Dostala jsem na svou životní cestu tři dary
Milá Wahlgrenis,
mám tady jeden sen.
Moc bych Tě prosila o jeho výklad.
Snažím se být i v tomto samostatná, snažím se dle mé intuice z něho vzít výňatek pro mou životní cestu.
Prosím, jestli Tě to nezatíží, pomoz mi trochu. Předem děkuji.
Zdál se mi na 6.11.2004.
Měla jsem pocit, že jsem moc neodpočívala, jako bych celou noc někde lítala.
Byla jsem někde u moře asi jako turista.
Nejdříve jsem si lebedila v nějakém pokoji a povídala si s mým blízkým člověkem.
Bylo mi příjemně, ostýchavě jsme se políbili, cítila jsem něco, co mi už dávno chybí...
Měla jsem pocit, že jsme k sobě našli cestu.
Za malou chvíli zmizel (odešel). Byl to moc příjemný zážitek.
Sen pokračoval dalším dílem.
S mými dvěma přáteli a mým synem jsem se vydala na cestu pouští.
Šli jsme po stezce po pískovcových horách.
Byla obtížná, ale mohli jsme shlédnout mnoho zajímavého jako např. vodopády, vzácné starodávné škeble...
Stále nás někdo upozorňoval se zvednutým prstem na pohyblivé písky.
Myslela jsem, že to byl nějaký průvodce, ale došlo mi, že to byl anděl strážný.
Došli jsme do chýše nějaké "vědmy".
Sem syn nedošel.
Byly to prostory staré nuzné chýše, jen malý stolek, u něhož žena seděla a malá pohovka nebo matrace.
Vyzvala nás, ať si uděláme pohodlí, že nám dá energii.
Její působení bylo tak silné, jako bychom byli napojeni na 220 V.
Na stolku měla různé svíce bílé barvy.
Pak otevřela šuplík a z něho na mně vykoukly karneolové kamínky, velice mě uchvátily.
Koupila jsem si je u ní za 401 Kč.
Měla jsem z nich velkou radost, už dávno jsem si je přála.
Vydali jsme se na cestu zpět. Tady se opět objevil syn.
Zpáteční cesta se mi zdála těžší.
Po naší levici nás doprovázely 3 ženy (bytosti). Že by naše štěstí?
Po této cestě se naše kroky rozdělily.
Můj známý mě vyzval, ať se za ním zastavím, že jde na kávu, rád by mi řekl ještě několik informací.
Chtěla jsem ho následovat, ale mé kroky někde zabloudily.
Došla jsem snad na nějaký starý vrak lodi, kde pobývala další "vědma".
Nejdříve jsem se chtěla porozhlídnout po okolí.
Byla tam nádherná pláž a krásné moře.
Šla jsem po molu, které se postupně svažovalo do moře.
Právě před mým pádem do moře mě zachytila ruka této ženy.
Upozornila mě na možné nebezpečí pro mě v tomto místě.
Spadla tam nakonec sama, jako by mi pomohla naplnit osud.
Po té mě vzala do své skromné kajuty, kde pobývala se svou dcerou.
Obdarovala mě průzračnou lahvičkou ve tvaru P. Marie se žlutozlatou vzácnou tekutinou.
Několikrát kladla důraz na to, abych ji opatrovala jako oko v hlavě.
Nikdy ji nesmím ztratit, prý je to mé štěstí.
Obě ženy se s touto lahvičkou rozloučily tak, že P. Marii políbily, jedna křížkem na růženci a druhá medailonkem, který nosila na krku.
Po té jsem se chtěla ubírat za mým známým, ale bohužel jsem ho mezi davem lidí nenašla.
Snažím se tomu porozumět tak, že chvíle pro informace ještě nenastala.
Z tohoto snového příběhu vnímám a cítím v sobě velkou vděčnost za 3 dary:
ENERGIE, KARNEOLOVÉ KAMÍNKY, LAHVIČKA VE TVARU P. MARIE.
Připadá mi to jako průřez mou životní cestou.
Nebude lehká, ale zvládnout se dá a navíc s dary.
Drahomi 08.11.2004
Milá Drahomi,
nevím vlastně, proč se mě ptáš na výklad tohoto snu, když sis jej krásně vyložila sama.
Je úžasný svou mnohoznačností, svou rozprostřenou nabídkou, která je Ti činěna.
Dostáváš skutečně obrovské dary do života.
Jen vědět, jak s nimi naložit...
To, že Ti zmizel Tvůj známý, není žádnou tragédií.
Lidé se během života mnohokrát vymění.
Málokdy se udrží přátelství z dětství až do smrti.
S tím, jak se měníme, mění se i lidé, s kterými si máme co říct.
To je přirozený vývoj, neboj se toho.
Naopak je zde pro Tebe obrovská šance, že Ty máš na to zvládnout všechny potíže.
Jsem ráda, že se i v této pohnuté době mohou zdát i takové sny.
Už to vypadalo, že štěstí a naděje navždy někam odešly.
Jako by se chystal skutečně už jen ten konec světa.
Proto Ti chci, Drahomi, moc poděkovat, žes svůj sen poslala.
Díky.
© Wahlgrenis
08.11.2004
