Zdálo se mi o Vás, nebyla jste v ateliéru, kam jsem za Vámi přijela
Dobrý den paní Wahlgrenis,
také mně se o Vás zdálo, i když jsem Vás v tom snu vlastně nepotkala.
Sen začal tak, že jsem se octla po předchozí domluvě ve Vašem ateliéru.
Byla jsem velmi překvapena jeho zařízením, protože v něm byl starý černý psací stůl, asi tak ze 30. let, na něm počítač a ostatní zařízení kancelářské, asi tak ze 60. let.
Zabydlená kancelář, kde bylo vidět, že se pracuje, ale také tam byla stará postel.
Tedy nevím, proč jsem se tomu podivovala, protože ve skutečnosti tomuto vůbec nepřikládám důležitost.
Přišla tam nějaká žena, která mi vysvětlila, že jste musela odjet na neodkladnou služební cestu se svým šéfem.
Ouha, další překvapení.
Wahlgrenis a šéf?:-))
Také mi vysvětlovala, že jste se mi chtěla telefonicky omluvit, ale nešlo to, a že už se ten den nevrátíte.
Najednou jsem si uvědomila, že mě čeká daleká cesta domů, že ateliér se nachází ve Vrchlabí /večer před spaním jsem četla, že je tam vyhlášená a dobrá porodnice/.
Strašně nerada jezdím hromadnou dopravou.
Přiznám se.
Chtěla jsem mít z té marné cesty aspoň něco, tak jsem se té paní ptala na Vaše soukromí.
Zda máte manžela, hodné děti a jak jste vůbec spokojená, i když nedávno jste napsala, že Vám nikdo štěstí přát nemusí, protože jej již máte.
Vyzvídala jsem opravdu diplomaticky.:-))
Zajímalo mě to proto, že jak jste sama několikrát psala a já s tímto tvrzením souhlasím, že vždy je něco za něco.
Paní mi odpověděla stejně diplomaticky, jako já se ptala, takže jsem se nedozvěděla nic, ale usmívala se.
Z toho jsem vyvodila, že šťastná jste, ať už s manželem a dětmi, nebo bez.
Vlatně se v tom snu neodehrálo nic podstatného, ale já se probudila s jakýmsi zvláštním pocitem uspokojení.
Přeji Vám hezké dny.
Jarmila 20.06.2009
© Wahlgrenis
20.06.2009
