wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Klatovy: Proč ke mně miminko nechce   

2. října 2009
Proč ke mně miminko nechce? Pro budoucí maminky, které mají potíže s otěhotněním.



Wahlgrenis

Místo: Hotel Rozvoj, Klatovy, Rozvoj 110, 33901 Klatovy V.

 

Téma:

Proč ke mně miminko nechce? Pro budoucí maminky, které mají potíže s otěhotněním.

Více o miminkách, které se už narodily nebo se mají v nejbližší době narodit, najdete v sekci MIMINKA.

 

Program:

Galerie už narozených miminek, příběhy, které znáte z webu

Pro všechny bude připravený výklad zaměřený na budoucí mateřství

Proč nemohu otěhotnět?

Je to karma nebo jen dočasná situace?

Co můžeme změnit, aby duše miminka přišla?

Co mám v životě změnit?

A musím to opravdu změnit?

Kdy dojde k otěhotnění?

Co je na jiném stavu jiného?

Jak může pomoci ricinový olej?

Problematická strava, geopatogenní zóny

Komunikace s budoucím dítětem

Polohy na příjem vesmírné energie  

O čem se nemluví... (Umělé otěhotnění)

Magický ornament rodiny - jak ho vyrobit, k čemu slouží a kde ho mít

Prostor pro diskusi, otázky, konzultace

 

S sebou:

pastelky a nějakou hračku, nejlépe z vlastního dětství.

 

 

Akce se koná v samostatném salónku hotelu Rozvoj.

Podmínkou pronájmu těchto prostor je společný oběd.

Ceny jsou v normě: například smažený sýr s přílohou  vyjde na 80 Kč.

A mají to výborné, jak bylo při osobním testování zjištěno.

 

Hotel je umístěn v klidné části Klatov s vlastním parkovištěm, restaurací, stylovou formankou, třemi salonky a kongresovým sálem.

Ubytovací kapacita hotelu je 60 lůžek v útulných pokojích a jedním apartmánem.

Hotel je vhodný pro uspořádání večírků, svateb, rodinných oslav i velkých firemních posezení.

Kongresový sál je možno využít s kapacitou až 150 osob současně i se zabezpečením stravování.
V restauraci nabízejí vedle klasické české kuchyně i několik netradičních specialit hotelu Rozvoj:
V letním období je otevřena terasa půlkruhovitého tvaru s výhledem na město Klatovy.
 

© Wahlgrenis 17.7.2009

 

1.

Petra 28.7.2009

Milá Wahlgrenis, promiňte, že otravuji, ale nemohu si pomoci :)

Musím se s vámi o to podělit, co se mi děje :)

Je to asi tak 14 dní, co jsem promlouvala k dušičce, že na žádné umělé oplodnění nepůjdu a že na dušičku počkáme.

A přiletěl ke mně motýlek babočka paví oko, sedl si těsně před mou nohu a zase odletěl.

A v loni, když jsem také oslovila dušičku a promlouvala k ní, tak ke mně také přiletěl motýlek babočka paví oko a přistál mi na prstu :)

Pak také odletěl.

Beru to jako znamení našeho miminka :) a asi tak minulý týden jsem seděla sama na balkoně a dívala se zase na západ slunce.

Ale tenhle západ slunce byl zvláštní -- byl to jako ultrazvuk - hlavička ručičky nosánek i očičko a nožičky, všechno bylo zřetelné :)

Šla jsem rychle pro mobil, abych to vyfotila, ale pak už se mraky změnily, ale foto mám.

Kontaktuje mě miminko?

Nebo si to špatně vykládám.

Přeji krásný den.

Petra 3.8.2009

 

2.

Dobrý den,

milá paní Wahlgrenis, je ještě možné přihlásit se na akci o miminkách na 2. 10. do Klatov?

Děkuji mnohokrát a přeji pěkný zbytek dne,

Eliška 3.8.2009

 

3.

Dobrý den.

Paní Wahlgrenis, četla jsem o Vás na stránkách proč miminko nepřichází.

Prodělala jsem 2x mimoděložní těhotenství,nemám už vejcovody.

S mužem jsem podstoupila umělé oplodnění,které se zadařilo,ale holčička to vzdala v 18 týdnu, netlouklo srdíčko.

Týdny před tímto jsem prodělala infekci moč.cest.

S holčičkou jsem se rozloučila,ale stále si s ní povídám a chybí mi.

Vím, že její dušičku mám nechat odpočívat,pokouším se o to.

Ale co dál?

Já už přirozeně otěhotnět nemůžu,s mužem se moc milujem a přejem si naše společné miminko.

Máme šanci,že k nám přijde  dušička i přes umělé oplodnění.

Nebo se mám smířit s bezdětností?

Adopci v plánu nemáme,je nám už 37.

Co máme udělat pro naši dušičku,která nemůže k nám přijít přirozeně?

Je mi z toho smutně.

Děkuji za pár řádků.

Eva 3.8.2009

Mohu se zaregistrovat na Vaše sezeni v Klatovech 10/2009? Děkuji.

 

4.

Krásný den Wahlgrenis,

vidím, že na akci v Klatovech zatím není plný počet účastníků, a tak bych se ráda zeptala,

zda bych se akce mohla zúčastnit, ale nemám otázky k témat, ale spíše jak v dnešním světe děti doprovázet na jejich cestě.

Marečkovi budou v říjnu tři roky a těch otázek je hodně.

Děkuji.

S pozdravem Limi 4.8.2009

Motto: Neslibuj, že vykonáš, nechlub se, žes vykonal, ale nech svoje činy, aby mluvily samy za sebe...

 

5.

Milá Wahlgrenis, moc ráda bych se objednala na seminář - setkání v Klatovech 2.10.2009.

Přeji krásný den.

Andrea 12.8.2009

 

6.

Milá Wahlgrenis,

jsem zoufalá.

Včera mi na UTZ potvrdili,že mojemu miminku přestalo tlouct srdíčko-jsem 14 tt těhotná.

Takže zítra musím na revizi dělohy.

Mám pocit,že se neustále motám v nějakém bludném kruhu.

Před 2 lety jsem potratila v 5. měsíci - příčina nejasná.

S přítelem si nerozumím, na všechno jsem sama, připadám si hrozně a opuštěně.

Přála bych si, aby se už na mě štěstí usmálo, vím, že jednou to bude, ale kdy?

Ráda bych si rezervovala místo v Klatovech.

Jen nemám žádnou hračku z dětství, co s tím?

Andrea 13.8.2009

 

7.

Milá Wahl,

nevím vůbec čím začít...

Pár týdnů si čtu vaše stránky a to, co se tam dočítám, je mi velice blízké,děkuji :-)

Chci Vás poprosit o pomoc, tak Vás prosím, žádám, snad to není moc troufalé.

Mám zdravotní problém.

Vím, že nemoc je výkřik duše, jak to i píšeš, ale potřebovala bych pomoci.

Nemám totiž menzes, je mi 34 let a chtěla bych ještě děťátko, moc bych si ho přála i můj přítel.

Mám jednu holčičku, je ji sedm let a já prakticky nemám menzes tak 4 roky.

Podle lékařů jsem po přechodu, mám vysoký FShormon.

Lékaři mi chtějí dát hormony anebo zkusit umělé oplodnění, ale já to tak necítím.

Snažím se přijít na příčinu a dát to do pořádku přírodní cestou, homeopatie, akupunktura, bylinné preparáty, léčitelé, jóga....

Ale zatím se nějak nedaří.

Přečetla jsem si o akci 2.10.09 Klatovy - Proč ke mě miminko nechce, mohla bych se přihlásit?

Jsem z Mladé Boleslavi, takže to mám trochu z ruky, ale cítím, že bych to potřebovala.

Také se chci zeptat na léčitele z Brna, o kterém jste se zmínila, jestli byste mě s ním mohla nějak spojit nebo mi na něj dát kontakt.

Mám ještě jeden problém, který mi docela ztěžuje žití.

Už přes měsíc mě bolí kolena, od rána do večera, někdy více a někdy méně.

Je to od té doby, co jsem zkoušela reiky na mé mamince.

Moc to neumím, začínám se s energii teprve poznávat, ale od té doby mě bolí kolena a energii moc necítím.

Děkuji Vám,za odpověď, radu a jsem vděčná, že jsem Vám mohla napsat.

Z celého srdce Vám moc děkuji!

Hanka 31.8.2009

 

Milá Hanko,

zázraky se dějí, tady a teď...

Miminko by k Vám přijít mělo.

Léčitel, na kterého se ptáte, bude na této akci pro budoucí maminky.

W. 31.8.2009 

 

Dobrý den, milá Wahlgrenis...

Nikdy jsem Vám nepsala, ale teď nějak cítím, že mám.

Jsem k Vám přihlášená na akci o miminkách (3).

V srpnu jsem otěhotněla, ale bylo to mimoděložní těhotenství, ucvakli mi pravý vejcovod. 

Hodně věcí jsem si uvědomila.

Byla jsem na operaci a pak jsem byla nějaká "jiná"...

Došla jsem k tomu, že se ke mě v narkoze připojila duše nějaké babičky.

Jakoby přišla v dobrém, měla pro mě poselství, ale chtěla ke Světlu.

Snad je už tam, kde má být.

Překvapilo mě, že jsem se setkala s něčím takovým.

Pak jsem měla strach z trombozy, po operaci se to stává.

Jsem v období, kdy řeším, jestli dělat to, co opravdu cítím, že bych dělala ráda, nebo se budu dál bát, nevěřit si a dělat "něco".

Bolelo mě a otékalo pravé lýtko, prý jsou nohy symbolem pohybu v hmotném světě.

Krev jsem brala jako život a žíly jako to, co představuje takový radostný, přirozený běh života, který se děje bez nějakého zvláštního úsilí.

A já jsem v sobě vnímala panický strach z toho, že nemůžu dělat to, co bych ráda, nemůžu zpátky... ale ani dopředu.

"Ucpání se" ve smyslu trombozy by bylo určité řešení, útěk do nemohoucnosti.

Ale to jsem nechtěla a snad to nějak zpracovala...

Za onu dušičku babičky jsem se pomodlila v pátek.

Nevím, jestli to byla opravdu dušička, možná to mohla být nějaká stará a nemohoucí část mne samotné.

Od té doby jsem se ale začala měnit.

Měla jsem více energie a hned v sobotu jsem si sedla a dala dohromady body pro plánovaný seminář -

"Hledání životní Cesty - zaměstnání jako poslání", pro lidičky, kteří chtějí mít naplňující zaměstnání a můžou si "vyčistit prostor".

Prostě se tak stalo, bez nějakého zvláštního úsilí.

Samozřejmě jsem já svým prvním zákazníkem... :)

Od té doby mi přišly ještě asi další tři doplňková vizualizační cvičení k tomu semináři.

Mám spoustu certifikátů v šuplíku a opravdu mě takhle moje aktivita překvapila....

Vždycky jsem se zajímala o alternativní léčení a různé metody.

Nikdy jsem si ale nevěřila, že i mě by to mohlo fungovat a mohla bych být tímto způsobem prospěšná i druhým.

V pondělí jsem se probudila a od rána jsem cítila takovou hlubokou potřebu pracovat více s energiemi.

Pracuji s nimi už mnoho let, ale pořád s takovým tím pasivním přístupem, že "mě to přece stejně nefunguje"....

Včera jsem se ale rozhodla.

Opravdu jsem se rozhodla, že ano, že toto je moje cesta.

Přijímám ji, zase tam ale byla ta nejistota, jestli mi to bude umožněno i přes moje rozhodnutí...

Že chci takto pracovat a až budu mít dostatek zkušeností, tak je předávat dál prostřednictvím svých seminářů, učit...

Byla jsem najednou překvapená, jak se mé vnímání oněch energií změnilo,

takhle krásně jsem je ještě nikdy nevnímala a cítím, že se toho ve mě zase mnoho posunulo.

 

Dnes jsem se objevila na Tvých stránkách a první, co mi padlo do oka, byl nadpis "Mým posláním je léčit".

Pak jsem otevřela téma "Zdálo se mi o Tobě a o Kristovi, Wahl" od Hannah.

Zrovna před časem jsem koukala na fotku jedné slečny, která mi byla nějak podobná... vedle ní byl nápis Hannah, ale byl to spací pytel.

Potom jsem uviděla tu krásnou fotku od Pradlenky, to už se mi hrnuly slzy do očí.

Ta krásná socha je jako nějaký pastýř, nejspíš je dřevěná.

Jsme právě teď a už delší čas v takové náročnější materiální situaci.

Bydlíme v ne příliš zařízeném panelákovém bytě, přitom človíček by nejraději rovnou do domečku se zahrádkou, blíže k přírodě... :)

Ježíš někde říká: "Já jsem dobrý pastýř... a přišel jsem, aby mé ovečky měly život a měly ho v hojnosti...." 

Takhle nějak, určitě to není přesně, ale takhle si to pamatuji já... :)

Jedno z těch vizualizačních cvičení mělo právě název Hojnost... Beru Ježíše jako svého nejlepšího přítele, ochránce, Mistra....

 

Zrovna v neděli jsem Mu říkala, že bych moc chtěla vnímat více Jeho lásky ke mě...

a že bych chtěla, aby i On mohl více vnímat, že Ho mám ráda...

zkrátka abychom tu rozvíjející se lásku mohli vnímat všichni a mohla být prospěšná i ostatním.

Můj manžel se zrovna koupal a já jsem "slyšela", jak mě volá z koupelny, tak jsem za ním šla a ptala se ho, co chtěl.

Prý mě nevolal.

Napadlo mě, že bych mu mohla umýt záda.

On řekl, že bych mu mohla umýt záda, tak jsem mu je s tou nejhezčí láskou umyla...

Uvědomovala jsem si v tu chvíli tu propojenost každého s každým,

pravdu toho, že když člověk hledá  Boha, Bůh stojí přímo před ním, v každém člověku....

a hloubku Ježíšova: cokoliv jste pro toho posledního udělali, pro mě jste udělali....

 

Než jsem dnes přišla na Tvé stránky, říkala jsem manželovi, že by mi měl konečně pomoci udělat vlastní web,

on říkal, že to jsou momentálně zase další výdaje, další finanční zatížení....

Já na to, proč to bere z hlediska nedostatku a ne naopak, jako investici, která otevře další dveře, kudy může proudit hojnost do našich životů.

Moje stránky by měly být jednou na adrese růžovésvětlo.cz.

Ta růžová mě provází už dlouho, dřív byla možná hodně naivní, ale myslím, že obstála i v těžších situacích...

tím se stala ještě růžovější a v té růžové mnohem skutečnější... :)

 

Milá Wahlgrenis,

v souvislosti s propojením na dění na Tvém webu, jsem to brala jako velké povzbuzení pro mě, že je mi přáno, a že mé kroky jsou správné,

i když stále nevím, jestli jsem připravená, nebo dostatečně zralá....

Ale zase, jak by člověk získával zkušenosti, když by stále váhal... a jak jinak by zrál, než tak, že bude získávat zkušenosti a dělat první krůčky.

Moc Ti děkuji.

Teď jsem si všimla, že už Ti tykám....

A děkuji Ti mnohokrát, že jsem Ti mohla napsat tenhle mail, psát tak, jak cítím... a projevit se taková, jaká jsem.

Mám z toho slzy v očích.

Mám totiž stále tolik věcí v sobě ne úplně zpracovaných,

obavy z odmítnutí a strach z toho, že když je člověk před lidmi přirozený a takový jaký je....

s tím vším, v čem je "jiný" a co má "jinak".... tak že mu ublíží.

No a když už najdu lidi podobné, tak se zase bojím, že nejsem dost dobrá a tak...

A já jsem se rozhodla se toho strachu a podivného vnímání sebe sama zbavit.

Ještě jednou Ti děkuji za to, že jsi mi umožnila udělat ten další, velice důležitý krok na mé Cestě....

A děkuji Bohu, že to tak pěkně zařídil....

Těším se na viděnou.... :-)

Přeji krásný barevný den :),

Eliška 25.8.2009

 

9.

Milá Wahlgrenis,

přeji krásný den. :)

Píši ještě jednou ohledně semináře "Proč ke mě miminko nechce".

Původně jsem myslela, že se budu muset z finančních důvodů odhlásit, ale nakonec je to trošku jinak.

Naposled, když jsem Ti poslala své poděkování za určitou pomoc k rozhodnutí začít dělat opravdu svoji práci a popostrčení k tvorbě webu,

tak se tak skutečně stalo.

Myslím, že pár dnů potom jsem si jela něco důležitého zařídit a po cestě se mi "přihodilo", že byl zájem o to, co dělám, v podobě semináře,

takže jsem se nestihla ani rozkoukat, ani přemýšlet a vše bylo domluvené.

Pak jsem měla jen pár dnů do konce srpna na tvorbu svých stránek, protože adresa vycházela už 1. září v oficiálně v místní inzerci.

Kurz už začal a mám opravdu velkou radost, protože mám pocit, že konečně dělám to, co mě baví a můžu říci, že "miluji svoji práci"...

První penízky takto získané mi umožní účast na Tvém semináři, takže se odhlašovat nemusím a ještě jednou děkuji. :-)

Co jsem ale chtěla.

Jelikož Klatovy vůbec neznám, nechce se mi riskovat, že někde zabloudím a na mapě jsem cestu  k hotelu zatím neobjevila.

Když bys třeba Ty, nebo někdo jiný věděl, jakým způsobem se dostat na místo určení z vlakového nádraží, byla bych moc ráda za pomoc.

Na nádraží bych přijela v 9:11, takže jestli by i někdo další měl cestu vlakem, ráda třeba počkám.

 

Dnes mě na Tvých stránkách zaujalo, jak se paní Alena ptala na svůj sen "Vrahem bylo malé dítě, koukalo, jakoby nevědělo, co se stalo".

To téma mě zaujalo, protože jsem měla před lety podobný sen.

Napíši k tom pár řádků, možná i to pomůže paní Aleně ten smysl trošku více pochopit, a nebo možná ne... :)

Zdál se mi takový sen. 

Bylo vyhlášené pátrání a všichni se báli, hledali nebezpečného vraha.

Ten sen jsem sledovala jako pozorovatel, viděla jsem i člověka, kterého hledali.

Byl ozbrojený a malý, ale zároveň v sobě měl obrovský potenciál tvůrčí energie.

Když ho policie zahnala do jednoho domu a konečně ho mohli zatknout, jeden příslušník byl úplně zpocený strachem.

Když se ale k té bytosti přibližil víc, zjistil, že je to v podstatě nádherná zářivá bytost, plná lásky, která vůbec není nebezpečná.

Malé dítě, které chtělo milovat a být milováno. 

Možná tu bytost někdo mohl vnímat jako hrozbu, ale opět jen v tom, že mohla nastavit zrcadlo. 

Ta bytost nevyhrožovala, pouze měla v rukou pistoli, asi aby se mohla bránit, když bude nejhůř... asi před tímto světem a tlakem společnosti.

To bylo celé.

Je to jeden z mála snů, které se mi zdály a které si pamatuji "už napořád".

Ten pocit, který jsem si z něho odnesla, je nezapomenutelný a vlastně jsem sama jeden čas podobné téma ve svém životě prožívala.

Dnešní děti jsou zkrátka "jiné" a mají nám mnoho co nabídnout, pokud je podpoříme a uděláme prostor pro to, co nám do života přináší.

Jinak se může stát, že v nich jejich potenciál zahubíme dřív, než se stačí rozvinout

a místo toho je zahltíme našimi představami a budeme se je snažit přizpůsobit obrazu dnešního světa, který ale někdy nefunguje...

A pak se z nich mohou stát právě lidé s destruktivními sklony...

To je všechno, co jsem k tomu chtěla říct.

 

A také jsem si v tom možná mohla najít i odpověď, proč ke mě miminko zatím nechtělo.

A nebo možná chtělo, ale zkrátka to tak má být, že jestli přijde, tak tehdy, až pro něho bude vše připravené

a až bude větší pravděpodobnost, že by jeho další život s námi probíhal harmonicky

a nemuselo by být zatížené tím, že zatím mají rodiče svých starostí dost a plout s proudem se teprve učí.

Děkuji za případnou pomoc s cestováním po Klatovech a měj se moc hezky,

Eliška 23.9.2009

 

10.

Dobrý den Wahlgrenis,

ráda bych se přihlásila na akci pro budoucí maminky.
Budu se těšit.

S pozdravem

Věra 24.9.2009

 

11.

Milá Wahlgrenis,

moc ráda bych se zúčastnila semináře "Proč ke mně miminko nechce".

Pokud mě zařadíte mezi účastníky, předem děkuji.

S přáním hezkého dne Majka 25.9.2009

 

Milá Wahlgrenis,

tak už cestu k hotelu znám.

Pořád jsem hledala "Rozvoj 101", ale tahle adresa se ani najít nedá, č.p. je 110.

Příště budu pozornější.

Stále platí, že kdyby někdo také přijel vlakem, tak se můžeme sejít na nádraží. Byla bych moc ráda... :)

Přeji krásný víkend,

Eliška 26.9.2009

 

Srdečně tě zdravím milá Wahl,

chci tě poprosit a zeptat se, jestli nejede někdo do Klatov z Prahy nebo přes Prahu autem,z těch žen co se přihlásily,že bysme to mohly spojit.

Přeji krásné zářivé dny.

Děkuji Hanka (7.) 29.9.2009

Moc se těším!



OHLASY:

Wahlgrenis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Milá úžasná Wahlgrenis:)

chtěla jsem ti poděkovat za akci v Klatovech, byla jsi opět skvělá a nádherně pozitivní :)

Odcházela jsem ze semináře neskutečně štastná.

Jsem moc ráda, že jsem tam poznala budoucí maminky hlavně Haničku, kterou tímto také zdravím :)

... a také ostatní budoucí maminky a všem držím palečky, ať se nám všem stane ten zázrak :)

Pročítala jsem opět tvé stránky a našla Snad to má smysl :)

Ani nevíš, jak jsi mi pomohla a také Jakšiel :), kterého tímto také moc zdravím a znova děkuji :)

Přestala jsem kouřit (manžel už také nekouří), změnila jsem stravu,

začala jsem více pít vody (dříve jsem nevypila ani 1/2litru za den a dnes již piji kolem 2 litrů :)

uvědomila jsem si spoustu věcí - každá věc má své místo - více uklízím a cítím se skvěle.

Po semináři v Kondraci jsem vytřídila i spoustu věcí, které jsem nepotřebovala (prodala a dala věci do červeného kříže).

Cítím se volněji a doma máme více místečka už neutrácím za věci, které nepotřebuji.

Byla jsem dokonce "šopaholik", pořád jsem nakupovala a utrácela.

To už také skončilo, dříve jsem nevěděla, co je to ticho - je to něco úžasného...

Také jsem konečně pochopila tvou větu - žít tady a ted - už se tím řídí i můj miláček.

Prostě se cítím skvěle nově nepopsatelně...........

K té cestě jsi mě zavedla Wahlgrenis ty.

Všichni mi řikají, že jsem ted ještě více pozitivně naladěná a pořád se směju, jsem prostě štastná :)

Také jsi mi udělala nádherný výklad o miminku :)

Já ti tímto chci strašně moc moc moc za všechno poděkovat.

Jsi krásná bytost, která neskutečně pomáhá.

Můj vděk nezná mezí, jsem ti opravdu moc vděčná, co jsi pro mě udělala a co pro nás všechny děláš :)

S láskou

Peta 7.10.2009


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.