Sbírám nádherné a velké houby
Drahá Wahlgrenis!
Jeste porád s láskou vzpomínám na setkání v Havlíckove Brode.
Pokazdé, kdyz mám o sobe pochybnosti, vybavím si veci, které jste mi tehdy rekla.
Vím, ze musím být trpelivá, mozná jeste nejsem pripravená na vzkazy ze sveta "odjinud".
Neco mi ale presto pripadá divné: byla bych ráda, kdybyste mi to pomohla rozklícovat.
Uz dlouho se mi zdá sen, který je sice v necem odlisný, ale pokazdé má urcité stejné rysy.
Pokousela jsem se ho sama analyzovat, ale opravdu uz nevím.
Vytrvale a v urcitých intervalech se mi zdá o tom, ze sbírám nádherné a velké houby.
Chci zduraznit, ze jsou jedlé, nekdy mensí, ale ted naposledy krásné velké.
Z mé analýzy mi vyplynulo, ze by podle toho melo koncit vsechno spatné v mém zivote, nebo vsechno nepríjemné.
Ale mne se nic spatné ani nepríjemné nedeje,
jsem relativne spokojená a nic me nejak zvlást netrápí.
Jak si to mám tedy vylozit?
Vubec symbol houby by asi mohl být i falický symbol, nebo se pletu?
Ale co s tím?
Zdá se mi to proto, ze jsem se prestehovala do kraje, kde je houbarení národním sportem a já mu také propadla?
Predtím jsem totiz zila v oblasti, kde houby nebyly.
Ale zase, zdá se mi o nich az poslední pulrok - dost casto.
Nemenila jsem práci ani mého (úzasného, jak jste s úsmevem v HB poznamenala) manzela, tak nevím, proc práve houby.
Milá Wahl, pomuzete mi s tím?
Byla bych ráda, kdybyste mi napovedela.
O sny se zajímám, zatím nemám moc casu, abych se do jejich zkoumání hloubeji ponorila,
ale to je to, v cem bych mozná mohla pomáhat jiným, kdyz budou chtít.
Jak jsem vám ríkala v Havlíckove Brode, kyvadlo se mnou zatím prílis nekomunikuje
- ted jsem si koupila nové, nádherné, z pravého krystalu,
nechala jsem ho dlouho nabíjet na slunci, ale jeste asi neprisel jeho, nebo muj cas...
Takze mozná sny by mohly být mojí cestou.
Dekuji vám za cas a preji i nadále tolik trpelivosti, tolik energie
a tolik entuziasmu a pozitivního naladení, jaké z vás vyzarovalo v Havlíckove Brode. :-)
S láskou
Erika 22.08.2008
Milá Eriko,
doufám, že Ti nebude vadit, když teď nebudu opisovat pasáže ze snářů, které jsou na internetu.
Mohu, doufám, přijít s vlastním výkladem...
Houba jako taková je produkt, který roste v lese, aniž by ho tam člověk vysadil.
Objeví se v mechu, pod spadanými větvičkami, u starých pařezů, u kamenů...
Jsou v místech, která není možné předem odhadnout.
Objevují se i v houští, v částech lesa, který je běžně neprostupný.
Ale člověk si dá tu práci, aby se pro houbu sehnul.
Je to dar lesa, měl by ho brát s láskou.
Pak následuje mnoho možností, jak s houbami naložit.
Někdo je nasuší na zimu, někdo udělá hned smaženici
a někdo skončí v nemocnici s otravou, protože nasbíral špatný druh.
Paradoxně si tak člověk může v lese "nasbírat" i vlastní smrt.
Z Tvého snu ale na mě přichází mnoho krásného.
Jednak je zřejmé, že to, co ses vydala sbírat, dobře znáš.
Bereš samé dobré a zdravé kousky, krása.
Jednak jsou to větší houby, které jsou výrazné, exkluzivní, nádherné.
Neměla byste mít ze svých snů žádné pochybnosti.
Přicházejí do Vašeho života opravdu fantastické dary, které každý dostat nemůže.
Jsou neplánované, ale o to krásnější.
Jsou rozumem neuchopitelné.
Přesto pro Vás mnoho znamenají.
Nebraňte se ničemu (s Tvým fantastickým mužem), co do Vašeho života přichází, nezkoumejte, jestli je vhodná doba...
Těšte se, jen trochu víc otevřte své srdce.
© Wahlgrenis
22.08.2008
Milá Wahlgrenis!
Velmi Ti dekuji za tvou krásnou odpoved.
Já jsem tusila, ze když vidím ty velké a jedlé houby, ze to nemuze být nic spatného... :-)
Ano, otevrené srdce, chvilka ticha pro sebe -
to je to, co mi ted chybí na to, abych mohla správne prozít všechny ty drobnustky,
ty okamziky, které jsou nekdy nepochopitelné, ale vždy mají svůj presný význam.
Dekuji za nádherný výklad, mám se ještě co ucit, abych pochopila tajemná sdelení podvedomí...
I toto je pro mne dukazem, ze to, co delám, jak svůj život ziju, jak se snazím chovat k lidem, má svůj smysl a prinásí ovoce...
I když, clovek bude vzdycky o sobe, o druhých, o vecech pochybovat :-), ale to je na jinou debatu.
Cítím Te vedle sebe, jsi mi blízká a já nevím proc...
Nebo, vlastne vím :-)
Erika 22.08.2008
Milá Wahl,
přeju Ti krásný den plný sluníčka a posílám Ti úsměv.
Myslím na Tebe a moc se těším, až Tě zase uvidím v Kunraticích.
Právě si pročítám Tvé stránky a čtu příspěvek od Eriky a Tvoji odpověď.
Zarazila mě trošičku podobnost v některých momentech.
Se mnou také kyvadlo nemluví.
Ani přívěsek na niti, ani krásné nové stříbrné.
Pořád nemluví.
Asi není ještě vhodný čas, jak mi řekla Jitřenka na Tvém semináři.
Ale řekla, že jednou mluvit bude.
Pátrám proto po informacích např. ve snech.
Zdál se mi sen, podobný Erice.
Jak jdu po mýtině a pod smrčkem sbírám hnízdo krásných houbiček s hnědým kloboukem.
Úplně mě radostí hřálo srdíčko, v tom snu.
Někam jsem šla.
Bylo pozdní léto, sluníčko hřálo.
Ale když jsem se vracela zpátky, nemohla jsem najít dům, kde bydlím a navíc...
všude po zemi už ležel poprašek bílého sněhu, krajina, tak blízká a známá mému srdci, byla najednou jiná a studená.
To byl můj sen.
Už 4 dny o něm přemýšlím.
Neumím vykládat sny, nečtu snáře, ale snažím se pochopit, co by to mělo znamenat konkrétně pro mě.
Myslím, jestli to není varování?
Abych se neztratila na cestě?
Bych neztratila svůj "domov"?
Abych si něčeho vážila?
Že by najednou mohlo být všechno jinak?
Že bych v sobě zabloudila a nepoznala správnou cestu.
Nechci Tě obírat o čas, ale tak nějak to ze mně vytrysklo, když jsem si četla ten příspěvek.
Milá Wahlgrenis, děkuji Ti za to, že jsi.
S láskou
Heřmánek 22.08.2008
