Přicházela jsem jako z budoucnosti
Milá Wahlgrenis,
moc tě zdravím a posílám paprsek jarního sluníčka.
Už je to dlouho, co jsem ti naposledy psala, ale na tvé stránky chodím pravidelně.
Je hezké koukat, jak se to všechno rozrůstá a prospívá, až na tu kauzu s horoskopy.
Doufám, že se to co nejdřív vyřeší a budeš mít klid.
Ráda bych se tě, Wahlgrenis, na něco zeptala.
Zdají se mi sny.
Jak vždycky píšu, ne s každým tě otravuji, něco si dokážu vyložit sama.
Ale tohle jsou sny (zatím jen dva v rozmezí dvou týdnů), se kterými bych potřebovala od tebe poradit.
V prvním snu se mi zdálo, že jedu autobusem.
Venku bylo léto a do autobusu nastupovali lidé.
Bavila jsme se s jednou dívkou, která měla trápení.
Snažila jsem se jí pomoci a utěšit ji.
Najednou se stalo, že jsem opět byla v tom autobuse, vše bylo stejné, ale důležité bylo to, že do toho autobusu nastoupila ta dívka, ale jako malá holčička, kterou vyprovázela nějaká žena.
Sedla si vedle mě a byla smutná.
Začala jsem jí říkat, že mi možná neuvěří, ale že vyroste, bude z ní krásná mladá dívka, že nic nebude tak špatné, že všechno dobře dopadne.
Venku stála ta žena, plakala a volala, že mi nikdy nezapomene, jak jsem na tu malou hodná.
Té holčičce jsem se snažila naznačit, že jsem přišla z budoucnosti, ale pak jsme to vzdala, jen ji utěšovala a také jsem plakala.
Než se autobus rozjel, tak jsem venku viděla několik svých známých, ale také jako děti nebo pubescenty, dokonce i ty, které jsem viděla jen v době, kdy jsem chodila do školy.
Celý ten sen se odehrával v létě, bylo příjemně a všude plno letního slunce.
Druhý sen se mi zdál na dnešek.
Byl velmi zmatený a po jeho skončení jsem se probrala a na hodinkách bylo 03:33...
Se svým přítelem jsem byla venku u nás na vesnici.
Bylo pošmourno, možná spíš jako podvečer.
Vlezli jsme do nějakého domu, a když jsme vylezli - byla jsem u nás na vesnici, ale zase v daleko dřívější době!
Viděla jsem jak se staví sousedův dům, který si pamatuji už jen jako postavený,
viděla jsem šedivé tvárnice, které na stavbu používali, viděla jsem běhat venku své kamarády, ale všichni byli v dětském věku.
Velmi jsme se tomu divili, ale tak hezky, smáli jsme se.
Dívali jsme se na tu krajinu a okolí a porovnávali, jak moc se změnila, kde nic nebylo, je dneska postaveno atp.
Potom se k nám připojilo nějaké dítě, ale v tu chvíli na nás zavolal nějaký muž.
Nejdřív jsem si myslela, že má mušketýrský klobouk, ale když jsme přišli blíž, viděla jsme, že to jsou jen vlasy a vousy.
Byl celý zarostlý a trochu do zrzava.
Volal a mával na nás, že máme jít za ním a vypadalo to naléhavě.
Cítila jsem, že ví, co se děje, že nejsme z této doby.
To malé dítě chtělo jít s námi, ale já si nebyla jistá, zda může.
On souhlasil s tím, že nic nepoví.
Pak jsme se najednou ocitla jinde, ve své práci, která ale byla a vypadala jinak.
S tím minulým snem to nemělo už co dělat.
Všude byla policie, byla noc a všichni narychlo odjížděli pryč.
Poplach byl vyvolán tím, že na obloze bylo UFO.
Svítilo blikalo, létalo a nemělo v úmyslu jen tak se vzdálit.
Cítila jsem se trochu provinile, protože jsme byla přesvědčená, že to UFO jsem tam "dotáhla" já.
Mně se vůbec poslední dobou pořád zdá o létajících strojích.
No a pak jsme se probudila na hodinách byl ten čas, který hovoří o nutné zkoušce.
Ještě si jen matně vzpomínám, že jsem před probuzením nepovolila komunikaci s ufem, říkala jsem, že nejsem připravená.
Když jsme pak byla v noci chvíli vzhůru, cítila jsme i trochu strach.
Já vím..... ale v tu chvíli jsem si prostě neporučila.
Přitom znáš mé podobné věci s UFO atp.....
Wahlgrenis, jestli se mi vyjádříš na ty sny hlavně s tou minulostí, budu velmi ráda.
A pokud i k tomu dalšímu, bude to pro mě vítaný bonus.
Děkuji za tvůj čas a ochotu a snad se mi poštěstí dostat tvou odpověď.
Měj se moc hezky velmi děkuji.
Hyacinta 07.03.2007
Milá Hyacinto,
ve Tvém snu je plno obrazů, krásných obrazů.
Jednak je nádherný přesun v čase, který jen naznačuje to, co už dávno víš.
V Tobě je toho mnohem víc, než je navenek vidět.
Časem se to všechno odkryje a budeš se divit - samozřejmě nejen Ty.
Jsou v tom jasné průhledy do minulosti i budoucnosti.
Není třeba se nic kvůli tomu učit, všechno najednou BUDEŠ VĚDĚT.
Tohle ostatně jsou věci, které se nikde ve školách neučí.
Ale to víš taky.
Nezkoumala bych osoby a místa snů, ty nejsou podstatné, hlavně jde o uvědomění si přesunů v čase.
To je nejsilnější obraz.
Jinak tady taky vnímám trochu varování, že není nutné každému říkat, co vidíme.
To je to místo, kdy holčičce chceš naznačit, že přicházíš z budoucnosti.
Někdy na naše informace není druhý člověk zralý, proto bychom měli pouze odpovídat na otázky.
Nevnucovat nic, co ten druhý nemůže nebo nechce pochopit.
Informace k létajícím objektům UFO mi připadají naprosto normální.
Už jsem psala mnohokrát, že jsme monitorováni a že před tím není úniku.
Návaznost mezi Tebou a UFO mi je také zřejmá.
Není to totiž svět, který by jasně musel znamenat "oni".
Mnoho lidí, které denně potkáváme, "přišlo" odjinud, proto také dochází k tolika pozoruhodným snům a vizím.
Opravdu se mi to jeví jako docela normální.
Věřím, že brzy se zbavíš svého strachu a "komunikaci povolíš".
Ono to totiž není nic divného.
Komunikuješ-li již zcela běžně s bytostmi jemnohmotného světa, umíš komunikovat i s UFO.
Neboj.
© Wahlgrenis
07.03.2007
Milá Wahlgrenis,
díky moc za odpověď.
Máš pravdu v tom, že v těch snech byl nejsilnější pocit z toho, že jsem v minulosti a že to vím, že v ní jsem.
Ještě jednou ti děkuji a budu si v klidu o tom všem ráda přemýšlet.
Co se týče UFO, vím, že knihy nečteš, ale pro mě byla kniha Dvanáctá planeta něčím,
co jen potvrdilo to, co jsem si myslela, poznala a v něčem mě i poučila a ukázala nové spojitosti.
Ale jak už jsem kdysi psala, nestačí ji přečíst jednou.
Těším se na letní noci, kdy bude krásně vidět obloha a možná zase poznám něco víc.
Měj se moc hezky a užij si pohodový víkend bez stresu.
Díky moc.
Hyacinta 09.03.2007
Milá Wahlgrenis,
nechci Tě otravovat se žádnými dotazy, jen mám silné nutkání podělit se o své zážitky s někým, kdo ROZUMÍ.
Dopis od Hyacinty na mě totiž velmi silně zapůsobil.
Podobné sny (jeden z nich jsem ti psala do času, který neexistuje) občas mívám,
přesně cítím co měla Hyacinta na mysli (mám z toho až husí kůži).
Jednou se mi, ale zdálo o průchodu, nikoli do minulosti, ale do budoucnosti.
Byla jsem v Praze před svým rodným domem a přicházela ke mě nějaká štíhlá stařenka s holí.
Vzápětí jsem poznala, že se jedná o moji bývalou spolužačku ze základní školy.
Začly jsme se obě smát a ona povídala, jak na těch devadesát let vypadáme obě dobře.
Pak jsme si sdělovaly kdo co o kterém spolužákovi ví.
Znala jsem nějaké podrobnosti o naší společné kamarádce, která shodou okolností bydlí nyní nedaleko mě na venkově (věděla jsem třeba, že tou dobou bude žít u syna na Ukrajině).
Taky jsme si povídali o tom, jestli ještě občas chodíme do jakéhosi Babylonu.
Mělo to být nějaké snad zábavní centrum uprostřed Prahy.
No a pak nám náhle těsně nad hlavou prosvištěl nehlučně létající stroj velikosti osobního automobilu a my jsme obě hubovaly, že nám ten blbec málem urazil hlavy, když minimální povolená výška létání je přeci 6 m...
Tak jsem zvědavá co za těch 40 let bude pravda.
Světlana 12.03.2007
