Wahlgrenis

Sen jako odpověď od ochránců?

Milá Wahlgrenis..
nevím, co si počít s dnešním snem... Jsem si jistá, že je odpovědí od mých ochránců, žádala jsem je o informace ohledně jedné věci a protože to s kyvadlem stále ještě neumím, prosila jsem je, aby mi dali odpověď pomocí snu, protože ke mně nejvíce takovýchto informací dochází právě ve snech...
Před pár dny mi zničehonic zhasla žárovka v lampičce. Myslela jsem, že třeba praskla, tak jsem ji vyměnila za jinou, ale když jsem se podívala na tu první, nebylo jí vůbec nic. Když jsem ji dala do jiné lampy, úplně normálně svítí...
Kromě toho se taky začaly objevovat divné zvuky, např. zacinkání sklenice - jako by snad v ní byl uvězněn nějaký hmyz, který na ni zevnitř cinká křídly, jak se snaží vyletět zase ven.
Jenomže hmyz to nebyl, nikde nic nebylo, jenom sklenice zacinkla, bezdůvodně.
Poprosila jsem tedy své ochránce, jestli mi mohou k tomu podat nějaké informace, pak ať tak učiní pomocí snu.
V noci na dnešek se mi zdálo toto:
Na zemi ležel nějaký mladý muž. Byl bez sebe, ležel na břiše, obličej zabořený v hlíně, asi omdlel zoufalstvím, které nemohl dál snést. Snad metr nebo víc pod ním v té hlíně jsem viděla ležet uvnitř v zemi dívku - resp. to, co z ní zbylo, byla totiž znatelně již déle mrtvá, také ležela obličejem dolů. Její hlava byla už jen lebka, ale zato na těle měla ještě místy i zbytky kůže... Bylo poznat, že byla těhotná...
Nevím, kdo ti dva byli, ani jak souvisí se zvuky a zhasnutou žárovkou u mě v pokoji, a ráda bych je pomohla odvést do světla... ale neumím to...
Napadá mě jedině, že se za ně večer pomodlím...
Hannah 05.01.2010

Wahl,
tak jenom krátce...
Před chvílí jsem si pustila jemnou meditační hudbu a intenzivně jsem si snažila vnitřním zrakem představit tu ženu a toho muže...
Najednou tam stáli, proti sobě, usmívali se na sebe a dívali se střídavě jeden na druhého a pak na dítě, které drželi oba na rukou... Byli šťastní. Za chvíli se začali ztrácet v planoucí záři.... tak snad se to povedlo? Co říkáš...
Hannah 05.01.2010

Wahlgrenis Hannah,
pořád se nějak vracím k tomu snu.
Co o tom vím? Moc ne..
V zemi v hlíně, jakoby na poli, bez rakve ležela žena, oblíčejem, těhotným břichem dolů, tělo zachovalé i šaty, hlava už rozpadlá, obnažená lebka, vlasy, které se sesuly po stranách. Na zemi nad tím ležel ten muž, živý, obličej zarytý do země, v agonii, skoro nedýchal.
Pak skutečně to pokračování, které popsala..
Co to v těch snech vlastně sdílíme?
Vize, které se váží k nějakým událostem v čase?
Je čas, kdy dozrála nějaká karma.. objevila se na okamžik jako obraz ve snu.
Nevím, co bylo předtím, ani co bude potom. Kdo to byl. Podoba se mění, zralost se mění, myšlenky se mění, názory se mění, přání se mění.. všechno se mění, i těla.
Bytosti odchází do světla a zase se z něj vrací. Všechno je jiné, jen mysl zůstává.. to, co se přenáší z života do života, mohou být také hodně silná přání, směřování mysli.
Bytosti se setkávají znovu a znovu, veškeré vazby a setkání jsou karmická, vyplývající z příčinné souvislosti.
Pokud jsme dnes něčí rodič nebo dítě, je to výsledek vazeb z minulosti.
Můj lama říká, že svět existuje tak dlouho, že už jsme se v pozici matka-dítě museli vystřídat úplně všichni.
A svět stále trvá.
Napadá mě k tomu snu jen myšlenka, že tenhle se (znovu)objevil proto, že se stará trojice přátel (nebo řekněte rodina) znovu dala dohromady.
Třeba budou mít tentokrát více štěstí...
Hoplea 11.01.2010