Zdálo se mi o zesnulém manželovi, zemřel mi v náručí
Milá Wahlgrenis,
přeji Vám krásný večer a posílam pozdrav z Moravy.
Píši Vám ohledně mého snu.
V sobotu ráno v 6:00 mě vzbudil sen,ve kterém se mě zdálo o mém zesnulém manželovi.
Zemřel 17.2.2009.
Takže to není dlouho.
Od pohřbu se mně zdálo pár snů, ale přesně si je nevybavuji.
Tento byl úplně "živý".
Manžel v něm nosil z auta pytle s cementem (loni jme opravovali dům,už byl nemocný,ale pomáhal, jak mohl).
Vtom jsem tam přijela autem a když jsem ho viděla, jak nosi pytle s cementem,jsem mu řekla, proč se s tím tahá, když je nemocný - a to se mu jeden pytel roztrhl a sypal se cement na zem.
Sedla jsem si tam a on došel ke mně, měl v tom snu nateklý obličej (přitom než umřel, měl nateklé nohy - ne obličej).
Opřel se o mě, já mu držela hlavu v klíně a on mi v tom snu zemřel v náručí.
Pořád na ten sen musím myslet a když si ho vybavím, tak pokaždé se mně chce brečet.
Do té doby jsem si myslela, že jsem jeho odchod zvládla, ale od té soboty na něj pořád musím myslet.
Nevím, jestli to může být ovlivněno tím,že máme doma ještě urnu,kterou už snad tento týden uložíme na hřbitově.
Byla bych moc ráda milá Wahlgrenis, kdybyste mně mohla objasnit, jestli ten sen pro mě něco znamená.
Třeba nic, já nevím, ale pořád na něj musim myslet.
Budu ráda, když mi odpovíte.
Jinak Vám přeji krásné jarní dny a hodně lásky do další Vaší práce.
S láskou
Mirka 23.03.2009
Milá Mirko,
Váš živý sen je hodně symbolický.
Jednak Vás má - to je asi nejdůležitější - vykolejit z běžného stereotypu.
Manžel moc toužil zemřít při Vás, ve Vaší náruči.
Nepopisujete, jak to bylo...
Vnímám tady problém s krví, snad infarkt.
Určitě Vás měl moc rád.
Dokonce i ten cement napovídá cosi o tom, že stavba nebyla dokončena.
Cement je důležitou součástí každého domu, drží, pevně drží.
Ovšem toho se manžel nedožil
Pytel se trhá, cement se sype na zem.
Nateklý obličej bychom mohli přeložit také jako masku.
Docházelo k odstupu mezi Vámi a jím.
Možná i nyní vnímáte, jak s odchodem Vašeho manžela odešla ochrana Vašeho domu.
Nic není jako dřív...
Tolik byste chtěla vrátit čas.
Tento životní příběh skončil, je třeba jít dál.
Neměla byste se pořád otáčet do minulosti, neměla byste se trápit a plakat.
Každý jednou zemře.
Jeho duše se na Vás dívá a trápí se, když Vy se trápíte.
Měla byste opět své srdce naladit a zkusit se opět usmát.
Zmiňujete ještě urnu, kterou máte dosud doma.
Až ji budete ukládat do země, měla byste v tu chvíli na manžela vzpomenout.
Ale hlavně za všechno, co bylo mezi Vámi poděkujte.
Za to hezké i za chvíle, které Vás bolely.
Hodně se Vám uleví.
Sen Vám naznačuje, abyste nezůstávala u nedokončené stavby, ale pokračovala dál.
© Wahlgrenis
23.03.2009
Milá Mirko,
když jsem četla Váš příspěvek, vybavil se mi můj sen, který jsem měla asi měsíc po smrti mojí maminky.
Nebudu tady celý sen popisovat.
Podstatné bylo to, že jsem já sama musela své mamince sdělit, že tady už nemá být, že je mrtvá.
Vše se odehrávalo v prostorách nemocnice.
Vše bylo značně ponuré a depresivní a ona plná otázek, veselá i zklamaná zároveň....hrozný sen.
Po čase mi došlo, že její duše byla smrtí zmatená, možná mě hledala, bloudila, prostě nevěděla.
Ani nevim, jestli to co se mi zdálo, byl obyčejný sen.
Bylo to něco jiného, taková zvláštní komunikace.
Asi jsem to jinak než ve "snu" s maminkou neuměla zvládnout.
Já si toto vše vyložila po svém.
Je to už 9 let a pořád si myslím, že potřebovala slyšet ode mě ujištění, že je mrtvá.
Mně osobně to pomohlo.
Od té doby další sny s maminkou byly mírné, byla v nich tiše přítomná, jakoby divák mého života.
Přeju hodně sil.
Dana 24.03.2009
Milá Wahlgrenis,
zdravim Vás a moc děkuji za Vaši odpověd.
Manžel zemřel na rakovinu plic spojenou s trombozou - takže problém s krví je podle mě správný.
Zemřel v nemocnici a já u něj nebyla, i když jsem si přála v tu chvíli být s ním!!!
ČEMU ALE NEROZUMÍM JE TO VYKOLEJENÍ Z BEŽNÉHO STEREOTYPU...
A TO O TÉ MASCE!
Měla jsem manžela ráda a vím, že i on mě, i když to nedával najevo tak, jak bych si to já přála.
Na domku si moc zakládal a je pravda, že stavba dokončena nebyla.
Čeká mě a syna ještě spousta práce, než dům dokončíme, jak jsme to s manželem plánovali.
Udělám vše pro to, abych pokračovala se stavbou dál, ale i s životem!
Vím, že člověk by se neměl otáčet za minulostí - tam už nikdy nic nezměníme!!!
Snažím se žít přítomností a nemyslet na to, co bude.
Máte pravdu, že nic není jako dřív a už nikdy nebude.
Smrtí manžela mně začala další etapa života.
Jen pořád přemýšlím, jestli jeho dušička nebloudí, a je tam, kde má být.
Snad ano, snad je tam, kde jí je dobře.
Zítra se synem půjdeme uložit urnu na hřbitov.
Určitě na manžela vzpomenu a poděkuji za vše, co pro mě a pro syna v životě udělal.
Ještě jednou Vám děkuji, že jste mě odepsala.
Při čtení a psaní emailu brečím..
Vím, že musím jít dál... a brát život tak, jak je...
Těšit se z toho, co mě čeká a radovat se z každé prožité minuty.
Mějte se moc a moc hezky
a přeji Vám lásku, štěstí a hodně elánu a radosti do života a do Vaší práce.
S láskou
Mirka 24.03.2009
