálně) rok 1680...








© Wahlgrenis 07.09.2016


















© Wahlgrenis 12.09.2016

Dobrý deň Wahlgrenis,
Mohla by ste mi, prosím, poslať recept na domáci chlieb?
Veľmi ma to oslovilo.
Taktiež mám problém čokoľvek zjesť, často na nič nemám chuť, aj keď mám hlad.
O pečive zo zmrazeného polotovaru už nehovoriac.
Je to absolútne "prázdne".
V práci ma mali za blázna, keď som povedala, že zmrazené polotovary sú hnusné a nevýživné.
A keď prišla debata na očkovanie...
Dobre, že ma za môj názor na farmaceutický priemysel rovno neukameňovali.
Preto rada utekám na Vaše stránky, kde sa cítim príjemne s pocitom, že sem viac zapadám.
Ďakujem z celého srdca, že tu s nami ste, že sem píšete o skvelých receptoch a návodoch, ktoré nás viac približujú k našej podstate.
S láskou
Česima 13.09.2016


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.