NÁŠ PROSTOR: Zrcadla a jejich tajemství
Zrcadlo se v poslední době stává stále viditelnější součástí našeho světa.
Je téměř v každém obchodě, v nákupním centru, které si hraje na "světové".
Provází nás také v prostorách divadelních, kde si odkládáme oděv, v mnoha restauracích a barech.
Nemyslitelné jsou posilovny, tělocvičny a také kadeřnictví a veškeré zkrášlovací salony.
Ženy nosí maličká zrcátka s sebou v kabelce, aby si mohly vždy překontrolovat make-up.
Zrcadla jsou samozřejmá, ale jen málokdo si uvědomí varování, která s nimi do našeho světa přicházejí.
I Feng shui upozorňuje na důležitá upozornění v soužití člověka se zrcadly.
Zrcadla prý neodrážejí duši, a proto se v nich nemohou vidět zlé čarodějnice a upíři.
Není dobré dívat se dlouho do zrcadla, je to projekční plocha, kudy sem přicházejí informace z jiných světů.
Je důležité zvážit, kam zrcadla umístit v bytě, záleží nejen na výběru tvaru, ale i na poloze.
Ideální poloha zrcadla v interiéru je směrem na západ.
Druhy zrcadel Zkuste se nejdříve projít po svém bytě a zjistěte si, kolik zrcadel máte, jde jsou, jaký mají tvar a jaká vůbec jsou.
Každé zrcadlo by mělo být dostatečně velké, bez prasklin a kazů.
Stará zrcadla například z pozůstalosti po příbuzných byste měli nekompromisně vyměnit.
Rámy zachovejte, pokud myslíte, že ještě mohou posloužit, ale stará zrcadla s vámi dál žít nemají.
Opatrní buďte i při nákupu zrcadel v bazarech nebo vetešnictvích.
Nikdy nevíte, s kým vámi vybrané zrcadlo žilo a co všechno muselo prožít a "vidět"...
Všechna zrcadla, která doma máte, byste měli mít perfektně vyleštěná.
Proč potřebujeme zrcadla? Díváme se, jak nám to sluší, kontrolujeme účes, líčení, pánové se holí.
Někteří z nás se učí nenucené úsměvy, aby jim všechno lépe vycházelo...
Už klasik Seneca viděl v zrcadlech symbol mravního sebezpytování.
Postupem let se objevuje také další symbol - sebeláska, marnivost.
Často v zrcadle člověk objevuje stopy vlastního stárnutí a tím se od něho postupně distancuje.
Zjišťuje, že se vlastně už ani tak často do zrcadla dívat nemusí.
Střepy Střepy sice znamenají štěstí, ale to neplatí o zrcadlech.
Ve střepech zrcadla, které člověk rozbije, se prý poškodí i lidská duše.
Podle starých Římanů prý trvá sedm let, než se duše zase vyléčí.
Záleží také na tom, za jakých okolností k rozbití zrcadla došlo.
1. Rozbití zrcadla vzteky
2. Nešťastná náhoda (např. vypadnutí z rukou, když se věnujeme něčemu jinému)
3. Manipulace se zrcadlem, při níž se zrcadlo rozbije
4. Staré, zašlé zrcadlo
Díly a tvary zrcadel Ideálním tvarem pro cirkulaci energie Feng shui v budově je čtverec nebo obdélník (případně kruh nebo osmihran).
Nikdy nepoužívejte zrcadla složená z menších částí.
Jsou nevhodná, protože symbolicky řežou vás i váš život na kousky.
A je jedno, jestli se jedná o zrcadlové pásy, čtverce nebo zrcadlovou mozaiku.
Tohle není vůbec dobrý nápad.
Kde je mít a kde ne Samozřejmě ne každé místo je vhodné pro zrcadlo.
Již notoricky známý je fakt, že v žádném případě neumísťujeme zrcadlo hned proti vstupním dveřím.
Tady se hned odrazí všechno dobré, co by k vám za jiných okolností mohlo přijít.
Byt je tak zcela zbytečně naplněn problémy a konflikty, jejichž řešení obvykle není na první pohled zřejmé.
Stejně tak opatrní bychom měli být při umísťování zrcadla proti oknu.
Tudy také odcházejí energie, ne sice z prostoru, ale z nás.
Ideální je tedy takové místo, kde jsme chráněni zezadu stěnou.
Zrcadlo nikdy nezavěšujeme ani tak, aby odráželo jiné zrcadlo.
Předsíň Zrcadlo v předsíni je důležité, abychom se mohli při odchodu zkontrolovat.
Je ideální v malých úzkých místnostech, pomáhá přesměrovat, aktivovat a udržovat energii.
Navíc dodává prostoru světlo a sílu.
Jídelna Je údajně překrásným dekorativním prvkem, kde odráží jídelní stůl, symbolicky zvyšuje hojnost.
Ovšem zvažte, jestli musíte mít nutně u stolu další "neviditelné" stolovníky.
Obývací prostor Význam správného rozmístění zrcadel zdůrazňuje učení feng-šuej, pocházející z Číny.
Hovoří o optimálním uspořádání obytných prostor tak, aby v něm mohla správně proudit energie.
Nechci s ním polemizovat, ale domnívám se, že čím méně zrcadel, tím lépe.
Ložnice Zrcadlo do ležnice nepatří v žádném případě.
Pokud už ho ale tady mít musíte, měli byste ho umístit tak, aby neodráželo postel.
Chcete-li mít zrcadlo v ložnice chtě nechtě, zakrývejte ho na noc látkou.
Látka by měla ladit s interiérem barevně i materiálově.
Nevhodné jsou ale záclony nebo podobné textilie se síťovanou strukturou.
Látka, které zvolíte k zakrývání zrcadla, by se k ničemu jinému používat neměla.
Zrcadlo nepůsobí jen rušivě, ale pouští do tohoto intimního prostoru nedobré energie.
Spící člověk je bezbranný, nemůže nic dělat.
Nejen rána bývají krušná...
Snad největší chybou je v soužití člověka se zrcadlem umístění na strop ložnice.
Důvodem je vidět to, co by jinak vidět nebylo...
Tady se před ním nikam neschováváte, jen těžko ho překryjete látkou.
Koupelna Jediné místo v bytě, kde má zrcadlo své opodstatnění.
Tady se potřebujeme vidět.
Zrcadlo může být velké, abyste se v něm správně viděli.
Ale veškeré zkrášlovací nebo upravovací procesy by měly být provedeny v co nejkratší době.
Není ale příliš dobré setrvávat před zrcadlem, když nemusíte.
Rámy Při výběru nového zrcadla zvažte také, v jakém rámu je.
Nebezpečné jsou rýhy a ornamenty s hroty, které vystupují do prostoru.
Stejně tak vadí i podivné poličky nebo zdobné prvky ve tvaru lidské ruky.
Rámy by měly být jednoduché, barva ladí s interiérem.
Příliš vhodné nejsou ani rámy broušené, které tříší obraz z místnosti.
Pokud byste volili dřevo, do kterého byste chtěli zrcadlo uchytit, ideální je takové, které ladí s vaším znamením.
Varování Dlouhodobé soužité se zrcadlem může způsobovat změny zdravotního stavu (migrény, poruchy psychiky, zraku, stability).
Není dobré vybírat si prostory v restauracích, bary, vinárny, které mají prostor opticky zvětšen zrcadlovými plochami.
Člověk je v takových místech příliš "odkrytý".
Ideální je chránit si své soukromí v místech, kde nemáte kolem sebe nezvané posluchače.
Podobné je to v mnoha prodejnách, v tělocvičnách, posilovnách, tanečních sálech.
Wahlgrenis 01.02.2009
Dobrý podvečer Milá Wahlgrenis,
přečetla jsem si Tvůj článek o zrcadlech, má to nějakou spojitost s mou otázkou na zrcadlo které rozbil můj manžel?
Chtěl se oholit a rozbil dvojité zrcadlo, takové, co je z jedné strany normální a z druhé zvětšuje.
Po přečtení článku mám docela obavy o svého manžela, co se může stát?
Moc děkuji za Tvou odpověď, pokud si na mě najdeš chviličku.
Měj se krásně,
Lucka 02.02.2009
Ahojky Wahl,
dnes jsi dala na web povídání o zrcadlech a moje dcerka mi přinesla ze školy zrcadlo,které vyrobila...:-).
Je vsazeno do modrého slona..
Vypadá zajímavě...
elkan 02.02.2009
Dobrý den,
děkuji za příspěvek zrcadla a jejich tajemství.
Zrovna včera jsem přemýšlela nad zrcadly v bytě, jestli si nemám v pokoji zrcadlo zakrýt.
Teď už vím, děkuji.
Jen jsem přemýšlela, čím a zda to pak používat pouze jen na zrcadlo.
Iveta 02.02.2009
Naše milá Wahl,
právě jsem si přečetla články Zrcadla a jejich tajemství a Transformace.
U čtení o zrcadlech mi trochu mrazilo, u čtení o transformaci se mi začaly přímo JEŽIT chloupky na obou pažích.
Jsem ráda, že jste tam ten příspěvek dala, protože takhle se podle mne dnes cítí většina lidí, nejen ti "citliví".
Jen ti "necitliví" tomu nepřikládají žádný význam a myslí si, že jen třeba něco špatného snědli, nebo se špatně vyspali.
To teď slýchám celkem často od svých známých, o kterých vím, že by takovému vysvětlení nikdy nevěřili.
Mrazí mne asi zejména proto, že mám poslední dobou trochu panický pocit, že musím všechny kolem sebe před něčím VAROVAT, jen nevím před čím, a dost mne to frustruje.
Dám příklad.
Pracuji ve firmě jako jediná žena se třemi kolegy.
Je to kapitálová firma, která se věnuje pouze investování peněz.
Vše se tu točí jen kolem slov PENÍZE, ZISK, KOUPIT, PRODAT, ZŮROČIT a to vše VÍC VÍC VÍC.
(Někdy si říkám, zda jsem tu správně. I když s kolegy celkem vycházím, každý den cítím tu obrovskou propast mezi námi. Já duchovně založená a stále marně hledající, oni pouze materiálně orientovaní. Pozor - vůbec je neodsuzuju, v tom, co dělají, jsou mistři a já je za to skutečně obdivuju. Chtěla bych mít jejich schopnost jít pevně za cílem a uspět, i když bych se vydala úplně jiným směrem než oni.)
Poslední dobou se jim snažím podstrkávat třeba ovoce, nebo když vidím, že už mají třetí kávu, přinesu jim vodu k doplnění tekutin.
Není to kvůli zalíbení, ale kvůli výše zmíněné frustraci.
Prostě mne nějak PUDÍ snažit se aspoň trochu ochránit i lidi, na kterých mi vůbec nezáleží.
Dokonce se někdy musím hrozně soustředit, abych nevběhla šéfovi do kanceláře a nekřičela na něj, aby se PROBUDIL.
Je to tu občas úplný Matrix!
Tenhle příspěvek jsem napsala proto, že mi pomáhá, když čtu POCITY ostatních přispívajících, nacházím v nich totiž velmi často sama sebe a to nemůže být náhoda.
Spousta lidí je napojena na jedinou myšlenkovou vlnu.
Proto vzkazuji po Vás, Wahl, všem co se v tom najdou:
Nejsme sami (a to mne utěšuje)!
Na závěr bych Vám chtěla, tak jako mnozí jiní, poděkovat za tyto stránky.
Jsou jako labyrint informací, pořád něco objevuju, každý den dostávám alespoň jednu odpověď na nějakou svou dlouhodobou mentální otázku, a každý den mi v hlavě vyvstane alespoň deset nových otázek.
A hlavně za ty otázky jsem Vám upřímně vděčná.
Snad to není moc dlouhý příspěvek.
S pokorou k Universu
Stáňa 10.04.2009
Vážená paní Stáňo,
letos na podzim to už budou 2 roky, co jsem objevila tyhle stránky.
Stále víc mě přitahují, stále častěji je otevírám, teď už prakticky denně, a stále častěji cítím, že mám co napsat - sdělit - předat dál.
A tak to dělám.
Zprvu jsem oslovila Wahlgrenis článkem, který mi teď připadá strašně blboučký až debilní...
Najdete ho v odpovědně někdy v listopadu 2007 pod názvem Pociťuji dlouhodobou únavu a zablokování všech cest.
Cítím to tak, že existuje určitá vysílací a přijímací frekvence.
Buď se na ni vyladíte, nebo ne.
Myslím, že to v průběhu času i kolísá.
Cítím ale totéž, co popisujete Vy.
Denně ráno chodím kolem Obchodní banky v Radlicích a když vidím dav těch obličejů - je mi z toho zle a pak i k smíchu.
Většina z nich - bez rozdílu žen a mužů - jsou takoví gumáci - studení, bez výrazu, zatnutí, ztvrdlí počtáři.
Obdobnou zkušenost jsem udělala sama v roce 1998.
Tehdy jsem několik měsíců marně hledala v Praze práci, a tak jsem se obrátila na svého spolužáka z fakulty, který mě přes své známé zprostředkoval v jedné nejmenované bance možnost nástupu.
Když jsem tam přišla, přesto, že všichni se mnou jednali ÚŽASNĚ A NABÍZELI PRO MNE ÚŽASNÝ PLAT tak:
- rozbolela mě děsně hlava,
- cítila jsem strašlivý nesouhlasný tlak na prsou, ty peníze tam doslova smrděly, bušilo mi ve spáncích, bylo mi zle od žaludku a jediná myšlenka byla
- co nejrychleji vzít nohy na ramena.
Ti lidé, kteří tam pracovali, mi připadali jako mátožné stíny.
I když ještě dnes nemám takový plat, jaký mi tehdy nabízeli, a i když se musíme dost omezovat, abychom se synem vyšli, nikdy jsem tohoto rozhodnutí nelitovala.
Za několik měsíců celé vedení té banky (kterému já bych byla podřízená) zpozavírali.
Pak existuje řada lidí, zdaleka ne takových, kteří o tomhle naladění třeba i vědí, ale jakoby se ho bojí nebo se bojí si přiznat, že je zajímá.
A tak raději tyhle myšlenky a pocity vytěsní a zaplaší pod různými výmluvami a pseudovýmluvami a na chvíli utiší svoje svědomí.
Ti nahlas prohlašují, jak je tahle oblast nevědecká, že je to o zneužívání, poukazují na mezery a chyby atd.
Ale ono TO funguje.
Bohužel to cítím tak, že nic není v životě zadarmo, a za všechno se platí.
Za tyto dary všichni nějak platíme, je to patrně v přímé souvislosti s tím, jak daleko je nám osobně každému dovoleno se dostat a jaký cíl v tomto životě na Zemi máme.
Patrně Wahlgrenis o tom ví nejvíc a ví své - přesto, že jsem ji zatím osobně nepoznala, cítím, že zkušenosti s tím, že ji mnoho lidí nepochopilo a nechápe, má dost bolestné.
Může to být i o jistém druhu osamocení mezi mnoha lidmi.
Čím jsme totiž citlivější, tím jsme zranitelnější.
Ti gumoví jsou jakoby bez srdce, bez citu.
Oni ho jistě také někde trochu mají, ale jsou obezděni, za pevnými hradbami schovaní, právě proto, aby nebyli zranění.
Asi je třeba obojího, tak, jak existuje energie jin i energie jang.
Kdyby nebylo negace, nebyla by viditelná pozitiva, a kdyby nebyly pozitivní věci, neuměli bychom rozlišovat ty negativní.
Přesto je dnešní doba velmi náročná, a to s ohledem na přemíru technologií, které jsou ve své podstatě normálnímu životu a normálnímu člověku cizí.
Komunikace na internetu je báječná věc, ale vznikají sítě zcela zvrácené - copak je normální mít např. virtuální pohřeb, virtuální pohřební stránky s kondolencemi atd.?
Bez pohlazení, podání ruky, přímého pohledu do očí a třeba i políbení - se přece nedá žít.
To ale třeba bezdomovci mají, přesto přochází o život za živa a přichází většina z nich o důstojnost.
Práce a peníze, řád a pořádek, to je také potřeba.
Bez toho se také nedá žít.
A tak všichni po svém hledáme tu úměru, tu zdravou hranici.
A někteří z nás raději usnou, než aby tuhle hranici namáhavě hledali a třeba ji i bránili.
Tak Vás zdraví
Olga 20.05.2009
Je možné uzavřít zrcadlo? Může se stát, že zrcadla jsou v prostoru umístěna tak, že není možné je zakrýt ani přemístit jinam.
Negativní působení energií skrz zrcadlové plochy je možné uzavřít, a to například orgonitem nebo nilským křížem.
W. 12.10.2009
© Wahlgrenis
02.02.2009
Dobrý večer milá Wahlgrenis,
píšu zase. Ale tentokrát mám otázku jiného charakteru - všeobecného. Myslím si, že by to mohlo zajímat i další čtenáře Vašich stránek.
Četla jsem příběh jedné dívky, která si v zrcadle zkoušela pozorovat vlastní auru. Prý viděla různé tváře, psala, že to nejspíš byly její tváře z minulých životů. Pak se "vylila" ze zrcadla černota. Myslela si, že oslepla, ale po chvíli to přešlo. Je to pravda? Je možné v zrcadle vidět své tváře z minulých životů?
Děkuji, jestli si najdete chvilku.
Krásné svátky přeje
Kamila 20.12.2009
Milá Kamilo,
to, co popisujete, je možné. Zrcadla jsou opravdu průchody jinam, jsou to projekční plochy, o kterých se toho zatím příliš neví.
Mám za sebou podobnou zkušenost se zrcadlem, také jsem si "kdysi dávno" chtěla vyzkoušet, co se stane... Také se děly podivné věci, viděla jsem obličej a nebyl to můj obličej, byla to už hodně stará žena, bylo na ní vidět, že toho má už hodně za sebou. Dívala se na mě těma svými očima, jako by chtěla promluvit, a já nevěděla, co mám dělat. Není to dobrý pocit.
Zrcadla by se neměla pokoušet, není to hračka.
Měli bychom být hodně opatrní při jejich rozmisťování v interiéru.
A ještě jedna věc: zrcadla do sebe dokáží stáhnout veškerou energii z prostoru, ať už pozitivní nebo negativní. Pokud takové zrcadlo přemístíme jinam, může tato energie začít vyzařovat do okolí.
© Wahlgrenis
20.12.2009
Milá Wahlgrenis,
sleduji Vaše stránky už nějakou dobu, ale až nyní se na Vás obracím s prosbou o radu. Před dvěma měsíci jsem se přestěhovala s přítelem do bytu po jeho babičce, která zemřela. Starý nábytek se postupně snažíme nahrazovat novým, ale nebude to najednou. Vím, že má v sobě energie, které by nám mohly škodit.
Ale je tady také velké zrcadlo. Myslíte si, že je nutné ho také vyměnit? Rám je krásný, bylo by mi líto se ho zbavit definitivně. Má nějaká škrábnutí, ale člověk je v něm vidět hezky. Poradila byste mi, co s ním máme udělat?
Děkuji za Vaši odpověď.
Annie 14.02.2010
Milá Annie,
stará zrcadla mají v sobě všechny energie, které skrz ně za všechna ta léta procházely, proto bych doporučila výměnu zrcadlové plochy.
Není tedy ani dobré pořizovat si domů zrcadla z bazarů nebo vetešnictví. Nikdy člověk neví, co si s sebou domů přinese. Přestože na první pohled nic být vidět nemusí, zrcadly toho proudí hodně. Jsou to projekční plochy jinam, proto bychom při zacházení s nimi i při rozmisťování v interiéru měli být zvlášť opatrní.
Přečti si např. příběh:
V jedenácti letech viděla z bytu babičky vynášet rakev © Wahlgrenis
14.02.2010
