WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Bratislava - Slovenská republika   

24. - 25. října 2009
Jak se naučit mít rád sám sebe, cesta k dítěti v sobě a k ženě (muži) v sobě, co znamená mít se rád, jak žít tak, abychom si neubližovali, nemoc jako výkřik duše, sebevražda jako únik od problému.



Wahlgrenis

Místo: Milana Marecka 20, Devínska Nová Ves, Bratislava

  

Ti ktori pojdete autobusom z Bratislavy, je to linka c. 21(odchadza z autobusoveho nadrazia a stoji aj pod vlakovou stanicou).

V DNV je to 2. zastavka pri obchodnom dome Terno.

(Dobra moznost zakupit si jedlo, v okoli je niekolko moznosti stravovat sa v restauracii pripadne pizzerii.)
Potom asi 100 m hore vpravo na pravej strane.

Skolka sa nachadza v prizemi paneloveho domu.

Neobavajte sa vo vnutri je to velmi prijemne prostedie:)
Velmi sa na vas tesime.
Miro a Bozidara 7.10.2009

 

 

 

 

Téma: Jak se naučit mít rád sám sebe, cesta k dítěti v sobě a k ženě (muži) v sobě, co znamená mít se rád,

jak žít tak, abychom si neubližovali, nemoc jako výkřik duše, sebevražda jako únik od problému, automatická kresba,

jak se chránit před negativními vlivy z okolí, osobní výklady, terapie

 

Začátek: v sobotu 24. října 2009 v 9 hodin

Ukončení: v neděli 25. října 2009 ve 14 hodin

 

Doprava:

Co sa tyka Tvojho seminara v Bratislave, je vsetko zariadene.

Skolka sa nachadza v Devinskej Novej Vsi, co je uz teraz sucast Bratislavy, chodi sem MHD.

Je to velmi prijemne miesto, nedaleko je hrad Devin, rieka Morava....


V skolke sa da nocovat na vlastnych karimatkach, spacak.

S  laskou na Teba myslime a velmi sa na Teba tesime
Bozidara
PS: velmi Ta pozdravuje aj Miro

 

Doporučení:

Vezměte si s sebou karimatku a spacák na přespání.

Hodit se budou pastelky, obyčejná tužka a kyvadlo.

Budeme se pohybovat v zařízení pro děti, přezutí je nutné.

Je zde možnost ohřát si jídlo.

 

© Wahlgrenis   18.8.2009

 

1.

Ahoj milá Wahlgrenis,

na Tvojej stránke som si prečítala oznam o pripravovanej akcii v Bratislave v dňoch 24.-25. X. 2009.

Zatiaľ tam ale nie sú žiadne podrobnosti.

Rada by som sa prihlásila, ale neviem kam a ako.

Môžeš uverejniť niečo bližšieho o tejto akcii?

Príp. ak už sú miesta obsadené, plánuješ aj inú akciu na Slovensku?

Prajem veľa pohody.

Marta 11.8.2009

 

2.

Mila Wahl,

som mama Bozidary, rada by som sa zucastnila pripravovaneho stretnutia v Bratislave.

Dakujem a prajem pekne dnicky.

Elena 15.8.2009

 

3.

Milá Wahlgrenis,
veľmi rada by som sa zúčastnila stretnutia v Bratislave, veľmi pekne Vás teda prosím o prihlásenie.
S prianím všetkého najlepšieho

Mirka 19.8.2009

 

4.

Dobrý deň milá Wahlgrenis,

srdečne Ťa pozdravujem.

Prihlasujem sa na akciu, ktorá bude na Slovensku.

Už teraz sa veľmi  teším, že sa stretneme.

Jana 19.8.2009

 

5.

Srdecne Ta zdravim draha Wahl,

hlasim sa, hlasim sa na seminar v Bratislave......a velmi sa tesim....s laskou...

Dadika 19.8.2009

 

6., 7., 8.

Milá Wahlgrenis,

prihlasujem seba a svoje dve priateľky na stretnutie v Bratislave.

Velmi sa teším.

S láskou Katka 19.8.2009

 

9.

Vážená paní Wahlgrenis,

posílám krásné pozdravy z Jižní Moravy a ještě jednou moc děkuji za Váš čas v úterý v Atelieru.

Chtěla bych se přihlásit na akci v Bratislavě.

Děkuji,

Dagmar 20.8.2009

 

10:

Milá Wahlgrenis,

rada by som sa zúčastnila stretnutia v Bratislave, prosím Vás o prihlásenie.

Prajem veľa pohody

Ivana 20.08.2009

 

11.

Milá Wahl

mam velky zaujem zucastnit sa seminara.

Tymto by som sa chcela prihlasit na seminár 24.-25.10.2009.

Dakujem a prajem krasny slnieckom a laskou preziareny den

Alexandra 20.8.2009

 

12., 13., 14.

Milá Wahl,

poskočilo mi srdce radosťou, keď som na Tvojich stránkach videla, že chystáš akciu v Bratislave.

Rada by som prihlásila kamarátky Gabiku, Jarku a seba t.j. 3 osoby.

Tešíme sa všetky na stretnutie.

Lýdia 20.8.2009

 

15.

Milá Wahl,

ešte prosím prihlasujem aj Eli, s ktorou sa poznáme práve z Tvojho seminára, aj ona by sa rada zúčastnila.

Lýdia 20.8.2009

 

16.

Mila Wahl!

Iba nedavno som pozerala, ake nove akcie sa pripravuju.

Potesilo ma, ze to bude aj na Slovensku v Bratislave.

Boli prihlaseni 2 ludia.

No a dnes vidim, ze stav je plny.... vsetko obsadene.

Rada by som vas poprosila, ak niekto z nejakych dovodov nebude moct prist, prosim mozete ma viest ako nahradnicku??,   

Dakujem. Irena 24.8.2009

 

17.

Dobrý deň všetkým!

Prosím, mohla by som byť zaradená medzi náhradníkov na akciu Bratislava-Devínska Nová Ves 24. a 25.10.2009?

Cítim (pôvodne som napísala Myslím, ale opravila som sa - to je u mňa pokrok), že téma stretnutia je pre mňa stvorená.

Zdravie praje Maryška 11.9.2009

 

18.

Mila Wahlgrenis,
rada by som sa zucastnila seminara v Devinskej Novej Vsi.

Vidim vsak, ze je stav uz obsadeny, dokonca uz mate aj dve nahradnicky, ak by sa vsak uvolnili miesta, rada prijdem.
Prajem krasne dni
Ivana 15.9.2009

 

19.

Dobrý deň,
prosím o zaradenie medzi náhradníkov na akciu Bratislava - DNV 24. a 25. 10. 2009
Prajem všetkým pekný deň :)
Matúš 29.9.2009

 

20., 21.

Ahoj slniecko,

aj ked neskoro, chcela by som prihlasit este 2 osobky ako nahradnikov na akciu v Devinskej Novej Vsi.

Kedze sme z Bratislavy, spat v skolke nemusime.

S laskou Zuzana 5.10.2009

 

 

Prajem krasny den mila Wahl,

chcela by som Vas poprosit keby ste upresnili na akej adrese sa nachadza ta skolka, v ktorej bude seminar.

V DNV je totiz viac skolok a hrad Devin je skor blizsie k Devinu ako k Devinskej Novej Vsi.

Ja som v DNV byvala, ale z popisu, ktory je uvedeny, mi to nie je jasne, kde to presne je.

Uz sa mnohe aj pomenilo odkedy tam nebyvam.

Pre tych, ktori su z uplne inych miest alebo mestskych casti, to bude o to tazsie najst,

preto by pomohla aj podrobnejsia mapka ako sa tam dostat od zastavky autobusu

(pripadne kde sa nachadzaju nejake potraviny, alebo moznost sa najest v restauracii).

Autobusy, ktore tam chodia cez vikend su : 

c.21-ten ide priamo z autobusovej stanice Nivy, stoji aj nedaleko zeleznicnej stanice,

c.20, ktory ide od Tesca Lamac cez Dubravku do DNV.

Dakujem a prajem krasnu pozitivnu energiu na cely den

Alexandra 21.9.2009

 

Mila Wahlgrenis,
jasne dam to dokopy co najskor.
Aj som sa Ti chystala napisat, ci by sme bud ako sucast alebo aj pomimo neurobili aj tu v Bratislave take stretnutie na Zachranu planety.

Napadlo ma ze keby bolo znesitelne pocasie ze by sme mohli vyjst na nejake pekne miesto v okoli.

Je tu Sanberg, s krasnym vyhladom na krajinu, pripadne pri hrade Devin je krasne miesto sutok Moravy a Dunaja.

Tiez ma napadlo, ci by nebolo dobre najst este radsej nejake vacsie priestory, lebo stale aj mna sa pytaju ludia co by chceli prist....

Co si o tom myslis?

Zorganizovali by sme a zariadili, co by bolo treba, len neviem, ako to ty citis?
Stale sme v dusi a nasich srdciach s Vami, je skoda (ale vsetko ma svoj vyznam), ze ste tak daleko...

aj ked ste vlastne nie tak daleko, ale vies, ako to myslim, radi by sme Vas videli castejsie.

No ale mame tu svoje ulohy a neviditelnymi ale o to silnejsimi nitami sme stale pospajani.

S kazdym nadychom a vydychom posielam lasku.

Deju sa stale krasne a uzasne veci.

Tak velmi sa tesime na Vas, to si vies predstavit:)
s laskou a vdacnostou Bozidara 21.9.2009



OHLASY:

Wahlgrenis

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mila Wahl,

chcem sa Ti velmi pekne podakovat za uplynuly vikend.

Bolo velmi prijemne stretnut sa opat s Tebou a pobudnut v pritomnosti podobne naladenych ludi.

Ta pohoda, ktora bola v skolke, tie krasne zazitky s odvadzanim dusi, pesnicka pred restauraciou i vsetko ostatne ...

Je toho vela, co bude este dlho hriat pri dusi.

Pozdravujem vsetkych "skolkarov".

Specialne Lacka a Zuzku, ktori sa nezistne podelili s nami o recept na vonavy chlieb, Mira a Bozidaru, ze nam stretnutie umoznili.

Dufam, ze sa este  uvidime.

Mam Vas vsetkych rada.

Lydia 27.10.2009

 

Milá Wahlgrenis:-)

Rada by som poďakovala Tebe i Božidare s Mirom za akciu v DNV.

Ďakujem Tebe i Bohu, že sa mi dostalo možnosti objať dušičky pred odvedením.

Ani sama neviem, prečo som vstala a objala tieto bytosti, ktoré čakali na odvedenie.

Pri tých dvoch ženách som cítila lásku, bolesť i smútok.

Ich energia bola veľmi intenzívna.

A to miminko bolo tak jemné ...cítila som iba lásku...hebkú ...milujúcu.

Mala som radostný pocit a chcelo sa mi usmievať.

Tú dušičku som ani nechcela pustiť z objatia.

Verím, že tieto dušičky sú tam, kde majú byť... doma.

Posielam poďakovanie aj Semanhiel, ktorá prišla medzi nás a sdielala s nami svoj príbeh.

Kreslí nádherné obrázky.. sú úžasné ...a ja som rada, že jeden jej obrázok si našiel ku mne cestu.

Sedím nad ním a cítim z neho lásku, pokoj...teplo:-)

Viem, že nič nie je náhoda a že ten obrázok mi má čo povedať.

Celý víkend som vnímala ako jeden veľký dar... túžila som Ťa spoznať osobne a ešte ako bónus som dostala od Semi úžasnú mandalku.

Za toto všetko ďakujem, ďakujem s láskou a pokorou.

Posielam veľa lásky do srdiečka a láskyplne v duchu objímam Teba, Semi a všetkých "škôlkarky a škôlkarov".

Katka 28.10.2009

P.S.: Boli tam s nami aj bytosti svetla, jedna z nich je viditeľná na poslednom obrázku na tele Semi.

 

Milý Laco,

myslela jsme si původně, že bych napsala soukromě, ale nejde to.

Tohle musí přijít sem!

Právě totiž jím vlastnoručně upečený chleba, podle toho Vašeho receptu...

Úžasné, nemám slov.

Sice jsem dělala kvásek až ráno, ten z večera se mnou nějak nechtěl spolupracovat.

Ale proces jsem zvládla.

Při hnětení těsta rukama v lavoru jsem si uvědomila, že začínám novou životní etapu.

Cesty zpět už není.

Chápu, proč mám takový problém vůbec nakupovat cokoli k jídlu.

Proč mi nechutnají rohlíky a chleba a koblihy a koláče z obchodů?

Už to vím.

Protože tam chybí ten důležitý prvek - láska.

Procesy, za kterých tyto produkty vznikají, jsou příliš vzdálené od života, příliš vzdálené ode mne.

Děkovala jsem Vlastičce, že mě převedla na břeh vegetariánství.

Tobě, Laco, musím poděkovat také.

Nechci porovnávat, co má větší význam, ale jasné mi to je už teď.

Zpět už se vracet nebudu.

Mám se ráda a tohle je cesta, po které chci jít.

Laco, ještě jednou moc děkuji a současně posílám krásné pozdravy z Prahy.

W.   28.10.2009

 

Draha Wahlgrenis,

s uzasom citam, ze si uz piekla chlebik...

No ja zasnem..

Prve, co ma napadlo, bolo... ako ho ta mala osobka s tymi malymi ruckami vymiesila???

Tak ja sa chystam na buduci tyzden a uz sa neviem dockat....

Budem robit aj chlebik a aj Lackov a Zuzkyn gulas, tak hned dam vediet, ako sa to podarilo mne...

Chcem napisat... Moc dakujem za ten nas spolocny vikend, Semanhiell za obrazok, proste za vsetko.

Chcem podakovat vsetkym, ako sme tam spolu boli...

Mohla by som to definovat ako jedno krasne stretnutie ludi, ktori sa este nikdy nevideli, ale predsa sa uz dlhe roky poznali a mali si co povedat...

Mne to moc dalo a verim, ze opat som dalej na mojej cesticke poznania...

Vsetkych zo srdca pozdravujem a prajem pekny "dusickovy" vikendik...

Mam vas vsetkych moc rada...

Objimam Vas a este raz Vam dakujem...

S laskou a pokorou Dadika 29.10.2009

 

Mila Wahl,
neda mi nenapisat moje nove poznanie po nasom spolocnom vikende...
Zijeme zivot aky chceme zit...
Toto moje nove poznanie sa mi spaja s jednym slovom..CESTOVNY LISTOK...
Zvlastne, ale myslim, ze je to tak...
Proste kupime si cestovny listok a cestujeme zivotom, ta cesta je dlha....
sadneme si vedla koho chceme, cestou si mozno odsadneme a spozname nieco nove, cestujeme teda s kym chceme a kam chceme,
kludne mozeme prestupit, ak sa nam tento smer nepaci....
ked sa nam zle cestuje s ludmi v tomto vlaku...
je to nasa volba..spoznavame novych ludi, nove situacie, nove kraje, nove miesta....
ale stale mame ten listok..ten platny cestovny listok.
To je to...ten cestovny listok....
to, ze ho mame, znamena, ze prechadzame tu cestu cestne, bez vycitiek a strachu..
ten cestovny listok je dolezity..
to znamena, ze sa nemame coho bat..je to cestna hra..
cely nas zivot je cestny a cisty...
uplne iny akoby sme ten listok nemali a cestovali nacierno....
toto myslim zazil kazdy z nas...
aky obrovsky rozdiel je cestovat s listkom a cestovat bez listka??????
A ja uz teraz viem draha Wahl, ze ja som si ten listok uz kupila.....
uz sa nemusim bat....ze ma "chytia"..pretoze zijem cestne bez akejkolvek vycitky, strachu...
proste snazim sa mat to tam vnutri ciste....s kazdym a vsade...
zit cestne....to je vlastne ten cestovny listok..
je jedno kedy si ho clovek kupi, dolezite je, ze si ho RAZ kupi..
vtedy nastava to poznanie, to ocistovanie sameho seba...
ten pocit, ze tato cesta je ta spravna...
Dakujem Ti za to, ze som si ten listok kupila...
myslim, ze som ho kupila u teba.
Myslim, ze som ho kupila davno, ale len nedavno som si ho v tom vlaku, ci autobude cvakla.....:-)
ty vies presne co myslim...
objimam ta a urcite at to zaboli...ale je to z lasky...pa:-)
Dadika 29.10.2009

 

Dobry vecer mila Wahl,

precetla jsem si Vas vzkaz Lacovi.

Uzasne...

Pochopila jsem proc, kdyz prijdu do obchodu, nemam na nic chut.

V restauraci si nedokazu vybrat jidlo.

Neco mi rika: nic a kdyz si nakonec neco objednam, stejne si nepochutnam.

Ne, nejsem vubec mlsna.

Strasne rada si varim sama a s laskou.

A v tom to je.

A Vam dekuji za to, jak to krasne vsechno umite popsat.

S laskou Milena 29.10.2009

 

Má milená Wahl,

konečne prišiel čas, kedy mám pár písmeniek napísať k Bratislave a k všetkým, ktorých som (opať) mohla stretnúť.

Dojmy boli hlboké a intenzívne, preto som potrebovala časť z nich usadiť.

Dnes v noci sa mi zdal sen.

Letela som na Mesiac, bola to skúška, či to zvládnem.

Boli sme tam tri ženy. Vystúpila som na Mesiaci a mala som pocit, že som snáď nasadla na vlak do Prahy...ale nebolo to tak presne.

Zmatok. :)

Na Mesiaci bola zlatá základňa a aj stanica vlaku bola v zlatom.

Cítim pri pomyslení na sen veľkú rýchlosť a pochopenie.

Milá Wahl, mám pocit, že sa vlak rozjel a práve v ňom sedím.

Čosi sa otvorilo a so mnou sú tam ešte dve ženy...nie sme si protivníčky ba naopak, je to priateľstvo....

Bratislava presnejšie Devínska Nová Ves mala pre mňa význam...a nielen ja tam stojím so svojím zdelením...

Ďakujem Lacovi a Zuzke za recept na chlieb.

Ešte som ho neskúšala, ale tak ako Ty som porozumela významu, prečo sa ku mne dostal.

Áno len jedlo uvarené z lásky, len jedlo varené zo surovín pestovaných z lásky a zdravo dokáže zasýtiť a predať silu zdravia....

Chlebík si ľudia odpradávna vážili, pretože bolo treba veľa úsilia a slniečka a síl prírody, aby sa podaril.

Ľudia si ho ctili požehnaním.

Je to ten najkrajší symbol matky Zeme a jej úrodnosti a pohostinnosti, krásny zážitok.

Tibetská misa a jej tóny ma očarovala.

V mysli som sa vrátila k Tibetu, k tej prirodzenosti a spatosti s prírodou, akú títo ľudia v sebe pestujú odmalička, úctu aj k tomu najmenšiemu tvoru.

Videla som pred sebou oranžové krásne súkno a i teraz, keď to píšem mám zimomriavky.

Ďakujem vám milí priatelia, Tebe Wahl, že ste ich mali so sebou a ja cítila ich veľkú silu.

Tento list je listom vďaky...všetkým vám, ktorí ste ma obdarovali už len tým, že ste boli tam.

Pozdravujem milé bystričanky, vy viete.. tam nebolo treba slov, ten pohľad som poznala.

I Tebe vďaka, milá Dadika, za Tvoje slová a indiánsku múdrosť ...

Nemám slov a spomínam i na Katku, jej vyžarovanie bolo materské hrejivé a cítila som sa dobre v jej prítomnosti..teplo...

Ďakujem mojej milenej žienke s úžasným kocúrikom...to bolo ako stretnutie sa s niekým veľmi drahým...ako sesterské objatie...

Wahl, nič nie je náhoda....

Myslím, že Tebe nemusím písať, stačí poslať myšlienku a Ty ju ucítiš...

Mám ťa veľmi rada, hoci sme sa videli len dvakrát...

Srdce vraví, že je to objatie vo večnosti...

Žasnem, ako krásne maluješ..

Cítim, že sa otvára nová etapa a celá kvitneš v lotose tvorivosti.... akoby povedal básnik :)

Ten tretí obrázok s fialovou pyramidou, to je úžasné...

 

 

Toľko jemnej krásnej energie... symbolika..otvorenie... sdielanie a premena... nádhera... a viac mám rozjímať v tichosti..:)

Krásne..

S láskou a objatím Vaša Semanhiell 30.10.2009

 

 

Milá Wahlgrenis,
už niekoľkokrát som Ti začala písať email, ale vždy som bola vyrušená.

Preto som usúdila, že ešte nedozrel ten správny čas, tak som vždy začala písať znovu.
Spomínam na stretnutie s Tebou a skupinou milých ľudí v DNV.

Hlavne s Tebou.

Spomínala som Ti ten príbeh s naším psíkom, nevedela som sa zbaviť žiaľu za ním.

 

 

Nikomu inému som nedokázala vyrozprávať ten príbeh, hlavne s tými pocitmi, ktoré som mala za jeho života a mám aj po ňom.

Akosi som si myslela, že ma nikto nemôže pochopiť, lebo to ani nie je z tohto sveta.

Až keď som ho začala rozprávať Tebe, išlo to samo.

Pochopila som, že len Ty mi porozumieš.

A aj sa tak stalo, už som si myslela, že som zrelá do cvokárne, že som si niečo choré vzala do hlavy a niekedy som mala pocit, že mi ide o duševné zdravie.

Ďakujem Ti za to, že si ma pochopila, a veľa vecí si mi objasnila.

Teraz už môžem tichúčko spomínať a dúfať, že sa s jeho dušičkou a hlavne tou krásnou čistou láskou naozaj ešte stretnem.

Veľmi sa mi po tomto poznaní uľavilo.
Veľmi príjemný bol počin Laca a Zuzky, ktorí sa s nami podelili s receptom na pečenie chleba.

Vtedy som si spomínala na krásne chvíle prežité s babičkou a dedkom, cítila som vôňu chleba, ktorý každý týždeň zamiesila a odniesla miestnemu pekárovi do pece upiecť.

Robilo sa to len raz týždenne a chlebík bez akýchkoľvek konzervantov vydržal chutný celý týždeň.

Taký chlebík som odvtedy nejedla.
Bolo mi so všetkými príjemne a som rada, že som spoznala ľudí, ktorí zmýšľajú a cítia trochu inak než väčšina a sú takí úžasní a milí.
Teším sa na Tvoju knižku, prajem Ti veľa tvorivých síl, aby si ju napísala čím skôr.

Tvoje stránky sú mi v živote oporou a teším sa na skoré opätovné stretnutie.
Ozaj, v noci po návrate z DNV som sa zobudila na celkom jasný čistý zvuk ako zvonček alebo zatrúbenie, takýto zvuk nemá žiadne zariadenie v našom dome.

Pozrela som sa na hodiny a bolo na nich 4:34.

Neviem, čo to znamená, nenašla som to na Tvojich stránkach, ale považujem to za akýsi dôležitý odkaz "zhora".
Nakoniec ešte jednoducho ĎAKUJEM, ĎAKUJEM, ĎAKUJEM ...
Jarka 6.11.2009

 

Milá Zuzko, milý Laco,

musím se ještě jednou vrátit k tomu procesu, který jste mi nastartovali s receptem na domácí bramborový chléb.

Začaly se mi dít věci.

Další věci...

Je toho hodně, proto se pokusím o stručné shrnutí.

Pochopila jsem hodně.

Už před časem jsem udělala obrat - když jsem směrem k televizi řekla: děkuji, nechci.

Ty nekonečné seriály o tom, jak žijeme nebo jak bychom měli žít, dramatické zprávy se smrtí v přímém přenosu, soutěže tři proti třem, gigastar, všechny ty reality show, které si hrají na život a životem nejsou, pak ty přehlídky načančaných krásek, tisíckrát opakované filmy...

Tohle není život, to nechci.

A ono to jde i bez toho, což se mnoha lidem může zdát neuvěřitelné...

To, že mi nechybí o půl osmé zprávy, případně ráno ty snídaně...

Prostě nechybí.

Ty žabí obličeje a bezduchá sdělení, třeba o tom, jaké bude počasí.

To přeci vidím venku... 

Opravdu - děkuji, nechci.

Když jsem se ponořila do procesu výroby domácího chleba, teprve mi došlo to, jaký problém jsem měla při nákupech.

Ty okamžiky, kdy jsem se nemohla rozhodnout, co vlastně chci - jaký chléb, jaké rohlíky nebo housky...

Nic ke mně totiž nemluvilo, všechno to bylo nez informace, bez náboje, bez lásky, ta tam chyběla.

Většina zboží do obchodů přichází bez lásky.

Teď nemám na mysli ty úžasné rodinné pekárny... tam je to jinak.

Ale jejich výrobky v mém obchodě nenajdu.

Když jsem se ponořila do procesu výroby domácího chleba, stala jsem se jeho součástí.

Rodil se totiž opravdu boží dar...

A rodil ve spolupráci se mnou, moje ruce v tom hrály svou roli, moje srdce taky...

To jsem si uvědomila až teď.

To, jak se rukama dotýkám těsta, jak s ním mluvím a snažím se ho přimět ke spolupráci, tohle všechno je proces oboustranný.

Jak já k němu, tak on ke mně...

A protože já k němu "jo", tak on ke mně taky "jo".

Uff...

Když jsem se ponořila do procesu výroby domácího chleba, zjistila jsem, že všechno je najednou jinak.

Můj vlastnoručně vyrobený chléb se stal mou součástí.

Chutná mi, moc mi chutná.

Dokonce mi vyladil všechny další chuti, takže mi chutná obecně...

Vstoupila na scénu jakási důstojnost, vážnost, jako bych si najednou uvědomila sama sebe, jako bych už nechtěla být jako dřív.

Když už jsem se ponořila do procesu výroby domácího chleba, vím, co teď nastane.

Říkám - děkuji, nechci, všem těm chlebům a bagetám a houskám a rohlíkům, ani ty ostatní názvy neznám...

Moje cesta vede jinudy.

Já potřebuji jíst jinak, s láskou, potřebuji vnímat ten konečný prvek, který mi tady v mém obchodě chybí.

Můj chléb je vynikající.

Navíc se dojídá do posledního drobečku.

Uvědomila jsem si, jak snadné bylo vyhodit čtvrtku i půlku chleba, to mě nikdy nebolelo.

Teď je to jinak.

Můj chléb je jiný, je to dar, který ke mně přišel, nejspíš si musel počkat až na tuto chvíli.

Ale opravdu přišel ve správný čas.

Nechci si už ubližovat tím, že bych jedla něco, co nechci.

A je nám toho nabízeno hodně, toho, co nechci.

Uff...

Mám obrovskou radost, že jsem pochopila další dílek v mé životní mozaice.

Pochopila jsem, proč jsem nikdy nechodila ráda nakupovat, tam totiž na mě NIC pozitivního nečekalo.

Ano, vím to jasně, tohle jsou velice čitelné informace.

Nejde o cenu ani o složení, ale o vnitřní náboj, lásku, která by tam měla být vepsána.

Rozumím, takhle už to opravdu nechci.

Jsem jinde.

Možná se to bude někomu zdát divné a třeba i časově náročné, je to možné.

Ano, nějakou chvíli to zabere, to uznávám, ale chápu, co mi vadí v obchodech, chápu, co už nemůžu koupit.

Protože ke mně dorazil můj "boží dar".

Moc Vám, Zuzko a Laco, děkuji.

Vám to možná ani nedošlo, jak moc mi změníte život...

Děkuji.

Možná se budu někomu zdát blázen, ale to mi nevadí...

Tohle je totiž úžasné.

W.   8.11.2009

 

Milá Wahlgrenis,

to, jak popisuješ chuť domácího chleba a tu práci okolo - no musím si vzpomenout na svou babičku, kterou jsem jako dítě pozorovala při práci - těsto na chleba nebo na koláče, než přikryla utěrkou, přežehnala, chleba před rozkrojením nožem na spodní straně také přežehnala křížkem s tím, že je to "boží dar".

Chléb se musel ukládat spodní stranou, ne ledabyle položit obráceně - to by byl hřích.

A ty chvíle, když babička dělala domácí nudle - rozválené pláty se potom sušily na utěrce na zastlaných peřinách.

Ach jo, kdo dnes dělá domácí nudle?

Taky pamatuju stloukání másla v máselnici.

Ale to nejdůležitější - ona si při té práci zpívala.

Další moudrá žena v mém životě - manželova maminka - měla podle dětí vždy lepší koláče a bábovky než já, i když měla stejný recept.

Ona byla natolik moudrá, že to zdůvodnila troubou, ale dnes už vím své...

Taky si zpívala při vaření a vůbec i jakékoliv práci.

Když doprala prádlo, pračce poděkovala, stejně tak troubě po upečení.

Pro mne to bývávalo úsměvné, ale dnes děkuji třeba pračce a troubě taky.

A věřím, že to jednou bude má dcera nebo snacha dělat taky tak.

A jestli někomu připadám jako blázen?

To už dnes není můj problém.

Pohodový nedělní podvečer

Lída 8.11.2009

 

Děkuji, Lído.

Pokud to chceš vědět, tak já si taky zpívám... a tančím u toho...

W.   8.11.2009

 

Milá Wahl,

přesně takovýhle já měla pocit, když jsem dětem vařila, když byly malibnký - podle jedný "alternativní" kuchařky, řepovou polévku - krém - ozdobený sedmikráskama...byla zam vyfocená v kameninový misce....s dřevěnou ručně vydlabanou lžičkou...ten obrázek zářil energií a pohodou...

Bylo tam víc takovýchhle jídel, kdy nešlo primárně o to zahnat hlad, ale...o cosi víc, co je mnohem důležitější...

Maminka vaří s láskou pro své děti...vaří si vlastně všichni společně..táva vydlabe misly a lžičky, starší děti už mohou samy...a...většinou mají farmu - statek - hospodářství - ráno se dojí...dopoledne peče chléb...prádlo se suší na suníčko . pere se v mydlinkách a ejhle... prádlo je stejně bílé . ne - ještě "jinak" bělejší...než z těch všech moderních pracích prášků...

Život se nějak zpomalí....a nabyde...o radost...vzájemnost.....sdílení...složitě se o tom píše...ty víš...
Tuleň 9.11.2009

 

Drahá Wahlgrenis,

tak jsem si přečetla Vaše příspěvky a ohlasy na chléb a jídlo.

Od léta to mám také tak, projdu obchodem a skoro nic nenakoupím.

Přestože mám hlad, nevidím a necítím nic, o co by si mé tělo řeklo.

Strava mi přijde dosti umělá, chemická, jak pro roboty než pro lidi.

Takže poslední dobou u nás máme dost prázdnou lednici ....... a pokud se chceme kvalitně najíst, musím vařit.

Koupila jsem si i před časem domácí pekárnu na chléb, pořídila i doporučované směsi.

Popravdě, pekárna je zatím zastrčená hluboko ve skříni, chlebíky ze směsi mne též neoslovily.

Po delším hledání jsem objevila chléb kváskový, který trochu splnuje mé představy mých vzpomínek na chléb z mého mládí a to je chléb sušický.

Takový kulatý bochníček, kupodivu i vydrží a děcka ho mají rádi do školy k svačině, konečně jsme přešli z těch rohlíků, které aná ráno bohužel nejsou křupavé.

I když místy se nějaké dají sehnat.

Hypermarkety jsem opustila, tam zavítávám snad jen jednou za půl roku.

Nejraději mám ty bývalé sámošky z "totáče" a bývalé obchody zeleniny z "totáče".

Tam totiž najdu to pravé české kysané zelí, které má nějakou chut.

Nebo ta moravská jablíčka či broskve a ne ty podtržená kdo ví odkud dovezená, pro med si jezdím ke včelaři, nekupuji v marketech tu směs afrických medů, nebo jsem i v jednom obchůdečku objevila takové ty kvasnice, co bývávaly v tom hnědém papíře vážená.

Z čeho jsem měla velkou radost, že jsem objevila i místní mouku z mlýnů a ne zase dovozenou z tramtárie.

Nějak se mi s ní peče lépe, a co, že je dražší o 3 Kč.

Ráda to dám, když je kvalitní.

A tak bych mohla pokračovat.

Takže dneska jsem měla od rána pouze chléb s domácím zeleninovým tvarohem a kručí mi hlady, a pokud se chci najíst, musím za chvíli uvařit domácí zelnačku.

Ale zase vím, že všem bude moc chutnat.

Posledně domácí linecký koláč s jablíčky byl za 1 den snězen.

Všem chutnal.

A jak pak šel hezky, od ruky jsem tak klepla máslo a k tomu vajíčka a mouku a ručičkou pěkně zpracovala a pak ručičkou pěkně rozmačkala na plech a nastrouhala jablíčka a vanilkový cukr, žádný vanilínový.

Na zimu jsem vyráběla domácí bezinkový likér a bezinkovou štávu.

A Lído, ty domácí flíčky, ač je mi 34 let čas od času dělávám a suším na sluníčku nebo u krbu ........... :-)

Oni jsou strašně lehké a levné, jen trochu pracnější .....

Vzhledem k tomu, že nechodím do práce, mám na toto kuchtění Díky Bohu čas.

A jsem za to nesmírně vděčná, že mohu plnit svoji úlohu ženy, manželky a mámy.

S láskou Arieska 10.11.2009

P. S.: Jinak bych byla vděčná za recept na ten skvělý chléb ........

 

Dobrý den milá Wahlgrenis,

posílám srdečný pozdrav.

Už jsem Vám jednou psala a dostalo se mi odpovědi, děkuji moc.

Sleduji Vaše stránky a po semináři v Bratislavě tam je velké téma chleba.

Minulý týden jsem byla u mé maminky a ona mi dala brožůrku z roku cca 1950 – průmyslová výroba chleba.

Ví totiž, že ráda vařím – o jídlo se zajímám hodně dlouho – ale spíše z pohledu jin jang  makrobiotiky – jeden čas jsem tím rodinu dost obtěžovala dvě děti a manžela.

Ale teď jsou samostatní a manžel se rozhodl, že si bude jídlo připravovat sám (respektuji jeho rozhodnutí, které je pro mé okolí nepochopitelné), ale každý jsme tu sám za sebe a je to jeho rozhodnutí, zhoršily se mu všechny krevní testy oproti předchozím letům, kdy jsme se stravovali dohromady(třeba vůně chleba?! udělá své).

Tak si experimentuji sama – momentálně se prokousávám tématy půst a vitariánství.

Hodně mě to oslovuje, ale člověk musí startovat postupně.

Když mají přijet děti (syn ženatý 32 a dcera s přítelem 26 – vyvařuji jako o život a ráda – ale potraviny hledám spíše na tržnici, co nejčerstvější.

Samozřejmě peču nejlépe kynuté koláče, bábovky apod.

Letos jsem spotřebovala hrušky na povidla a sušení a ostatní ovoce jsem zpracovala na džemy jen se špetkou soli a trochou datlí.

Zatím jsou všechny dobré.

Milá Wahl,

chleba bych pekla ráda i jsem ho již péci zkoušela, ale jen s kvasnicemi.

Vymoženosti jako pekárna chleba, fritéza a mikrovlnka (tu jsme měli, ale používala se jednou cca za tři měsíce a tak jsem ji darovala potřebnějším) šly mimo nás.

Můj pomocník je jen sporák.

Vím, že toto jsou stránky o duchovnu, ale mám pocit, že potrava materiální je také důležitá.

Zase budu mluvit o sobě, ale pocházím z vesnice, kde se spotřebovávalo to co se momentálně urodilo, zbytek se sušil a zavařoval na zimu.

Když jsem odešla v patnácti na střední školu a internát, měla jsem problémy se stravovat.

K jídlu jsem tak před třiceti lety přistupovala docela macešsky – rychle navařit, případně na tři dny a ohřívat.

Jednou se u nás zastavil můj tatínek a vynadal mi – to dáváš těm dětem ohřívané?

Už tu není, a já si posléze uvědomila jeho poselství žij tady a teď.

Stejně se mi každou chvíli vybavují slova mé babičky, jednoduché pravdy v lidových říkadlech – je tam vše:

Jak se do lesa volá, tak se z lesa  ozývá.

Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

Strach má velké oči.

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.

Nic se nejí tak horké, jak se upeče.

Nahoře huj – vespodu fuj.

Dobrého po málu.

Mluviti stříbro - mlčeti zlato.

Přej bude Ti přáno.

Dej bude Ti dáno.

Nejlepší věci na světě dostaneš úplně zadarmo.

Chodím kolem mé prosby jako okolo horké kaše – prosím o ten tajemný recept na chleba.

Děkuji předem a těším se do Lanškrouna

Marie 10.11.2009

 

Ahojky Wahlgrenis,

posielam pár slov o tom, ako som akciu v Bratislave vnímala ja.

Možno si takto všetci čo tam boli pripomenú, ten úžasný víkend :-)

posielam objatie a ešte raz ďakujem

Ivica

 

Akcia Bratislava

 

Škôlka v Devínskej ma očarila, už keď som do nej vkročila

Sedeli sme vedmo v kruhu, energia kolovala vo vzduchu

O životné príbehy sme sa podelili,

navzájom sa na tej ceste povzbudili

Keď sme sa učili ako dušičky odprevádzať,

jedna sa chladivým vánkom začala ohlásať

A tak sme v priamom prenose videli, ako si to dušička za svetlom namieri :-)

Wahlgrenis nam neustále nové podnety dávala, zo všetkého sa radovala

Z čašníka v reštike i pustenej muzike :-)

Keď „holky z naši školky“ počula, hneď spontánne popred reštiku tančila

Gaštany, farby, strava, urina, o tom všetkom sa debata rozvila

Výklad od Wahl mi síce vyrazil dych, ale malo to tak byť

Nové informácie prijímam, za dňa už nesnívam

Na cestu som sa vydala, čarovné veci do života prijala

Ornamenty sme si nakreslili, cestu životom oživili

a prvý „pracovný“ deň ukončili...

Druhý den bol opäť úžasný

Ked Semanhiell vkročila, ďalšia vlna lásky nás „zložila“

Priniesla nebeské obrázky, do ktorých zašifrovala egyptské odkazy

Obrázky rozdala a tie posolstvá lásky ďalej odovzdala

Z tibetskej misy voda fontánkuje a moje srdce sa raduje

Laco s Katkou diktujú, ako domáci chlebík pripravujú

A ja len oči otváram akých úžasných ľudí vôkol mám

 

Ďakujem Wahlgrenis, Janka, Dadika, Alexandra, Mirka, Lydka s Eli, Danka, Marta, Moraváčka Dagmar, Marta, Katka s partiou, Božidara s rodinou, Semanhiel.. a ostatní, že som tam mohla s Vami byť 

Ivica 10.11.2009

 

Ano, vnímám všechny Vaše pocity...

Domácí bramborový chléb je úžasný.

Ale nemám na něho autorská práva, aby se zde mohl recept jen tak objevit.

Když nám ho na akci Laco diktovat - řekl mimo jiné, že to je chléb, který pekla už jeho babička.

Takže je to poklad, rodinné stříbro...

Některé věci v životě mít můžeme, některé ale ne.

S tím se člověk musí smířit.

W.   11.11.2009

 

Milá Wahlgrenis,

takto jsem to nějak tušila, ale to vůbec nevadí.

Mám práškový kvásek a tak půjdu metodou pokusů a pokusů – jinak se k úspěchu nedojde a možná v Lanškrouně uvidíme ...

zda-li mé pokusy budou moci na světlo boží.

Pěkný den, srdečně zdraví

Marie 11.11.2009

 

"Některé věci v životě mít můžeme, některé ale ne.

S tím se člověk musí smířit."

Krásne si to napísala!

Všetkých Vás pozdravujem, aj Elenku, s ktorou som sa nerozlúčila.

Často sa k Vám v myšlienkach vraciam.

S láskou Mirka 11.11.2009

 

Slniečko Wahlgrenis :-)

ked sme si precitali prvy prispevok o tom, ze si upiekla chleba a k comu Ta to doviedlo, usmievali sme sa ako blazni so slzami v ociach.

Aj sme chceli reagovat, ale akosi nebolo co k tomu dodat, usmev a radost sme Ti poslali inak.

K tomu, co pises, ze Ti chlieb vyladil chute, je to presne tak, ten chlieb je chutny sam osebe, ak das nan poctive maslo (nie margarin) je to pochutka.

Ak by mal niekto potrebu dat nan syr alebo sunku, zisti, ze uz to nie je ono.

Pamatas sa na jednoduche jedla nasho detstva, ked kazda potravina mala chut?

Ked si povedala nazov jedla, vsetci vedeli o akej kombinacii chuti hovoris?

Viem, o com hovoris, ides do obchodu, kupis ovocie, ale vona a chut tam nie je.

A tak sa vraciame k tomu, co sme mali ako deti: jablka, domace hrusky, slivky.

Dokonca aj figy, ktore sa urodia u nas maju inu chut ako kupovane (aj ked si sa tomu na stretnuti cudovala) :-)

Tesime sa a nech Tebe aj ostatnym, ktori budu pripravovat chlieb podla receptu Lackovej starej mamy padne na uzitok a na zdravie.

Musela som sa smiat Tvojmu spievaniu a tancovaniu, lebo dnes, ked Lacko pripravoval chlieb, tak mu vyhraval Spiritual kvintet a spieval :-)

Pre ukazku pripajam foto rohlikov a chleba - vsetko upecene z 2 kg muky.

Chlieb vydrzi cerstvy cely tyzden, po vychladnuti ho zabalime do utierky a dame do dreveneho chlebnika.

 

 

 

 

A dostavam sa k jadru veci, Tvoja stranocka je Tvoj dennik a pokial sa rozhodnes mat v svojom denniku aj recept na domaci chlieb, Lacko s tym suhlasi.

Podla toho, co pises, stal sa Tvojou sucastou a sucastou Tvojho zivota.

Myslime, ze dobre veci treba sirit, vypracovanie cesta je vlastne meditacia a tak nech vo viacerych rodinach zavonia domaci chlieb.

Z nasho stretnutia v Bratislave ma najviac zaujala cesta zivota a napriek tomu, ze uz odvtedy uplynuli 3 tyzdne, stale doplnam ciarky a useky do svojej cesty.

Nie nasilu, ale rozpravam sa alebo nieco citam a zrazu ma napadne prihoda z detstva, na ktoru som si 30 rokov nespomenula.

Skladam mozaiku, ktora sa plni, som vdacna za vsetko prezite.

Clovek zvladne vela.

Velmi sa mi pacil 30 minutovy filmik O mužovi, ktory sadil stromy.

Ak ho nepoznas a budes mat chut, pozri si ho na: http://video.google.com/videoplay?docid=3951088333019987494#

Kvet zivota sme uz objednali a teraz v novembri vychadza aj druhy diel.

Prajeme Ti vela vela lasky

Zuzana a pripaja sa aj Laco 15.11.2009

 

Drahá Wahl,

tak práve som si dopiekla svoj prvý Lackov chlieb.

Tebe to nemusím popisovať, ty už to vieš - no nádhera!

To, čo vzniklo z tohto receptu, je zázračné.

Ja, ktorá doteraz nevedela upiecť nič z kysnutého cesta som teraz upiekla takú rozprávku - nie chlieb, ale delikatesu !

Tak fajn.

Do mäsového oddelenia už nechodievam.

Práve som prestala chodiť do pekárenského.

Čas nákupu sa skracuje jedna radosť !

Je toho však oveľa viac.

Prvé výročie môjho prvého kontaktu s Tebou sa len blíži - Kunratice 11/2008, no za všetky zmeny v mojom živote Ti patrí srdečná vďaka.

Ďakujem za Tvoje semináre, za nových priateľov, za krásne posedenia v čajovni, za nejedenie mäsa, za nové recepty, za nové skúšky i za žitie v zázrakoch.

Milý Lacko, milá Zuzka,

babička Vám tu zanechala tiež jeden z tých zázrakov.

Myslela som na ńu a ďakovala jej počas celej doby prípravy a pečenia chleba.

Áno, príprava je dlhá, preto som si na ňu vyčlenila dnešnú nedeľu, ale krásna a zábavná, pristupovala som ku každému slovu, ktoré ste nám nadiktovali s pokorou a láskou.

Veľmi pekne Vám ďakujem, za ochotu podeliť sa s nami o tento zázrak.

Nakupovať chleby už nebudem, to ste vy ale už vedeli.

Ďakujem aj Semanhiell, lebo pri poslednom kysnutí som k nádobám položila  ruženín, ktorý mi podarovala.

Táto nedeľa bola výnimočná.

Ďakujem.

S láskou.

Danka 15.11.2009

 

Milá Zuzko,

děkuji.

Při čtení Tvých řádků mě napadlo, že musím doplnit další dílek mozaiky.

Muž, který sázel stromy...

Tahle útloučká knížka ke mně doputovala letos v létě.

Psala jsem tady už mockrát, že nečtu, po informacích nepátrám, ale nějak ke mně samy ve správnou chvíli přicházejí.

Takhle nějak přišla i tato knížka.

Když jsem po ní včera večer sáhla, abych si ji znovu přečetla, vypadl z ní lísteček, věnování:

"Wahl, jsi jako muž, který sázel stromy... Žiješ nejen pro sebe... A za to Ti děkuju. Soňa 17.7.2009"

Já děkuju, Soničko.

Knížka je nádherná, čte se jedním dechem, je to tak živé a skutečné, ten člověk, o kterého jde, si na nic nehraje.

Jen sází stromy...

Zaujaly mě i nádherné ilustrace, ale ta na str. 43 mi něco připomněla:

 

 

Nic není náhoda...

Ale to už vím.

Knížku vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 2009, jako svou 888. publikaci.

W.   16.11.2009

 

Draha Wahl,

nepisala som dlho, lebo nam nejak odisiel internet, tyzden bez netu..sranda, ale da sa bez neho zit, len ma mrzelo, ze som nemohla oznamit novinku o svojom zazitku s pecenim chlebika od Zuzky a Lacka...

No poviem Vam, bola to uzasna zalezitost.

Vsetko som si vychutnavaka, vecer som si pripravila kvasok a celu noc sa tesila, ako ho pekne rano supnem do muky s ostatnymi ingredienciami.....

takze rano som vstavala, akoby boli Vianoce....a na chlebik som sa tak tesila ako na vianocnu veceru... miesila som cesto, spievala som si pri tom..kontrolovala ako kysne...kyslo krasne a tesila som saaaaaaaaa..ako si na tom chlebiku pochutim....

opisovanie celej tej mojej ceremonie by bolo zdlhave, takze chlebik sa podaril a bol uzasny...fantasticky...

Robila som len z polovicnej davky, ale vysli mi dva male bochniky chleba a 3 rozky...

No Zuzka, Lacko, jasne, chlebik je uzasny a vobec sa necudujem, ze ho peciete kazdy vikend...

Ta chut je nezamenitelna..ohromna, vona mi pripominala detstvo...bol to pre mna super pondelok....

Takze chlebik je uzasny a ja musim Zuzke a Lackovi podakovat za ten recept, ktory mal taky uspech a priviedol nas az sem....

Dakujeeem....

Odteraz si budeme pochutnavat na domacom chlebiku a tesit sa ako nam vsetkym chuti.....

Majte sa vsetci krasne, prajem pekny den.....

S laskou Dadika 16.11.2009

 

Slniecko Wahlgrenis,

chcem sa s Tebou podelit o noveho clena nasej domacnosti.

Dnes sme si spravili vylet do Nitry, do Cajovne dobrych ludi a tam som si vybrala tibetsku misu.

Bola prva, ktoru som zobrala do ruky a stacilo k nej prilozit palicku a uz hrala :-) a hrala dlho.

Odlozila som si ju so slovami, ze tato je moja a skusala som aj ostatne, ale co dodat, tato bola moja :-)

Pre pripadnych zaujemcov o tibetske misy, pripajam adresu, kde sa da zakupit tibetska misa na Slovensku www.e-tea.sk

 

 

V predchadzajucom maily som zabudla dodat, ze Lackovu misu som po navrate z akcie vylestila a ako vidis na obrazku, uz aj moja je vylestena.

Mam obrovsku radost :-)

Tvoj zazitok z chlebika si citam dookola a nemam co dodat, k slovam "Vstoupila na scénu jakási důstojnost, vážnost, jako bych si najednou uvědomila sama sebe, jako bych už nechtěla být jako dřív."

"Mám obrovskou radost, že jsem pochopila další dílek v mé životní mozaice."

Vies, ze ani nevieme, ako sme na stretnuti k teme domaceho chleba prisli?

Malo to tak byt.

Ak pouzijem Tvoje slova, dejou se veci.

Kedze si clovek, ktory len dava a dava, preto sme radi, ze Ta oslovil recept na domaci chlieb, pretoze cas straveny pri jeho vyrobe venujes len sebe.

S laskou Zuzana a pripaja sa Laco 17.11.2009

 

Milá Zuzko, milý Laco,

tak jsem zkusila taky rohlíky, poprvé...

 

 

Jsou úžasné.

Možná na pohled nevypadají tak lákavě jako ty Vaše, ale chuť je vynikající.

Ten jeden poloviční ... to už jsem to nemohla vydržet... musela jsem si kousnout.

Byl to pokus, rozhodla jsem se na poslední chvíli.

Z obchodů mi rohlíky nikdy nechutnaly, teda chutnaly, když jsem byla malá...

Teď už dlouho jsem žádné pocity neměla, ale o tom jsem už psala...

Takže ještě jednou děkuji.

Tady jsou slova opravdu málo.

W.   19.11.2009

 

Slniečko Wahl,

tesim sa s Tebou.

Necuduj sa, na akcii, ktoru spoluorganizovala Bozidara si dostala Bozi dar - chlieb.

Tesim sa, ze Ti chuti, tesim sa, ze si nevydrzala a ukousla si.

Len zbieraj energiu, potrebujes ju.

Mam Ta velmi rada.

S laskou Zuzana 21.11.2009

 

Milá  Wahlgrenis,

četla jsem článek "Nemoc zvaná nízký tlak" a tak jsem se dostala k článku o pečení chleba.

Pochopila jsem, proč můj manžel nikdy nechce jíst nikde "venku" i za cenu, že bude hladovět třeba další hodinu, než něco připravím.

Minulé Vánoce jsem dostala pekárnu a ze začátku jsme i dost pekli, hlavně z namíchaných směsí, ale teď už skoro vůbec. 

Když jsem četla, jak jsi připravovala Lacův chléb, skoro jsem nedýchala a moc si přála najít recept.

Už jsem se viděla při obřadu jak peču "překvapení" pro rodinu, ale vzápětí jsem se vyrovnala s tím, že "některé věci mít nemůžeme". 

Potom jsem ale viděla fotky chleba a rohlíků, "slintala" u počítače a zase ty představy...

Dočetla jsem se, že Lacko souhlasí s otištěním receptu, tak ve mně svitla další naděje.

Chtěla bych Tě o recept moc poprosit, ale pokud to tak být nemá, nic se neděje.

S láskou Vanilka  30.11.2009

 

Ahoj Wahl,

ozývam sa Ti po dlhšej dobe - po akcii v Bratislave.

Riešila som tam problém s kontaktovaním od dušičky - mysliac si, že ide o zosnulú mamku.

Dosť som premýšľala o tom, čo som v Bratislave videla a počula  a rozhodla som sa, že na kontakty odpoviem a zistím o čo ide.

Skúsila som kyvadlo, aj tvoju písmenkovú mapu......

Síce mi fungovalo oboje, ale je to pre mňa ťažké správne sa pýtať tak, aby som dostala jasnú odpoveď ano-nie, a tiež písmenká odpovedajú viaceré naraz - aspoň mne sa tak zdá.

Ale som tomu rada, pretože ma to priviedlo k automatickému písaniu.

A tu začína prekvapenie:

Nekontaktovala ma mŕtva matka, ale osem dušičiek z roku 1328, ktorím je tu už dlho a chcú odísť.......

Nabrala som aj odvahu a pokúsila sa ich odviesť - ale toto som nezvládla.

Zostali.

Presviedčala som ich, aby odišli za Tebou - nechceli.

Potom odo mňa žiadali, aby som priviedla kňaza - po niekoľkodňovom váhaní som urobila aj to.

Dom posvätil a štyri dušičky odišli.

Ale štyri zostali.

A teraz som bezradná......  čo ďalej?

Píšu mi, že žiadajú odpustenie, že ich duše trpia - ale odmietajú prezradiť za čo.....

Ja sa snažím odpustiť, ale akosi sa mi nedarí......neviem za čo odpustiť....a navyše sa im nepáči, že tí prví štyria odišli.....???

Wahl, čo s tým?

Môžeš mi poradiť alebo pomôcť?

Kňaza už volať nebudem, urobil čo vedel.......čiastočne to pomohlo.

Ako je to s tým odpustením, keď neviem komu, prečo a ako?

Vysloviť niečo ako generálny pardon nefunguje.....malo by to ísť zo srdca, ale mňa toto nejako obchádza.

Ďalej sa síce posúvam, ale veľmi pomaly..........neviem, či niekedy celkom pochopím a budem vedieť pomôcť - sebe aj iným.

Ďakujem, že som Ťa mohla spoznať.

Zistenie, že nie som "cvok" a že existujú aj iní ľudia, čo majú podobné zážitky, je veľmi upokojujúce.

Ešte raz VĎAKA Tebe aj ostatním na akcii v Bratislave.

S láskou,

Marta 1.12.2009

 

Milá Marto,

nemusíš se trápit, že od Tebe neodešly všechny dušičky najednou.

Tyhle zbývající si mají ještě něco prožít v této realitě.

Nejsi tady od toho, abys urovnávala všechno, dávala všechno "na své místo".

Tyhle duše prožívají svůj příběh.

Nenásilně.

Až bude správný čas, dají Ti možná vědět.

Pak už tomu budeš zcela určitě rozumět.

Anebo taky nedají...

Víš, že všechno se děje ve správnou chvíli tak, jak se dít má.

Nepochybuj o ničem.

W.   1.12.2009

 

Milá Wahl,

musim napisat, ze chlebik som uz piekal styri krat a vzdy si odlozim do mraznicky a potom vytahujem.

Neviem sa ho dojest, no je proste skvely...

Tak este raz krasny vecer...

Dadika 1.12.2009

 

Mila Wahlgrenis,
pri Tebe som sa prvykrat stretla s "propagaciou" jedla nasich starych materi, vyberanim potravin podla toho, ako nas "oslovuju", s pripravou jedla k Tebe prislo nieco vzacne, je to na Tvojich strankach poznat. Nedavno sa ku mne dostala prepisana prednaska Roya Littlesuna, ktory propaguje to iste.

Prednasky boli zavrsene tancom, Roy na zeme nakrelil kvet zivota a tancoval sa tanec srdca ...
http://www.youtube.com/watch?v=g3k_1Pq2uXw&feature=related 

Ak by odkaz nefungoval, na youtube.com zadaj do vyhladavania "Roy LittleSun's One heart dance"
Ja som sa toho nezucastnila priamo, ale nadsene mi o tom rozpravala moja ezokamoska, citatelka Drunvala.
Může to znít banálně, ale vše začíná u přijímání potravy.

Přijímání potravy je nejposvátnější obřad, kdy skrze jídlo dochází k propojení "Stvořitele mimo nás" se "Stvořitelem v nás".
Způsobem výživy můžeme obnovit přímé a úplné spojení s veškerým Stvořením.

A vzhledem k tomu, že Stvoření a Stvořitel jsou Jedno, můžeme způsobem stravování, tedy skrze Krev, dosáhnout toho nejužšího vztahu se Stvořitelem - s Bohem - a s námi samými. Tato schopnost a přirozenost nám byla vždy vlastní, avšak v minulosti nám byla postupně "vzata" - přišli jsme o ni - často násilím, neboť jsou zde síly, které
mají potřebu ovládat ostatní. V současnosti to již není Stvořitel, kterému dovolujeme, aby nás ovlivňoval, ale "jídlo a léky" konglomerátů a nadnárodních korporací potravinářského a farmaceutického průmyslu. Neslavná inkvizice ještě neskončila, stále pokračuje - pouze změnila tvář.
Nenechme se ovládat.

Nyní je čas opětovně probudit přirozený proces Alchymie - tedy Vědění ne pouze o tom, Co jíme, ale také hlavně Jak jíme... a jak to, co jíme, Vědomě Pěstovat.

Pokud chceme napravit náš vztah ke Stvoření tak, abychom přinesli na Zemi Mír, musíme být schopni naplnit naši Krev Vědomím.

Abychom změnili současné "naočkované" nastavení, musíme začít u sebe. Je potřeba znát proces, jak změnit kvalitu naší krve.
Jedná se o jednoduché, praktické změny v našem životě, které zásadním způsobem pozitivně ovlivní kvalitu našeho života
- z kuchyně opět vybudovat chrám tvoření, alchymickou laboratoř a centrum vlády
- elektrický sporák vyměnit za plynový (nejlépe pak za klasický oheň)
- vyhoďte vše, co do kuchyně nepatří (vše, co neslouží k vaření) - mikrovlnky z kola ven
- nakupovat potraviny je potřeba začít mimo řetězce supermarketů neboť 90 %  potravin nemá původní Paměť - nejlépe nakupovat přímo od zemědělců, v obchodech s biopotravinami nebo ve zdravých výživách
- zeleninu a ovoce je dobré jíst v období jejich přirozeného růstu - v sezóně - a hlavně: vypěstované v oblasti, kde žijeme
- nekupujme ovoce a zeleninu vypěstované na vodních substrátech, které nepoznaly, co je to země
Vzhledem k tomu, že naši realitu tvoříme sami, je to velká výzva pro nás všechny, neboť nikdo "zvenčí" za nás tento návrat k přirozenosti neudělá.
S laskou
Zuzana 22.12.2009


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.