Co znamená "Nejít proti přírodě"
Člověk si v dnešní příliš uspěchané době moc škodí, a někdy o tom ani neví.
Zkoumá důvody, proč se nedaří, hodiny a hodiny vysedává v čekárnách u jakýchkoli odborníků, jen aby se dozvěděl, kde je chyba.
Ptá se na své zdraví, vztahy s lidmi, kteří jsou kolem něho, ale i na ostatní, kteří ho nějak trápí.
Všechno kolem nás je nesmírně jednoduché.
Tak jednoduché, až se to může zdát absurdní a nemožné...
Nejít proti přírodě - to je soubor několika důležitých pravidel pro život.
Čtěte a pokuste se nad nimi zamyslet ve svém rozběhlém životním příběhu.
Pravidlo číslo 1 - SESTOUPIT Z NADOBLAČNÝCH VÝŠIN
Pravidlo číslo 2 - VCÍTIT SE DO VŠEHO KOLEM
Pravidlo číslo 3 - NEŽÁDAT PO NIKOM ŽÁDNÉ SLUŽBY
Pravidlo číslo 4 - DISTANCOVAT SE OD NEJMODERNÍ TECHNIKY
Pravidlo číslo 5 - VRÁTIT SE K JÍDELNÍČKU NAŠICH BABIČEK
Pravidlo číslo 6 - NEJVĚTŠÍ LUXUS - TICHO
Pravidlo číslo 7 - NEJCENNĚJŠÍ POKLAD - VLASTNÍ TĚLO
Pravidlo číslo 8 - BÝT VŽDY A VŠUDE KLADNÝM HRDINOU Wahlgrenis 25.02.2008
Milá Wahl,
přeju krásný den a posílám úsměv do srdíčka.
Moc se mi líbil Tvůj příspěvek Co znamená "Nejít proti přírodě".
V jednoduchosti je krása.
Žijme jednoduše a bude nám krásně.
Je to tak prosté a přitom tak složité dokázat.
Děkuji Wahl.
Rudbekie 28.02.2008
Milá Wahlgrenis,
chtěla bych se připojit k Rudbekii a poděkovat Ti za "PRAVIDLA".
Poslední dobou se mi nedařilo, ne že bych vyhledávala zdravotní odborníky, ale nedařilo se mi v osobním životě.
Trpěla jsem a pátrala, co dělám špatně.
V čem jdu proti přírodě...
A přemýšlela jsem o pravidlu č. 1 a nevěděla jsem, zda ho chápu dobře.
Pak jsem si četla na Tvých stránkách staré konference a narazila na "malé desatero".
Myslím, že jsem pochopila pravidlo č. 1...
že se nemáme vyvyšovat nad okolní svět, ale máme být naroveň s ostatními lidmi, ale i zvířátky a rostlinkami a i věcmi.
Snažila jsem se vcítit do kůže přítele, nežádat po něm sliby /možno to brát jako službu?/.
Nejvíc mě v uplynulých dvou týdnech pomáhalo pravidlo č. 6 - ticho.
Ani v práci jsem si na PC nepouštěla rádio.
Obrátila jsem se do sebe, pracovala na odpuštění, snažila se můj problém nedržet,
pustit ho a prosit vyšší síly o jeho rozpuštění.
Prostě o nějakou pomoc.
A snažila jsem se, po prvním šoku, vymazat negativní emoce a posílat lásku všem zúčastněným.
Nejvíce to pomohlo mně.
Jednoho dne jsem se probudila "bez okovů".
Měla jsem pocit, že jsem lehká jako ptáček.
Samozřejmě, že to bolí a ještě bolet bude, to si uvědomuji,
ale díky Tobě, naše milá Wahl, se mi aspoň trošku podařilo vystoupit z šablonovitého chování.
Není mi zatím uplně jasné vše z toho, co mě potkalo a proč mě to muselo potkat
a nevím na sto procent, co jsem se měla naučit, ale budu se snažit na sobě pracovat.
Děkuji Ti, drahá Wahl.
Za všechno.
Hlavně za lásku, kterou zde plnými dlaněmi rozdáváš.
S láskou a úctou
Heřmánek 29.2.208
Milá moje "Heřmánku", Rudbekie i jiní...
pravidla, která jsem sem umístila, jsem sepsala narychlo po návratu z Jenče.
Měla jsem původně pocit, že je pěkně rozvedu a zatím jsem je jen nosila v hlavě.
Na té akci ale padl dotaz, proč je tento odkaz neaktivní, tak jsem to musela napravit.
začala jsem pracovat na Horoskopech 2009, jsem docela vytížená, nemám tolik času...
Proto to není celé.
Ale věřím, že někomu tahle slova něco dají.
Vím, že to někdo může mít jinak,
může mít ne osm zásad, ale třeba patnáct, dvacet...
Ať má...
Nechci tady s nikým polemizovat, co je ticho a co je ticho v lese...
Nechci zkoumat, jestli používám mobil a jestli si snad protiřečím.
Nechci tady skládat důkazy, odkud jsem tato slova opsala.
To fakt nemám zapotřebí.
Unavuje mě to.
Nechci...
A doporučuji v tomto případě studovat jiné stránky na internetu.
Jednou (třeba v létě v Krkonoších), milá Heřmánku, se doufám dostanu k dopsání tohoto textu...
Přeji krásné odpoledne, tady v Praze prší.
Wahlgrenis 29.02.2008
Milá Wahlgrenis,
my všichni víme, že jsi moc a moc zaneprázdněná, že času opravdu není tolik, kolik by bylo zapotřebí.
Moc Ti děkujeme za všechno, co sem na stránky umístíš.
Vím, že nemůžeš všechno propracovat do nejmenšího detailu a naservírovat nám to na "zlatém podnose".
Články, kde se musí o Tvých slovech přemýšlet a aplikovat si je na svoji situaci, každý ji má jinou, jsou skvělé.
Konkrétně tato Tvoje pravidla mi moc pomohla.
Bylo to takové nastavení zrcadla v mé situaci.
Ještě jednou Ti z celého srdce děkuji a posílám Ti štěstíčko na kapkách deště
Heřmánek 29.02.2008
Ahoj Wahl,
musím uznat, že na počátku jsi mi dost dala.
Nakonec i impuls k vytvoření vlastních stránek vzešel od tebe a pokud s nadsázkou použiji citát z filmu Sexmise, díky svým stránkám jsem přetavil "sexuální pud" v pud kariéry.
Za to ti moc děkuji, posunula jsi mne o kus dál.
Všichni jdeme po nějaké cestě, někomu stoupá a jinému zase třeba uhýbá nějakým jiným, novým směrem, někdo jde stále stejně rovně a dál.
Díky tobě jsem se začal zabývat Fronpejdží, kterou jsem do té doby nepovažoval za zajímavou a najednou je z ní nástroj, který používám k vlastní zábavě i ku prospěchu.
V životě se stává, že odkudsi přijde impuls.
Někdo ho přijme a naloží s ním smysluplně, jiný šanci mine a prováhá jí.
Já jsem se díky tobě dostal dál a co je horší, dnes už mne tvé texty neoslovují a mnohdy v nich vidím i chyby, odklon od správné cesty.
Vím, nejsi tu od toho, abys se mnou vedla polemiky, co je a není košer a já bych tě měl nechat v omylu a neřešit to.
Když se mi to nelíbí, prostě bych měl jít jinam.
Jenže mávnout rukou nad něčím, co mi připadalo vyloženě špatné, jsem jen tak nemohl.
Uvědomil jsem si, že to, co je v bodech uvedeno prostě nestačí a co víc, může to odvést člověka úplně jinam, na špatnou cestu.
A tomu jsem chtěl zabránit.
Mimochodem stejné osmero jsi odrecitovala už v Krumlově, nebylo to zase tak nahonem.
Kdybychom to tenkrát viděli někde napsané, asi bychom bod za bodem reagovali stejně jako teď a hlavně dřív, než by se to dostalo na světlo Boží.
Už tenkrát jsme se s Babočkou podivili nad nezvyklými prioritami.
Vím, že těžko můžeš přiznat omyl před návštěvníky stránek.
Každá veřejná prezentace s sebou nese riziko, že dojde k chybě a ta se prostě bude muset za každou cenu obhájit, každý tvůrce stránek musí být do jisté míry neomylný, aby udržel pozornost a zájem čtenářů, ti omylní čtenáře obyčejně dlouho nemívají.
Přeju ti obratný jazyk, až budeš v Krkonoších rozepisovat souvislosti k bodům, se zájmem se přijdu podívat, jak se ti podaří k tělu namontovat i duši.
Ne, nemyslím to ve zlém, vůči tobě chovám úplně jiné pocity, než je zlost.
A možná právě proto jsem ti nechtěl prominout pochybení.
Dám na tvou radu a půjdu se zabývat jinými stránkami.
Nechci už podobnou korespondenci opakovat a nejlepší obranou je prevence, tedy odchod.
Držím ti palce, abys v blízké budoucnosti nasbírala dva miliony spokojených návštěvníků stránek.
To, co se ti povedlo je husarský kousek, to se povede opravdu jen málokomu.
A tak ti přeju štěstí, zdraví a sílu táhnout tu káru tvých stránek dál.
Ať je každý tvůj den sluníčkový a ať už nepotkáš žádného nespokojeného rejpala, jako jsem byl já.
Měj se pěkně.
Za všechny své připomínky připojuji jednu velikou omluvu.
Tulipán od Babočky 29.2.2008
Milá Wahl, milá Heřmánku a milý Tulipánku.
Plně souhlasím s tím, že není potřeba všechny informace předkládat na zlatém podnose.
Wahl, co jsi chtěla, to jsi napsala a buď to lidi přijmou, nebo ne.
Nejdřív jsem moc nechápala úplně všechno, no nechala jsem moje podvědomí s těmito informacemi pracovat
a ne co mi to v hlavě seplo.
Už si nepřipadám jako blázen, když ráno zdravím svoje auto, když přesvědčuji svůj mobil, aby ještě fungoval, abych ho nemusela měnit za novější.
Tím, že jsem přestala žádat okolí, aby mi v něčem vyhovělo, se mi vrátilo naprostým opakem.
Když jsem ukázala samostatnost, začalo se mi vycházet vstříc.
Je možné narazit na problém, že zdravý člověk nemusí po nikom vyžadovat služby, je soběstačný.
Ale co až onemocní?
A bude potřebovat služby druhých?
Pokud se nikdo nenajde, kdo by mu podal hrnek vody sám od sebe?
Asi je to zastavení, že se něco v jeho životě, za jeho zdraví dělo špatně.
Ale nechci tu rozebírat ani polemizovat s někým, koho tyhle pravidla neoslovila.
Každý má svůj čas, aby je pochopil.
A pokud se každý bude řídit svou intuicí, tak si v tom tu svoji pravdu najde.
Jsou to univerzální pravidla, která si musí každý přebrat po svém.
Neumím si přesně vysvětlit distancování od nejmodernější techniky,
ale plně souhlasím, že cesta za honbou těch nejnadupanějších super výrobků
nebo za nejkvalitnějším zdravotním ošetřením, nejmodernějšími přístroji,
nemusí být vždy ta pravá.
Ve své zaslepenosti a víře, že nás spasí nejmodernější kus železa, můžem minout lidskou duši.
Milý Tulipánku,
asi už tyhle písmenka číst nebudeš, protože hledáš na jiných stránkách,
ale kdyby přece jenom - Zajímá tě, jak bude Wahl montovat na tělo duši??
Bez Tvého těla by Tvoje duše nemohla být tam, kde je.
Naše tělo je opravdu nejcennější chrám.
A proto bychom mu neměli škodit.
Ani špatnou stravou, ani stresem, ani plasticku chirurgií...
každý ví, co jeho tělu škodí.
A v tomhle pravidlu vidím i návaznost na návrat ke stravě našich babiček.
Žádné chemicky a geneticky upravované potraviny.
Naše babičky jedly chleba se sádlem, jedly i maso, pily mléko se smetanou,
žádné odtučněné tvarohy nebo jogurty s procentem tuku 0,01%.
Jenomže sádlo a maso se jedlo z vlastních zdrojů, ke kterým se člověk choval lidsky.
A taky se jedlo jen, dokud bylo.
Maso bylo jednou týdně.
Až nebylo, muselo se počkat, až bude čas, zabít dalšího pašíka nebo králíka.
Moje babička třeba nikdy nekoupila vajíčko, pokud nemá svoje vlastní, od svých slepic, tak se bez něj prostě obejde.
Jelikož pocházím z rodiny, kde bylo zvykem být soběstačný, ale ne penězi,
ale tím, že se uživíme, sami vypěstujeme a vykrmíme a je to možná vznesně řečeno,
za naši lásku a péči k rostlinám a k dobytku, budem odměněni potravou.
Osobně vím, jak si potom opravdu člověk jídla váží a jak si ho nedovolí vyhodit do kontejneru.
Ztratila se úcta k potravinám, následně ke svému tělu a ke světu jako takovému.
Vžila se představa, že vlastně všechno lze koupit.
A co nejde, tak to není důležité.
Milý Tulipánku,
možná se nad těmi osmi pravidly, co Wahl napsala, zkusíš znovu aspo? trošku zamyslet,
nic nehnat do extrémů a používat při jejich čtení pouze srdce.
Milá Wahl,
děkuji za trpělivost, kterou s náma máš.
Pomohla jsi mi sundat růžové brýle.
A že jsem se tomu někdy zuby nehty bránila.
A čeká mě ještě hodně dlouhá cesta pochopení a změn.
Sluníčko, moc mě mrzí Tvoje problémy s paní, co neví, co je slušné chování
a tím pádem to neumí naučit ani své dva psy.
Držím pěsti, ať se domůžeš svého práva.
Byla bych ráda, kdyby se i dotyčná paní se psy chytla za nos, ale to bych asi chtěla příliš.
Měj se moc krásně, posílám úsměvy do srdíčka.
Rudbekie 3.3.2008
Naše milá Wahlgrenis
při čtení příspěvků "Co znamená nejít proti proti přírodě" je mi nějak smutno.
Už před těmi dvěma lety, co jsem objevila Tvé stránky, jsem věděla, že se musím změnit, a Ty jsi mi ukázala ten směr....
Kdo cestu hledá, ten ji dříve nebo později najde, a nemusí číst rady přímo šité na míru.
Jsi tu na webu již dost dlouhou dobu, a vše k tomuto námětu jsi již tolikrát napsala a rozvedla, vysvětlila...
Ale ten, kdo to vše, co je tak zřejmé nevidí, protože vidět nechce, tomu ani ten zmiňovaný zlatý podnos nepomůže.
Za ty roky moji nejbližší vědí část toho, co vím, vědí, že za mnou chodí jejich ochránci, i mých přátel, vědí, že znám jejich minulé vztahy ke mně, že za mnou přicházejí duše sebevrahů, a přesto jsem jim s těmito věcmi spíše pro smích a diví se, proč oni také ne....
Ono je těžké s těmito dary nebýt za exota, vždyť víš...
Na otázku, proč se smějí a pochybujím mi bylo řečeno, že je lepší, že nevěří, protože by to vše neunesli...
Myslím, že není třeba více Tvá slova rozvádět.
Přeji Ti hodně lásky a síly.
Konchedras 04.03.2008
© Wahlgrenis
04.03.2008
