Byla jsem ve světlém prostoru, i s postelí a peřinou
Milá Wahl,
moc Tě oba s Pájou pozdravujeme a posíláme hodně lásky. Nejen slovy... (Pája se mě ptá, jestli jsem Ti něco psala a jestli jo, nebo jestli se chystám, tak ať Tě prý pozdravuju. Je prostě úžasnej...)
Myslela jsem, že Ti nebudu chvíli psát, ale stala se mi taková věc, kterou považuji jako hodně zásadní pro mě... A úžasnou...
Začalo to nenápadně už ve středu, kdy se mě už od rána pokoušely různé negativity strhnout na svůj proud. Věci, prožitky a události, které mě v minulosti zraňovaly, se začaly připomínat v nebývalé intenzitě po celý den. Vše jsem se snažila prosvěcovat láskou a pochopením, afirmacemi, zpěvem... a tím uvést tyto prožitky do rovnováhy. Nechtěla jsem se tomu poddat a připustit si to všechno zpátky. Měla jsem pocit, že jsem se dostala na vlnu lásky...
Večer jsem kolem sebe cítila krásnou andělskou energii a hlazení po vlasech. Bylo to pro mě jako pochvala, že jsem něco zvládla..
Druhý den ráno jsem se probudila a začala jsem si představovat, že v sobě spojuji svou mužskou i ženskou část dohromady. Přijímala jsem se. Spojovala jsem si to všechno a měla k tomu i různé povídání. Jenom si už nepamatuju, co jsem všechno říkala. Šlo to spíš skrz mě, tak jsem říkala a představovala si, co mě zrovna napadlo.
Foto: © Ája a Pája
Pak jsem podruhé usnula. To, co se mi zdálo, bylo hodně silné a živé... Zdálo se mi, že jsem ve světlém prostoru, i s postelí a peřinou (zase jsem si tohle vzala s sebou..). Připadalo mi, že jsem se tam dostala nějakým vírem.
Přede mnou jsem viděla něco jako měděnou desku, kde byly plasticky vystouplé domy, města, stavby, symboly. Vím, že jsem hledala, jestli je mezi tím i pyramida. Celé mi to připadalo jako v jiném čase i prostoru. V nějakých časových smyčkách. Vnímání reality z mnoha pohledů, kdy je celek dán dohromady jedním prožitkem, ale složen z různých horizontů.
Podívala jsem se před sebe a viděla jsem jak z mlhy vystupuje dušička. Za chvíli se zformovala do miminka.
Ptala jsem se: "Ty jsi můj andělíček strážníček?"
Pocitově jsem dostala odpověď, že ne. Toho, na koho jsem se ptala, jsem cítila za sebou.
Řekla jsem: "Ty jsi moje miminko?" Natáhla jsem ruce před sebe a řekla jsem mu: "Pojď ke mně, já tě pochovám."
Pamatuju si, že jsem měla pocit, že po rukou vklouzlo do mě. Pak jsem se ocitla znovu ve velmi silném víru, kdy jsem se otáčela i s peřinou proti směru hodinových ručiček. Byla to ohromná rychlost. Otáčela jsem se na té posteli. Celou dobu jsem si říkala: Pane Bože, prosím, ochraňuj mě. Dokola. Po chvíli to skončilo a legrační na tom bylo, že jak jsem se rychle otáčela s tou peřinou, tak se tou odstředivou silou jakoby odvál cíp peřiny nahoru a po zastavení to zase žuchlo zpátky. Takový detail, kterého jsem si všimla, ale musela jsem se tomu smát. S úžasem.
No a pak jsem se na etapy probouzela. Nejdřív jakoby do jednoho sna ze kterého jsem usnula do toho druhého. Zvláštní. Už se mi to taky několikrát stalo. Nevím jak to blíž popsat. Jako když se ti zdá, že ve snu jdeš spát a usneš a v tom snu se ti něco zdá.
Tak trochu jsem koukala na realitu, cítila jsem se tak nějak dobře. Ptala jsem se pocitově, co to mělo znamenat. Přišlo mi, že se to ve mě všechno spojilo a propojilo??? Ženská část s mužskou a přijala jsem i dítě, kterým jsem nikdy v tomhle životě nebyla.
Co si o tom myslíš? Za tohle vděčím Saint Germainovi, Hoplee, Tobě i sobě. Co mi tenhle zážitek přinese do budoucna, nevím. Vše přichází po krůčcích a pozvolna, že si ani člověk těch změn nevšimne. Až po čase zjistím, že je něco jinak. Tohle bylo hodně silné, nezapomenutelné.
Dopoledne jsem se cítila dobře, ale během dne se mi začala motat hlava, potit se, bylo mi špatně. Měla jsem dojem, že se na mě něco valí. Jeli jsme se projít s Terezkou a Pájou do lesa. Mně tohle připadalo jako kompletace a ucelení osobnosti...
Moc ráda bych Tě zase někdy viděla.
Mám Tě moc ráda a těším se.
Ája 05.02.2010
Krásný den milá Wahlgrenis.
Četla jsem příspěvek od Áji a už podruhé se zminuje o Saint Germainovi, chci Áju poprosit o informaci, kdo to je, jestli to je nějaká kniha nebo jak si v tomto směru pomoci.
S láskou na vás myslím.
Hanka 05.02.2010
Milá Wahl,
až teď mě docvaklo, co Hanča chtěla. Týká se to kouzelných tvořících formulí, vět Já jsem, z učení Saint Germaina. Viděla jsem pár těchto větiček uveřejněných na netu. Nevím, jestli se dá sehnat nebo jestli vyšla knížka s tímto učením. Možná ano. Nezjišťovala jsem to. Ke mně to přišlo jinou cestou.
Přemýšlela jsem, na začátku tohoto týdne, jestli tyto věty může používat každý. Asi ano, ale je potřeba k tomu přistupovat s velikou pokorou a láskou. Je to pro člověka, který jde duchovní cestou a ví, jak je použít. Na co.
Důležité je neustále myslet na to, čeho chceme dosáhnout, kam dojít. Ptala jsem se zrovna nedávno jednoho človíčka, na jeho názor týkající se tohoto tématu. Odpověděl mi: "... ale na druhou stranu bych ho ani nedával lidem, kteří nenastoupili na vědomou duchovní cestu .. toš poslouchej intuici .. ptej se .. bude ten člověk zacházet s tím textem s úctou, respektem a bude ho využívat ke svému rozvoji? .. pak mu náleží .. pokud je odpověď nevím či ne .. pak ať si počká tak asi tak bych odpověděl..."
Jinak lze ve větném spojení Já jsem...... mladá, krásná, zdravá (viď, Majko?) použít cokoliv. S pozitivním spojením - to nás povznese, dostane výš. Nebo s negativním spojením - to nás zase posune opačným směrem.
Takhle bych odpověděla...
Ája 05.02.2010
Milá Wahlgrenis,
děkuji Áje za odpověď a za vysvětlení. Můžu jen říct, že jsem nastoupila na dlouhou vědomou duchovní cestu(aspoň se snažím), a použiji text ke svému rozvoji s úctou. Děkuji Ájo za tvá slova...
Hanka 05.02.2010
Milá Ájo,
tento sen byl hodně živý, když jsem ho poprvé četla, naprosto jasně jsem vnímala tu rychlou rotaci v prostoru. Vůbec ničemu se nedivím. Ani rotaci, ani pyramidám... Tohle byl sen z kategorie těch vyšších, které nám dávají vědět, že život není jen o tom, jak přežít dnešek a probudit se do zítřka...
© Wahlgrenis
08.02.2010
Milá Wahl,
moc Tě zdravím a moc děkuji za odpověď. Vážím si každého tvého slova...
Myslela jsem si, že se to všechno na chvíli uklidní. Stavy, které jsem poslední dny zažívala, byly zvláštní. Neschopnost cokoliv dělat, i když jsem chtěla, tělo moc poslouchat nechtělo. Bylo toho víc.
Na dnešek mi ve spaní někdo říkal, utkvěla mi v hlavě slova, která jsem si napsala: "...že do mé korunní čakry, do aury, byly umístěny krystaly, které budou pomáhat lidem????? Díky nim budu moct působit na lidi???" Jak a co, to přesně už nevím.
Tak nevím, jestli se nemám začít bát a mít strach, cože se to děje. Strachu jsem se začala zbavovat, ale ještě to není všechno pryč. Ale určitá nejistota, nevědomost tady je. Co se to děje? Občas, už od září jsem měla pocit, že ke mně někdo přistoupí, vezme mě za hlavu, za spánky a magnetizuje mě. Nebylo to nic, co bych vnímala jako zlé... Den před
Krsmolí se mi to stalo taky.
Zrovna jsem ležela, dělala si různá cvičení, řekla jsem větu: "Přijímám to, co mi Bůh posílá." Jen tak mě to napadlo. Měla jsem zavřené oči. A v tom mě zase někdo chytil za hlavu. Tentokrát to bylo už hodně silné. Objevil se mi před zavřenýma očima tunel a na konci tunelu jasně modrý kruhový otvor. Měla jsem pocit, že nesmírně rychle letím tunelem k tomu světlu. Nemohla jsem ani udržet zavřené oči, jaký to byl tlak. Když jsem je pootevřela, tak tam nic nebylo. Ale když jsem je zavřela, tak ten let stále pokračoval. Celé to trvalo možná pět minut.
Celou dobu jsem prosila o ochranu a modlila se. Když to skončilo, cítila jsem se skvěle. Povzneseně. Rozzářeně. Nic mě nerozházelo. Ani to, co mě dřív dokázalo snadno vytočit. (Např. hašteření dětí.) Tento povznesený stav trval nějaký čas. Připadá mi, že vždycky dostanu tak trochu okusit, kam bych se mohla dostat, když budu se sebou něco dělat.
Měj se moc hezky, posílám ti pohlazení a hodně lásky.
Ája 08.02.2010
Wahl,
včera jsem si dala derivační koupel. Jenomže to asi už nebudu dělat večer, protože jsem na dnešek spala asi jenom hodinu. Nebyla jsem ospalá, tak jsem jenom ležela. Večer jsem zase viděla na obloze to,
co s tebou na náměstí v HK .
A v noci zase takový sen...
Usnula jsem až o půl čtvrté na půl hodiny. Samozřejmě, že se snažím dělat si ochranu a prosím ochránce a ty, kteří nade mnou jsou.... Během té půl hodiny se mi zdálo, že jdeme s Pájou a dcerou z jednoho obchoďáku v HK, takovou klidnou ulicí. Bylo tam víc lidí. Přiběhnul ke mně takový roztomilý chlapeček, tak tříletý a říkal mi, že není, nebo je můj tatínek. (Tenhle detail mi totiž vypadnul z hlavy). Přiběhnul k nám jeho tatínek a já mu říkala, co mi jeho chlapeček říkal. Pak tatínek odešel a já za ním poslala i jeho chlapečka. Pak jsem se podívala na Páju a ten s dcerou pozorovali oblohu. Podívala jsem se tam taky. Bylo tam plno těch blikajících světýlek. Přímo nad námi se postupně objevila celá kosmická loď se všemi světýlky atd. Zdála se mi od nás docela kousek. Jenomže pak jsem měla pocit, že mně to začíná vtahovat a magnetizovat a naplňovat kosmickou energií. Měla jsem pocit, že jsem vytahovaná z těla zaživa. Že je tímto způsobem tělo léčeno a probouzeno... Nevím, jak přesně tenhle pocit popsat. Cítila jsem obrovské vlny kosmické energie. Jenomže jsem měla i obavy.
Říkala jsem: "Chci zůstat tady na Zemi." Pořád dokola. Až to přestalo. Jenomže jsem se začala probouzet přesně s těmi pocity zažívanými ve snu. Cítila jsem otevření a takový tlak v oblasti mezi solar plexem a hrudní kostí. Vím co tam je... Bylo to hodně příjemný. Nepopsatelně. Ale na druhou stranu jsem se do toho nepoložila úplně a odevzdaně s tím, že bych věřila něčemu.....někomu..., aby se se mnou dělo něco takového, nekontrolovatelného.
(Jsem znejistěná tímhle. Když jsi se mě ptala, jestli náhodou taky v prosinci neodlítám.. To víš, že mě to vrtalo, zvlášť po těch všech zážitcích. Pořád dokola jsem říkala, k sobě, k Vesmíru, že jsem si vybrala život tady na Zemi, že tady chci zůstat, že můj život tady má svůj důvod i smysl.... že pro mě by cesta nějakým útěkem nevedla... to by pak nemělo smysl nic, kdyby se dalo utéct od rozdělané práce ne?)Zvláštní na tom celém je, že tohle celé začalo v okamžiku, kdy jsem začala odkládat ty své strachy. Ale v docela rychlém sledu. Až si říkám, jestli je to normální? Ale co je normální? Ale říkám si, jestli je tohle všechno dobře. Jestli to jde tak jak to jít má....
V Lanškouně jsi mi vyložila, že jdu proti vodě. Jo. Já totiž kolem těch Vánoc přestala některé věci dělat. Z výše popsaného důvodu. A teď něco málo řeknu, udělám a děje se zase tohle. A ještě ke všemu mám pocit, jakoby mě vzadu rostla hlava nebo co se tam probudilo. Víš, nerada bych se stala nějakým pokusným tvorem. Ale jinak si připadám obyčejná, normální. Spíš jsem se povznesla nad některé věci, co mě dříve vadily. Snáším realitu mnohem líp a pokud se o mě něco pokusí, tak to dokážu rozdýchat, zareagovat jinak. Nedusím to v sobě. Zatím bych to celé popsala jako zmatek... Snad to bude dobrý. Těším se na obyčejné věci...
Přece jenom si připadám obyčejně normální a chci, aby to tak zůstalo, aby se tak na mě všichni dívali. Jenom zatím některé věci nechápu. Jestli to je dobře nebo ne...
Pa
Ája 09.02.2010
Milá Ájo,
je těžké reagovat, aby odpověď byla přijatelná... Dějí se věci, které nejsou jen z této reality, to už jsme si zvykli. Jsme v hmotných tělech, žijeme tady, to jsi popsala krásně. Nemůžeme se nikam stěhovat, nikam nastupovat, i když se dvířka otevírají. Žijeme tady a není to náhoda. Mnoho lidí (duší) je tady s jistým plánem, neno možné se k němu otočit zády a tvářit se, že se jich to netýká. Úkol, s kterým jsme se sem narodili, nemusí být pro každého příjemný, jasný a ideální. Je mnoho cest jinam, jinde, jinudy. Jenomže ty se nás právě netýkají. Musíme si odžít svůj život tady, na této planetě, v této zemi, s lidmi, kteří jsou tady kolem nás. Nesmíme o této cestě pochybovat. Každý tady mámě nějaký úkol, každý život má svůj smysl, i když je mnoho lidí, kteří o tom pochybují...
Tvé sny i to, co prožíváš za bdělého stavu, jsou dokladem toho, že je ještě cosi neuchopitelného, na co se nedá jen tak sáhnout, ale před čím bys rozhodně neměla zavírat oči. Vesmírné bytosti jsou kolem nás, snaží se kontaktovat toho, kdo je na to připraven, ale rozhodně nebudou komunikovat s každým, kdo to jednoduše řečeno CHCE. Tady fungují jiné komunikační vazby.
Strach bys ale měla definitivně odložit, daří se to, já vím.
© Wahlgrenis
09.02.2010
Milá Wahl,
přeju moc hezký den.
Ptala jsem se, kde jsem byla v tom světlém prostoru ve snu a jako odpověď mi přišlo, že to byla síň úmluvy. Nebylo to nikde tady na Zemi. Když jsem se snažila nalézt o tomhle nějaké informace, tak se zatím nezadařilo.
Asi to není důležité...
Ája 12.02.2010
Pro Áju:
Bible - 2. kniha Mojžíšova Exodus Potom mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Exo 40:2 V den měsíce prvního, prvního dne téhož měsíce vyzdvihneš příbytek, stánek úmluvy.
Exo 40:3 A postavíš tam truhlu svědectví a zastřeš ji oponou.
Exo 40:4 Vneseš i stůl a zřídíš řád jeho, vneseš také svícen a rozsvítíš lampy jeho.
Exo 40:5 Postavíš též oltář zlatý pro kadění naproti truhle svědectví, a zavěsíš zastření ve dveřích příbytku.
Exo 40:6 Potom postavíš oltář k zápalům přede dveřmi příbytku stánku úmluvy.
Exo 40:7 Postavíš také umyvadlo mezi stánkem úmluvy a mezi oltářem, do něhož naleješ vody.
Exo 40:8 Naposledy vyzdvihneš síň vůkol a zavěsíš zastření brány síně.
Exo 40:9 Tedy vezmeš olej pomazání a pomažeš příbytku a všech věcí, kteréž v něm jsou, a posvětíš ho i všech nádob jeho, a bude svatý.
Exo 40:10 Pomažeš i oltáře zápalu a všech nádob jeho a posvětíš oltáře, a budeť oltář svatý.
Exo 40:11 Pomažeš také umyvadla a podstavku jeho, a posvětíš ho.
Exo 40:12 A přistoupiti kážeš Aronovi i synům jeho ke dveřím stánku svědectví, a umyješ je vodou.
Exo 40:13 A oblečeš Arona v roucha svatá a pomažeš ho a posvětíš ho, aby úřad kněžský konal přede mnou.
Exo 40:14 Synům také jeho přistoupiti kážeš, a zobláčíš je v sukně.
Exo 40:15 A pomažeš jich, tak jako jsi pomazal otce jejich, aby úřad kněžský konali přede mnou, aby jim bylo pomazání jejich toto k kněžství věčnému po rodech jejich.
Exo 40:16 I učinil Mojžíš tak. Všecko, jakž mu rozkázal Hospodin, tak učinil.
Exo 40:17 I stalo se měsíce prvního léta druhého, prvního dne měsíce, že vyzdvižen jest příbytek.
Exo 40:18 Mojžíš tedy vyzdvihl příbytek a podložil podstavky jeho a postavil desky jeho, a provlékl svlaky jeho, a vyzdvihl sloupy jeho.
Exo 40:19 Potom postavil stánek v příbytku a dal přikrytí stánku svrchu na něj, jakož mu byl přikázal Hospodin.
Exo 40:20 A vzav svědectví, vložil je do truhly, uvlékl také sochory k truhle a dal slitovnici svrchu na truhlu.
Exo 40:21 I vnesl truhlu do příbytku a zavěsil oponu zastření, a zastřel truhlu svědectví, jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Exo 40:22 Postavil i stůl v stánku úmluvy k straně příbytku půlnoční, vně před oponou.
Exo 40:23 A zřídil na něm zpořádaní chlebů před Hospodinem, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Exo 40:24 A postavil svícen v stánku úmluvy naproti stolu, v straně příbytku ku poledni.
Exo 40:25 A rozsvítil lampy před Hospodinem, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Exo 40:26 Postavil také oltář zlatý v stánku úmluvy před oponou,
Exo 40:27 A kadil na něm kadidlem vonným, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Exo 40:28 Zavěsil také zastření dveří příbytku.
Exo 40:29 A oltář zápalu postavil ke dveřům příbytku stánku úmluvy, a obětoval na něm oběti zápalné a suché, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Exo 40:30 A postavil umyvadlo mezi stánkem úmluvy a mezi oltářem, do něhož nalil vody k umývání.
Exo 40:31 A umýval z něho Mojžíš, Aron a synové jeho ruce své i nohy své.
Exo 40:32 Když vcházeli do stánku úmluvy, a když přistupovali k oltáři, umývali se, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Exo 40:33 Naposledy vyzdvihl síň vůkol příbytku a oltáře, a zavěsil zastření brány síně. A tak dokonal Mojžíš dílo to.
Exo 40:34 Tedy přikryl oblak stánek úmluvy, a sláva Hospodinova naplnila příbytek.
Exo 40:35 A nemohl Mojžíš vjíti do stánku úmluvy; nebo byl nad ním oblak, a sláva Hospodinova naplnila příbytek.
Exo 40:36 Když pak odnášel se oblak s příbytku, brali se synové Izraelští po všech taženích svých.
Exo 40:37 Pakli se neodnášel oblak, nehýbali se až do dne, v němž se zdvihl.
Exo 40:38 A byl oblak Hospodinův nad příbytkem ve dne, a oheň býval v noci na něm, před očima všeho domu Izraelského ve všech taženích.
Arieska 12.02.2010
Milá Wahl,
já teda nevím, ale to, kde jsem byla, nemělo vůbec nic společného s texty z Bible. Popisované skutečnosti se děly tady fyzicky na Zemi.
Zavání to už moc křesťanstvím. Bible byla mnohokrát přepisována a spoustu věcí bylo přepsáno, vynecháno. Nevím, podle mě nepodává ucelený a úplný pohled na skutečnosti, které se děly. A vyzdvihovat jednu víru...?
No nevím.
Ája 13.02.2010
